Fiat/Opel/Volkswagen – LUV ve verzi Crew Cab

Prodeje lehkých užitkových vozidel se již druhý rok za sebou drží na velmi dobré úrovni.

Samozřejmě, že to je ovlivněno i průběžnou modernizací všech typů LUV u jednotlivých značek. Vedle standardních karoserií van, polokombi a kombi, se dobře prodávají i tovární verze valníků či sklápěčů a zájem je i o podvozky určené k dostavbě. Dnes nabízíme test tří velkých LUV, které mají společný jmenovatel a tím je firemní označení „crew cab“, tj. kabina pro velkou. Přiznávám, že jsem trochu na rozpacích. Protože dříve pro stejný typ karoserie byl používán název kombi, polokombi, nebo Double Cab.

Fiat Ducato Maxi Crew Cab

Fiat Ducato patří v nabídce užitkových vozidel značky Fiat Professional k dlouhodobým stálicím. Je vyráběn na stejné lince v rámci společného projektu se značkami Citroën Jumper/Peugeot Boxer a konstatuji, že všechny tři značky si prodejně vedou v Evropě velmi dobře. Ducato je i na českém trhu v nabídce v mnoha karosářských variantách, ovšem vždy s pohonem pouze přední nápravy, resp. na přání lze u společnosti Dangel objednat pohon 4x4. Vedle dobře prodávaného motoru spalujícího stlačený zemní plyn (CNG), je na českém trhu v nabídce zážehový agregát, ale i vznětový přeplňovaný motor 2.0 MTJ (a to hlavně pro rozměr L1H1, ideální pro čistě městský provoz), nebo 2,3 MTJ EU6 ve výkonové variantě 96 kW/320 Nm, nebo 110 kW/380 Nm a konečně také 130 kW/400 Nm. Vždy s šestistupňovou manuálně řazenou převodovkou.

K redakčnímu testu jsem převzal Ducato van ve verzi Crew Cab, ve velikosti L3H2 (největší rozvor, druhá výška střechy) s označením 2.3 – 180. Přeloženo do běžného jazyka, van s poloprosklenou karoserií měl dvě řady sedadel a pod krátkou přední kapotou, v pravidelném rytmu „nýtoval“ vznětový přeplňovaný motor o zdvihovém objemu 2287 cm3 s největším výkonem 130 kW/177 k (zaokrouhleno 180) a s nejvyšším točivým momentem 400 Nm. Tabulková hodnota objemu nákladového prostoru u této verze karoserie je 13 m3, ovšem druhá řada sedadel oddělená pevnou přepážkou z tohoto objemu značný díl ubírá a tak k dispozici je v podstatě využitelný prostor zhruba 9,5 m3. A to včetně docela důležitého místa pod sedadly druhé řady, které je přístupné pouze z nákladového prostoru a slouží hlavně k přepravě předmětů dlouhých až 3650 mm.

O nové, již šesté generaci Fiatu Ducato jsme již několikrát psali a také v redakčním testu vozidlo bylo, ať už se vznětovým přeplňovaným motorem 2.3 JTD, tak i s třílitrovým agregátem na CNG. A tak jenom v krátkosti k těm nejdůležitějším změnám šesté generace. Ty viditelné, najdete na přídi (maska, mohutný plastový nárazník, světlomety). Hlavní jsou ale ty neviditelné, které se odehrály ve skeletu karoserie a v hnacím řetězci. Není žádným tajemstvím, že právě LUV s karoserií van trpí na tuhost samonosné karoserie, zvláště v oblasti nákladového prostoru. Dopravcům, či hlavně řidičům, dělá s přibývajícími kilometry nemalé potíže, protože dochází k problémům s otevíráním hlavně bočních posuvných dveří. Ale také zadní dvoukřídlé dveře dostávají v provozu hodně „zabrat“, a tak postupně začnou zlobit nejdříve zamykací systémy a nejeden starší van má na zadních dveřích pro jistotu navařeno oko na visací zámek. Konstruktéři proto právě tato problematická místa vyztužili pevnostní ocelí. Nikoliv na úkor užitečné hmotnosti! Retuš zaznamenáme i na palubní desce, ale z ergonomického hlediska se nic nezměnilo, vše zůstalo v dobrém dosahu řidiče a k dispozici je i dostatek odkládacích míst. Za příplatek je dodávána i moderní dotyková audio soustava s navigací. Testované Ducato mělo tradičně bohatší výbavu, kde nechyběl palubní počítač, audio s CD, satelitní ovladače na volantu, couvací kamera s monitorem, denní LED svícení, manuální klima atd. Druhá řada sedadel s mohutnou pevnou přepážkou s okénkem také něco váží, a tak hmotnost konkrétního vozidla 3500 kg znamenala 1250 kg hmotnosti užitečné. A tady se dostáváme do drobného „problému“. V první řadě bylo sedadlo řidiče a lavice pro dvě osoby, ve druhé řadě pak jsou čtyři místa. Imaginární hmotnost jednoho cestujícího je 80 kg, tj. při plném obsazení jen cestující váží 560 kg. Takže do nákladového prostoru (připomínám, že je opravdu hodně veliký), smíme naložit materiál, nářadí apod. o hmotnosti jenom 800 kg.   

