DAF Trucks – DAF LF 310 FA 19T

Řada DAF LF pokrývá nabídkou rozvorů, motorů i celkovou hmotností širokou škálu přepravních potřeb.

Od městské či příměstské distribuce zboží, přes regionální či vnitrostátní přepravu až po kratší mezinárodní dopravu, to vše lze s trucky DAF LF zvládnout. A to nemluvím o stavebním sektoru apod. Tentokrát jsem měl možnost usednout za volant trucku DAF LF 310 FA 4x2 19T Sleeper Cab 2016 Edition. Sice dlouhý kód, ale velmi jednoduchý „překlad“. Podvozek z řady LF měl motor PX-7 s výkonem 310 k se samočinnou převodovkou AS Tronic, s jednou hnanou zadní nápravou, namontována byla prodloužená spací budka, celková hmotnost je 19 tun a výbava odpovídá modelu 2016. Přední náprava je odpružená listovými pružinami, zadní nastavitelnými elektronicky řízenými pneumatickými měchy. Kouzlo konkrétního vozidla ovšem spočívalo v tom, že šlo o prezentační truck českého importéra, a tak výbava byla hodně nadstandardní. Ba co víc, importér se rozhodnul na podvozek nechat postavit i nadstandardní nástavbu s řadou příplatkových doplňků. A tak na podvozku s rozvorem 6250 mm karosárna KOV Velim postavila skříňovou nástavbu o rozměrech 8000 x 2550 x 3000 mm, doplněnou o elektrohydraulické zvedací čelo Bär, spací střešní kabinu Air Space z produkce PONY Fantasy s vysokým spoilerem (takže v kabině byla rázem k dispozici dvě lůžka) a na rámu vozidla se objevil soudek s vodou, objemná schránka na nářadí a dvě palivové nádrže, každá o objemu 620 litrů. Nádrž na aditivum AdBlue pak dostala objem 50. 

Čtyři schody a jste v kabině za volantem. Sedadlo řidiče (Luxury Air) je všestranně seřiditelné a pneumaticky odpružené s pneumatickou bederní opěrkou a vyhříváním. V dostatečném rozsahu se dá seřídit i nastavení volantu. Ovládání oken i zpětných zrcátek je elektrické, nechybí vyhřívání. Zamykání dveří je centrální s funkcí kontroly vnějšího osvětlení. A to už se zvolna dostáváme – ovšem ne vždy jsem si byl jist – do sfér příplatkových prvků. Jako je kůží obšitý volant (velmi příjemné na ruce), přídavné teplovzdušné vytápění kabiny Webasto Air Top 2000, klimatizace, adaptivní tempomat s varováním před kolizí a s pokročilým systémem nouzového brzdění, systém varování před opuštěním jízdního pruhu, systém VSC (elektronická kontrola stability vozidla), atd. Ano, osazeno bylo i autorádio a reproduktory a samozřejmě i systém DPA (výkonový asistent řidiče), který sleduje efektivitu stylu jízdy a je spojen s 5palcovým barevným displejem na přístrojové desce. Standardem jsou tři úložné prostory o objemu 65 litrů pod sklopným lůžkem. U pravé nohy řidiče, na středovém tunelu pak je otočný volič samočinné automatizované převodovky AS Tronic, kolébkový spínač manuálního řazení, ovladač palubního počítače a ventil parkovací brzdy. Vše opravdu při ruce a v dobrém dosahu. A to vlastně platí i pro ostatní spínače umístěné na palubní desce v její střední části. Ta je mírně vtočena do kabiny, ale velmi decentně, takže umožňuje i případné vystoupení z vozidla vpravo.

Vzhledem k rozměrům testovaného trucku jsem pro test zvolil tradiční trasu ze servisu DAF do Jesenice a po „staré benešovské“ na Benešov s otočkou u Tábora. Původně jsem měl v hlavě jiný plán, ovšem celková výška vozidla 4000 mm, mně poněkud znejistila, zda na silnicích nižší třídy opravdu všude projedu. Takže směr Tábor byla vlastně taková „sázka na jistotu“. Otáčím klíčkem ve spínací skříňce, seřizuji sedadlo, volant a zpětná zrcátka, ještě kartu do tachografu za dunivého zvuku studeného motoru mířím ke kruhovému objezdu v Jažlovicích. Je ranní dopravní špička, navíc znásobená několika objížďkami, takže „kruháč“ je lehce přehlcen. Naštěstí řidiči trucků si dokážou vyjít docela vstříc, takže za pár minut už uháním směr Jesenice. Motor se docela svižně zahřál a jeho zvuk je dobře odhlučněn. Jak na kruhovém objezdu, tak následně při odbočování v Jesenici si pochvaluji dobrý výhled z místa řidiče. Řazení „automatu“ je plynulé, bez cukání, a protože nehodlám jet systémem „brzd–plyn“, ba naopak, na celém testovacím okruhu sice chci jet svižně, nicméně dodržovat rychlostní limity, jak se posléze ukázalo, na většině trasy jsem si vystačil s odlehčovací výfukovou brzdou s jemným „doladěním“ brzdou provozní ve větších klesáních. 

Vozidlo bylo jen částečně zatížené a tak výkon motoru 310 k/231 kW resp. největší točivý moment 1100 Nm, by zvládnul i ostřejší styl jízdy, ale tak už dnes jezdí jenom šílenci, kteří nejsou hodnoceni také podle spotřeby a nákladů na servis či případné opravy. Jakmile jsem minul Benešov, mohl jsem si vyzkoušet tempomat (zvolená trasa ale množstvím obcí i provozem jeho delší využívání příliš neumožňuje). Spínač je na volantu. Přiznám se, že jsem si zkoušel i manuální řazení rychlostí, ale ovládání kolébkovým spínačem na středovém tunelu z mého pohledu asi vyžaduje delší zvyk. Samostatnou kapitolou je manévrování s vozidlem, které jsem si vyzkoušel v jednom skladovém areálu. Mám zafixováno v hlavě, že řada LF je hlavně rozměrově příjemná „dvanáctitunka“ pro příměstskou distribuci, či – ale dnes už to tak neplatí – pro kratší mezinárodní provoz. Devatenáctitunový DAF LF s rozvorem 6250 mm měl celkovou délku 10 130 mm, a až při couvání k nakládací rampě jsem si uvědomil, jak je od zpětných zrcátek záď vozidla daleko. Ale zvládnul jsem to, nic jsem nepoškodil, rampa také stále stojí. Ocenil jsem velmi dobrý rejd předních kol i možnost plazivého převodu na převodovce. Vzhledem k částečnému zatížení vozidla berte prosím následující údaje s mírnou rezervou, protože vlastně celou trasu jsem projel na hranici povolených rychlostních limitů se zařazeným nejvyšším rychlostním stupněm. Dosáhnul jsem průměrné rychlosti 56 km/h a průměrné spotřeby paliva 20,5 l/100 km a to včetně opakovaného popojíždění v koloně u kruhového objezdu v Jažlovicích. Venkovní teplota byla těsně nad 11°C, a co bylo důležité, na tachometru bylo najeto už přes 30 000 km, takže motor byl už „zajetý“.

Převzato z časopisu

Fotogalerie