Mercedes Actros 1854 Megaspace

Pryč je už doba, kdy bylo možné zjistit výkon Actrose pouze na decentním dveřním štítku. Pochromované „V8“ na masce chladiče září nepřehlédnutelně a osmiválec nepřeslechnutelně vytrubuje svou sílu z výfukové roury, tlusté jako mužská ruka. Novým Actrosem získal Mercedes své staré sebevědomí.

Méně koní – a přece lepší

Model 1854 není nejvýkonnějším Actrosem, ale v přímém srovnání s modelem 1858 se ukazuje jako s převahou hodnotnější alternativa. Podstatná část ze 40 koní „navíc“, které má větší bratr, se přeci ztrácí v planetovém převodu diferenciálu nápravy a šestnáctistupňová převodovka, se dvěma stupni předsazenými „dorychla“, požírá nejen výkon, ale taky je těžší než převodovka G240 vozu 1854.

Jestli se i při jízdě projeví udávaný výkon 537 koní, pak testovaný Actros bude spíše arabským hřebcem než kliďasem. S maximem točivého momentu na 2500 Nm předstihuje Mercedes většinu přímých konkurentů. Avšak křivka točivého momentu šplhá k nejvyšší hodnotě pouze v úzkém rozsahu otáček.

Ve srovnání se svým předchůdcem běží vidlicový osmiválec klidněji a s menšími vibracemi. Inženýři motoráři ještě více optimalizovali vstřikování paliva a různými triky dosáhli měkčího spalování. Přesto má šestnáctilitrový čtyřventilový motor zvuk, který budí u řidiče příjemné pocity, jak to umí jen motor V8.

Hnací ústrojí Mercedesu už při rozjezdu překvapuje vysokým točivým momentem. Osmiválec však odevzdává svůj výkon pravidelně. Zelené pásmo otáčkoměru u testovaného Mercedesu leží v rozpětí 800 až 1500 otáček. Během jízdy je však třeba, aby ručička ukazovala nejméně 1000 otáček. Malá „díra“ v nízkých otáčkách je stejná u Actrosu jako u Scanie 164 - mnoho pohyblivých dílů se chce dostat do setrvačného svižného pohybu.

Zcela překvapivě spokojený zůstává točivý moment V8 i v okamžiku, kdy se kliková hřídel roztočí na více než 1700 otáček za minutu. Vysvětlit si to lze poměrně malým zdvihem pístů. Pohon zůstává stejně příjemný, ať se řidič loudá, anebo spěchá.

Sériově má motor OM502, jak jej Mercedes nazývá, pět ekobodů. Verze, redukovaná na čtyři ekobody, se momentálně nedodává. Pohon je tedy pravou lahůdkou, která sdružuje sílu s decentní, ale stále ještě příjemnou hlukovou kulisou.

Vady jinak schopného motoru začínají u jeho setrvačníku. Poslední dva převodové stupně šestnáctistupňové převodovky přesazené „dorychla“ s řadící automatikou Telligent nezanechaly u nás zcela přesvědčivý dojem.

Actros by si zasloužil lepší řazení

I když řazení mohlo být po dlouhá léta měřítkem, zenit už má Telligent vzhledem k modernějšímu systému AS-Tronic konkurentů delší čas za sebou. Srovnáme-li řazení Actrose s našimi testy vozů DAF XF95 530 a MAN TGA 18.530, tak Mercedes řadí podstatně pomaleji. S 16 převodovými stupni se automat občas potýká docela hekticky, protože některý převod je příliš krátký, ale pak mu trvá řazení zase déle, protože jiný stupeň je naopak příliš dlouhý.

To se stává především při řazení dolů ve stoupání, nebo při brzdění motorem, při kterém Telligent zařazuje téměř zásadně o půl stupně dál, než jak by řadil každý řidič. Velmi často se stává, že v okamžiku zamýšleného ručního zásahu řazení Telligent přece ještě zareaguje, ale v tom případě podstatně jinak, než se očekává.

Zásadně by měl motor mít víc rezerv také při nízkých otáčkách, aby mohl „zapracovat“, zatímco automat jej drží raději kolem 1700 otáček nebo ještě víc.

V souhře s automatem zkrátka chybí modelu 1854 suverenita, obvyklá u motoru této výkonnostní třídy. K tomu přistupují ještě - většinou při střídání skupiny - zřetelná škubnutí při přeřazení, nebo na druhé straně chybějící silový záběr, způsobený brzdící spojkou.

