Tatra 603 (2. díl) – Dlouhověká dáma

Sériová výroba automobilů Tatra 603 se začala v Kopřivnici rozbíhat na jaře 1957 s tím, že do deseti let měl „šestsettrojku“ nahradit nový typ. Ve skutečnosti se tato lhůta protáhla téměř na dvojnásobek, postupně omlazovaná Tatra 2-603 se vyráběla až do léta 1975.

První sériové vozy Tatra 603 měly v přídi trojici světlometů pod společným třídílným oválným krytem, malé blikače na předních blatnících a na obou bocích dole rovnou lištu, jež zabíhala od předních dveří až k zadnímu nárazníku. Zadní blatníky už byly pod lištou lehce vykrojené. Do léta 1957 se montovaly dvoudílné zadní svítilny stejné jako na prototypech, od druhé poloviny roku 1957 je nahradily nové, třídílné. Lapače vzduchu na zadních blatnících byly opatřeny čtyřmi žebry.

Nedělené čelní okno bylo vybaveno dvojicí stěračů, z nichž každý měl svůj vlastní motorek. Pohybovaly se protiběžně a v klidové poloze ležely šikmo proti sobě u dolního okraje čelního skla. Až od léta 1958 se montovaly stěrače s paralelním pohybem. Přístrojové desce dominoval půlkruhový rychloměr se stupnicí do 180 km/h, doplněný počítadlem ujetých kilometrů, pod ním byl vlevo palivoměr, uprostřed hodiny a vpravo teploměr oleje v motoru.

Přední i zadní sedadlo bylo průběžné, vůz byl homologován jako šestimístný. Hlavní zavazadlový prostor pod přední kapotou měl objem 0,36 m³, dalších 0,14 m³ menších zavazadel se vešlo do prohlubně za opěradlem zadního sedadla. Palivová nádrž o objemu 55 l byla vpředu u dělicí stěny, při tankování bylo nutné otevřít víko zavazadlového prostoru. V předních rozích karoserie byly umístěny dva akumulátory o napětí 6 V, elektrická soustava vozu pracovala s napětím 12 V.

Podélně za zadní nápravou uložený, vzduchem chlazený osmiválec do V s rozvodem OHV měl objem 2545 cm³ a u sériového vozu udával výrobce výkon 95 k (70 kW) při 4800 min-1. Směrem kupředu na motor navazovaly rozvodovka a čtyřstupňová převodovka ovládaná řadicí pákou u volantu.

Všechna čtyři kola byla nezávisle zavěšena, přední na šikmých klikách doplněných svislými vzpěrami MacPherson, zadní na výkyvných polonápravách vedených podélnými rameny. Pérování obstarávaly vpředu i vzadu vinuté pružiny. Hřebenové řízení vyžadovalo 2,5 otáčky volantu mezi krajními polohami.

Bubnové brzdy na všech čtyřech kolech měly zpočátku jednookruhové ovládání a obešly se bez posilovače. Patnáctipalcová kola nesla pneumatiky rozměru 6,70 – 15, náhradní kolo bylo vpředu pod podlahou zavazadlového prostoru, zvenku přístupné sklápěcím víkem.

Vůz s rozvorem náprav 2750 mm a rozchodem kol 1430 mm vpředu a 1400 mm vzadu byl dlouhý 5065 mm, široký 1910 mm a vysoký 1530 mm. Vykazoval pohotovostní hmotnost 1470 kg, jeho celková hmotnost měla hodnotu 1960 kg. Dosahoval největší rychlosti 160 km/h a spotřeboval 12 až 14 l benzinu na 100 km.

Koncem roku 1959 byl původní osmiválec T 603 F nahrazen nově upraveným motorem T 603 G se zdvihem zkráceným ze 72 na 70 mm při stejném vrtání 75 mm. Objem motoru se snížil na 2472 cm³, výkon 95 k (70 kW) při 4800 min^-1 zůstal nezměněný, stejně jako největší točivý moment 155 N.m při 3000 min^-1.

V roce 1960 výroba „šestsettrojek“ poprvé překonala tisícovku na 1220 kusů, o rok později dosáhla rekordních 1332 vozů a i v roce 1962 zůstala nad hranicí 1300 exemplářů.

V září 1962 byla na brněnském veletrhu vystavena modernizovaná Tatra 2-603 se širší maskou osazenou dvěma páry kruhových světlometů a většími zadními svítilnami, její sériová výroba však začala až koncem roku 1963.

Měla rozšířený rozchod kol, příčný stabilizátor přední nápravy a inovovaný motor T 603 H se zvýšeným stupněm komprese, který z objemu 2472 cm³ dával výkon 105 k (77 kW) při 4800 min^-1 a největší točivý moment 167 N.m při 4000 min^-1. Zvenku jej prozrazovala dvojice výfukových rour kruhového průřezu místo dřívější jediné s plochou koncovkou.

Tatra 2-603 dostala novou palubní desku s měkce obloženými hranami, osazenou obdélníkovým sdruženým přístrojem, dále nový kryt sloupku řízení, volant se zapuštěnou hlavou a novou spínací skříňku – motor se nyní spouštěl otočením klíčku, a ne tlačítkem jako dříve. Na oknech předních dveří přibyla výklopná trojúhelníková okénka.

V únoru 1965 byl při příležitosti podnikové konference Komunistické strany Československa v kopřivnické automobilce představen modernizovaný vůz Tatra 3-603. Měl širší masku s páry světlometů dále od sebe, čelní okno zvýšené o 60 mm, boční lištu táhnoucí se od předního blikače k nově tvarovanému lapači vzduchu na zadním blatníku a řadu dalších změn.

Označení T 3-603 nebylo nikdy oficiálně zavedeno, až do konce výroby zůstalo T 2-603 a nové prvky se dostávaly do série postupně během následujících let.

V září 1966 byla v Brně vystavena Tatra 2-603 model 1967 se zvýšeným čelním oknem a prodlouženými rameny stěračů, oranžovými blikači a nově tvarovanými lapači vzduchu na zadních blatnících. Měla ještě stávající masku, ale nově tvarované víko zavazadlového prostoru s negativním prolisem a ozdobnou lištou tvaru T.

Palivová nádrž s objemem zvětšeným na 60 l měla nalévací hrdlo přístupné zvenku, umístěné pod odklápěcím kruhovým krytem před pravým spodním okrajem čelního skla. Brzdy byly nadále bubnové, ale nově doplněné podtlakovým posilovačem.

V září 1967 měla v Brně premiéru Tatra 2-603 model 1968 s maskou již zmíněného prototypu T 3-603, nově tvarovaným víkem motorového prostoru a novými nárazníky doplněnými svislými členy. Součástí standardní výbavy se staly bezpečnostní pásy pro řidiče a spolujezdce vpředu, vůz byl přetypován na pětimístný. Dlouho slibované kotoučové brzdy se na všechna čtyři kola sériových vozů T 2-603 začaly montovat v lednu 1970.

V roce 1972 dosáhla produkce „šestsettrojek“ absolutního rekordu 1671 kusů, v období 1971 až 1973 se stále pohybovala nad hranicí 1600 vozů ročně. Poslední výraznější inovace následovala v září 1973, kdy Tatra 2-603 jako první v tuzemsku vyráběný automobil dostala bezkontaktní elektronické zapalování PAL-Magneton.

Od léta 1974 už finální montáž automobilů Tatra 2-603 neprobíhala v Kopřivnici, ale v nedalekém Příboru. Tam také v srpnu 1975 zhotovili poslední z 20 422 „šestsettrojek“.

Převzato z časopisu

Fotogalerie