Audi Quattro – Číslo R3 žije!

To je ale automobilový život! Toto Ur-Quattro bylo nejprve testovacím vozem pro sériovou výrobu, později dlouho sloužilo jako rallyový speciál. V roce 2011 pak podlehlo požáru. Poté se ukázalo, že se jedná o vůbec první Audi Quattro vůbec. Jeden neúnavný Švýcar ho následně znovu probudil k životu.

Z  tohoto Audi Quattro by měli ra­dost i zarytí příznivci udržitelnosti. Skvostnému vozu s pohonem všech kol je již 43 let a vypadá lépe než kdy jindy – a stejně skvěle i jezdí, i když je nový majitel trápí mnohem méně než jeho předchůdci. Závodní a testovací jezdci Audi AG totiž platili za drsné řidiče.

Bláznivý životopis Ur-Quattra v kostce. Vyrobeno na podzim 1978, svůj první život prožilo jako testovací vůz před startem sériové výroby, poté bylo přeměněno na soutěžní speciál. Po sedmi vyčerpávajících ­letech bylo posláno do zaslouženého důchodu. Mezi roky 1986 a 2011 pak stálo v soukromé sbírce a zde se bohužel stalo obětí požáru, zbyla z něj pouze ohořelá kostra. Dokonce i plechy karoserie byly zkroucené a v žalostném stavu. Ochranný rám se doslova roztavil. Nezůstalo z něj více než několik ošklivých kusů hliníku.

Nápad tento vrak znovu přivést k životu se tak jevil jako mírně řečeno odvážný. I naprostým laikům muselo být jasné, že udělat z hromady ohořelého šrotu funkční vůz v originálním stavu si vyžádá trpělivost dalajlámy, intuici Sherlocka Holmese a odvahu skokana z útesu.

Ohořelá kostra Audi se tak ocitla ve Švýcarsku, v dílně Daniela Bachmanna, jenž se těší pověsti specialisty na modely Quattro. A nejen kvůli faktu, že Bachmann a jeho tým již oddaně a dokonale restaurovali R31, tedy závodní Quattro, s nímž Michèle Moutonová v roce 1982 zvítězila v rallye Akropolis. Rychlá Francouzka by s ním o vlásek vyhrála i titul mistra světa, ale skandální výměna vozu v rallye Pobřeží Slonoviny nakonec vedla k její diskvalifikaci. Ale to je již jiný příběh.

Nový projekt R3 byl však pro Daniela ­Bachmanna a jeho spolupracovníka Kevina Freye mnohem větším a náročnějším úkolem. „Byl to tak řečeno Mount Everest mechaniků,“ říká Bachmann, který jako Švýcar holduje spíše zdrženlivosti. Začalo se archeologickými pracemi. Pod hromadou hliníku a roztaveného ochranného rámu se pomalu klubalo Quattro R3.

Překvapení! Senzace! Trefa! Jednalo se skutečně o úplně první Quattro řady B2, slyšící na označení A3 – A znamenalo pochopitelně „Allrad“, pohon všech kol. Tenkrát, v roce 1980, nosilo registrační značku IN-NJ-40. Jeho kariéra začala poměrně nenápadně. V roce 1979 nastoupilo do služby jako testovací prototyp v severním Finsku, kde mu tovární testovací jezdec Harald Demuth dával pořádně do těla. Cíl Audi AG byl jasný: pomocí pohonu všech kol otevřít slavnou kapitolu automobilové historie.

