Buggyra Tatra – Bloody Good Show!

Český trucker Martin Kolomý a tým Tatra Buggyra Racing předvedli na letošním ročníku Rallye Dakar opravdu „Zatraceně dobrou šou“, a to přesto, že jim bylo dopřáno absolvovat pouze polovinu soutěže.

Kvůli poruhám na technice museli odstoupit, přesto však je třeba řící, že v minimálním možném čase připravili jednoznačně nejlepší soutěžní speciál, Buggyra Tatra „Fat Boy“, vycházející ze základu modelové řady T815.

Zajímavý začátek

Pro Kolomého speciál začala Rallye Dakar 2014 pátého ledna deset minut před devátou ranní místního času v Argentinském Rosariu. Výjezd z Parc Ferme, a po něm následoval již čtyř set kilometrový přejezd. Poté, první ostrý, 180 km dlouhý, měřený úsek. Martin Kolomý rozjel soutěž na výbornou. Před osmdesátým kilometrem dojel De Rooye s nosatým speciálem Iveco, který startoval dvě minuty před ním a nakonec byl v cíli první etapy klasifikován na čtvrtém místě. Jenže právě v tu chvíli přišla pro „Fat Boye“ první zastávka a za dalších padesát kilometrů ještě jedna. „Byla to zatracená smůla. Praskla nám pružina na pakně a způsobila přibržďování zadního kola, které se vzňalo a začalo hořet. Naopak po dlouhém skoku a dopadu na přední kolo nám praskl chladič řízení. Naštěstí se nám vždy vše poměrně rychle podařilo vyřešit. I když jsme na úvod trochu ztratili, nemá smysl zoufat. Veřím, že ztrátu dokážeme stáhnout,“ reagoval na drobné technické problémy a dvaatřiceti minutovou ztrátu v cíli etapy v San Luis Martin Kolomý. Na kamenitých a šotolinových cestách prvního rychlostního testu v horách Siery Cordoby prokázal „Tlouštík“ i jeho pilot, že může být pekelně rychlý a rozhodně patří do TOP FIVE – ostatně důkazem byly časy i v dalších etapách. Mezitím zapracoval na výbornou podpůrný tým a zajistil díky využití jednoho ze tří žolíků, který patří jezdcům, co se v minulém ročníku umístili do desátého místa v kategorii, start Martina Kolomého do druhé etapy z jedenáctého místa. Bystrá reakce tak ušetřila Martinovi prodírání se z hloubi startovního pole, konkrétně z 32. místa.

Nejtěžší úsek

Druhá etapa do San Rafael se čtyř set kilometrovou RZ byla velmi rychlá, v závěru došlo též na duny, šedé – typické pro oblast Nihuil. „Duny byly těžké, museli jsme čtyřikrát couvat, abychom je přejeli. Chvíli jsme se zdrželi, než jsme našli správnou stopu.“ Pořadatelé vyhlásili druhou etapu za nejrychlejší v letošním ročníku. „Rozhodně se nemýlili, stále jsme jeli speed limit, tedy než ke konci přišly duny,“ potvrdil Martin Kolomý. V druhé etapě Kolomý doslova vydřel páté místo, část rychlostky jel vyschlým korytem řeky bez posilovače řízení – a to mu dalo fyzicky zabrat. Na vítěze ztratil dvacet minut, v průběžné klasifikaci kategorie Martinovi patřilo čtrnácté místo. Ve třetím dějiství nejtěžší soutěže světa do San Juanu byl měřený úsek v délce tří set kilometrů naplánován až po stejně dlouhém přejezdu. Díky zkrácení nakonec kamiony dosáhly cíle po 222 měřených kilometrech. Kamiony se musely poprat s poměrně úzkou a kamenitou stezkou, která je převedla přes sedlo ve výši tří tisíc metrů nad mořem. Přesto, že Martin Kolomý musel spravovat utržený systém dofukování, dosáhl v cíli na skvělé čtvrté místo, když za vítězem zaostal jen o šest minut. V průběžné klasifikaci se posunul na jedenácté místo. Čtvrtá etapa do Chilecita se ukázala nejen jako nejdelší měřenou zkouškou letošního Dakaru, ale také jako etapou s největší úmrtností kamionů. Martin Kolomý dorazil do cíle opět na čtvrtém místě a poté vyčerpáním zkolaboval! Posádky kamionů byly nucely zdolat 657 měřených kilometrů (nejdelší speciálka od roku 2005) rozdělených do dvou částí. Posádka Martina Kolomého startovala do nejnáročnější etapy ze čtvrtého místa jen půl minuty za českým konkurentem Alešem Lopraisem. „Strašně se prášilo, ale Aleše se mi podařilo předjet již někde po dvanácti kilometrech,“ podotkl Kolomý, který se celou dobu v prvním měřeném úseku pohyboval na třetí příčce. Po sto padesáti kilometrovém přejezdu vyrazily posádky do druhého rychlostního úseku, který je opět převedl přes horské sedlo ve výši tří tisíc metrů nad mořem. „Problémy se nám nevyhly. Po projetí řečištěm jsme urvali anténu a přestal nám fungovat navigační systém. Díky tomu jsme nemohli nalézt poslední way point a ztratili jsme nějakých pět minut. Je to škoda, už bychom vyskočili na bednu,“ glosoval čtvrtou etapu Martin Kolomý. V průběžném pořadí patřila posádce Tatra Buggyra Teamu osmá příčka v kategorii.

