Ford/Mercedes-Benz – Pro práci i na víkend

Jsou to stále hlavně auta na práci, ale výrobci je „zušlechťují“ co do komfortu až na úroveň velkých SUV.

Kdysi čistě pracovní pick-up sloužící farmářům, lesákům, geologům, energetikům apod. Dnes už také „lifestylové nářadí“ a velké rodinné SUV, které musí zvládnout práci v terénu i rychlou a bezpečnou jízdu na dálnicích s nějakým tím sportovním nářadím na korbě apod. Dnes nabízíme dva testy pick-upů. Bohužel, oba vozy přijely do redakce ve výrazně vyšší úrovni výbavy, než si pořizují firmy do svých pracovních flotil. 

Ford Ranger 3.2 TDCi DC Black Edition 

Ford Ranger patří ke „stálicím“ i na českém trhu a je oblíbeným pick-upem i ve firemních flotilách. Je vyráběn ve třech praktických variantách karoserie (Double, Super a Single Cab). Zákazníci si mohou také vybírat ze dvou výkonných a úsporných vznětových motorů Duratorq TDCi EU 6: základem je čtyřválec 2.2 TDCi s výkonem 96 kW resp. 118 kW a pětiválec 3.2 TDCi s výkonem 147 kW. Na výběr je také pohon dvou (4x2) nebo všech čtyř (4x4) kol s označením 4WD. Ranger byl už v předchozí verzi navržen a vyvíjen s cílem být nejlepší nebo alespoň mezi nejlepšími ve své třídě (tj. v Evropě být rovnocenným soupeřem VW Amaroku a Toyotě Hilux) ve všech ohledech důležitých pro zákazníky a to zejména pro ty, kteří Ranger používají jak k práci, tak pro zábavu a volný čas. Ford Ranger také pravidelně, tj. po každé jeho inovaci, modernizaci apod. máme v redakčním testu. 

Tentokrát jsme získali verzi Ranger Black Edition s motorem 3.2 TDCi/147 kW se samočinnou šestistupňovou převodovkou.  Standardní verze pick-upu Ranger nabízí celou řadu komfortních prvků včetně moderních asistenčních systémů. Vrchol nabídky karoserií představuje čtyřdveřový pětimístný Double Cab, zvláště když si objednáte úroveň výbavy Limited. Výrobce tvrdí, že cestujícím poskytuje nejvíce prostoru pro nohy ve druhé řadě v této třídě, zároveň ale disponuje dostatečně velkou korbou a užitečné zatížení přesahuje 1100 kg. Tato verze je dodávána výhradně s pohonem všech čtyř kol. A právě z úrovně výbavy Limited vychází akční verze Black Edition. K redakčnímu testu jsem převzal nejprodávanější až pětimístnou verzi Double Cab. A když edice Black, tak celkem logicky byla barva karoserie černá Shadow, veškeré doplňky exteriéru (nárazníky, boční nášlapy, trubkový rám na korbě, kola z lehkých slitin) také černé, a černou kůží a čalouněním byl vybaven i interiér. Bohatá výbava mj. obsahuje také velkou sadu asistenčních systémů, počínaje ESP, ABS, asistent pro rozjezd do kopce i kontrolované sjíždění svahů, asistenta stabilizace přívěsu, varování při nouzovém brzdění či elektronickou uzávěrku zadního diferenciálu. Ostatní výbava odpovídala úrovni Limited, takže nechyběl tempomat, systém SYNC 3 s 8“palcovým displejem a audiem, parkovací senzory vpředu i vzadu, plastová vložka do nákladového prostoru, dvouzónová klimatizace a elektricky seřiditelné sedadlo řidiče s vyhříváním. Na přání bylo namontováno tažné zařízení (8500 Kč) a zásuvka s měničem na 230 V (2500 Kč).

Místo základního vznětového přeplňovaného čtyřválec 2.2 TDCi/96 kW/130 k byl pod kapotou nejvýkonnější motor ze současné nabídky Fordu a to pětiválec 3.2 TDCi s výkonem 147 kW/200 k a největším točivým momentem 470 Nm. A když komfortní off-road, tak samočinnou estistupňovou převodovku s pohonem všech kol. Ford Ranger Black Edition DC se prezentuje moderním vzhledem a jízdním komfortem, který se výrazně přibližuje velkým SUV. Ačkoliv nejsem právě příznivcem černého laku, na velkém pick-upu vypadá velmi dobře a jasně signalizuje, že majitel tohoto vozidla svůj pick-up moc často k práci v lese či na stavbě nepoužívá. Tím ovšem nic neztrácí na svých off-roadových parametrech, i když litá kola asi nikdo nebude ničit na cestě vyježděné těžkými sklápěči v lomu (o prahových nášlapech nemluvě). Interiér vypadá velmi dobře, s potěšením konstatuji, že mezi sedadly je klasická páka parkovací brzdy a nikoliv elektrický spínač. U voliče samočinné převodovky na středovém tunelu je poněkud subtilní ovladač, kterým se elektronicky připojuje pohon předních kol, resp. redukce. Výkonnější motor 3.2 TDCi/147 kW umožňuje připojení bržděného přívěsu o celkové hmotnosti až 3500 kg, takže oceníte funkci elektronické stabilizace přívěsu. Těšil jsem se, že si vyzkouším v terénu uzávěrku zadního diferenciálu, ale dlouhotrvající sucho v době testu mi zkazilo radost.

