Hyundai/Volkswagen – Dvě novinky mezi dodávkami

Čerstvá novinka v nabídce a ještě „čerstvější“ premiant mezi lehkými užitkovými vozidly byly v závěru roku v redakčním testu.

Závěr roku se sice nevydařil lyžařům a milovníkům sněhu, zato celkem přál redakčním testům běžných městských zásobovacích vozidel, která většinou nemají pohon 4x4, snad s výjimkou horských oblastí. V posledních týdnech roku 2015 jsme tak mohli vyzkoušet v běžném provozu dva vany: Hyundai H 350 a VW Transporter T6. V době testu již oba modely byly v prodeji na českém trhu.

Hyundai H350 van

Korejský Hyundai je na českém automobilovém trhu už hodně dlouho, a většina řidičů si tuto značku spojuje hlavně s osobními vozy. Ale Hyundai se u nás angažuje i s vozy kategorie LUV. Dnes spíše vzácně potkáme model Hyundai H100, který po roce 1989 nahrazoval na našich silnicích populární, ale dožívající Škodu 1203, spíše uvidíte větší model Hyundai H1, který je v nabídce importéra již ve druhé generaci (a po faceliftu). Pravda, tento model LUV – diplomaticky řečeno – „není hitem“ v tomto segmentu vozidel pro práci. Přesto Hyundai i na malý český trh uvedl na podzim 2015 jako čerstvou novinku větší model H350, který s celkovou hmotností 3500 kg a s objemem nákladového prostoru u verze van až 12,9 m³ míří do nejžádanější kategorie LUV. Lehký užitkový model určený pro evropský trh rozšiřuje nabídku vedle stávajícího menšího modelu H-1. Ovšem vstupuje do velmi konkurenčně nabitého segmentu trhu. Bude muset přesvědčit zákazníky, že je minimálně tak dobrý či nabízí něco navíc, než mají Citroën Jumper, Fiat Ducato, Ford Transit, M. B. Sprinter, Peugeot Boxer, Renault Master či VW Crafter. A k tomu musíte připočítat také hustotu servisní sítě, záruky a cenu vozidla. H350 je postavený na flexibilní platformě, která nabízí tři různé verze karoserie – užitkový skříňový vůz, minibus a podvozek určený k dostavbě. 

H350 přebírá moderní estetické pojetí značky Hyundai, reprezentované jejími osobními vozy, a vyznačuje se osobitým, aerodynamickým designem. H350 využívá výhod velmi odolného skeletu karoserie, doplněného sofistikovanou bezpečnostní výbavou, a díky tomu nabízí velmi dobrou ochranu v případě nehody. Tohoto cíle bylo dosaženo použitím vysokopevnostních ocelí a vyspělých konstrukčních metod. H350 byl navržen jako robustní a spolehlivý pomocník, který je zároveň dostatečně elegantní a kultivovaný, aby mohl fungovat také jako komfortní dopravní prostředek. Šestiúhelníková maska chladiče byla integrována do předního nárazníku modelu H350 a její design vykazuje podobnost s nejnovějšími osobními vozy Hyundai. Další dominantou přídě jsou velké světlomety, nabízené na přání s projekční technikou a diodami LED pro denní svícení. 

Kabina nabízí řidičům opravdu dostatečný prostor pro hlavu (1414 mm) a nohy (1071 mm). Evropský styl uspořádání kabiny pro dva nebo tři cestující, včetně řidiče, umožňuje nastavování polohy sedadla v osmi směrech, které může být doplněno pneumatickým odpružením a funkcí vyhřívání. Výškově a podélně nastavitelný volant zaručuje řidičům modelu H350 snadné nalezení optimální polohy za volantem. Nákladový prostor je v segmentu LUV klíčovým parametrem a Hyundai H350 v tomto ohledu skutečně má co nabídnout (výška 1955 mm, šířka 1795 mm, délka 3100 mm). Nákladový prostor s využitelným objemem u testované verze 10,5 m³, pojme pět europalet. Využitelnost nákladového prostoru neomezuje ani šířka ložné plochy mezi podběhy (1380 mm). Kabinu a nákladový prostor standardně odděluje ocelová přepážka, která může být na přání vybavena oknem. Na podlaze nákladového prostoru je 14 kotevních ok pro bezpečné zajištění nákladu. Praktické posuvné boční dveře na pravé straně otvírají vstupní otvor široký 1279 mm, výhodný pro rychlé a snadné nakládání vysokozdvižným vozíkem. Dvoukřídlé zadní dveře (na přání s prosklením) se otvírají s aretací v úhlech 180 a 270 stupňů. Jsou-li otevřeny obě části, je k dispozici vstupní otvor široký 1538 mm. Zadní nárazník, je nejen schopný pohlcovat nárazovou energii, ale může být doplněn, na přání dodávaným, zadním pomocným schůdkem, který usnadňuje nastupování do nákladového prostoru. Další možnosti přepravy nákladu skýtá na přání dodávané tažné zařízení, k němuž lze připojit bržděný přívěs o celkové hmotnosti až 2,5 tuny.

