Představujeme
Jeep/Mercedes-Benz – Když off-road, tak „krabici“
Jiří Krenar 04.09.2017 05:34
Obliba vozidel s pohonem všech kol, ať už jde o SUV nebo o běžná osobní vozidla, stále roste a to v celé Evropě.
Přesto je zde kategorie, která jako by byla určena k vyhynutí, podle některých politiků dokonce k vyhubení. Jsou to off-roady. V Evropě přežívají pouze v podobě pracovních pick-upů a pak pouze u čtyř, či pěti výrobců. Jsou to Jeep, Land Rover, Mercedes-Benz, Mitsubishi a Toyota. K dnešnímu redakčnímu testu jsme získali zástupce značky Jeep a Mercedes-Benz.
Jeep Wrangler Unlimited 2.8 CRD 75th Anniversary
Předlouhé označení slavného modelu z výrobního programu Jeep skrývá zcela aktuální generaci modelu Wrangler Unlimited ve výroční verzi 75th Anniversary. Je v nabídce buď se vznětovým motorem 2.8 CRD a nebo se zážehovým agregátem 3,6 V6. Charakteristika modelu Wrangler, ať už v krátkém třídveřovém, či v dlouhém pětidvéřovém provedení zůstala navzdory předpisům Evropské unie stejná. Robustní žebřinový rám, kovová náležitě hranatá karoserie, výkonný motor s dostatečným objemem, automatická převodovka a tuhá náprava vzadu. Vynechám-li „výroční“ detaily, pak v ceníku českého importéra najdete shodné vozidlo také s výbavou Sahara nebo Rubikon.
V každém případě Wrangler Unlimited se chlubí mohutnou krabicovitou karoserií s malými okny, konkrétní vozidlo s odnímatelnou střechou Dual Top, a protože jde o výroční výbavu, tak v interiéru najdete sedadla čalouněná černou kůží Nappa s oranžovým prošíváním či koberečky Mopar atd. Palubní deska má docela elegantní tvar s moderními prvky výbavy a je až „neamericky“ solidně dílensky zpracována. Řidič má před sebou volant nastavitelný pouze výškově s mohutným věncem a se satelitními ovladači na vodorovných příčkách. Za ním jsou standardní kruhové analogové přístroje, které by si zasloužily ale lepší odstínění. Ve středové části palubní desky jsou dotykový displej multimediálního systému s navigací, efektní výdechy topení/větrání, otočné ovladače topení/větrání resp. klimatizace a pás příjemně velikých tlačítek pro vyhřívání předních sedadel, vypnutí ESP, aktivování asistenčního systému pro jízdu ze svahu a varovných blikačů. Na středovém tunelu je tradičně umístěna páka voliče pětistupňové automatické převodovky a menší páka pro zařazení redukce. Protože přední sklo je ve srovnání s konkurencí opravdu docela malé, mohutné vnitřní zrcátko mi tentokrát vadilo více než obvykle. Na druhou stranu jsem ocenil zcela rovné a vlastně skoro kolmé čelní sklo. Z aerodynamického hlediska to samozřejmě není „to pravé ořechové“, ale neměnil bych. A ještě dva interiérové detaily. Před spolujezdcem je v palubní desce mohutné madlo. Věřte, že nejde pouze o interiérovou ozdobu, ale nutný a funkční detail, který spolujezdec ocení v okamžiku, kdy odbočíte z asfaltové silnice na lesní cestu rozrytou mohutnými drapáky lesních strojů. Druhou – tradiční – perličkou je pouze textilní aretace dveří.
