Historie
Bugatti 1909-2009 - Pur Sang?
Tom Hyan 29.01.2010 00:41
Představujeme
V roce 1956 se uzavřela historie nejslavnější předválečné značky Bugatti (viz AR 11/’09). Pokusy o její oživení však neustaly, po krátkém znovuzrození v roce 1991 v Itálii ji získal koncern Volkswagen a kromě několika jiných prototypů zahájil práce na vývoji prvního sériového typu Bugatti 16.4 Veyron…
Je otázkou, zda lze šestnáctiválce Veyron považovat za nástupce pur sang (čistokrevných) Bugatti, když nyní je jejich konstrukce spřízněna s velkosériovými produkty největšího evropského výrobce automobilů, zejména pak kombinací pohonných jednotek z dílů VW/Audi, a to navzdory proklamovanému rekordnímu výkonu 736 kW (1001 koní)! Podle názoru autora měly k původnímu duchu značky blíže přeplňované dvanáctiválce Bugatti EB110, jejichž produkci inicioval podnikatel Romano Artioli v italské Modeně počátkem devadesátých let. Na jejich vývoji se podílel také český emigrant Pavel Rajmiš (začínal jako inženýr v Tatře) ve funkci manažera technického vývoje a testování vozu.
Ettore Arco Isidoro Bugatti, jenž v roce 1909 přesídlil do Alsaska, nejprve působil v Dorlisheimu a 1. ledna 1910 založil svou automobilku v opuštěné barvírně látek v Molsheimu, vytvořil přes osmdesát unikátních konstrukcí, ale krutý osud ho zbavil následovníků (oba synové zemřeli dříve než on) a výroba exkluzivních vozů Bugatti po jeho smrti 21. srpna 1947 prakticky zanikla (v menší míře nepravidelně pokračovala do roku 1956). Továrnu v Molsheimu opustilo celkem 6606 automobilů se čtyřválcovými, osmiválcovými a šestnáctiválcovými motory (od typu 13 po 101) a v roce 1963 získala závod skupina Hispano-Suiza/Messier (později SNECMA, divize Hispano-Messier-Bugatti) pro výrobu dílů letadel (podvozky, hydraulika, motory).
Italský podnikatel Romano Artioli získal značku Bugatti v roce 1987 a téhož roku 14. října založil novou společnost Bugatti Automobili SpA, která postavila supermoderní továrnu v Campogallianu u Modeny a 15. září 1991 (v den 110. výročí narození Ettora Bugattiho) představila v Paříži supersportovní automobil Bugatti EB110, jenž se stal nejrychlejším sériově vyráběným vozem světa. Konstruktérem vozu byl Paolo Stanzani, když po změně majitelů opustil Lamborghini (je mj. tvůrcem Miury spolu s Dallarou, ale i Countachu a Uracca) a založil vlastní konzultační centrum v Bologni; design vozu je dílem Marcella Gandiniho (navrhl mj. Lamborghini Diablo a Cizetu V16). Vidlicový dvanáctiválec 3,5 l s pětiventilovým rozvodem a čtveřicí malých turbodmychadel dosahoval výkonu přes 450 kW (610 k), poháněl všechna kola prostřednictvím šestistupňové převodovky a jeho kompozitový trup vznikl ve spolupráci s leteckým koncernem Aérospatiale (EADS). Největší rychlost verze EB110 Supersport je 351 km/h. S vozem tohoto typu se Bugatti také vrátil k závodům (24 h Le Mans 1994). Artioli ještě stačil iniciovat vznik sedanu Bugatti EB112 (design Giugiaro), ale vyrobil vlastně jen 139 kupé řady EB110 a pak v roce 1995 zkrachoval. Zřejmě si vzal příl
Poslední éru zahájil Volkswagen, když v roce 1998 proslulou značku koupil, vytvořil novou společnost Bugatti International SA se sídlem na třídě Unter den Linden v Berlíně (!) a veřejnosti představil kupé EB118 na Pařížském autosalonu 1998 s novým osmnáctiválcovým motorem 6.3 W/408 kW (555 k) z dílů VW Group! Pamatuji se, jak Ferdinand Piëch pro nedůvěřivé dotazy o funkčnosti motoru náhle usedl do vozu, otočil klíčkem a stroj v pařížské hale doslova zaburácel! Následoval sedan EB218 (Ženeva 1999) se stejným motorem; obě studie vycházely z Giugiarova EB112 a Giugiaro (Italdesign) je už navrhl na zakázku Volkswagenu (říká se, že za EB112 nikdy honorář nedostal). Cestou k dnešnímu Veyronu však byla prezentace typu EB18/3 Chiron na Frankfurtském autosalonu 1988, supersportovního kupé, u něhož se motor 6.3 W18 přestěhoval před zadní nápravu. Stejnou koncepci měl jen o měsíc později uvedený EB18/4 Veyron na Tokijském autosalonu 1999, základ prvního produkčního typu. Vývoj byl však dlouhý, náročný a nelehký, měnili se ředitelé nové firmy Bugatti Automobiles SAS (vrátila se do Molsheimu na zámek St. Jean), ale Volkswagen Group rozhodně z prodeje těchto vozů neutrží žádný zisk. Je to především prestižní záležitost, vyrábět Bugatti Veyron 16.4 se šestnáctiválcem ze Salzgitteru, výkonem 1001 koní a největší rychlostí 407 km/h (za asistence továrních mechaniků, jinak jen 350 km/h). Na oslavu 100 let značky vznikly akční verze Veyron 16.4 Bleu Centenaire a zcela nový prototyp sedanu 16C Galibier s šestnáctiválcem 8.0 (premiéra v září v Molsheimu), který je jednou ze studií pro budoucí výrobní program značky.
Zdroj: Automobil 12/09
Autor: Tom Hyan