Pravda, ne vždy budou všechna sedadla obsazena a taková zahradnická četa v nákladovém prostoru přepravuje možná tak motorovou sekačku a nějaké hrábě apod. A když už jsme v nákladovém prostoru, je přístupný pouze zadními symetricky dělenými křídlovými dveřmi s dobrou aretací. Testované vozidlo mělo stěny obložené do výšky kolen 1000 mm, nic víc. Podlaha zůstala holá, plechová, namontováno bylo šest upevňovacích ok v podlaze a čtyři na bocích nákladového prostoru. Z pohledu českého zákazníka je větší zájem o zadní celoplechové dveře, testovaný vůz je měl prosklené, takže nebyl problém na parkovišti zjistit, zda je něco naložené. Ale pojďme do části vozidla určeného pro řidiče a posádku.

Řidič má k dispozici volant nastavitelný ve dvou rovinách a dostatečně odpružené sedadlo s možností i výškového seřízení. Palubní deska sice není výkřik posledních designových trendů, ale co je u „auta na práci“ velmi podstatné, je přehledná, praktická, nabízí dost odkládacích míst, sklopný držák na „dodáky“ a hlavně, veškeré spínače a ovladače jsou klasické kolébkové či otočné. Takže je zvládne i řidič v rukavicích. A taky podotýkám, že ventilace, či vytápění jsou dostatečně dimenzovány i na prostor pro dvě řady sedadel. I když v zimě by možná přídavné topení nebylo marné. K nadstandardní výbavě u testovaného vozidla patřil tempomat, navigace a couvací kamera. Vše jsem ocenil a v rámci týdenního testu i využíval. 

Druhá řada sedadel je přístupná pouze z pravé strany posuvnými a dostatečně širokými dveřmi. Dělicí přepážka (výrobce Gruau) je robustní plastový výlisek, ve kterém jsou upevněna nepříliš široká čtyři sedadla. Každé má bezpečnostní pás. Nad hlavou i na nohy je místa víc než dost. Nesmíme zapomenout na velký odkládací prostor v „alkovně“ nad hlavou řidiče.

Z pohledu řidiče vysokého 196 cm konstatuji, že jsem měl za volantem opravdu dostatek místa. Pochvaloval jsem si dobré manévrovací parametry, výhled dozadu ať už velkými zpětnými zrcátky, nebo pomocí monitoru couvací kamery. Vnitřní zpětné zrcátko s dešťovým senzorem mi tentokrát tolik nevadilo, zato horní oblouk mohutného levého „A“ sloupku zhoršoval výhled šikmo vlevo např. na kruhovém objezdu. Jiné výhrady jsem neměl, šestistupňová manuálně řazená převodovka pracovala přesně a v krátkých dráhách. Výkon motoru byl opravdu dostatečný.

Rozhodnul jsem se po celý týden jezdit pokud možno plynule, ale příliš nevytáčet motor do otáček, abych „ušetřil“ palivo. Takže na dálnici jsem si nastavil tempomat na rychlost 111 km/h, otáčkoměr ustálil ručičku na hodnotě 2000 min^-1 a výsledná průměrná spotřeba byla 8,4 l/100 km. Po okraji Prahy jsem imaginárně rozvážel pracovní četu za průměrnou spotřebu 8,1 l/100 km. Pravda, občas jsem se na dálnici „zapomněl“ a uháněl jsem rychlostí 120 km/h a také bylo nutné zajet do centra města v dopravní špičce. Nicméně za celý týden byla průměrná spotřeba paliva 8,4 l/100 km. Dlužno dodat, že motor nebyl vybaven systémem Stop/Start a limitů EU 6 dosahuje se systémem EGR, tedy bez AdBlue.

