50 let Volkswagenu Passat – Posel moderního věku

Volkswagen Brouk byl obrovským úspěchem, ale koncem 60. let už začínal být technicky zastaralý. Německá automobilka potřebovala udělat krok směrem k modernějším zítřkům, což učinila představením typu Passat. Letos od tohoto momentu uplynulo 50 let. 

Foto: Volkswagen

Automobilka Volkswagen se na přelomu 60. a 70. let vezla na vlně úspěchu populárního Brouku (VW Type 1). Pro představu, v roce 1972 vznikl v počtu 1,2 milionu kusů. Slušný úspěch slavil také Transporter (1972: 300 tisíc exemplářů), jenže koncepce motorů umístěných vzadu, na niž sázely také typy 1500/1600 nebo 411, začala zastarávat. Německá značka potřebovala novou generaci automobilů, jež by přešla na v té době čím dál populárnější uspořádání s motorem vpředu a pohonem přední nápravy. Takový vůz sice dorazil do nabídky Volkswagenu v podobě typu K70, ale to byl nepříliš úspěšný vůz, původně vyvinutý značkou NSU.

Foto: Volkswagen

Typ K70 tak sice fakticky je prvním Volkswagenem s uspořádáním „vše vpředu“, nicméně první vůz zcela vlastní konstrukce od VW s touto koncepcí přišel až v roce 1973. Dostal označení Passat a odstartoval příchod automobilů nové generace, jež položily základy úspěchu trvajícího dodnes.

Volkswagen Passat první generace se začal vyrábět v květnu 1973 v závodě ve Wolfsburgu. Šlo o výsledek ústupků vynucených problémy, do nichž se automobilka začátkem 70. let dostala. V té době bylo zrušeno několik rozpracovaných projektů včetně toho s označením EA 272. Právě tento vůz navržený Giorgettem Giugiarem s karoserií velkého hatchbacku měl být původně Passatem, ale potřeboval novou techniku, protože počítal s motorem uloženým vpředu napříč. Vývoj této koncepce by ale byl náročný a drahý, takže bylo rozhodnuto, že základem prvního Passatu se stane technika z tehdy nového Audi 80. Slavný italský návrhář původní návrh přepracoval, ale některé prvky zachoval. Automobil dostupný s karoseriemi dvou- a čtyřdveřového sedanu si mohli zástupci tisku poprvé vyzkoušet na mezinárodní prezentaci v Curychu pořádané od 21. května do 6. června 1973.

První Passat (B1) přišel coby sériový produkt projektu s označením EA 400. Technika byla stejná jako u zmíněného Audi, motor byl uložen podélně před předními koly, která poháněl. Hned na začátek připravila automobilka celkem sedmnáct různých ­variant a paletu tří zážehových čtyřválců o objemu 1,3 l (40 kW/55 k) a 1,5 l (55 kW/75 k a 63 kW/85 k). Passat byl prezentován jako „kompaktní vůz střední třídy“. Z dnešního pohledu byla první generace opravdu miniaturní, s délkou 4,2 m sotva překoná aktuální Fabii. Dvoudveřové modely začínaly s hmotností na hodnotě 860 kg, u čtyřdveřových to bylo o 25 kg více. Všechny motorizace byly dostupné se čtyřstupňovou přímo řazenou převodovkou, objemnější čtyřválce bylo možné doplnit o samočinnou převodovku. Nejrychlejší Passat první generace zvládl rychlost až 170 km/h.

Foto: Volkswagen

Hned v roce 1973 Volkswagen vyrobil přesně 114 139 exemplářů své žhavé novinky, v roce následujícím to už bylo 340 589 vozů. Jedním z důvodů bylo zahájení výroby kombi s označením Passat Variant a s prostorem pro zavazadla o velikosti 750 l. O rok později pak přichází další karosářská verze, a sice hatchback s výklopnou zadní stěnou. Původní verze měly výklopné pouze víko pod zadním oknem a fakticky to byly sedany, ačkoliv také vypadaly jako hatchback.