K redakčnímu testu jsem převzal Wranglera s motorem 2.8 CRD s výkonem 147 kW/200 k a se sofistikovaným pohonem všech kol 4x4 Command-Trac. Za příplatek je k dispozici i systém 4x4 Rock-Trac, uzávěrka předního a zadního diferenciálu atd. Po usednutí za volant a jeho seřízení, včetně sedadla a zpětných zrcátek (elektricky nastavitelná) otáčím klíčkem ve spínací skříňce, volič posunuji na pozici „D“ a zvolna vyjíždím ze servisu importéra. Převod řízení je docela veliký, takže při manévrování musíte točit volantem víc než v Octavii. Pětistupňová automatická převodovka řadí plynule, ale také dost pomalu. Ale to nevadí, Wrangler není určen na sportovní jízdu. To poznáte hned, jak vám provoz na silnici dovolí více vozidlo rozjet. Dodržovat předepsané rychlostní limity budete docela snadno. Wrangler se v zatáčkách dost naklání, na příčných nerovnostech zadní tuhá náprava u nenaloženého vozidla občas odskočí, a tak nepočítejte s ostrou jízdou po venkovských silnicích. Wrangler je totiž „doma“ mimo asfaltové silnice. Lesní či polní cesty zvládnete ve velmi svižném tempu bez ohledu na hluboce vyjeté stopy. Světlá výška 236 mm a velmi solidní nájezdové a přechodové úhly už se základní výbavou umožňují projet neskutečně mnoho a stačí jenom přiřadit pohon úředních kol. V blátě pak zapojíte redukci (2,71 : 1) a při vhodných pneumatikách vůz nic nezastaví. Ideální auto pro pracovní využití. A jak to vypadá se spotřebou?
V běžném provozu po venkovských silnicích jsem dokázal udržet průměrnou spotřebu na 8,1 l/100 km. A to na testovacím okruhu jihozápadně od Prahy, který dobře znám. Dálniční provoz je ale něco jiného. Na dálnici D 10 jsem nejdříve nastavil tempovat na 110 km/h, otáčkoměr ukazoval 2100 min-1 a průměrná spotřeba dle palubního počítače byla 9,5 l/100 km. V opačném směru, od Liberce na Prahu jsem nastavil tempovat na 125 km/h, otáčkoměr ukazoval 2500 min-1 a výsledná spotřeba byla 9,8 l/100 km. S ohledem na zimní pneumatiky Bridgestone Dueler 255/70 R18, které v době testu byly na vozidle a na krabicovitou karoserii to není tak špatné.
Mercedes-Benz G 350 Professional
Od roku 2000 jsem poslouchal na všech autosalonech od zástupců značky Mercedes-Benz, že výroba lehkého nákladního modelu Vario končí. No vidíte, a dočkal se přitom i motoru Euro 6, verze 4x4 a poslední vozidlo sjelo z výrobní linky v roce 2015. Stejně tak se v kuloárech už roky šíří informace, že bude končit výroba legendárního off-roadu třídy „G“ (Geländewagen), protože už není schopen splnit bezpečnostní limity EU (tak jako Defender). Radostně tedy hlásím, že „géčko“ stále žije a to i v pracovní verzi Professional. Výroba probíhala ve dvou liniích. Ta první byla zaměřena na vojenské verze W 460, které ovšem nemusí plnit emisní normy. Na bázi této varianty se vyráběla i řada W 461 Professional, která ale skončila u motoru Euro 5 (v testu v DaS v roce 2010). A pak tu byla luxusní, komfortní civilní verze W 463 a výrobce v podstatě jenom čekal, až počet vyrobených vozidel klesne na ekonomicky únosnou míru. Chybička se vloudila, výroba neklesá, zájem o tento off-road s cenou přes dva miliony mírně roste a to hlavně o ty dražší verze např. v úpravě AMG č dokonce v konfiguraci podvozku 6x6. A protože stále je i zájem o pracovní verze, výrobce odvodil od verze W 463 variantu Professional, která plní patřičné emisní limity a další nutné předpisy.
Mercedes-Benz G Professional je využíván vesměs opravdu k práci mimo asfaltové silnice. Můžete ho potkat na našich silnicích např. ve službách energetiků, často v bílé barvě. Jestliže ale dnes vychází z komfortní a patřičně drahé verze W 463, musel výrobce provedení Professional získat hlavně razantním „česáním“ zbytných, tedy luxusních či komfortních doplňků, odhlučnění apod. Výsledkem je pracovní vozidlo v interiéru občas budící úsměv – např. stahování bočních oken zajišťují klasické kličky. Testovaný vůz s označením G 350 naštěstí v rámci „oškubávání výbavy“ neztratil nic ze svých off-roadových schopností. Obě nápravy jsou tuhé, k dispozici jsou všechny tři uzávěrky diferenciálů, světlá výška je 245 mm a více než dostačující jsou nájezdové a přechodový úhel. Ale vizuálně z exteriéru těch odlišností tolik není. Přední nárazník je totožný, s chladiči vodního intercooleru v rozích, snad jenom zpětná zrcátka seřiditelná pouze ručně, avizují jinou verzi. A ještě jedna odlišnost. Na zádi vozidla si všimněte registrační značky umístěné na horním okraji dveří, kde je chráněna před poškozením při jízdě v terénu.