Poháněcí jednotka se zdvihovým objemem 2,5 litru se dodává ve dvou výkonových variantách: 110 kW/373 Nm a 125 kW/422 Nm. Obě výkonové verze splňují emisní normu Euro 5. Nižší spotřeby paliva je dosaženo novým systémem ISG (Stop/Start). Tolik ty nejdůležitější základní informace o novém LUV Hyundai H350 a teď už k testovanému vozidlu. Importér nabídnul k testům kratší model s celkovou délkou 5,5 m, s nákladovým prostorem o objemu 10,5 m³ a s užitečnou hmotností 1150 kg (záleží na výbavě konkrétního vozidla). Jak je zvykem u předváděcích aut, pod krátkou přední kapotou byla výkonnější verze motoru, tedy 125 kW resp. 425 Nm, spolupracující s přímo řazenou šestistupňovou převodovkou. A výbavu „naladil“ importér výrazně nadstandardně, počínaje světlomety, přes soustavu elektronických bezpečnostních asistenčních systémů až k pneumaticky odpruženému sedadlu řidiče a audio systém s navigací. Jako řidič LUV jsem si připadal jak v osobním voze střední třídy. Sedadlo řidiče jsem si mohl výborně seřídit, stejně tak nastavení volantu vyhovělo i mé vyšší postavě. A místa za volantem jsem stále měl dostatek a všechny ovládací spínače byly v dobrém dosahu. Po nastartování motoru jsem si zapnul vyhřívání sedadla (noci byly již chladné), k dispozici jsem měl klimatizaci, el. nastavení zrcátek s vyhříváním, el. stahovaná okna, s dešťovým senzorem bez vnitřního zrcátka (takže chválím výhled z vozidla) a hned při manévrování na parkovišti jsem ocenil couvací kameru s monitorem. Pod dvoumístnou lavicí pro spolujezdce je obrovský dvoudílný zavazadlový prostor, nejen na předepsanou výbavu, ale třeba na nářadí, apod. A protože začalo mrholit, hned jsem si pochvaloval velkou stíranou plochu, kterou zajišťují stěrače. Nákladový prostor již byl představen o pár řádků výše, tak bych měl jenom dodat, že ve vozidle byla na podlaze upevněna velká bedna s pískem o celkové hmotnosti cca 500 kg, pečlivě upevněná, takže v průběhu testu mělo H350 vždy ideálně zatíženou zadní nápravu. To ovšem nijak nesnižuje velmi dobré jízdní vlastnosti, na kterých má podíl nezávislé zavěšení předních kol na vzpěrách McPherson, doplněné tuhou zadní nápravou s horizontálními listovými pružinami, které jsou vyrobeny z kompozitu, což přispívá k nejlepšímu možnému komfortu odpružení. Zmínil jsem celou sadu elektronických bezpečnostních systémů, které jsou k dispozici i pro LUV H350. Některé jsou dodávány v základní výbavě, jiné za příplatek. 

Brzdová soustava s kotoučovými brzdami na všech kolech je podporována elektronicky řízeným stabilizačním systémem VDC (Vehicle Dynamic Control), který obsahuje i ABS. Systém automaticky zabraňuje ztrátě trakce zadních kol a spolupracuje s hydraulickým brzdovým asistentem HBA (Hydraulic Brake Assist), aby byly brzdy v případě potřeby nouzového brzdění aktivovány rychle a efektivně. S tímto systémem je propojen také systém signalizace nouzového brzdění ESS (Emergency Stop Signal), který upozorňuje následující řidiče na intenzivní brzdění pulzováním brzdových světel. Bezpečnost modelu H350 dále zvyšuje asistent pro rozjezd do kopce HAC (Hill-Start Assist Control). Důležitou funkci u vysokého lehkého užitkového vozu má systém proti převrácení ROM (Roll Over Mitigation), jímž je H350 rovněž vybaven. Tento systém snižuje pravděpodobnost převrácení vozidla při náhlé změně směru jízdy a je dodáván za příplatek.