Nejspíše ještě není ovládání spojky do všech důsledků optimalizované. Takové chování jsme ostatně pozorovali u mnoha modelů V8, takže nejde o žádný ojedinělý jev. Ostatně u motorů V6 vychází vyladění motoru a převodovky mnohem lépe. Pomoc ovšem nepřijde asi tak rychle, protože Mercedes se teď zabývá vývojem dvanáctistupňové převodovky. Bez synchronizace a s převodovou brzdou to odpovídá vzoru ZF, takže lze očekávat rychlejší řazení převodových stupňů a jejich lepší odstupňování.

Skutečnost, že řadící automat Telligent nestojí jen radost z jízdy, ale také palivo, ukazuje pohled na hodnoty spotřeby. Actros má spotřebu paliva o víc než jeden litr větší, než ji mají jeho stejně silní soupeři.

Má také co dělat, aby jim stačil v rychlosti. Že má zásadní schopnost výkonnosti, prokazují horské hodnoty manuálně řízené jízdy, ve kterých drží krok bez nejmenších problémů s vozy DAF, MAN a spol. Také v dálničních etapách, kde musí převodovka Telligent řadit jen zřídka, je Actros na úrovni konkurence.

Po tvrdé kritice převodovky přicházíme k radostnější kapitole: k brzdové soustavě. Dnes, stejně jako dřív, stanovil Mercedes v tomto směru měřítko. Brzdy Actrosu - čtyři kotouče s vnitřním chlazením - zpomalují nejen rychleji, ale brzdění lze přesněji dávkovat s ještě větší účinností. To sice dovedou také jiná zařízení, ale Actros získává náskok téměř perfektním vyladěním.

Během testu jsme několikrát měnili návěsy kvůli fotografování, jízd bez nich a pro měření spotřeby. Zpravidla to netrvá déle než dvě nebo tři krátká zabrzdění, dokud tahač nenajde dobrý kompromis z kombinace brzd návěsu a tahače. Přitom tahač zůstává za všech okolností dobře ovladatelný, dokonce i v případech nouzového brzdění v zatáčkách.

Řízení se ukazuje v lepším světle, než bylo u jeho předchůdce, ale přesto bychom uvítali ještě malé zlepšení. Se šesti otáčkami volantu mezi dorazy schází řízení něco na přímosti. Ve střední poloze se volant projevuje houbovitě. S klesající hmotností se stávají změny směru přesnějšími.

Velkorysé nastavování volantu sotva nechává prostor pro kritiku. V nejvyšší poloze stojí snadno uchopitelný, příjemně hrubý čalouněný volant tak strmě jako ve Scanii. Zcela vztyčený vytváří místo pro volnější pohyb v kabině.

Ale nastavování volantu tlačítkem na konzole řízení se nám nelíbilo tak, jako přestavování volantu nohou u některých konkurentů.

Zavěšené pedály - u nového Actrosu Mercedes s řadící automatikou vynechal spojkový pedál -umožňují volnější polohu nohou. Dostat se z plynového pedálu na lehce zdvižený brzdový pedál stačí otočit nohu na patě. V testovaném vozidle bylo zabudované komfortní uložení - bohužel dodávané za příplatek - a je opravdu báječné.

Ačkoliv velkoprostorová kabina už není tak měkce odpružená jako u dřívějších variant Megaspace, přesto se při ostřejším průjezdu zatáčkami projevuje vykláněním do stran. Také při vydatnějším brzdení se kabina citelně nakloní dopředu. Navzdory těmto pokusům se nám přesto velmi líbilo její uložení, zejména díky velkému pohodlí na dlouhých cestách.

ESP se stará o větší bezpečnost v Actrosu

Testovaný tahač byl vybaven zařízením ESP. V přímém srovnání se soupeři zasahuje protiskluzová ochrana Mercedesu relativně pomalu. Také je dobře sladěna mezi tahačem a návěsem. Přestože jsme měli zatížení návěsu uložené hodně nízko, konkurenti s ESP brzdí mnohem dřív - na náš vkus až příliš brzy!

K bezpečnosti Actrosu přispívá také dobrý výhled z kabiny. Přední sloupky jsou štíhlé, zrcátka bez vibrací a s přídavným širokoúhlým polem na levé straně poskytují vynikající pohled dozadu. Škoda jen, že nejsou všechna elektricky přestavitelná.

Chválit místo pro řidiče by bylo nošením dříví do lesa. Všechny vypínače a přístroje jsou perfektně v dosahu prstů řidiče a je dobře na ně vidět. Pokud přesto řidiči něco zcela nevyhovuje, tak si může podle svého mínění moduly se spínači zaměnit.

