Motorsport
HUNGARORING 1986–2018 – Maďarský tanec
Tom Hyan 19.10.2018 05:27
Mistrovství světa formule 1 prochází změnami; o to větším překvapením zůstává, že k nejstabilnějším článkům šampionátu patří maďarský Hungaroring...
Formule 1 na Hungaroringu je pro diváky z České republiky, Slovenska i Polska nejdostupnější. Z Prahy tam jste bez problémů za necelých šest hodin, zatímco třeba do Monzy to trvá celý den a do Barcelony dva dny. Velkou cenu Maďarska na Hungaroringu jsem viděl v letech 1986 až 1990, kdy vcelku nebyla jiná šance vycestovat; vrátil jsem se sem roku 1997 na pozvání Ford Motor Company a znovu od roku 2007, kdy bez náhrady skončila Velká cena San Marina v Imole.
Mnohé se za ta léta změnilo, trať však zůstává pro diváky přehledná, jen závodníci si stěžují na obtížné předjíždění. Okolí na polích mezi Mogyoródem a Kerepestar-csou, či jak se všechny ty vesnice jmenují, bylo přece jen trochu zkultivováno; příjezd a odjezd na okruh není příliš obtížný, byť tam vede prakticky jediná silnice. Maďarská trať byla prodloužena z originálních 4014 metrů při premiéře 1986 na dnešních 4381 metrů (od roku 2003), zejména pro delší startovní rovinku s nájezdem do první zatáčky. Letošní Magyar Nagydíj, tedy Velká cena Maďarska, byla už 33. ročníkem v nepřetržité řadě od roku 1986. Stala se tak nedílnou součástí mistrovství světa F1 a prvním i jediným závodem pořádaným za tzv. železnou oponou, tedy ve státě s komunistickou diktaturou.
Mezinárodní závody přišly do Maďarska už před druhou světovou válkou. V červnu 1936 se konala první a jediná předválečná Grand Prix v budapešťském parku Népliget, která měla opravdu velmi slušné obsazení. Tovární tým Auto Union tehdy tvořili slavní Bernd Rosemeyer, Hans Stuck, Ernst von Delius a Achille Varzi, za tovární tým Mercedes-Benz nastoupily legendy Rudi Caracciola, Louis Chiron a Manfred von Brauchitsch. Jejich silné stroje však na městském okruhu nestačily na italského génia Tazia Nuvolariho, jenž zvítězil s vozem Alfa Romeo pro Scuderii Ferrari, zatímco jeho týmový druh Mario Tadini se vklínil na čtvrté místo. Rosemeyer byl druhý, jediný s Nuvolarim ujel plný počet padesáti kol. Miláček domácího publika Lász-ló Hartmann obsadil sedmé místo (jeho tehdejší Maserati jsme si prohlédli na Hungaroringu 1986 při premiéře formule 1). Politická a hospodářská situace předválečných let však už pořádání repríz neumožnila.
V šedesátých letech se krátce do Népligetu (Lidového parku) vrátily závody mistrovství Evropy cestovních vozů, a to ještě dříve, než zamířily do Brna. Také v nich startovaly mnohé vycházející hvězdy jako Jacky Ickx, Gijs van Lennep, Ignazio Giunti, Carlo Facetti, Toine Hezemans, Helmut Marko, Dieter Quester a jiní, ale i naši Václav Bobek, Jiří Rosický, Václav Bervid a další závodníci. V roce 1970 tam Manfred Schurti, pozdější tovární jezdec Porsche, vyhrál formuli V (Volkswagen) průměrnou rychlostí 128,6 km/h, za ním dojeli Dieter Basche, Horst Rauh a Manfred Jantke (následně tiskový mluvčí Porsche). Toine Hezemans s dvoulitrovou Alfou Romeo GTAm tehdy dosáhl vítězného průměru 126,9 km/h mezi cestovními vozy (druhý byl Dieter Glemser na Fordu Capri). Doba však pokročila a okruh v Népligetu už byl příliš nebezpečný. Přesto Bernie Ecclestone zvažoval jeho úpravu pro formuli 1, byl se podívat i v nedalekém Városligetu (Městském parku), ale nakonec se podařilo prosadit stavbu zcela nového permanentního okruhu Hungaroring, necelých dvacet kilometrů východně od Budapešti.
