Interserie Most – Od roku 1979

Interserie byla zajímavým šampionátem sportovních vozů, umožňujícím účast velkoobjemovým monstrům, jaká na 24 h Le Mans už nesměla...

V roce 1979 se jel první závod Interserie v bývalém Československu na staré trati u nádraží v Mostě. Poprvé se tak u nás objevily sportovní prototypy z 24 h Le Mans (především různá Porsche) a velkoobjemové závodní vozy CanAm (např. McLaren), dosud nevídaná monstra s třistakilometrovou rychlostí, a tak nebylo divu, že závod přilákal až sto tisíc diváků a stal se vyvrcholením československé motoristické sezony. Obrovský zájem se také zalíbil německým pořadatelům, protože jejich závody Interserie se jinde jezdily jen pro hrstku nadšenců. Měli jsme také svá želízka v ohni, závodů se zúčastňovali naši reprezentanti Miran Velkoborský, Jaroslav Petrák a Miroslav Adámek. Zejména Adámek si dokázal vypůjčit silné vozy, s nimiž proháněl i ty nejrychlejší, dokonce několik závodů Interserie s vozem HSS Audi Turbo vyhrál (bohužel nikoli v Mostě).

Za minulého režimu, kdy byla západní hranice pro většinu československých občanů nepřekonatelnou překážkou, jsme tak získali kontakt se světem a poprvé zhlédli sportovní prototypy a automobily CanAm, které jsme znali jen z obrázků. První vlaštovkou byly sportovní prototypy třídy do 2000 cm³, jež se na našich okruzích objevily už dříve, například německý závodník Dieter Schulz (Lola T390) vyhrál v srpnu 1978 v Mostě před Miranem Velkoborským (MTX 2-03), když byl závod sportovních vozů generální zkouškou na Interserii 1979. V plné síle ale vše propuklo až o víkendu 11. – 12. srpna 1979, kdy se poprvé jeden ze závodů Interserie -konal na mosteckém okruhu v Československu.

A odkud vlastně Interserie přišla? První ročník se jel v sezoně 1970, když už bylo jasné, že od roku 1972 bude zdvihový objem sportovních prototypů omezen na 3000 cm³, a promotér Gerhard Härle chtěl nadále zachovat klání nejrychlejších sportovních prototypů s pětilitrovými motory a ještě větších vozů CanAm s až osmilitrovými, jež jinak v Evropě nemohly jezdit. Zpočátku závody ovládla monstra Porsche 917 (první mistr 1970 Jürgen Neuhaus), pak nastoupil tým Reinhölda Joesta (šéf osobně dobyl ročník 1978 na Porsche 908/3 Turbo), automobily TOJ (Team Obermoser Jörg) s motory Ford DFV z formule 1 a znovu Joest Racing i Porsche 956/962 jiných týmů, které vyhrály většinu mosteckých závodů. Zlatá éra Interserie skončila počátkem devadesátých let a po smrti populárního promotéra Paula Göpperta, jenž se šampionátu ujal, došlo k jejímu úpadku. Neslavně končila v devadesátých letech, když se stala sérií pro vše, co má kola, sportovní prototypy prořídly a na trati se objevily i malé formule. Její úkol však byl splněn, od sedmdesátých do devadesátých let nabídla špičkové závody nejrychlejších vozů. Pro nás o to zajímavější, že do kapitalistické ciziny jsme za nimi vyjíždět běžně nesměli... 

Na startu se v nejlepší éře objevovaly největší hvězdy automobilových závodů, ostatně legendy Le Mans a formule 1 účinkovaly také v Mostě. Byla to úžasná podívaná, ale tato historie pomalu upadá v zapomenutí, na internetu toho příliš nenajdete. Podívejme se tedy v roce 40. výročí mosteckého závodu na zajímavé momenty z historie. Interserie spolu s evropskými šampionáty cestovních vozů v Brně a jízdou do vrchu Ecce Homo ve Šternberku byly nejvýznamnějšími automobilovými závody, jež se u nás opakovaně pořádaly před přelomovým rokem 1989. Škoda jen, že další závody Interserie v Mostě koncem osmdesátých let měly nepochopitelnou termínovou kolizi s Velkou cenou Maďarska formule 1, takže se diváci museli rozhodnout, zda do Mostu, či na Hungaroring. 

