Historie
OSHKOSH TRUCKS – Pro těžkou službu
Tom Hyan 09.05.2018 05:38
Historie
Těžké nákladní vozy s pohonem všech kol, tedy stejný výrobní program jako kopřivnická Tatra, má americký Oshkosh...
Malé město Oshkosh v americkém státě Wisconsin proslavila především letecká show EAA Air Venture, kterou každoročně pořádá Experimental Aircraft Association, od roku 1953 sdružující statisíce leteckých nadšenců stavějících vlastní konstrukce letadel a létajících s nimi. Jméno šedesátitisícového města však nese také Oshkosh Corporation, specializovaný výrobce nákladních automobilů, nabízející dnes vozidla od čtyř divizí – Access Equipment (vysokozdvižné plošiny), Fire & Emergency (hasičská a záchranářská), Commercial (civilní nákladní) a Defense (vojenská). První nákladní automobil Oshkosh vznikl už v roce 1917, předtím však vynálezci William R. Besserdich a Bernhard A. Mosling nabídli své patenty na terénní vůz s pohonem všech kol různým automobilkám, ale všechny je postupně odmítly.
Nezbylo jim tedy než založit automobilku vlastní. Ještě dříve však Otto Zachow a jeho švagr William Besserdich začínali v Clintonville (Wisconsin), kde postavili parní automobil Z & B s pohonem všech kol, pro který patentovali nové řešení hnacích kloubů. Druhý vůz, už se zážehovým motorem o výkonu 33 kW (45 k), se dostal do výroby v roce 1909 u společnosti, jež od roku 1911 nesla logický název Four Wheel Drive, tedy značku FWD, a vlastně v Clintonville po spojení s výrobcem hasičských automobilů Seagrave přežila dodnes. Za první světové války dodala přes patnáct tisíc nákladních vozů FWD s pohonem všech kol. William R. Besserdich po patentovém sporu ze společnosti FWD odešel, se zmíněným Bernhardem Moslingem založil v květnu 1917 nový podnik Wisconsin -Duplex Auto Co. v Clintonville, jenž se zanedlouho přestěhoval do Oshkoshe, a proto se změnil na Oshkosh Motor Truck Manufacturing Co. Po prvním prototypu Oshkosh 4x4 Old Betsy z roku 1917, který Oshkosh Corporation opatruje dodnes, zahájili sériovou produkci dvounápravovým typem A, když se předtím marně pokoušeli vyjednat výrobu osobního nebo nákladního vozu 4x4 ve spolupráci s automobilkami Case (později významný výrobce traktorů), Studebaker, Packard, Jeffrey, Kissel a dalšími včetně Ford Motor Company.
Produkce nákladních automobilů Oshkosh nabrala na obrátkách, protože konkurenci tvořila jen zmíněná FWD, ale ve velkých USA byl zájem o terénní vozy pro řídce obydlené oblasti značný, takže obě tradiční značky nestačily vyrábět. Kuriozitou zůstává, že se později přidaly i další firmy, byť třeba jen přestavbou sériových typů na pohon všech kol. Tuto praxi uplatnil například Marmon-Herrington z Indianapolisu, když upravoval osobní i nákladní Fordy V8 na verze 4x4. V letech 1914 – 1915 patentovali Bes-serdich s Moslingem samosvorný diferenciál, jenž se stal základem jejich úspěchu a posloužil jak automobilům FWD z Clintonville, tak Oshkosh z osmdesát kilometrů vzdáleného Oshkoshe. Obě firmy vyvinuly řadu terénních vozů, Oshkosh typu H z konce roku 1924 byl sice uveden se čtyřválcovým motorem, ale záhy se coby první představil se šestiválcem. Sloužil hlavně ve stavebnictví a jako sněžný pluh, byl natolik oblíbený, že za krize roku 1930 automobilku zachránil. V roce 1932 velké typy FB a FC mohly mít šestiválce Hercules o výkonu až 147 kW (200 k).
První diesel se uplatnil v roce 1935 v typu G, jeho dodavatelem byl samozřejmě průkopník Cummins. V roce 1939 se představil kapotový W Series, jehož výroba přetrvala jedenadvacet let, hlavně ve verzích sklápěč a sněžný pluh, stal se také základem vojenských kamionů. Zakladatel Mosling vedl firmu až do roku 1955, než předal žezlo svému synu Johnovi. Na přelomu padesátých a šedesátých let zavedl Oshkosh velké typy se znaky náprav 8x6, 8x8, 10x6 a 12x10. Stal se významným dodavatelem amerických vojenských sil, ale mnohé starší typy byly po ukončení služby renovovány pro civilní sektor za dvě třetiny ceny nového automobilu. Speciály ARFF (Aircraft Rescue & Fire Fighting), letištní hasičské a záchranářské vozy, se staly specialitou firmy Oshkosh od roku 1968, takže nyní slaví padesáté výročí. Další zajímavostí jsou speciální podvozky pro domíchávače betonu, které mají buben s výpustí betonu dopředu, jednomístnou budku a motor uložený na rámu vzadu. První byla nová série B v roce 1975. Do světa silničních tahačů vstoupil Oshkosh sérií E, dodávanou se znaky náprav 4x2 nebo 6x4, jejíž výroba byla později převedena do Jižní Afriky.
Těžké kapotové typy série R následovaly a v roce 1973 standardizoval Oshkosh své nákladní vozy na vznětové motory Caterpillar, Cummins a Detroit Diesel. V roce 1974 nabídku rozšířily pouštní speciály série J, mohutné kapotové tahače 6x6 zvané Desert Prince a Desert Knight, jež se pustily do souboje s obdobnými typy Atkinson, Thornycroft, Kenworth a Berliet. Výroba pokračuje dodnes především hasičskými speciály, sněžnými pluhy, domíchávači betonu, vozy pro svoz komunálního odpadu, těžkými kapotovými typy a vojenskými automobily s bezkapotovou budkou, schopnými leteckého transportu a výsadku. Jeden z nich, zvaný LVS (Logistics Vehicle Systems), se skládá ze čtyřkolového tahače, k němuž je kloubově připojena rovněž čtyřkolová zadní část, již tvoří nejrůznější účelové nástavby.
Vznikl z typu Dragon, na němž se podílel letecký výrobce Lockheed Missile & Space Corporation; první série čítala 1400 vozidel. Úspěchy v armádních zakázkách rozšířily objednávky lehčích taktických typů. V srpnu 2015 získala firma kontrakt na více než patnáct tisíc vozidel JLTV (Joint Light Tactical Vehicle) pro americkou armádu a námořnictvo, které mají částečně nahradit známé Hummery H-1 od AM General, ve vojenské službě známé coby Humvee HMMWV (High Mobility Multipurpose Wheeled Vehicle). Divize Defense pracuje v programu TerraMax na autonomním řízení pozemních vozidel, jež uplatnila nejprve na kapotových nákladních vozech MTVR (Medium Tactical Vehicle Replacement) 4x4 a 6x6 ve stylu naší Tatry, jež se zúčastnily několika jízd bezpilotních vozidel DARPA Challenge. Oshkosh Corporation krátce spolupracovala s firmou Daimler Trucks North America, ale i po 101 letech existence stále zůstává samostatná. Zaměstnává téměř čtrnáct tisíc lidí a má kromě USA výrobní závody také v Kanadě, Austrálii, Belgii, Francii, Číně a Rumunsku. Během let pohltila Pierce Manufacturing (hasičské vozy, nástavby a žebříky), McNeilus (domíchávače betonu, vozy pro svoz odpadu), JLG Industries (vysokozdvižné plošiny) a další podniky.
Převzato z časopisu