polygon GoodYear – Zajímavá zkušenost

A bylo to opravdu zajímavé. Čekal jsem především představení na silnici, resp. asfaltových površích, ale dostalo se mi cti nahlédnout pod pokličku také v terénním sektoru. Samozřejmě, že šlo o nové pneumatiky, o jaké, to není až tak důležité v tento okamžik, ostatně také jsme již o nich v Truckeru psali. Co mě podstatně více poňouklo k těmto řádkům byla možnost účasti na představení porovnávání záběrových možností nových pneumatik pro nákladní vozidla.

„Sofistikované“ igelitové pytlíky

To první, co mě čekalo, byl přesun přes blátivé oraniště, pěkně na vyvýšený pahorek, abych dobře viděl, ale hlavně abych nepřekážel. No, to mi neřekli, že budu potřebovat galoše! Obvykle dva až tři páry sebou do zahraničí vozívám, ale tentokrát jsem neměl žádné, ha, ha. Ale odpovědní pracovníci si věděli rady. Dva igelitové pytlíky přiměřené velikosti s gumičkama natažené přes boty vše napravily. Hned mi bylo lépe, navíc se mě zmocnil příjemný pocit již jednou prožité skutečnosti, takhle jsem přeci chodili v hodinách tzv. branné výchovy, když se nacvičovalo chování po kontaminaci přírody z jaderného výbuchu. Tak v Lucembursku sice nic nevybuchlo, ale pytlíky posloužily dokonale. Ale to se již schylovalo k prvnímu představení. Spojena tyčí defilovala dvacet metrů ode mě dvě skříňová Volva. Dvounápravové táhlo třínápravové. Na bocích pneumatik pěkně šnitky bílou barvou, aby se vše dalo na videozáznamu dobře posoudit. Samozřejmě, že tažené vozidlo mělo vyřazeno na neutrál a kouzlo spočívalo v tom, kdy a jak se začnou v těžkém blátě protáčet kola hnané nápravy tahače.

Jako na divadle

Než jsem stačil pořádně dokoukat, rozezněla se kdesi za mnou důvěrně známá muzika Comonrailových desetilitrů. Za okamžik bylo jasno, dva čtyřnápravové sklápěče MAN TGS si to šinuly téměř úvozovou strmou cestou na pole přede mnou. Jeden z nich měl současný typ pneumatik, ten druhý samozřejmě ty nové. Při stejném převodovém stupni, stejných otáčkách motoru a identickém zatížení stejných vozidel, bylo pochopitelně to s novými pneumatikami GoodYear o několik decimetrů či snad metr v cíli dříve. A zase ty bílé šnitky na bocích gum. Ledva vozidla vyklidila pole, hasí si to ke mě dvounápravový skříňový Actros s V8 motorem. Marně vyhlížím, o co jde, že by zase adheze? Ale to již řidič vyskakuje z právě odstaveného vozu. Sehne se k zemi, uchopí pneumatický „hřebíkovač“ a lup, lup. Jako by smyslů zbavený nastřelí několik osmdesátek hřebíků pěkně vedle sebe do levé přední pneumatiky. Rovnou přes dezén, profil či mezeru si nevybíraje.

„Samouzdravující“ technologie

Trochu mi zatrnulo, ale během sekundy hned naskočilo téma: GoodYear DuraSeal Technology. Pneumatika se žlutým speciálně vyvinutých gumovým gelem uvnitř při průniku hřebu nebo podobného bodce dokonale utěsní defekt, tak, že je možné bez problému pokračovat v jízdě. Aby bylo prezentaci učiněno za dost. Chlap nahmátl štípací kleště a ručně jeden z právě „zatlučených“ hřebíků z pneumatiky vytrhl. Chvilku to bublinkovalo (všude přeci bylo mokré bláto), ale téměř v zápětí bylo po problému. Gel ucpal otvor, řidič sedl do Actrosu a odporoučel se. K poslednímu terénnímu představení nastoupily opět zpřažené dvojice těžkých nákladních vozidel, tentokrát v sestavě: tahač TGS 8x4, tažený balast – Volvo FM 6x4. Jak již bylo dříve řečeno – jedna ze skopek měla současné pneumatiky, druhá ty nové – můžete si tipnout, kdo za daný časový limit, při stejných jízdních a technických podmínkách, dotáhl svůj „vagónek“ dále.

Také na silnici

Po terénu přišla na řadu, jak jinak, silnice. Pytlíků jsem se vděčně zbavil a v čisťoučkých polobotkách mohl beze strachu, že uvnitř nadělám, vyhoupnout do kabiny přistaveného Renaultu Magnum. Dvě silniční soupravy, stejné hmotnosti a stejných parametrů zamířily ze zhruba 40 kilometrové rychlosti z kopce, aby s vyhozeným kvaltem změřily své schopnosti (resp. valivý odpor pneumatik), kam až dorololují. Trochu nudná zkouška, ale zato přesvědčivá. Desítky metrů, o které souprava s novými pneumatikami jela dále, to je již opravdu dobrý důkaz vlastností nového produktu. Na závěr příjemně rozvolněného dne mě ještě čekala demonstrace brzdných schopností na kluzkém povrchu. Zavlažená fólie dokonale simulovala zimní adhezní podmínky a soupravy, tentokrát s tahači DAF, opět zcela flagrantně představily vlastnosti nových pneumatik. Jako zákusek se odpoledne ještě servírovala návštěva hlukové laboratoře s upoutaným Actrosem, který měl roztáčet svá kola na válcích. Jak jsem se zmínil na začátku – zajímavá zkušenost, která se nenaskytne každý den.