Základní technické údaje
Motor:
Zdvihový objem 2287cm³
Max. výkon 130/3500 kW/min^-1
Max. točivý moment 400/1500 Nm/min^-1
Rozměry vozidla:
Rozvor 4035 mm
Délka/šířka/výška 5998/2050/2522 mm
Celková/užitečná hmotnost 3500/1250 kg
Objem nákladového prostoru 9,4 m³
Objem palivové nádrže 80 l
Pneumatiky – rozměr 215/75 R16
Cena testované verze v době testu: od 569 790 Kč bez DPH

Opel Movano Crew Cab valník 

Menší stavební společnosti často místo trucku kategorie N2 či N3 uvítají pro svoji činnost malý „náklaďák“ kategorie N1. Frapantní nedostatek profesionálních řidičů ale dnes nutí i další dopravce zvolit vozidla kategorie N1 s celkovou hmotností do 3500 kg, ať už s nástavbou valník, valník s plachtou, sklápěč, skříňovou apod. K jejich řízení stačí i obyčejné „béčko“ a netřeba „profesák“. V regionálním provozu vedle klasických dvou až třímístných vozidel s valníkovou nástavbou často potkáme i vozidla s dvojkabinou pro až sedm osob. Slouží zpravidla pracovním četám údržby silnic apod., ale najdeme je také např. v zahradnických službách. K dnešnímu redakčnímu testu jsem právě takovou verzi karoserie převzal. 

Byla na podvozku Opel Movano a měla označení Crew Cab L3H1 FWD. Jen pro úplnost dodávám, že na našem trhu můžete potkat naprosto shodné vozidlo, které nabízí Renault, protože jde o společný projekt. Název Crew Cab najdeme hlavně na anglických prospektech značky, na těch českých je název „dvojkabina“. Konkrétní Opel Movano Crew Cab měl standardní valníkovou nástavbu, která je montována už přímo na výrobní lince a dle slov importéra je dnes takto objednaný valník na stejné cenové úrovni, jako když si necháte na dodaný podvozek postavit valníkovou nástavbu až v Česku u nástavbáře. 

Pokud jde o podvozek, základ tvořil Opel Movano L3 s motorem 2.3 CDTI s výkonem 96 kW/130 k resp. 310 Nm, s rozvorem 4332 mm, takže celková délka vozidla byla 6499 mm. Ano, je to už docela velké vozidlo, a je dobré na to myslet při manévrování v centru města, ale hlavně při výběru místa na parkování ve městě zvláště, když se parkuje šikmo nebo kolmo k chodníku. Ocelová korba s hliníkovými bočnicemi o rozměrech 3200 x 2040 x 400 mm, nabízí dost velkou ložnou plochu, na každé straně doplněnou o čtyři upevňovací oka. Dle OTP byla u konkrétního vozidla užitečná hmotnost „jenom“ 1120 kg. Vzhledem k tomu, že tato kategorie „trucků“ zatím není tak často převažována policií na silničních váhách, dá se předpokládat, že zvláště při jízdách na krátkou vzdálenost jej bude řidič lehce přetěžovat. Zvlášť, když bude všech sedm sedadel v kabině obsazeno. 

Konkrétní vozidlo mělo poháněnou přední nápravu (varianta s pohonem zadních kol je také v nabídce), což při přetěžování zadní nápravy znamená odlehčení hnaných a řízených kol! Testovaný valník měl prostřední motor co do výkonu k dispozici agregát s výkonem 96 kW/310 Nm. K dispozici jsou ale ještě výkonové varianty 107 kW/340 Nm, 120 kW/380 Nm a 125 kW/360 Nm. Standardně je montována přímo řazená šestistupňová převodovka, za příplatek je k dispozici šestistupňová robotizovaná převodovka EasyTronic. Pokud jde o zadní nápravu, u podvozků s pohonem předních kol má vždy jednoduchou montáž kol. U vozidel s pohonem zadní nápravy je k dispozici i dvoumontáž na zadní nápravě. A jen pro úplnost dodávám, že celková hmotnost vozidla je 3300 kg, 3500 kg, nebo až 4500 kg.