Jízda s novým LUV H350 byla veskrze příjemné, ovládání přesné, motor vykazoval značnou pružnost. Takže pochvala. Postrádal jsem ale u směrových světel tzv. „trojblik“. Pokud jde o spotřebu, pak na dálnici s využitím tempomatu při rychlosti nastavené na 125 km/h (2100 min^-1), byla spotřeba 10,3 l/100 km. Na běžných silnicích I. třídy, při dodržování rychlostních limitů, se ustálila spotřeba na 7,7 l/100 km, venkovská trasa šla zvládnout za 6,8 l/100 km. Městský rozvoz zboží v odpolední špičce znamenal průměrnou spotřebu 10,5 l/100 km. Pokud jde o design karoserie, hodnocení je vždy individuální, z hlediska praktického ale H350 zasluhuje pochvalu. Otázkou tak zůstává, zda je na českém trhu cena nového modelu konkurenceschopná.

Volkswagen T6 Transporter 2.0 TDI Van

V listopadu 2015 získala poslední, tedy šestá generace lehkého užitkového vozu VW Transporter (označení T6) prestižní titul „International Van of the Year 2016“, který mu udělila mezinárodní novinářská porota. Je to již potřetí v historii, co VW Transporter tuto cenu získal. A doslova „den poté“ jsem převzal Transporter T6 van k redakčnímu testu. Importér pro novinářské testy připravil verzi s označením T6 2.0 TDI KR EU5 103 kW/140 k. Tedy skříňový vůz s krátkým rozvorem (L1), základní výškou střechy (H1) a s motorem o výkonu 103 kW/140 k resp. s největším točivým momentem 340 Nm, přímo řazenou šestistupňovou převodovkou. Jestliže cena modelu ve skříňovém provedení začíná na 482 323 Kč bez DPH, konkrétní vůz se sériovou výbavou by přišel na 611 702 Kč bez DPH. Ovšem importér připravil vůz v exkluzivním „retro“ barevném designu (a s litými disky kol) a standardní výbavu doplnil předlouhý seznam příplatkových prvků. A rázem se cena testovaného vanu vyšplhala na hodnotu 810 323 Kč bez DPH. Pravda, už dlouho nepamatuji, že by se za nějakým testovaným užitkovým vozem tak často ohlíželi ostatní účastníci silničního provozu (včetně pěších a cyklistů). 

Novou generaci Transporteru T6 jsme již na našich stránkách představili, a tak jenom v krátkosti připomínám, že Volkswagen se dal jak u menšího modelu Caddy, také u řady T6 cestou evoluce a nikoliv prudkých změn. Proto také zůstal klasický designu, který byl pro šestou generaci velmi opatrně modernizován ve smyslu ještě ostřejších a preciznějších linií. Extrémně solidním základem, z něhož jsou odvozeny všechny ostatní modely řady T, je skříňová verze, která byla vyvinuta pro profesionály a podrobena každodenním nekompromisním testům v nejnáročnějších podmínkách. Výsledkem je robustní a spolehlivé vozidlo. Designéři vyvinuli pro rozmanité potřeby také různé varianty velmi kvalitních interiérů. Rozpoznáte je již při pohledu na palubní desku, která je v Transporteru hlavně praktická a v případě Multivanu velmi komfortní. Jednotlivé modely se liší i uspořádáním odkládacích schránek a přihrádek. Všechno má své místo, ať se jedná o skládací metr, hrnek s kávou, mobilní telefon nebo tablet. 