Pohonné jednotky stávajícího Fordu Ranger byly zkonstruovány tak, aby zákazníkům přinesly kombinaci vynikajícího výkonu a točivého momentu s nejnižší spotřebou paliva v dané třídě. Platí to také o vznětovém pětiválci 3,2 l TDCi? Spotřebu paliva výrazně ovlivňuje způsob jízdy, zatížení vozidla a cesty, po kterých jezdíte. V rámci redakčního testu jezdím s vozidly pokud možno tak, jak jsou běžně užívána v provozu. Tedy svižně, ale nikoliv sportovním stylem. Upřímně řečeno, pick-up s off-roadovým rámovým podvozkem přes veškerý komfort v interiéru stále zůstává malým nákladním autem. A taky tak to je zapsané v Technickém průkazu, resp. v OTP. Při jízdě po venkovském testovacím okruhu nebyl problém udržet spotřebu na hranici 7,7 l/100 km. Na dálnici, při tempomatu nastaveném na 125 km/h (otáčkoměr ukazoval 2300 min^-1) palubní počítač ukázal spotřebu 8,7 l/100 km. V průběhu celého testu pak vyšla průměrná spotřeba na 8,2 l/100 km.

Pochvaloval jsem si velmi dobře odhlučněný motor, klasický tempomat, multimediální systém a docela svižné řazení. Mimochodem, samočinná převodovka umožňuje i manuální řazení rychlostních stupňů. V interiéru najdete i dostatek odkládacích míst, včetně těch skrytých pod sedákem zadní lavice. Palubní deska je přehledná, ergonomicky dobře řešená, volant obšitý kůží má velmi příjemnou tloušťku věnce a padne dobře do ruky. Z mého pohledu je nešťastné velké množství ovladačů na ramenech volantu. Stejně tak jsem si chvilku zvykal na poněkud futuristicky „střižený“ přístrojový štít, který je určen pro výbavu Limited a Wildtrak. Ford Ranger 3.2 TDCi Black Edition obstál nejen na silnici, ale i v terénu, i když s ohledem na počasí bylo dlouhodobé sucho, a tudíž chyběly blátivé a řádně kluzké úseky na polních či lesních cestách, nebo terénních polygonech. Myslím, že s tímto motorem a efektní výbavou dokáže Ranger směle konkurovat i německé konkurenci.

Mercedes Benz X-Klasse 250 d POW/AT 

Kdo nemá v nabídce pick-up s off-roadovým podvozkem, jako by nebyl. A tak řada evropských automobilek rozšířila svoji modelovou nabídku právě o tento lehký užitkový automobil. Včetně značky Mercedes-Benz. I když tady podezírám vedení firmy, že jí nedalo spát, jak úspěšný je s novým pick-upem Amarok konkurenta VW. A protože vývoj vozidla, příprava výroby apod. je nejen finančně náročné, ale hlavně časově dlouhé, Mercedes zvolil kooperaci. A už podruhé si vybral za partnera Alianci Nissan-Renault. Nejdříve to byl malý LUV Renault Kangoo, který si Mercedes „upravil“ na M. B. Citan, nyní to je -pick-up Nissan Navara (ale také Renault Alaskan), který Mercedes transformoval do podoby „X Klasse“. Vědomě používám výraz transformoval, protože nová je celá přední partie, včetně širších blatníků a světlometů, také palubní deska, včetně přístrojového štítu a všech ovládacích páček a spínačů. Podvozek i hnací ústrojí jsou ovšem shodné s Navarou (až na zcela nový šestiválec, o kterém jsme psali v DaS 5/2018). 