Automobilka se tehdy netopila v penězích, a vůz tak po dvou letech testů neskončil na šrotišti, ale byl přestavěn na závodní vůz. Z A3 se stalo R3. Jeho pětiválec dostal výkonovou injekci, místo sériových 147 kW (200 k) tak pod kapotou pracovalo celých 235 kW (320 k). Tehdejší hvězda rallye Hannu Mikkola byl nadšen: „Okamžitě jsem si uvědomil, že pokud chce někdo vyhrát, musí jezdit Quattrem.“

Naše R3 se zúčastnilo pouze jednoho podniku mistrovství světa, rallye Korsika, ale po problémech s motorem ho Mikkola nedokončil. To však kariéru R3 neuzavřelo, až do konce roku 1984 opět sloužilo jako testovací vůz, tentokrát ale závodní. Mimo jiné i pro dvojnásobného mistra světa Waltera Röhrla, který v tom roce přesedlal na Audi. Když se tento vůz automobilka rozhodla prodat, měl na tachometru 106 000 kilometrů. Poté celou věčnost stál v německé soukromé sbírce a teprve po dvou desetiletích byl opět přiveden k životu.

Daniela Bachmanna držel jeho největší a nejnáročnější projekt v napětí tři a půl roku. Nespočet dílů musel být znovu vyroben. „Jednotlivé komponenty jsme hledali u dvaceti kolegů z jedenácti zemí,“ vzpomíná Bachmann. „Pochopitelně byly i neúspěchy, například u převodovky jsme byli jen krůček od rezignace.“ Originální rychlostní skříň se ale nakonec přece jen podařilo získat. Bachmann, obklopen starými díly Audi ve své dílně, vyměnil převodovku za přední spoiler a rozšíření blatníků Quat­tra z roku 1981.

S motorem mu pomohl dlouholetý partner divize Audi Sport Heinz Lehmann z Lichtenštejnska. Pro přeplňovaný pětiválec dokonce sehnal dobové vstřikování Pierburg, které platí za díl vrtošivý, ale z hlediska originality nepostradatelný. Problémy byly i se sedadly, jejichž skořepiny musely být znovu odlity. Naštěstí byl ještě k dispozici původní materiál. Přístrojovou desku pak Bach­mann zrekonstruoval podle starých fotografií. Zde se osvědčil ohromný archiv fotografa rallye Reinharda Kleina.

Velkou pomocí byli i tři bývalí zaměstnanci Audi Sport, vedoucí projektu Walter Treser, mechanik Peter Franz a testovací jezdec Harald Demuth. Bachmanna dokonce navštívili ve Švýcarsku a ohromili ho jak svým know-how, tak i znalostmi historie Quattra.

Projekt R3 rozhodně nebyl levný, ale i kvůli jeho historii stála celá ohromná námaha za to. Hotovo bylo loni v létě. Quattro R3 se znovu vydalo na silnice, tentokrát ale šetrněji než kdysi. Všechny nálepky byly na svém místě, včetně startovního čísla z ral­lye Korsika.

Pětiválec při tom syčel a prskal stejně jako kdysi, občas do toho vesele zašvitořil obtokový ventil turbodmychadla. Daniel Bach­mann na závěr svého mamutího projektu bilancuje: „Chtěl jsem bezpodmínečně oživit ducha Ur-Quattra, jsem prostě takový dobrácký podivín.“

Technické údaje

Poháněcí soustava
Zážehový řadový pětiválec uložený vpředu podélně, přeplňovaný turbodmychadlem; 2144 cm3; 235 kW (320 k)/6500 mi^n-1 a 412 N.m/3250 min^-1. Pětistupňová přímo řazená převodovka; trvalý pohon všech kol se samosvorným zadním diferenciálem a uzavíratelným mezinápravovým diferenciálem.

Podvozek
Samonosná ocelová konstrukce s pomocnými rámy; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu i vzadu příčná ramena a vzpěry MacPherson; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, příčné zkrutné stabilizátory; kotoučové brzdy, ø 280 mm, manuálně nastavitelné rozdělení brzdné síly mezi přední a zadní nápravou; kola 6 J x 15; pneumatiky 11/25 x 15.

Rozměry a hmotnosti
Rozvor náprav 2524 mm; d/š/v 4404/1733/1345 mm; objem palivové nádrže 120 l; hmotnost 1150 kg.

Provozní vlastnosti
Největší rychlost 173 až 252 km/h (podle zpřevodování); zrychlení 0–100 km/h za 4,9 s.

Převzato z časopisu

Fotogalerie