Milou hračkou je palubní počítač, který lze pohodlně obsluhovat z multifunkčního volantu. S jeho pomocí může řidič zapnout propočítávaní spotřeby, nechat si ukazovat důležité údaje o motoru, obsluhovat mobil, nebo si zvolit na rádiu rozhlasovou stanici.

Stejně perfektně pracuje také obsluha topení a větrání. Zásadně stačí nastavit požadovanou teplotu v kabině, protože to ostatní už vyřídí „kolega“ počítač. Jde to ještě dál. Senzor pozná dokonce obtěžování zápachem zvenčí, a na chvíli přeruší přívod čerstvého vzduchu.

Že toho Mercedes udělal v novém Actrosu pro řidiče mnoho, je vidět už na pohodlných sedačkách a na lůžku s velkou matrací a s lamelovým roštem.

Nováčci si však musí na nastavení sedačky nejdříve zvyknout. Nevýhodou velkého lůžka je to, že při jeho sklopení je nutné sedačky posunout dopředu -a to přináší problémy, například když je nutné v noci opustit kabinu.

Jinak se vyznačuje kabina Megaspace především kompletním vybavením: od Klimatronicu přes elektricky posuvnou střechu se síťkou proti komárům až po četné elektrické ovladače oken a zrcátek.

Hlas, který není dost slyšet

Mercedesu se podařil nepochybně velký krok dopředu. Dokonce ani řidičům Scanie nepřipadá už zatěžko cítit se v Actrosu dobře - a to by měl být jeden z největších komplimentů. Co tady může ještě chybět? Můžete se divit - pěkný výfuk, aby bylo možné dokonale vychutnat zvuk motoru V8.

Výsledky jízdy bez nákladu

K testu Truckeru patří také jízda bez nákladu, aby se vidělo, zda není hnací ústrojí optimalizováno jen na náklad čtyřiceti tun. Mimo to se mění při jízdě bez nákladu vlastnosti vozidla.

Se spotřebou přes 22 litrů na sto kilometrů není Actros při jízdě bez nákladu nijak zvlášť úsporný. Nenaložený vůz s pevně vyladěnou přední nápravou má tendenci k lehkému třepetání kol, ale jinak jde o pohodlnou jízdu. Dobře seřízené pérování zadní nápravy se stará při jízdě s prázdným návěsem o klidné, uvolněné chování. Brzdy se rychle přizpůsobují změněnému stavu nákladu, a také automatika mění relativně rychle strategii řazení. Zásadně nepřímé řízení se projevuje při jízdě bez nákladu méně rušivě.

Výsledek spotřeby při jízdě bez nákladu: l/100 km / km/h

Jízda bez nákladu (smíšené nasazení) 22,4 / 75,9

Servis a údržba vozu Mercedes Actros 1854

Kontrolu vozu před odjezdem přebírá u Actrosu počítač, který hlídá všechny důležité provozní prostředky, ale nejen to, sleduje také všechny servisní intervaly. Pravidelný servis závisí na nasazování vozidla, ale počítá se s minimálně jedním ošetřením během ujetých 100 000 kilometrů.

Rutinní práce, jakou je například výměna oleje, usnadňují snadno přístupné výpustné šrouby a olejové filtry, umístěné nastojato vlevo na motoru, které vylučují jakékoliv úniky maziva, byť jen i jeho kapky.

Hned vedle je umístěn také snadno přístupný filtr paliva. Čerpadlo paliva je mezi rámem a nádrží přístupné dost obtížně. Řidič musí promazávat jen čtyři tlakové mazničky na přední nápravě a případně ještě posuv sedačky. Všechno ostatní je na obsluhu nenáročné.

Kdo bude mít v zimě problémy s baterii, nebude příliš šťastný s obtížnou montáží v zádi vozidla. Mercedes aspoň nezapomněl na obvyklém místě dobře dosažitelný vnější spínač startéru. Postranice jsou teď sklopné, což zlepšuje přístupnost chladících agregátů. Sklo reflektorů lze po uvolnění dvou šroubů vyklopit.

Dobrá je dálková obsluha sklápění kabiny. Negativně lze hodnotit vzduchový filtr, který je přístupný k výměně pouze zdola. Vytápěný vysoušeč vzduchu se už fakticky nemusí vyměňovat vůbec. Ovládání spojky Mercedes přestavěl na pneumatické, které se snadno udržuje.

zdroj: Trucker 5/2004