Pojďme do interiéru. Palubní deska až na pár zkrášlujících chromovaných lišt či displej multimediálního systému je shodná s civilní verzí. Shodný je i mohutný volant s množstvím ovladačů na vodorovných příčkách. Potěšitelné je, že spínače na palubní desce – vesměs soustředěné do střední části – jsou dostatečně veliké. Vynikají přitom tři ovladače uzávěrek diferenciálů. Horší to je s nastavením teploty/větráním resp. klimatizací. Její kruhové ovladače jsou až zcela dole před voličem automatické převodovky. Tak jako u Wrangleru i u „géčka“ je před spolujezdcem mohutné madlo. Další změnou je čalounění. U verze Professional nečekejte kůži, ale textil. A na podlaze nejsou žádné koberečky, pouze lakovaný plech s výpustními otvory krytými špunty. Výrobce počítá s tím, že po práci v terénu podlahu ve vozidle vymyjete hadicí s vodou. Jeden detail pro vzrostlé řidiče. Ačkoliv usednete za volant Mercedesu, u levého ramene budete mít prostor shodný s Defenderem, nebo s malým Sužuji Jimny. A už jsme u motoru. Momentálně je montován vznětový přeplňovaný šestiválec 350 Bluetec s výkonem 180 kW/600 Nm. Kdo má pocit, že je to zbytečně moc výkonu, ať se podívá na hmotnosti vozidla. Celková hmotnost je 3200 kg, užitečná 600 kg. Takže samotná provozní hmotnost je 2600 kg. A to jsou hodnoty, které běžně nenajdete v segmentu LUV. Konkrétní vozidlo navíc bylo doplněno o tažné zařízení, umožňující připojit bržděný vlek o celkové hmotnosti až 3500 kg.
Montována je sedmistupňová automatická převodovka umožňující i manuální řazení „pádly“ pod volantem. Vozidlo mělo pneumatiky Goodyear 265/70 R16, takže vhodné do terénu, lehce negativně ovlivňující spotřebu na asfaltu. O to více jsem byl zvědavý na spotřebu. Mercedes-Benz třídy „G“ sice vesměs potkáváte na silnicích či dálnicích, ale s ohledem na krabicovitou karoserii (ale krásnou, nedám na ni dopustit) aerodynamický odpor bude značný. Navíc řídíte trvalou „čtyřkolku“. A zapomeňte, že by vám nějak významně pomáhal šetřit spotřebu systém Stop/Start. Za celý test – a jezdil jsem pokud možno plynule, sice svižně, ale bez sportovních ambicí – byla průměrná spotřeba 11 l/100 km. Jen výjimečně se mi podařilo stáhnout spotřebu pod 9,6 l/100 km. A to platilo na asfaltu. Jakmile jsem odbočil na polní a lesní cesty vedoucí do staré pískovny, spotřeba se zvýšila, a to jsem ještě nezařadil redukci či nepoužil uzávěrky diferenciálů. Pravdou je, že to ani nebylo třeba. Géčko jelo často v terénu jako tank. Pomalu, ale stále vpřed. Ano, bylo enormní sucho, bláto se „nekonalo“. Ještě jeden detail k zavazadlovému prostoru. Mohutné zadní dveře – musí unést i plnohodnotnou rezervu – se otevírají vlevo a umožňují i z chodníku dobrý přístup pro nakládání na plechovou podlahu vybavenou čtyřmi upevňovacími oky. Základní objem je 0,5 m3, měřeno po spodní hranu bočních oken. Užitečná hmotnost 600 kg nenadchne, ale odpovídá této třídě vozidel. A abych jenom nechválil. Raději se ani nedívejte na ceny některých příplatkových doplňků. Nemuselo by se vám udělat dobře.
Převzato z časopisu