Náš test
KIA STONIC 1.4 CVVT – Další malý na scéně
Lukáš Dittrich 27.03.2018 06:22
Test
Kia Stonic je dalším z řady nových malých crossoverů, jež v nedávné době dorazily na český trh. Co nabízí a jak se liší oproti typu Rio?
Neutuchající zájem o crossovery má kromě jiného na „svědomí“ také řadu miniaturních SUV. Relativně nedávno dorazily na český trh Seat Arona, Citroën C3 Aircross nebo Hyundai Kona, Volkswagen u nás začal prodávat typ T-Roc a stranou nezůstala ani Kia. Ta minulý rok představila Stonic (viz AR 10/’17). Recept vzniku podobných automobilů je v podstatě vždy stejný. Vezme se malý hatchback, ten se trochu upraví a přidá se vyšší karoserie. Přesně takto přišel na svět také Stonic. Základem typu Kia Stonic je hatchback Rio (viz AR 3/’17). Automobilka oba tyto vozy vyrábí v Koreji na jedné lince a oba dokonce mají shodný rozvor náprav (2580 mm). Nový malý crossover je ovšem o 35 mm širší a o plných sedm centimetrů vyšší. Zároveň nabídne větší rozchod kol na obou nápravách (+19 mm vpředu a +20 mm vzadu). Není žádným tajemstvím, že malá kombi už nejsou v módě. Například s novou Ibizou ST se už nepočítá. Kdo chce praktičtější malý hatchback, ten má sáhnout právě po těchto crossoverech. Proto bude docela zajímavé sledovat, co přesně Stonic nabízí navíc oproti hatchbacku.
Mimochodem, chvíli se zdálo, že typy Kona a Stonic budou techničtí sourozenci, jako tomu je u většiny ostatních typů značek Hyundai a Kia. Jenže tomu tak není. Hyundai Kona využívá jinou platformu, umožňující dokonce i zástavbu pohonu všech kol, což u Stonicu možné není. Je to proto, že crossover značky Kia vznikl pro evropský trh, kde o takto malá SUV s pohonem všech kol není zájem. Naopak Kona míří do celého světa, tedy i na trhy, kde je čtyřkolka žádaná. Kia už dlouhou dobu staví designově (a z evropského pohledu) atraktivní automobily, což dokazuje také Stonic. Vůz navazuje na koncept Kia Provo z roku 2013 a k tomu přidává prvky z typu Rio. Na fotkách působí tato novinka docela robustně, o to víc vás při setkání tváří v tváří překvapí, jak malý vůz to vlastně je. Kia v zájmu co největší individualizace připravila bohatou paletu různých barev a disků kol, takže si můžete objednat třeba dvoubarevné provedení. Nejde ovšem o nic zvláštního, takové věci jsou v dnešní době u většiny malých crossoverů standardem. Podobně široké možnosti individualizace nabízí jak Seat Arona, tak třeba Volkswagen T-Roc. Příbuznost s typem Rio (test viz AR 7/’17) se nejvíce projevuje v interiéru. Celá palubní deska je shodná, samozřejmě až na úpravy nutné kvůli zástavbě do trochu jinak tvarované karoserie.