Prázdný valník s rozměry skoro na úrovni základních rozvorů trucků N3, se vyznačuje solidní agilitou už se základním motorem (pokud je vozidlo nenaložené). Na českých silnicích či ulicích při rychlé jízdě ovšem musíte počítat s tím, že zadní kola u nezatíženého vozu budou často poskakovat nad vozovkou, i když dlouhý rozvor v tomto směru je na tom o něco lépe, než kratší rozvory. Pominu-li nevelký komfort, nutně to vede k rychlejšímu opotřebení pneumatik i k méně bezpečné jízdě. S „náklaďákem“, i když je malý, se jezdí plynule. Stačí ale nad zadní nápravu naložit a dobře upevnit třeba stavební materiál na paletě s celkovou hmotností cca 300 kg a vozidlo se zcela zklidní, jízda je příjemně plavná a také zadní náprava přesně drží zvolenou stopu.

Pokud jde o ovládání, je zcela shodné s běžným vanem Opel Movano. V kabině v první řadě je dostatek místa pro řidiče i dva spolucestující. Na místě řidiče jsem měl opravdu dostatek místa. Volant šel nastavit pouze výškově, ale všestranně seřiditelné, tj. i výškově, sedadlo řidiče tuto drobnou nepříjemnost (alespoň pro dlouhána) eliminovalo. Nechyběla el. ovládaná zrcátka i okna, ale také elektronický stabilizační systém ESP+ASR. K mé velké radosti postrádal motor systém Stop/Start. Základní verze autorádia s CD (bez navigace) měla připojení k USB, AUX, škoda, že nebyl k dispozici rozšířený program palubního počítače. V letním vedru jsem ocenil dostatečně výkonnou klimatizaci. Co jistě pochválí každý řidič, je dostatek odkládacích kapes, schránek a přihrádek, včetně poličky nad čelním sklem. A do dveří se vedle řady dalších věcí vejde i 1,5 l PET lahev s limonádou. Při nastupování se obyčejně řidič přidrží volantu. Já bych uvítal madlo na levém sloupku dveří. V druhé řadě sedadel je místo na jednoduché lavici pro čtyři cestující. Na šířku je to vyhovující, nad hlavou je místa opravdu dostatek a platí to i pro nohy. Navíc pod sedákem je objemný zavazadlový prostor, kam si může posádka uložit jak osobní věci, tak třeba i drobnější nářadí apod.

Standardem Opelu Movano je šestistupňová manuálně řazená převodovka s dobrým odstupňováním, která se také významně podílí na dobré spotřebě. Za celou dobu testu ukázal palubní počítač průměrnou spotřebu 8,8 l/100 km při polovičním zatížení. Ale při jízdách po okraji Prahy, či na venkovském testovacím okruhu, který již dobře znám, a při dodržování rychlostních limitů, se průměrná spotřeba držela na 7,8 l/100 km. Motor plní limity EU 6 pomocí aditiva AdBlue, jeho spotřeba za dobu testu byla neměřitelná. Velmi často vozidla nasazená do údržby silnic či parků a zahrad, mají také tažné zařízení. To byl i případ testovaného Movana Crew Cab. Dle OTP bylo možné na klasickou „kouli ISO 50“ připojit bržděný přívěs o hmotnosti 3100 kg. A ještě jedna drobnost k nákladovému prostoru. K valníku logicky patří i vysoká ochranná stěna za budkou, sloužící současně k upevnění přepravovaných dlouhých předmětů. Ta je ovšem montována za příplatek.

Vlastní jízda s malým truckem je shodná s vanem, tedy svižná (dle zatížení). Řazení bylo přesné, výhled od volantu velmi dobrý a výkon motoru dostačující (to ale neplatí pro plně naložené vozidlo s připojeným a naloženým přívěsem). Ano, na dálkové trasy bych si asi zvolil motor s výkonem 110 kW. Ale upřímně řečeno, karoserie Crew Cab valník není k takové dopravě určená.

