Motorsport
Rychlostní rekordy – Buggyra září
Milan Olšanský 07.06.2013 07:07
Jasná stálice na nebi automobilových závodů, roudnická Buggyra, sbírá jeden trumf za druhým. Jednoznačně nejúspěšnější česká automobilová závodní stáj má na svém kontě individuální a týmové tituly Mistrů Evropy a celou řádku rychlostních rekordů.
Ústřední postavou většiny vydobytých úspěchů značky Buggyra je dvojnásobný Mistr Evropy v závodech tahačů na okruzích FIA a několikanásobný držitel světových rychlostních rekordů David Vršecký. Kromě toho, že roudnický rodák usedá za volant závodního tahače či rychlostního speciálu, je v posledních létech též spolutvůrcem a konstruktérem několika vývojových modifikací závodních tahačů Buggyra.
Okruhy, rekordy i Dakar
Kromě úspěchů na závodních okruzích si nelze v poslední době nevšimnout také skutečnosti, že značka Buggyra se začíná výrazně prosazovat též v soutěžním odvětví motoristického sportu. Konkrétně v nejzajímavější disciplíně – soutěžních maratónech. V tom neznámějším a nejoceňovanějším – v soutěži Dakar, zabodovala vývojem a přípravou velmi spolehlivých třináctilitrových řadových šestiválců Gyrtech. Všechny soutěžní speciály osazené motory z Roudnice nad Labem dojely v letošním ročníku Dakaru v kategorii kamionů bezpečně do cíle. Přesto, že šlo o první opravdu ostré dakarské nasazení, bojoval Martin Kolomý se speciálem Tatra/Gyrtech až do posledních etap o celkové stupně vítězů! Proč dávám takový prostor informacím o dakarské soutěži v reportáži o rychlostních rekordech? Odpověď je nasnadě – zatím posledních rychlostních rekordů dosáhl David Vršecký se speciálem Buggyra Big Boy # 01 s motorem Gyrtech speciálně naladěným pro tuto příležitost. Osobně je mojí velkou radostí vidět, že se značce Buggyra daří nalézat a hlavně úspěšně plnit nové a nové výzvy. Přestože závodní sezóna závodních tahačů na okruzích FIA začala až 18. května 2013 úvodním podnikem v italském Misanu, dal o sobě David Vršecký vědět s více než měsíčním předstihem. Na okruhu Dekra poblíž Drážďan totiž dvojnásobný Mistr Evropy překonal tři nejrychlejší světové časy v jízdě závodním tahačem na 100 km, 100 mil a v hodinovce.
V klidu a pohodě
Přestože všechny dosažené časy ještě podléhají schvalovací proceduře Mezinárodní automobilové federace FIA, která ovšem poskytla Buggyře patřičnou licenci opravňující roudnický tým k útokům na světové rekordy, neskrýval sportovní ředitel Jan Kalivoda svou spokojenost. „Do hodiny byla zpráva o našem výsledku na hlavních zpravodajských serverech, což vzhledem ke konkurenci v podobě hokejového finále play-off a večerního fotbalového derby Sparta-Slavia potěší. Stejně tak, jako různé, vesměs pozitivní odezvy na Davidův výkon.“ Spokojený byl pochopitelně i hlavní aktér David Vršecký, kterého nezaskočil ani časný začátek akce těsně po desáté hodině. „Nedalo se nic dělat. Nad okruhem se proháněly mraky, proto jsme se rozhodli jít do toho co nejdříve.“ Jak zároveň přiznal, přestože je známý maximalista, několik minut před začátkem rekordního pokusu by bral i světový rekord “jen” na 100 km. „Říkal jsem si, že pokud zvládnu alespoň jeden světový rekord, budeme všichni v klidu. V případě deště budeme moci čekat, až se počasí umoudří.“
Kus dobré práce
Původní, jak se posléze ukázalo, hodně skromné přání se Davidovi Vršeckému splnilo v čase 32:22,620 min. Do té doby kroužil v pohodě po okruhu, časy na výsledkové tabuli potvrzovaly správnost původně stanovené taktiky spočívající v pomalejším průjezdu zatáčkami a maximální rychlost v rovných úsecích. „Zase taková legrace to nebyla. Hodně mi vadil silný vítr. V jednom úseku se vjíždí mezi stromy, auto začalo v důsledku poryvů větru lítat mezi stromy z pruhu do pruhu. Celou dobu jsem proto musel být ve střehu.“ Po 51:42,260 minutách padlo světové rychlostní maximum na 100 mil. Do konce v té chvíli zbývalo něco málo přes osm minut. Přestože se v té chvíli objevil jediný závažnější problém, David zrychlil, v jednom úseku dosáhl vůbec nejrychlejšího času rychlostí 223,361 km/h. „Při výjezdu jedné zatáčky jsem nabyl dojmu, že motor nabírá místo paliva vzduch. Naštěstí se ukázalo, že jedno z čidel „žilo“ v mylné představě, že motor je vytočený do maximálních otáček a je nutno zakročit,“ popisoval David bezprostředně po dojezdu, po kterém svítilo na časomíře opět rekordních 187,620 km. Zároveň ocenil práci celého týmu. „Během tří let jsme udělali velký kus vývojové práce. Díky tomu se nám podařilo nastavit auto s ohledem na pokud možno co nejmenší opotřebení pneumatik. Jsem ale přesvědčen o tom, že další posun časů bude souviset právě s pneumatikami.“
Široký a úspěšný záběr
Již pětinásobného světového rekordmana doplnil technický ředitel Robin Dolejš. „Každý, kdo chce nějakým způsobem komentovat náš výkon, by si měl uvědomit, že jsme dnes vlastně testovali motor na Dakar 2014. Nemáme problém s tím postavit agregát, který by vydržel dejme tomu hodinu a půl průměrnou rychlost nad 200 km/h. Bohužel, chybí pneumatiky, které by s takovým motorem držely pomyslný krok.“
Ukázaná platí
Jak řekl vzápětí po rekordu David Vršecký, po zasloužených oslavách přijde na řadu práce na klasickém závodním speciálu pro sezónu 2013. „Rekordy jsou již v této chvíli minulostí, šampionát pro nás představuje další velkou výzvu. Každopádně jsme se přesvědčili, že umíme udělat hodně rychlé a spolehlivé auto. Takže nám vlastně nezbývá nic jiného, než o tom přesvědčit i konkurenci. Jen ukázaná platí.“
Převzato z časopisu