Řidič se proto i tady může těšit na výbornou ergonomii danou prostou absencí jakýchkoliv výstřelků. Stonic, stejně jako Rio, sází na tradiční uspořádání s klasickým přístrojovým štítem, pevnými ovladači klimatizace a dotykovým displejem sloužícím jako doplněk. Vše je velice přehledné a intuitivní. Bez ohledu na výbavu dostanete zmíněný dotykový displej vždy (má velikost 7“), stejně jako například kůží potažený volant. Oproti typu Rio se ve Stonicu sedí výše, přesto má Kia pořád blíže k hatchbackům, na rozdíl například od Citroënu C3 Aircross, jenž působí z pozice řidiče jako obrovské SUV. V první řadě sedadel je prostoru dostatek, v té druhé ho ale zas až tolik není. Přesná čísla ovšem prozradí více. Šířku v úrovni loktů jsme naměřili 1461 mm vpředu a 1419 mm vzadu. Ve srovnání s Riem je tedy Stonic uvnitř širší vpředu i vzadu zhruba o jeden centimetr. Díky vyšší karoserii crossover nabízí více místa pro hlavu. Maximum vpředu je 1017 mm, zatímco u Ria jsme naměřili 994 mm. Prostor pro hlavu ve druhé řadě opět vychází ve prospěch malého SUV (934 vs. 927 mm). Navzdory shodnému rozvoru najdou cestující ve Stonicu také více místa pro svá kolena, což je zřejmě dáno vyšší pozicí sedadel. Rio disponuje před zadním sedákem minimálním prostorem 84 mm, zatímco Stonic vykázal minimální hodnotu 102 mm. Pro kontext dodáme, že Seat Arona je v interiéru užší, pro hlavu ovšem nabídne ještě více místa než Stonic a současně Kiu překoná také co do podélného prostoru vzadu. Základní objem zavazadlového prostoru je 332 litrů, po sklopení zadních opěradel získáte 1135 l. Také těmito hodnotami Stonic hatchback Rio překonává (325/980 l). Důvodem je fakt, že prostor pro zavazadla v Riu je kratší (–56 mm) a nižší (–17 mm). Šířka je přibližně stejná. Už zmíněná Arona coby jeden z přímých konkurentů ale nabídne více. Její zavazadlový prostor je delší i vyšší, a tudíž v konečném důsledku objemnější. V
základním uspořádání disponuje objemem 440 l. Technika jako taková je další společnou věcí s typem Rio. Také u Stonicu si můžete vybírat mezi zážehovými jednotkami 1.25 CVVT, 1.4 CVVT a přeplňovaným tříválcem 1.0 T-GDI. Jedinou odlišností je přítomnost vznětového čtyřválce 1.6 CRDi. Rio se s tímto agregátem vyrábí také, na našem trhu ovšem (na rozdíl od Stonicu) dostupný není. My jsme v rámci redakčního testu zkoušeli prostřední zážehový motor. Jde o atmosféricky plněný čtyřválec nabízející parametry 74 kW (100 k) a 133 N.m a vybavený nepřímým vstřikem paliva. Kombinovaný je s manuální šestistupňovou převodovkou, přičemž parametry by měly stačit ke zrychlení z nuly na 100 km/h za 12,6 s a k nejvyšší rychlosti 172 km/h. Už podle těchto čísel je zřejmé, že takovýto Stonic nebude vůz zcela vhodný pro sportovnější jízdu nebo pro zrychlené přesuny po dálnicích, což nakonec dokazuje i naše tradiční měření dynamických dovedností. Přesto jsme se ale dočkali překvapení. Stonic se totiž v průměru dvou nejlepších pokusů rozjel z nuly na 100 km/h za 11,9 s, tedy přibližně o sedm desetin rychleji, než udává výrobce. To není zcela běžné. Ve vyšších rychlostech se ale dynamika atmosféricky plněné jednotky poněkud vytrácí. Než se automobil rozjel na 160 km/h, trvalo to bezmála čtyřicet sekund. Schopnost této verze zrychlovat lze označit za průměrnou, pro běžné potřeby ale postačí. S dálničním limitem, kdy motor na šestku točí přibližně 3300 min-1, není problém. Jen musíte počítat s tím, že jakmile přijde menší stoupání, motoru v těchto otáčkách rychle dojde dech a bude potřeba podřadit.