Základní technické údaje
Motor:
Zdvihový objem 2299 cm³
Max. výkon 96/3500 kW/min^-1
Max. točivý moment 310/1250–2500 Nm/min^-1
Rozměry vozidla:
Rozvor 4332 mm
Délka/šířka/výška 6499/2100/2350 mm
Celková/užitečná hmotnost 3500/1120 kg
Objem nákladového prostoru 6,5 m³
Objem palivové nádrže 80 l
Pneumatiky – rozměr 225/65 R16
Cena testované verze v době testu: od 552 600 Kč bez DPH

VW Crafter 35 van Crew Cab 4Motion

Výroba nové generace modelu Crafter už jede na plno a tak se postupně dostává i na další karosářské varianty. A že jich je. Rozvory jsou dva, ale délky karoserií tři. U karoserií van jsou výšky tři a tak může být objem nákladového prostoru od 9,9 m3 až po 18,4 m3. Ložná plocha začíná na délce 3450 mm, nejdelší je 4855 mm. Valník dodávaný přímo z výroby může mít jednoduchou kabinu, nebo dvoukabinu (dříve s označením DOKA, dnes častěji Crew Cab). Ložná plocha v základní variantě je 7,1 m² u jednoduché kabiny, 5,5 m2 u dvoukabiny. Maximální rozměr je pak 9,6 m², resp. 7,1 m. A opak jsou samozřejmě k dispozici i podvozky pro individuální zástavbu (hasiči, sanitky, sklápěče, nosiče kontejnerů, atd.). Motory jsou v zásadě čtyři. Vždy jde o vznětový přeplňovaný agregát se zdvihovým objemem 1968 cm3 s výkony 75 kW/300 Nm, 90 kW/300 Nm, 103 kW/340 Nm a 130 kW/410 Nm. Převodovka je v zásadě přímo řazená šestistupňová, k dispozici je ale také dvouspojkový osmistupňový „automat“. Pokud jde o pohon, vybrat si může vozidlo s přední hnanou nápravou, zadní hnanou nápravou, případně s pohonem všech kol 4Motion.

V redakčním testu jsme už měli valník Crew Cab, van s předním pohonem a van s pohonem 4Motion. Zatím nebylo k testu vozidlo s celkovou hmotností vyšší než 3500 kg. A teď už ke konkrétnímu redakčnímu testu. Avizován byl Crafter Crew Cab, z kterého se posléze „vyklubal“ Crafter van se dvěma řadami sedadel (takže polokombi) s motorem uloženým vpředu napříč o výkonu 130 kW s manuální šestistupňovou převodovkou a pohonem všech kol 4Motion. Vozidlo absolvovalo zimní seriál lyžařských akcí SKIT-OUR, tj. včetně Jizerské 50, takže bylo nejen dostatečně zajeté, ale převzal jsem jej ještě s patřičnými polepy a s nákladovým prostorem, na kterém bylo vidět, že opravdu byl využíván. Škoda, že v době testu už nikde nebyl sníh, dokonce ani nepršelo, takže pohon všech kol jsem moc nevyužil.  

Bohatá standardní výbava, kde nechybí celá paleta asistenčních a nových bezpečnostních systémů, byla doplněna příplatkovými doplňky, jejichž seznam je jen o něco málo kratší než seznam základní výbavy. Vybírám tedy z něho jen ty nejzajímavější „kousky“, jako jsou boční posuvné dveře vpravo s aretací (naivně jsem si myslel, že to u verze van je základ), mechanickou uzávěrku diferenciálu, asistenční systém pro sjíždění svahů, zesílená přední náprava, čtyřsedadlová lavice, tempomat s omezovačem rychlosti, couvací kamera, vyhřívaný multifunkční kůží potažený volant atd. Pracoviště řidiče se vlastně nijak nelišilo od běžného Crafteru. Pohon 4Motion je bezobslužný a uzávěrka zadního diferenciálu se dodává jen na přání.

Standardní výbava obsahuje i nešťastný systém Stop/Start, který lze naštěstí deaktivovat jednoduše tlačítkem (ovšem při každém novém startu motoru musíte znovu tlačítko deaktivovat). Chválím, že lze nastavit volant ve dvou rovinách, sedadlo řidiče i výškově. Chtěl bych napsat, že to „ostatní“ je v podstatě dodáváno v sérii, a tím myslím jak systémy ABS, ESP, ASR, EDS, EBV, ale i asistenční pomocníky pro rozjezd do kopce, atd. Výbava tedy nejen praktická, ale také zvyšující komfort na pracovišti řidiče a tím i snižující únavu na cestách. Palubní deska je velmi funkční, výborně se udržuje v čistotě a hlavně veškeré spínače a ovladače jsou v dosahu i připoutaného řidiče. Jejich velikost je dostatečná, takže i řidič, který si sám musí vůz naložit a přepravovaný materiál i vyložit, nemá problém s nastavením větrání/vytápění (v konkrétním případě se zapnutím klimatizace) apod. Ale i do užitkových vozidel proniknul dotykový displej, takže byl i v testovaném Crafteru a sloužil mj. k ovládání audio soustavy Composition Audio.