V prvním závodě v Mostě, třetím podniku Interserie 1979, startovalo osmnáct závodníků ve dvou divizích (D1 bez omezení objemu motoru, D2 do 2000 cm³). Tréninku dominoval Němec Peter Hoffmann se speciálem z CanAm, na McLarenu M8F Chevrolet zajel čas 1:21,53 min na starém okruhu v Mostě, druhý nejrychlejší byl jeho krajan Kurt Lotterschmid na vzorně připraveném voze druhé divize. S typem TOJ SC205 BMW Baier byl jen o 0,99 sekundy pomalejší a pokořil tak i prototypy s třílitrovými motory Ford-Cosworth DFV, které měli ve svých vozech zabudovány polský rodák Norbert Przybilla (TOJ SC306) a populární Švýcar Ruedi Jauslin (Lola T286), ale i další McLaren M8 Special CanAm (John Blankley z Velké Británie). Dieter Schulz, jenž o rok dříve okusil mosteckou trať s dvoulitrovou Lolou T390, tentokrát vsadil na švýcarský Sauber C3 BMW. Představily se rovněž sportovní prototypy Chevron B31, Lola T292 a T390, Landar Ford, URD 679 BMW, Sauber C5, Deutsch Special/Porsche 908, REX 2000 Ford a třílitrový Techo/Porsche. 

V závodě šel po startu do čela okamžitě Peter Hoffmann na McLarenu M8F a zvyšoval náskok až do čtrnáctého kola, kdy ho zradila převodovka, a vůz, poháněný osmiválcem Chevrolet 7,9 litru o výkonu 548 kW (745 koní!), se definitivně zastavil. Vítězství tak bral Norbert Przybilla, německý závodník polského původu, se strojem TOJ SC306 Ford-Cosworth DFV, a to před zmíněnými Jauslinem a Hildem (také s motory DFV z formule 1). Dvoulitrovou divizi vyhrál Kurt Lotterschmid, později tvůrce závodních a supersportovních automobilů Lotec, jenž pilným sbíráním bodů (každá divize bodovala zvlášť) dominoval Interserii 1979 a dobyl titul před Przybillou, Hoffmannem a Rolfem Stommelenem (Porsche 908/3 Turbo). 

Druhý ročník Interserie 1980 v Mostě se jel jako dva závody po 20 kolech, ale nakonec musela být druhá jízda předčasně ukončena pro průtrž mračen. Peter Hoffmann (McLaren M8F) vyhrál, když porazil Przybillu (TOJ). Druhá divize byla nejprve triumfem Rolfa Götze (Chevron), pak Lotterschmida (TOJ), ale náš Miran Velkoborský (MTX 2-03 Ford) obsadil páté a čtvrté místo! V roce 1981 nastoupily sportovní prototypy Porsche s přeplňovanými šestiválci a jejich jezdci si většinou rozdělili vítězství i v dalších ročnících. Němec Volkert Merl (Porsche 908/4 Turbo) vyhrál už první závod 1980, v srpnu 1981 nedal Jochen Mass nikomu šanci, stejně jako Bob Wol-lek v obou jízdách 1982 (oba Porsche 908/80, resp. 936 Turbo). 

Ročník 1983, první na novém autodromu v Mostě, nejúspěšnější tým Joest Racing Porsche vynechal; čest stuttgartské značky tehdy zachránil Švýcar Walter Brun na zbrusu novém Porsche 956. Měl však štěstí, vítěz první jízdy Walter Lechner (March 821 CanAm Ford DFV) ve druhé měnil kolo a ztrátu už nedohnal. Joest Racing se vrátil do dalších ročníků a přivezl opravdové hvězdy včetně vítězů 24 h Le Mans. Za volanty Porsche 956 a 962C se v Mostě objevili slavní závodníci Henri Pescarolo, Klaus Ludwig, Paolo Barilla, John Winter, Danny Ongais a Hans-Joachim Stuck, kterým vyrostla konkurence účastí Kremer/Porsche (Volker Weidler, George Fouché, Bernd Schneider, Manuel Reuter), nemluvě o dalších závodnících a rychlých vozech, kteří v té době tvořili absolutní špičku. Zmínku jistě zaslouží náš Miroslav Adámek, jenž si opatřil velmi rychlé vozy HSS Audi Turbo 4 CanAm, Gebhardt JC853 Ford DFV, Williams FW07C CanAm Ford DFV a další, s nimiž proháněl i ty nejlepší. V Mostě ho však provázela smůla. Například v roce 1989 měl poruchu ve warmupu, první závod nejel, ale ve druhém po výměně motoru dojel čtvrtý celkově a druhý v divizi 2 (HSS Audi). Interserie přežila do poloviny devadesátých let, většinou s upravenými vozy formule 1 na specifikaci CanAm (zakrytá kola), ale po odchodu promotéra Paula Göpperta z tohoto světa neslavně zanikla.

Převzato z časopisu

Fotogalerie