Stonic jako takový ovšem vznikl coby městský cross-over a v městském provozu je dynamiky více než dost. Průměrná spotřeba se během celého testu pohybovala kolem sedmi litrů, ale to bylo dáno častými (a poněkud svižnými) cestami po dálnicích. Na naší zkušební trase, kde pravidelně měříme spotřebu podle dotankování, se ovšem Stonic ukázal jako úsporný automobil, když si po ujetí necelých 133 km průměrnou rychlostí 81,19 km/h řekl pouze o 5,6 l/100 km. Atmosférická čtrnáctistovka má navíc tu příjemnou vlastnost (jako ostatní nepřeplňované motory), že se spotřeba zvyšuje s rostoucím zatížením relativně pomalu. I ve chvílích, kdy jsme ze Stonicu zkoušeli dostat maximum, palubní počítač více než 10 l/100 km neukázal. Jízdně je Kia Stonic v podstatě stejná jako Kia Rio, což vzhledem k identické platformě a shodnému podvozku využívajícímu naprosto tradiční řešení se vzpěrami Mac-Pherson vpředu a vlečenou nápravou vzadu není překvapení. Nebo možná trochu ano. Zvýšené verze klasických hatchbacků mají obecně trochu tužší odpružení, protože je potřeba s ohledem na stabilitu kompenzovat výše uložené těžiště. U Stonicu to ale nebylo nutné, neboť vyšší těžiště je kompenzováno rozšířeným rozchodem kol. Celkově nabízí tento vůz kvalitní jízdní vlastnosti, vysokou stabilitu i při svižném tempu, mírně přeposilované řízení a nepříliš přesnou manuální převodovku. Nejde ovšem o nic významného. Zákazníky, pro které je Stonic určen, ale potěší zejména komfortní podvozek a slušné odhlučnění. V dnešní době už je také u těchto malých crossoverů zcela běžná nabídka různých asistenčních systémů a na to reaguje i Stonic. Ke všem výbavám si můžete dokoupit paket ADAS zahrnující varování před opuštěním jízdního pruhu (bez zásahu do řízení), autonomní nouzové brzdění, sledování únavy řidiče a automatické přepínání dálkových světel. To mimochodem fungovalo naprosto spolehlivě. Nejvyšší výbava Premium pak může mít dokonce i sledování mrtvých úhlů zrcátek. Kia Stonic je stylový malý městský cross-over, jenž zároveň plní roli praktičtější alternativy pro Rio, přičemž ale jezdí v podstatě stejně dobře. Pokud vám přijde například Hyundai Kona designově příliš extravagantní a současně z nějakého důvodu chcete pod kapotu tradiční motor (Arona se v běžných výbavách nabízí pouze s motorem 1.0 TSI), Stonic bude správnou volbou. Jen mu musíte odpustit i ve vyšších výbavách poněkud „plastový“ interiér.
Technické údaje
MOTOR
Kapalinou chlazený řadový zážehový čtyřválec 1.4 CVVT, atmosféricky plněný, uložený vpředu napříč; DOHC 4V; elektronicky řízené nepřímé vstřikování; EU6; 1368 cm3 (ø 72,0 x 84,0 mm), 10,5:1, 73,6 kW (100 k)/6000 min-1 a 133,3 N.m/4000 min-1.
PŘEVodnÉ ÚSTROJÍ
Šestistupňová přímo řazená převodovka (3,769 – 2,045 – 1,370 – 1,036 – 0,839 – 0,703 – Z 3,700), stálý převod 4,400; pohon předních kol.
PODVOZEK
Samonosná konstrukce s pomocným rámem vpředu; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu příčná ramena a vzpěry MacPherson, vzadu vlečená ramena spojená torzně poddajnou příčkou; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči; vpředu příčný zkrutný stabilizátor; vpředu kotoučové brzdy s vnitřním chlazením ø 280 mm, vzadu kotoučové plné ø 262 mm; ABS/EBD/EBA, ESC/TCS/EDS/HHC/XDS; BS/EBD/BAS, ESC/VSM/CBC; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem, převod 14,1:1, stopový průměr otáčení 10,4 m, pneumatiky Pirelli Cinturato Winter, 185/65 R15.
ROZMĚRY A HMOTNOSTI
Rozvor náprav 2580 mm, rozchod kol vpředu/vzadu 1537/1544 mm; d/š/v 4140/1760/1520 mm; součinitel odporu vzduchu cx = 0,33; objem zavazadlového prostoru 332/1135 l; objem palivové nádrže 45 l; hmotnost pohotovostní/celková 1160/1610 kg.
PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce)
Největší rychlost 172 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 12,6 s; spotřeba paliva EU 7,0/4,6/5,5 l/100 km; emise CO2 125 g/km.
Převzato z časopisu