Přístrojový štít má dobré odstínění a klasické analogové přístroje jsou tak dobře čitelné. Chválím kvalitní dílenské zpracování. Tady bych asi měl podotknout, že pohon 4Motion není totéž, co off-roadový podvozek. „Náš“ Crafter měl standardní světlou výšku a „čtyřkolka“ tedy umožňuje jeho bezpečný provoz např. na kluzkých, hlavně zasněžených silnicích. Ale tady pozor, dlouhý rozvor s délkou vozidla 6890 mm není zcela ideální pro manévrování na některých úzkých horských silničkách, zvláště na hlubším sněhu. Ale celý seriál SKITOUR absolvoval v pohodě, bez nějakých větších šrámů či závad.

V druhé řadě byla čtyři sedadla upevněná do mohutného plastového výlisku, který tvoří pevnou dělicí stěnu. Na šířku je tu místa „jen tak – tak“, na výšku a na nohy více než dost. Každé sedadlo má samozřejmě svůj bezpečnostní pás. Na levé straně je k dispozici posuvné okno. 

Konkrétní vozidlo mělo standardní šestistupňovou přímo řazenou převodovku s velmi dobře odstupňovanými rychlostními stupni. I nejvýkonnější motor z nabídky umožňuje Crafteru velmi rychle dosáhnout povolených rychlostních limitů, řízení je velmi dobře posilované, takže máte i solidní odezvu od vozovky, brzdy fungují výtečně. Nadšen jsem z dostatku vnitřního prostoru a z možnosti, že i já (196 cm výška) si v pohodě mohu nastavit sedadlo (ale vlastně posunuté až na dělicí přepážku), volant i zpětná zrcátka tak, abych měl dost místa, dobře viděl ven a nebolela mě záda. Pokud jde o nákladový prostor jeho základní objem 3,6 m³ byl s ohledem na druhou řadu sedadel zmenšen na 9,8 m³. Pod druhou řadou sedadel je praktická „kapsa“ na umístění dlouhých předmětů (až 3450 mm), boky byly obloženy až ke stropu překližkou, podlaha byla pokryta neklouzavou vodoodpudivou překližkou. Co mě poněkud zarazilo, byla absence jakýchkoliv upevňovacích elementů. 

Potěšila mě dobrá manévrovací schopnost tohoto sedmimetrového „kombíku“. A to i ve městě, snad jenom s parkováním byly – s ohledem na délku – problémy. A při jízdách mimo zpevněné vozovky jsem si musel pečlivěji vybírat trasu, abych se „vešel“ do zatáček na některých úzkých lesních cestách. Ale v podstatě tato velká „čtyřkolka“ projela všude, kde stačila standardní světlá výška. Absolvoval jsem také tradiční testovací okruhy, včetně toho do Jizerských hor, s cílem v Bedřichově. 

Při cestě do Bedřichova po dálnici D 10 jsem ustálil rychlost na 120 km/h (ano, Crafter s nejvýkonnějším motorem zvládne i 150 km/h), otáčkoměr ukazoval 2300 min^-1. Včetně cest po horských silničkách v okolí Bedřichova a zpáteční cesty ukázal palubní počítač průměrnou spotřebu 9,4 l/100 km. Po Praze si ale testovaný Crafter v době dopravní špičky vyžádal průměr kolem 12 l/100 km. 

Základní technické údaje
Motor:
Zdvihový objem 1968 cm³
Max. výkon 130/3600 kW/min^-1
Max. točivý moment 410/1500-2000 Nm/min^-1
Rozměry vozidla:
Rozvor  4490 mm
Délka/šířka/výška 6836/2427/2590 mm
Celková/užitečná hmotnost 3500/1130 kg
Objem nákladového prostoru 9,8 m³
Objem palivové nádrže 75 l
Pneumatiky – rozměr 235/60 R17
Cena testované verze v době testu: 1 183 562 Kč bez DPH

Převzato z časopisu

Fotogalerie