Rychlý rozvoj v 70. letech přibrzdila ropná krize. Automobilce klesly prodeje o patnáct procent, v Americe dokonce o třetinu, muselo se propouštět a bylo třeba hledat cesty, jak nabízet úspornější vozy. Volkswagen zkoušel spalování metanolu, ale nakonec vsadil na vznětový agregát. Výroba čtyřválce o objemu 1,5 l odstartovala v roce 1976 a jako první jej dostal Golf Diesel. Passat Diesel přišel o něco později. V roce 1977 automobilka ukončila výrobu typu Passat ve Wolfsburgu, vůz se nadále vyráběl výhradně v Emdenu a zároveň prošel modernizací. Ve Wolfsburgu produkce běžela 4,5 roku a ze zdejších linek sjelo během té doby 612 473 exemplářů typu Passat. To už se ovšem působení první generace chýlilo ke konci. Ještě před tím přichází sportovně laděné provedení GLi osazené zážehovou šestnáctistovkou vybavenou systémem vstřikování původem z Golfu GTi. S menším zpožděním se tohoto motoru dočkalo i kombi Variant, čímž vzniklo jedno z úplně prvních německých sportovních kombi. GLi mělo kromě výkonnějšího motoru také řadu vnějších doplňků, menší spoiler, zdvojené halogenové světlomety a jinak naladěný podvozek.

Foto: Volkswagen

Na první generaci navázal v roce 1980 Pas­sat B2. Zástupci tisku si novinku mohli prohlédnout během tiskové prezentace pořádané ve švýcarské Asconě koncem října toho roku. Druhá generace je technicky podobná té první, stále má podélně uložený motor vpředu, ale dostala větší a prostornější karoserii. Délka narostla na 4435 mm a rozvor náprav na 2550 mm. Bohatší byla hned od počátku také nabídka motorů, která například v roce 1981 startovala na německém trhu u čtyřválcové třináctistovky (40 kW/55 k) a končila u pětiválce 1,9 l o výkonu 85 kW (115 k). Vznětové provedení (1,6 l, 40 kW/55 k) slibovalo při rychlosti 90 km/h spotřebu pod 7 l/100 km a zajímavá byla i verze Formel E, jež v zájmu úspornosti využívala systém start/stop. Cena na německém trhu začínala částkou 14 295 DM. V roce premiéry automobilka vyrobila 265 627 exemplářů. Roli bestselleru zároveň převzal po typu Brouk hatchback Golf, jehož ve stejném roce bylo vyrobeno 831 527 kusů.

Důležitou kapitolu druhé generace typu ­Passat představuje uvedení verze s pohonem všech kol. Volkswagen využil techniku z Audi Quattro a na podzim roku 1983 ukázal světu prototyp Tetra. Hned rok nato přišel sériový model Passat Variant s označením Syncro, osazený dvoulitrovým pětiválcem o výkonu 85 kW (115 k). Technika pocházela právě z Audi, Passat měl mezinápravový diferenciál dělící točivý moment v poměru 50:50. Řidič prostřednictvím podtlakového ovládání mohl uzavřít jak mezinápravový diferenciál, tak nápravové diferenciály. Výroba druhé generace typu Passat skončila v roce 1988, přičemž kromě Evropy se vůz vyráběl také v mnoha jiných koutech světa, jako například v Brazílii, v Jižní Africe nebo také v Číně. Právě na velkém východním trhu měl Passat druhé generace neuvěřitelně dlouhý život, když tam jeho produkce skončila až počátkem milénia.