Velká cena Maďarska formule 1 se jela poprvé 10. srpna 1986, nový okruh byl dokončen krátce před termínem. Maďaři podepsali kontrakt s Berniem Ecclestonem ve švýcarském Bernu 10. září 1985, byla jmenována tisková mluvčí paní Erika Lász-ló a také do československých redakcí přišly tiskové zprávy. První ročník si nenechaly ujít nejrůznější významné osobnosti, v paddocku jsme potkávali bývalé hvězdy závodních tratí. Patřili k nim Stirling Moss, Eliška Junková, Rob Walker, Jack Brabham, Dan Gurney, James Hunt, Niki Lauda, Hermann Lang a mnozí další. Závod za slunečného počasí vyhrál Brazilec Nelson Piquet (Williams-Honda), o rok později triumf zopakoval. Seznam vítězů všech následujících ročníků přinášíme v přehledné tabulce, čte se jako encyklopedie „Kdo je kdo“ v motoristickém sportu. Nikdo z významných ve výčtu nechybí.
Letošní, 33.Velkou cenu Maďarska rozhodla dešťová vsuvka. V sobotu před kvalifikací se zcela setmělo, jezdci vyjeli na mokru, špičkové týmy Ferrari a Mercedes-AMG se snažily stihnout dobrý čas hned zpočátku. Pak nastal chaos, jezdci měnili pneumatiky, většinou z přechodných šli na suché, nestíhali. Klouzalo to, ale pneumatikové ruletě vládl až do konce Kimi Räikkönen (Ferrari), zatímco jeho týmový druh Sebastian Vettel ztrácel. A pak to přišlo. V posledním kole se vyšvihl do čela Mercedes-AMG, nejprve Valtteri Bottas, kterého překonal Lewis Hamilton. Matka Příroda rozhodla. Mercedesy se postavily na startu do první řady, Ferrari jel ze druhé, jeden Red Bull vůbec nebyl v první desítce (Ricciardo dvanáctý) a druhý až sedmý (Verstappen).
V neděli opět zavládlo vedro, ale na trati se opravdu špatně předjíždí. Lewis Hamilton nedal nikomu šanci a suverénně si dojel už pro šesté vítězství na Hungaroringu. Obě Ferrari překonala zoufale se smýkajícího Bottase až několik kol před cílem, neobešlo se to bez kolize, kdy Bottas na ojetých pneumatikách najel zezadu do Vettela, poškodil vůz a klesl až na páté místo. V cíli bylo pořadí Hamilton, Vettel, Räikkönen, Ricciardo a Bottas. Už 33. Velká cena Maďarska zatím uzavřela slavnou story.
Vítězové VC Maďarska F1 (Hungaroring)
Nelson Piquet (BR) |
1986, 1987 |
Williams-Honda |
Ayrton Senna (BR) |
1988, 1991, 1992 |
McLaren-Honda |
Nigel Mansell (GB) |
1989 |
Ferrari |
Thierry Boutsen (B) |
1990 |
Williams-Renault |
Damon Hill (GB) |
1993, 1995 |
Williams-Renault |
Jacques Villeneuve (CDN) |
1996, 1997 |
Williams-Renault |
Michael Schumacher (D) |
1994 |
Benetton-Ford |
Michael Schumacher (D) |
1998, 2001, 2004 |
Ferrari |
Mika Häkkinen (SF) |
1999, 2000 |
McLaren-Mercedes |
Rubens Barrichello (BR) |
2002 |
Ferrari |
Fernando Alonso (E) |
2003 |
Renault (ex-Benetton) |
Kimi Räikkönen (SF) |
2005 |
McLaren-Mercedes |
Jenson Button (GB) |
2006 |
Honda |
Lewis Hamilton (GB) |
2007, 2009, 2012 |
McLaren-Mercedes |
Heikki Kovalainen (SF) |
2008 |
McLaren-Mercedes |
Mark Webber (AUS) |
2010 |
Red Bull-Renault |
Jenson Button (GB) |
2011 |
McLaren-Mercedes |
Lewis Hamilton (GB) |
2013, 2016, 2018 |
Mercedes-AMG |
Daniel Ricciardo (AUS) |
2014 |
Red Bull-Renault |
Sebastian Vettel (D) |
2015, 2017 |
Ferrari |
Převzato z časopisu