Znovuzrození Pragy AN

Málo se však vzpomíná na slavné vozy Praga RN, Praga RND, malý autobus Praga RND nebo oblíbený pohyblivý Praga A 150. To všechno byly vozy, které v poválečné době minulého století převažovaly na našich silnicích a také se dobře prodávaly do zahraničí. Pomalu se zapomíná na doby před válkou, kdy Praga slavila ty největší úspěchy hlavně ve výrobě užitkových vozů. Na začátku byl malý nákladní automobil, který dostal označení AN.

Historie nákladních automobilů Praga

Zdá se to být neuvěřitelné, ale první nákladní automobil Praga vznikl již v roce 1907. Málo se totiž ví, že automobilka Praga, když začínala s výrobou automobilů, vyráběla pouze auta nákladní.Vedení továrny velmi správně odhadlo vývoj trhu a reagovalo na poptávku po nákladních vozech a ty se tak staly hlavní výrobní náplní.

Tehdy ještě pod označením PAF – PAT. V tehdejším Rakousko-Uhersku se továrna jmenovala Prager Automobil Fabrik – Pražská automobilní továrna. Pragou se začala nazývat až po jednáních ke konci roku 1909 a na začátku roku 1910, kdy došlo k organizačním a majetkovým změnám. I později pak byly nákladní vozy hlavní výrobní náplní. Od začátku byla Praga převážně zaměřena na nákladní automobily s vyšší nosností a z tehdejšího pohledu na těžkotonážní. První nákladní automobily fabrika dodávala také rakousko-uherské armádě, kde byly velice oblíbeny pro svoji nezničitelnost a vytrvalost.

Malý nákladní automobil

Praga AN vznikla v roce 1924. Byl to malý valník, s motorem o zdvihovém objemu pouhých 1240 cm3. Ke konci první světové války se začalo zjišťovat, že kůň jako dopravní prostředek a tažná síla, přestává stačit. Zákazníci se rozhlíželi po lehkém nákladním voze, a to byl jeden z důvodů, proč se Praga AN začala vyrábět.

Vývoj pokračoval na tehdejší dobu velmi rychle a s ním se zvětšoval i zdvihový objem motoru. Nejdříve na 1324, pak 1695, 1947 a nakonec až 2492 cm3. Zajímavá byla i cenová politika. Někdy kolem začátku výroby 6. série Pragy AN byla její cena stanovena šikovně tak, že se rovnala ceně jednoho páru vystrojených tažných koní. Myšlenka tak dobrá, že nakonec na trhu zvítězil plechový kůň.

Základem pro první Pragu AN byl velice úspěšný typ osobního automobilu Praga Alfa s motorem 1240 cm3. Odtud také pochází typové označení AN, tedy Alfa nákladní, původně s nosností 200 kg. Časem vznikl malý nákladní automobil, který měl nakonec nosnost 1,5 až 1,8 tuny.

Nároky zákazníků stále stoupaly a vedly Pragu ke zvyšování nosnosti a také ke zvyšování zdvihového objemu motoru a jeho výkonu. V jedenácté sérii měla Praga AN již čtyřválec 1695 cm3 a nosnost 1000 kg. Za necelý rok se potvrdilo, že je to ještě málo a přišel motor 1947 cm3. Protože požadavky trhu byly neuvěřitelně velké, za dva roky přišla devatenáctá série se šestiválcovým motorem 2492 cm3 a s nosností 1,5 tuny.

Úspěšný motor byl pak používán v mnoha automobilech a jiných vozidlech Praga jako byly třeba silniční válce nebo traktory. Celkem bylo v období let 1924 až 1940 vyrobeno ve 23 sériích 5565 vozů Praga AN s různymimodifikacemi. Z nich se například vyrobilo 330 malých autobusů s označením Praga AO pro 15 sedících cestujících.

Postupným vývojem benzínu v letech 1937 až 1939 dospěla Praga k šestiválci 3824 cm3. Byl nejvhodnějším pro nákladní a užitkové vozy s hmotností 3,5 tuny, které byly nejžádanější. To byl začátek velmi slavné Pragy RN, která se dobře prodávala nejen u nás. Licence na její výrobu byla prodána do Jugoslávie a do Rumunska. Vyráběla se tam až do roku 1970. Označení RN znamenalo rychlý nákladní a RND rychlý nákladní diesel.

