Ferrari - Kde se rodí Ferrari...

Nejslavnější sportovní automobily Ferrari se vyrábějí v Maranellu u Modeny. Součástí Ferrari je už od roku 1977 druhý závod v Modeně, původně karosárna Scaglietti, jenž dodává hliníkové karoserie a občas zhotovuje speciální série a prototypy.

Během let se komplex Ferrari v Maranellu značně rozšířil. Vlastní základní závod na celkové ploše 519 749 m2 soustřeďuje veškerou produkci motorů Ferrari/Maserati a celkovou montáž automobilů Ferrari; v Maranellu je nejen sídlo společnosti Ferrari S.p.A., ale také sportovní divize Gestione Sportiva (GeS) a výzkumného a vývojového centra Ferrari včetně moderního aerodynamického tunelu, jehož tvůrcem je věhlasný architekt Renzo Piano. V roce 2007, kdy značka Ferrari oslavila 60 let od výroby prvního automobilu, dodala rekordních 6465 vozů pro silniční provoz (nárůst o 14 %; kromě toho vyrábí závodní automobily), dosáhla obratu 1,67 miliardy eur (nárůst 15,3 %) a rozvinula nové aktivity pobočky Ferrari Financial Services S.p.A. (FFS), založené koncem roku 2006 pro financování nákupu nových i historických automobilů.

 

Za starou branou závodu, přímo proti slavné restauraci Il Cavallino, kde měl Enzo Ferrari vyhrazený salonek pro obědy, jsou dnes ředitelství firmy, vedení výroby a divize pro využití značky Ferrari včetně licensingu, následují velká hala finální montáže vozů a zkoušek motorů, hala montáže motorů a hala pro kontrolu a úpravy vozů. Přímo v hale konečné montáže automobilů, kde rovněž probíhá uložení pohonných jednotek do vozů, je další pracoviště s laserovým vyřezá-váním dílů koženého čalounění, které se tam ve speciální dílně sešívají. V největší části staré haly běží výrobní linky pro obě řady automobilů, tedy osmiválce s motory vzadu (F430, F430 Spider, 430 Scuderia) a dvanáctiválce s motory vpředu (599 GTB Fiorano, 612 Scaglietti), menší část haly slouží zkouškám a přípravě pohonných jednotek, v jednom bočním křídle se připravují karoserie včetně dveří a ve druhém probíhá zmíněná příprava čalounění včetně montáže přístrojových desek; byla tam také speciální dokončovací linka pro výroční dvoubarevné modely 612 Sessanta Anni (60 kusů k 60. výročí značky).

Když jsme byli u Ferrari poprvé, v jednom rohu této haly vznikala série supersportů Ferrari Enzo, bylo tam pět rozestavěných vozů od kompozitového skeletu po téměř dokončený automobil. V nabídce je dvanáct barev exteriéru a šestnáct barev interiéru, k nimž přibyla série deseti exkluzivních barev Colori anni ’50 – ’60, jež připomínají nejslavnější typy automobilů z šedesátileté historie značky (např. vínová jako Ferrari 250 GT California z roku 1957, modrá metalíza jako 250 GT Berlinetta ročníku 1956, slonová kost jako 375 MM ročníku 1953, letecká modrá jako 275 GTB ročníku 1964 a další). Prostory ve staré hale jsou poněkud stísněné, a proto se staví nová na stejném místě za plného provozu (!), která bude otevřena v příštím roce.

 

Ve druhé novější části závodu jsou hala přípravy hliníkových dílů, nová lakovna Nuova Verniciatura (otevřena v roce 2004), hala Nuova Meccanica pro obrábění dílů motoru, vývojové a výzkumné středisko Centro Sviluppo Prodotto (také od roku 2004), aerodynamický tunel F1, logistické oddělení, hala výroby mechanických dílů a hala kompozitových materiálů; v současné době se staví nová velká jídelna pro zaměstnance. Na druhé straně za restaurací Il Cavallino pak je Gestione Sportiva s výrobou monopostů F1 (od 1982; dříve vznikaly v základním závodě) a zkušebnou závodních motorů, na niž bezprostředně navazuje zkušební okruh Fiorano, postavený podle návrhu Enza Ferrariho v roce 1972 (nyní upraven na dvě alternativní délky 2976,4 m, resp. 2948,5 m). Návštěvníci obdivují především halu Nuova Meccanica, kde se obrábějí a čistí odlitky dílů motoru za konstantního klimatu (vlhkost 60 %, teplota 23 až 25 °C); světlé a čisté prostory jsou vyzdobeny zelení, nechybí měnící se výstavka slavných automobilů Ferrari. Uprostřed haly je také místnost školicího střediska. Avantgardní stavba aerodynamického tunelu, dílo Renza Piana, byla dokončena v roce 1997 a slouží především formuli 1, vrtuli ventilátoru o průměru pět metrů pohání elekromotor 2200 kW, k dispozici je jak možnost zkoušek vozů v měřítku 1:1, tak modelů. Kromě Fiorana vlastní Ferrari rovněž závodní okruh Mugello; před dokončením Fiorana se vozy zkoušely na starém okruhu v Modeně.