„Závodní den byl velmi náročný. Obě měřené části byly dlouhé a rozbité. Ke konci nám došla pitná voda, takže jsem přijel do cíle značně dehydrovaný. Kluci mě museli křísit, ale zvládli jsme to jen díky dobře připravenému výživovému a pitnému režimu od Nutrendu,“ řekl unaveně Martin Kolomý, kterému tentokrát nestačilo na trati osm litrů nápoje a v cíli na chvíli ztratil vědomí.

Technické problémy

Pátý závodní den s cílem v Tucumanu měl být co do celkového počtu kilometrů nejdelším v letošním ročníku. Pořadatelé proto etapu opět rozdělili do dvou měřených částí. V té první si Kolomého posádka vedla znovu výborně. Po dvou stech jedenácti kilometrech byla devátá s pětatřicetiminutovou ztrátou na vedoucího Rusa Sotnikova. V tu chvíli byla opět nejlepším čekým týmem. Jenže současně začaly problémy s kompresorem. Martin Kolomý dokázal ujet ještě zhruba sto deset kilometrů v neutralizační zóně, než se úplně zastavil. „Kompresor je u kamionu bohužel zásadní věc. Bez něj nejdou brzdy, řazení, dohušťování kol ani odpružení vozu. Byli jsme prostě vyřízení,“ popsal nelehkou situaci Martin Kolomý, který navíc uvízl v nejhorším možném místě – v horském průsmyku! Znovu se rozjel až po předlouhých osmi hodinách oprav v pekelném vedru. „Martin do poslední části etapy vyrazil chvíli před půlnocí. Po zkrácení to měl nějakých sto kilometrů, po kterých ho čeká dvě stě padesát kilometrů do bivaku a ráno hned ve čtvrt na sedm výjezd na další etapu. Všichni jsou extrémně vyčerpaní a sami čekáme na informace, jak vše dopadne,“ hlásil v Argentiny technický ředitel Buggyry Robin Dolejš. 

Pan „tříkolák“

Přesto, že nakonec Martin Kolomý přes obrovskou snahu a večerpání prakticky bez spánku vyrazil do šesté etapy, ztratil díky poruše kompresoru naději na solidní umístění v konečné klasifikaci. Z Tucumanu do Salty vedlo pět set padesát kilometrů, z nichž pouze sto šest a padesát bylo měřených. Nejkratší rychlostní test učinil definitivně z Martina Kolomého hvězdu nejen českých sdělovacích médií. Pravé přední kolo, které utrpělo několik těžkých ran a bylo nutné se o něj servisně starat o něco více než o zbylé tři, se při předjíždění jednoho z osobních automobilů a následné ráně na krajnici cesty rozhodlo nezůstat již déle součástí speciálu a našlo si svoji vlastní cestu. Kolomý nezaváhal, zastavil, kolo naložil a pak k překvapení všech dokončil etapu po třech. 

„Vlastně vůbec nevím, co mě to napadlo jet po třech kolech. Své sehrálo vyčerpání a především ta euforie, když se něco takového stane a vy jste přitom jen pár kilometrů od cíle. Když jsem viděl, že nemáme kolo, tak jsme ho šli sebrat, naložit a pak si jen pamatuji, jak jsem vypálil a Kilda řval, že jsem hovado,“ popisoval s typickým úsměvem nezapomenutelný moment Martin Kolomý. V bivaku v Saltě si okamžitě za svůj počin vysloužil přezdívku „Mr. 3wheel“ – „tříkolák“. Po šesti etapách patřila posádce Martina Kolomého v průběžné klasifikaci osmadvacátá příčka v kategorii kamionů. Vzhledem k technickým potížím a obrovskému fyzickému vypětí není snad překvapením, že Martin Kolomý téměř celý volný den v Saltě prospal. Sbíral síly do druhé poloviny Dakaru, v níž věřil alespoň v etapové úspěchy.

Nejtěžší rozhodnutí

Leč do druhé poloviny tým Tatra Buggyra Racing po hluboké analýze a dohodě s posádkou již speciál Buggyra Tatra „Fat Boy“ nepustil. „To rozhodnutí bylo strašně těžké, trvalo nám několik hodin a nakonec jsme se na tom v týmu shodli. Všichni jsme udělali maximum. Do poslední chvíle jsme se pokoušeli najít alternativní řešení, ale nakonec se srdcervoucí lítostí musíme oznámit, že naše letošní účinkování na Dakaru končí. Všem děkuji za jejich nasazení a vůli. Strašně si toho vážím,“ oznámil s těžkým srdcem pilot stáje Tatra Buggyra Racing Martin Kolomý. Přesto, že Martin Kolomý a tým Tatra Buggyra Racing letos cíl soutěže Rallye Dakar 2014 neviděli, zanechali v Jižní Americe skvělou reprezentační stopu. Připravili nejúžasnější soutěžní speciál na základě T815 v historii s mnoha vpravdě revolučními konstrukčními řešeními (kotoučové brzdy na přední nápravě, odpružená kabina, motor Gyrtech a další a další). V etapách, kdy je nebrzdily nečekané technické problémy jela posádka čtvrté a páté etapové časy – to opravňuje k přesvědčení, že Martin Kolomý patří do TOP FIVE dakarských soutěžáků nejtěžších monster. Tým se postaral nejen o náročnou logistiku v soutěži, ale též o bezprecedentní informační a mediální pokrytí včasnými a hutnými informacemi ze soutěže. Značka Tatra nikdy v minulosti neměla tak důkladné mediální pokytí, ať fyzické či elektronické. Za to všechno patří Buggyře, Martinu Kolomému a jeho posádce, bratrům Kiliánům, Ing. Radomíru Smolkovi – konstruktéru nejlepší soutěžní T815 a celému týmu Tatra Buggyra Racing velký dík! Bloody Good Show!!!

Převzato z časopisu

Fotogalerie