Foto: Volkswagen

To Evropané dostali třetího pokračovatele hned koncem 80. let. Passat B3 se začal vyrábět v roce 1987 nejprve jako tříprostorový sedan, s tříměsíčním zpožděním pak následovalo kombi Variant. Oproti předchůdcům zde bylo všechno úplně jinak, protože Passat poprvé dostal uspořádání s motorem vpředu napříč, což v kombinaci s rozvorem náprav prodlouženým na 2,62 m výrazně vylepšilo nabídku prostoru v interiéru. Kvalitu vozu rovněž pozvedlo plně samočinné svařování karoserie, jež měla v provedení sedan (i díky pro B3 typické zaslepené masce) součinitel odporu vzduchu pouze 0,29. Nabídka motorů startovala na výkonu 53 kW (72 k) a končila zpočátku na 100 kW (136 k). Nechyběl ani úsporný „turbodiesel“. Později dorazila sportovně laděná verze GT Syncro G60 s G dmychadlem přeplňovaným motorem o objemu 1,8 l a pohonem všech kol, aby ji počátkem 90. let z trůnu vrcholu nabídky sesadil šestiválec VR6 o výkonu 128 kW (174 k).

Koncem října 1993 nastupuje rozsáhlá ­modernizace, označovaná jako čtvrtá generace (B4). Vůz dostal jinou tvář a spoustu úprav zaměřených na bezpečnost. Standardní výbava už zahrnovala ABS nebo předpínače bezpečnostních pásů a v zájmu bezpečnosti byla karoserie dále vyztužena. Pestrá nabídka motorizací opět končila u šestiválce VR6, do Passatu B4 se ale poprvé dostala také pozdější ikona tuzemských silnic, a sice vznětový motor TDI. Od přelomu 80. a 90. let zároveň začala výrazně růst prodejní výrobní čísla. Jestliže ještě v roce 1988 automobilka nevyrobila více než 300 tisíc Passatů, v roce 1991 už to bylo 427 tisíc exemplářů. V této době se už Passat vyráběl také v Bratislavě.

Relativně nedávná historie v podobě typu Passat B5 je všem už asi dobře známá, protože koncem října 1996 byl odhalen automobil, z něhož posléze vzešla i první generace novodobé Škody Superb. Důležitou změnou byl opětovný návrat ke koncepci Audi s podélně uloženými jednotkami. V nabídce se objevil kromě jiného také pětiválec VR5 nebo šestiválec Audi 2,8 l nabízející 142 kW (193 k). Kombi páté generace dorazilo s ročním odstupem. V roce 1998 roční výroba Passatu poprvé v historii překročila půl milionu kusů, přičemž překonala dokonce i Golf. Počátkem milénia následoval facelift, jenž přinesl typu Passat šestiválcové vznětové agregáty a unikátní čtyřlitrový osmiválec W8 o výkonu 202 kW (274 k).

Foto: Volkswagen

Nástupce v podobě šesté generace měl premiéru v Ženevě 2005 a opět to byla revoluce. Volkswagen se vrátil ke koncepci s napříč uloženým motorem a pod kapotou se objevily zážehové motory s přímým vstřikem paliva. Na vrchol nabídky se postavil „policejní“ Passat R36 a v této generaci byla zároveň nabídka rozšířena také o čtyřdveřové kupé, označované jako Pas­sat CC. Sedmá generace typu Passat následuje koncem září 2010, o rok později automobilka poprvé v historii vyrábí během dvanácti měsíců přes milion kusů typu Passat. Aktuální osmá generace se představuje v roce 2014 a přináší záplavu novinek počínaje digitálním přístrojovým štítem a asistentem pro couvání s přívěsem konče. Nabídka se také rozrostla o variantu Alltrack a později se pod kapotou poprvé objevuje elektrifikovaný pohon v podobě plug-in hybridu GTE.

Typ Passat ušel za 50 let dlouhou cestu. Etabloval se jako tradiční firemní vůz především pro delší cesty a proslavil se po celém světě. Časy se ale změnily, a zatímco generace první a druhé se vyráběly v řadě nejrůznějších karosářských verzí, nastupující generace devátá už bude vznikat výhradně jako kombi (delší oproti první generaci o 65 cm!) s prostorem pro zavazadla o objemu 690 l a novým plug-in hybridem schopným ujet v elektrickém režimu 100 km. Světová premiéra je naplánovaná na konec tohoto měsíce. 

Převzato z časopisu

Fotogalerie