Mercedes nabízí svým zákazníkům pouze jednu variantu karoserie a to nejprodávanější pětimístnou Double Cab. Konfigurace pohonu je buď 4x2 nebo 4x4, a pokud jde o úroveň výbavy, pak ta základní, tj. „pracovní“ je PURE, střední -PROGRESSIVE a momentálně nejvyšší je –POWER. „Dvoukolka“ v základní výbavě začíná na ceně 804 200 Kč bez DPH. Prý ji ale ještě nikdo v Česku ani neviděl. Vznětový přeplňovaný šestiválec bude k dispozici až po prázdninách, takže momentálně je k mání čtyřválec se zdvihovým objemem 2298 cm³ s výkonem 120 kW/403 Nm, nebo 140 kW/450 Nm. V zásadě si můžete zvolit buď šestistupňovou manuálně řazenou převodovku, u vyšší výbavy pak sedmistupňový „automat“. A to už jsme u konkrétního testovaného -pick-upu. Byl jím krásně bílý Mercedes-Benz X 250 d Power/AT. Takže momentálně nejvyšší výkon 140 kW, nejlepší úroveň výbavy a „automat“. Součástí příplatkové výbavy byla pevná prosklená nástavba hardtop na korbě, kterou ocení spíše firmy, zabývající se servisem (nářadí a náhradní díly jsou v suchu a pod zámkem), nebo ti, kteří využívají pick-up pro své volnočasové aktivity, a na cestu na dovolenou. Pro přepravu balíků slámy, dřeva z lesa nebo kubíku písku je lepší nechat hardtop v garáži. 

Interiér modelu X díky zcela nové palubní desce vypadá docela luxusně, Mercedes tak hodlá nekompromisně sekundovat VW Amarok a následovat ho do „prémiového segmentu“ pick-upů evropské velikosti. Ovšem nenechte se mýlit, palubní deska je sestavena z přesných a dílensky pečlivě sestavených tvrdých plastů, tak jako u každého „auta na práci“. Pod volantem najdeme jenom jednu ovládací páčku, tak jako u všech užitkových Mercedesů a uprostřed palubní desky můžete využívat obrazovku palubního audio/informačního systému. Čitelnost výborná, výška umístění také, estetický dojem nevalný. Interiér je pečlivě odhlučněn. Mercedes X sice prý byl i naladěn více „na silnici“, tj. do komfortu, ale osobně mám pocit, že podvozek je zcela shodný i co do naladění tlumičů, s Navarou. I ta už u poslední generace vsadila na větší komfort a lepší jízdní vlastnosti na silnici než její předchůdce. Přesto si pick-up „X“ zachoval robustní rám, má novou víceprvkovou zadní nápravu a osvědčený pohon 4x4. Mercedes X stejně jako Navara má jízdní vlastnosti na silnici tak solidně „vyladěné“, že můžete na asfaltu jet hodně svižně, i když na sportovní projíždění ostrých zatáček to opravdu není. Odpružení je komfortní, výbava na úrovni velkého SUV, nicméně vozidlo naštěstí neztratilo schopnost zdolávat i náročný terén. Pokud vám ale není líto litých disků a prahových nášlapů. Sedm rychlostních stupňů využijete hlavně na dálnici, ale nebojte se odbočit i na polní cesty. Stačí zvolit správnou konfiguraci pohonu a pick-up Mercedes zvládne i náročnější terén (to co slavné „géčko“ ale s „ixskem“ nezkoušejte). A taky jak na silnici, tak i v terénu pozor na spoustu spínačů na vodorovných příčkách volantu.  

Pick-up Mercedes nabízí dostatek místa nejen na předních sedadlech, ale i na zadní lavici, i když na dlouhou cestu vyhoví spíše dvěma osobám. Standardní odkládací místa na palubní desce, mezi předními sedadly či v kapsách ve dveřích, jsou doplněna docela velkým prostorem pod zadními sedáky. Vejde se tam pohodlně nejen lékárnička, či nářadí, ale také vyjímatelné upevňovací prvky z kotevní sady na korbě (dodávaná za příplatek). Příjemně silný věnec volantu obšitý kůží padne výborně do ruky. Řadový přeplňovaný čtyřválec 2.3 dCi s výkonem 140 kW/190 k, resp. s největším točivým momentem 450 Nm, plně vyhovuje i naloženému vozidlu a mimo terén to bez problémů stačí na vlečení bržděného přívěsu o celkové hmotnosti až 3500 kg. Vznětový přeplňovaný čtyřválec s výkonem 190 koní dává pick-upu dostatečnou hbitost i do městského provozu, a neztratí se ani na dálnici. Při plném zatížení (užitečná hmotnost konkrétního vozidla byla 1050 kg bez hardtopu) a vlečení přívěsu má dostatečný točivý moment, abyste nepatřili na silnici mezi „loudaly“. V terénu budete nejvíce omezováni silničním vzorkem pneumatik 255/60 R18. Zajímavá byla průměrná spotřeba v testu. Standardní jízda po dálnici rychlostí 122 km/h (tempomat) vyžadovala otáčky 2100 min^-1 a palubní počítač ukázal spotřebu 8,4 l/100 km na jiné dálnici pak 8,2 l/100 km. Městský provoz si vyžádal průměr těsně pod 9 l/100 km. Ovšem venkovský zkušební okruh zvládl Mercedes X za 6,4 l/100 km. Vše se zatížením cca 300 kg a s pohonem 4x2. Vždy při svižném, nikoliv úsporném stylu jízdy.

Převzato z časopisu

Fotogalerie