Na trzích, na nichž platí emisní norma Euro 6 (tedy i u nás), bude v modelové řadě T uvedena zcela nová generace motorů TDI s interním označením „EA288 Nutz“. Motor má zdvihový objem 1968 cm³ a je připraven ve výkonových variantách 62 kW/84 k, 75 kW/102 k, 110 kW/150 k a 150 kW/204 k. Náš motor byl ještě ve verzi EU5. Všechny motory Euro 5 a Euro 6 jsou nyní sériově vybaveny systémem stop/start. Díky tomu byla kombinovaná spotřeba paliva snížena v průměru o 15 %. Jestliže se v průběhu roku 2015 jakýkoliv nový model osobního vozidla uváděný na trh mohl pochlubit celou řadou nových asistenčních elektronických systémů, pak v plné míře je tento trend uplatňován i u LUV a odlišnosti najdeme pouze v tom, jaké systémy jsou montovány již v sériové výbavě a jaké jsou dodávány za příplatek. VW T6 Van má v sérii ESP s brzdovým asistentem, systém pro rozjezd do kopce, BS, EDS, ASR, MSR, multikolizní brzdu a Start-Stop systém s rekuperací brzdného účinku. Ostatní systémy jsou v nabídce doplňkové výbavy. Tím myslím např. adaptivní systém dynamické regulace podvozku DCC (Dynamic Chassis Control) pro varianty s uzavřenou karoserií, Front Assist, který sleduje radarovým senzorem situaci před vozem a rozpoznává nebezpečně krátkou vzdálenost od vozidla vpředu a přispívá ke zkrácení brzdné dráhy, adaptivní tempomat ACC (Adaptive Cruise Control), asistent dálkových světlometů Light Assist, který na základě dat z kamery automaticky přepíná mezi tlumenými a dálkovými světly, asistent pro rozpoznávání únavy řidiče, atd.

A jdeme za volant testovaného vozu. Nový Transporter je hezký už v základní verzi a přitom není nijak nápadný. Retro provedení vypadá opravdu efektně, ale stojí přes 60 tisíc korun, a pro běžnou distribuci zboží nepřináší zhola žádný užitek. Interiér naštěstí zůstal sériový. V zásadě je koncipován stejně jako u generace T5, ale celá palubní deska byla přepracována, je ještě o něco praktičtější a nabízí dostatek odkládacích míst. Testované vozidlo mělo uprostřed palubky za příplatek montovaný pětipalcový displej, přes který se ovládá audio, telefon atd. Nechyběly konektory na USB, AUX či slot na SD kartu. Mnohem více mě potěšilo i výškově seřiditelné sedadlo (ale na dlouhé trase bych uvítal možnost jej posunout ještě o 10 cm vzad) i ve dvou rovinách nastavitelný volant. Ten má dostatečně robustní věnec a na jeho ramenou nepřekážely žádné satelitní spínače. Výhled z místa řidiče je dobrý, až na vnitří zrcátko. To vadilo, ale v konkrétním vozidle muselo být, protože přepážka měla průhledové okénko a zadní výklopná stěna byla prosklená. Pro dva spolujezdce je k dispozici dvoumístná lavice (rozměrově ale vyhoví jen na kratší cesty), která pod sedákem skrývá objemný zavazadlový prostor, kam se vejde nejen povinná výbava, ale i celá řada menších zavazadel apod.

Motor 2.0 TDI EU5 s jedním turbodmychadlem si ještě vystačí s recirkulací výfukových plynů, motory EU 6 již používají k plnění emisních limitů aditivum AdBlue. Konkrétní výkon 103 kW/140 k se ukázal ve spojení s šestistupňovou manuálně řazenou převodovkou jako opravdu plně dostačující. V městském „rozvážkovém“ provozu jsem jezdil za 6,6 l/100 km, venkovská trasa vedená po silnicích nižších tříd se dala při plynulé a klidné jízdě zvládnout za průměr 6,0 l/100 km a dálková trasa Praha – Vamberk – Králíky – Jeseník a zpět při dodržování rychlostních limitů si „vzala“ 6,8 l/100 km. Pravda, dálnice z Prahy do Hradce Králové při 130 km/h (otáčkoměr ukazoval 2350 min^-1) vykázala spotřebu 8,1 l/100 km. Vozidlo bylo zatíženo ze 2/3 užitečné hmotnosti. Asistenční systémy jsem příliš nevyužil. Systém Stop-Start jsem povinně nechal aktivovaný pouze při distribuci ve městě. Adaptivní tempomat velmi dobře a už dlouho známe z kamionů, v LUV nebo v osobních vozidlech, mně ale nenadchnul, řidič musí mnohem dříve zahájit předjížděcí manévr, jinak vozidlo nechutně zpomalí a jen zvolna se dostává na nastavenou rychlost. Pokud jde o ovládání či jízdní vlastnosti, zaslouží si T6 pochvalu, i když konkrétní vozidlo mělo za příplatek místo standardních 16“ palcových kol 18“ palcové disky s pneu  255/45 R18. Odhlučnění velmi dobré. Takže v podstatě pochvala. Ovšem to mluvíme o dodávce za 810 tisíc korun bez DPH. To jistě nebude ta nejprodávanější verze, a tak doufám, že se v nedaleké budoucnosti dostaneme k testu i základního „holátka“ s motorem  62 kW EU 6.

Převzato z časopisu

Fotogalerie