Carrozzeria Scaglietti byla založena v roce 1951 v Modeně a její majitel Sergio Scaglietti vyráběl karoserie hlavně pro automobily Ferrari, o šestadvacet let později podnik prodal Ferrarimu a ten dodává do Maranella především hliníkové karoserie, které vyrábí na ploše 31 309 m2 (zastřešeno 15 647 m2). Jméno Scaglietti žije nejen na prestižním dvanáctiválcovém kupé 612 Scaglietti, ale také jako program personalizace vozů podle individuálních přání klientů. Zákazníci mnohdy přejímají nové automobily Ferrari přímo v továrně, především dvanáctiválcové modely Gran Turismo. Nová společnost Ferrari Financial Services S.p.A. (FFS) má dvě dceřiné stejnojmenné firmy FFS AG (pro trhy Německa, Francie, Rakouska, Belgie a Švýcarska) a FFS Inc. (pro USA), společně zajišťují financování nákupu vozů Ferrari, a to v hodnotě od sto tisíc až po čtyři miliony eur (to byla cena za Ferrari California Spider ze šedesátých let, vydražený v USA). Loni financovaly také dva supersporty Ferrari Enzo (průměrně za 700 tisíc eur) a sedm historických vozů formule 1 (průměrně za 1,5 milionu eur; viz AR 6/’08).

 

Pro klienty, kteří prostřednictvím FFS zakoupí prestižní supersportovní typ 430 Scuderia, vrchol osmiválcové řady, je připravena speciální škola jízdy ve spolupráci s Michaelem Schumacherem. Tradiční školy jízdy Pilota Ferrari, zavedené v sezoně 1993 základním programem Base, dnes rozšířené o další tři pokročilé kursy, už absolvovalo přes čtyři tisíce zákazníků Ferrari.

Enzo Ferrari (1898 – 1988), jehož narození i odchod z tohoto světa si připomínáme právě v letopočtu končícím osmičkou, vtisknul svoje jméno nejslavnějším sportovním a závodním automobilům světa. V tomto ohledu mu z historického hlediska může konkurovat snad jen Ettore Bugatti (1881 – 1947), rovněž italský rodák, který však své vozy stavěl na francouzsko-německém pomezí v Molsheimu. Oba měli smysl pro krásu i umění, oba vytvořili automobily, které se zapsaly zlatým písmem do dějin tohoto fenoménu minulého i současného století. Bugatti začal dříve, ale také dříve skončil, Ferrari nejprve vedl sportovní aktivity milánské značky Alfa Romeo a první vůz nesoucí jméno Ferrari uvedl až v roce Bugattiho smrti. V září 1939 opustil Alfu Romeo a založil vlastní společnost Auto Avio Costruzioni, která vyrobila první sportovní automobil ještě pod tímto označením (jako typ 815, řadový osmiválec 1500 cm3, dva se zúčastnily Mille Miglia 1940), ale pak druhá světová válka zmařila další plány. Enzo Ferrari tehdy vyráběl hlavně obráběcí stroje.

 

V roce 1943 přestěhoval své dílny z rodné Modeny do Maranella, i tam však utrpěly vážné škody po bombardování z listopadu 1944 a ledna 1945. Jeden ze soustruhů s označením Ferrari je dodnes vystaven v hale konečné montáže v Maranellu. První vůz Ferrari, typ 125 Sport, vidlicový dvanáctiválec 1500 cm3, vyjel 11. května 1947 na závodní okruh v Piacenze a o dva týdny později vyhrál Velkou cenu Říma. Od té doby získaly automobily Ferrari přes pět tisíc vítězství na závodní dráze a staly se nejslavnější značkou mistrovství světa formule 1.

Automobilka Ferrari má neobyčejně úzké vztahy se svými klienty, kterým nabízí různé netradiční služby, včetně výše zmíněných kursů sportovní jízdy, neboť její výrobky jsou bezesporu jediné, u nichž probíhá přímý transfer zkušeností z motoristického sportu do sériové produkce. Vrcholný automobilový sport se totiž natolik vzdálil běžné produkci, že skutečný přenos těchto technických inovací je z pochopitelných důvodů (cena) možný jen do drahých supersportovních automobilů.

 

Připomeňme kompozitní materiály, aktivní tlumiče pérování, uspořádání pohonu transaxle, uhlíkokeramické brzdy, superrychlé sekvenční řazení F1-Superfast, trakční systémy včetně launch control, ovladač manettino pro nastavení podvozku a odezvy pohonné jednotky apod. Vedle formule 1 a vytrvalostních závodů Gran Turismo se Ferrari věnuje také motoristickému sportu pro amatérské jezdce (řidiče-gentlemany), pro něž vytvořil řadu šampionátů s novými i historickými vozy včetně okruhových speciálů (FXX Programme) a starších automobilů formule 1. Majitelům historických vozů Ferrari vychází vstříc oddělení Ferrari Classiche, jež zajišťuje originální náhradní díly, servis, opravy a certifikáty originality (původu) příslušného vozu, které sídlí rovněž v původním závodě v Maranellu.



Zdroj: Automobil 08/08