Návrat Pragy AN

Užitkových automobilů Praga z předválečné doby se zachovalo velice málo. Jsou buď ve sbírkách Národního technického musea nebo Vojenského technického musea a vzácně u několika soukromých sběratelů. Poměrně významnou sbírku vlastní Automuseum Praga Emila Příhody, kde také najdeme unikátní Pragu AN.

Podle dostupných pramenů existují snad ještě další dva vozy tohoto typu.

Žijí mezi námi i lidé, kteří z lásky k historii a automobilové technice obětují svůj veškerý volný čas a nemalé prostředky k tomu, aby zachovali staré automobily nejen pro současníky, ale hlavně pro budoucí generace.

Velimští bratři Pavel a Jiří Kolářové spolu se svým otcem Bohuslavem našli zalíbení v historických užitkových automobilech, především československé výroby. Snadná úvaha, ale o mnoho těžší realizace. Sehnat zajímavý automobilový veterán, a ještě nákladní, to je dnes už veliký problém. Pomohla však trochu náhoda a přátelské vztahy s Emilem Příhodou. Výsledkem byla koupě torza malého nákladního automobilu Praga AN.

První a podstatný krok měli za sebou. Je to sice hodně, ale ke konečnému řešení ještě dost málo. Naštěstí Automuseum Praga ve svých bohatých sbírkách vlastní i četnou výkresovou dokumentaci, mezi kterou jsou i dílenské výkresy pro vůz Praga AN. Přípravy na renovaci a rekonstrukci zabraly mnoho času. V partě stejně zapálených nadšenců okolo rodiny Kolářových je více výborných řemeslníků.

Mnohokrát se práce zastavily pro chybějící nebo úplně zničenou součástku. Například pro pneumatiky. Jejich rozměr pro vůz Praga AN je dnes již velmi neobvyklý. Naděje svitla po příslibu velkoobchodníka s pneumatikami. Slíbil potřebné pláště objednat u renomované firmy, která čas od času pneu pro veterány vyrábí. Bohužel téměř rok čekání a nic.

Nakonec zase trochu pomohla náhoda a pneumatiky byly na světě. Velké starosti byly také s kůží pro čalounění sedadel. Ve snaze dodržet shodnost s originálem se obstarání potřebného množství a kvality také protáhlo na několik týdnů, ale výsledek je dokonalý.

Renovace podvozku a motoru by vydaly samostatný článek. Byly to opět nekonečné hodiny trpělivé práce a někdy i beznaděje, protože potřebný díl nebo součástka chyběly nebo byly poničeny tak, že se nedaly opravit nebo vůbec použít. Například palivový kohout, který byl poškozený a velmi opotřebovaný, se přece jen podařilo opravit tak, že je jako nový.

Přístroje jsou také původní a po důkladné renovaci by nikdo nehádal jejich stáří na téměř osmdesát let. Poničeny byly maticové kryty nábojů kol. Tři se podařilo opravit, ale čtvrtý bylo nutno znovu vyrobit. To byl zase úkol pro otce Koláře. Jeho slévárna musela podle modelu vyrobit polotovar, ze kterého pak vznikla chybějící čtvrtá matice.

Korba vozu, který sloužil k rozvozu sudového piva, má také různé detaily, u kterých bylo třeba mnoho hledání a shánění. Dlouho třeba chyběly napínáky řetízků, ale i ty se nakonec podařilo sehnat. Podlaha a sklopné bočnice korby byly vyrobeny z vybraného dřeva. Sehnat ho v požadované kvalitě dalo také dost starostí.

Vynořila se dlouhá řada drobností i zásadních problémů, které prakticky skončily až posledním leštěním laku. Předpremiéra se odehrála 21. června na tradičních „postřižinských" slavnostech v nymburském pivovaru. Vůz naložený pivními sudy projel areálem a byl vystaven uprostřed improvizovaného amfiteátru.

Oficiální premiéra se odkládá, ale již teď se přihlásilo několik reklamních agentur, které projevily zájem o využití tohoto vozu v různých reklamních akcích. Pro nás, obdivovatele automobilové historie, je teď netrpělivě očekávána premiéra renovovaného vozu Praga AN z roku 1929, která se odehraje na brněnském Autotecu 2004. Zdá se však, že nezůstane jen u Pragy AN. Nechme se tedy překvapit!

text: FrK

zdroj: Trucker 11/2003