GRAND PRIX ČSSR BRNO (WSPC) 1988 – PROTOTYPY V BRNĚ

Po formuli 1 v Maďarsku pronikly za hranice tzv. socialistického tábora také nejrychlejší sportovní prototypy. Byl to největší závod v Brně od šedesátých let...

Přesně před třiceti lety byla Grand Prix ČSSR na novém Automotodromu v Brně zařazena do mistrovství světa sportovních prototypů FIA WSPC (World Sports Prototype Championship) jako šestý z jedenácti závodů. Byla to tehdy ohromná událost, možná dnes nedoceněná, ale na okruhu jsme tehdy prožili tři krásné dny ve společnosti nejlepších světových závodníků. Jezdilo se sice už ve čtvrtek, kdy při volném tréninku shořela Tiga GC88 Cosworth DFT týmu Davey, čímž bylo o jeden vůz méně. Nakonec -Joest Racing sehnal ještě druhé Porsche 962C a narychlo povolal dva závodníky, a proto počet startujících zůstal na sedmnácti prototypech. Někteří totiž nepřijeli, protože se jim za železnou oponu moc nechtělo, takže jsme řadu jmen v programu škrtali, v lepším případě přepisovali...

Tehdejší mistrovství světa sportovních prototypů předcházelo dnešnímu WEC (World Endurance Championship) a v roce 1988 zahrnovalo rovněž největší závod 24 h Le Mans. Kromě tradičních podniků na Monze, Silverstoneu, Brands Hatch, Spa-Francorchamps, Nürburgringu a dalších je poprvé (a naposledy) doplňoval závod v Brně! Ročník 1988 byl obrovským soubojem týmů TWR Silk Cut Jaguar a Sauber Mercedes-Benz, které startovaly s tovární podporou (Peter Sauber ji získal od firmy Daimler-Benz těsně před sezonou s výhledem na formuli 1) a ovládly všech jedenáct závodů, zatímco jezdci Porsche 962C dosáhli nejlépe na druhé místo. Celkové prvenství patřilo obhájci titulu TWR Jaguaru (Raúl Boesel mistrem světa 1987), zatímco Sauber Mercedes se teprve měnil ze soukromého na tovární tým. 

V bulletinu FISA byl závod na 360 kilometrů (dvouhodinovka) v Brně označen jako „First World Sportcars Race behind the Iron Curtain“, zatímco Maďaři drželi obdobný primát ve formuli 1 už v roce 1986. My jsme rovněž přivítali jezdce formule 1, kteří obrátili pozornost ke sportovním prototypům. Vedoucí tým TWR Silk Cut Jaguar nasadil Jana Lammerse, Martina Brundla a Johnnyho Dumfriese, jež doplnil John Nielsen; Sauber Mercedes vsadil na Jean-Louise Schlessera, Maura Baldiho a Jochena Masse, čtvrtým mužem týmu se stal specialista na sportovní vozy James Weaver. Kromě několika výjimek byli další závodníci ostřílenými jezdci WSPC, vedle šéfa týmu Petera Saubera se objevili další konstruktéři Gordon Spice a Louis Descartes (ALD), aby sami usedli za volanty svých výtvorů. 

V Brně byly Saubery rychlejší než Jaguary, které do té doby vyhrály čtyři z pěti závodů sezony 1988. Tréninku vládly Saubery C9, poháněné pětilitrovými osmiválci Mercedes-Benz V8 Bi-Turbo o výkonu přes 515 kW (700 k)/7000 min^-1. Všestranný francouzský závodník Jean-Louis Schlesser zajel pole position časem 1:46,44 před týmovým kolegou Jochenem Massem (1:46,70), s nímž měl být původně v jednom voze, ale pro tréninky vytvořili posádky Schlesser/Baldi (číslo 61) a Mass/
/Weaver (číslo 62). Způsobilo to trochu zmatek, jenže předpisy byly natolik benevolentní, že když se Schlesserovi v závodě přestalo dařit, vrátil se do vozu startovního čísla 62, aby podle týmové režie získal více bodů v boji o mistrovský titul. 

Na brněnské trati po 34 kolech a hodině závodu jela posádka Mass/Weaver (číslo 62) první, zatímco Baldi/Schlesser (číslo 61) pátá za dvěma Jaguary a Porsche 962C; a proto se prostě jezdci vystřídali jinak! Po ujetých 55 kolech (a času závodu 1 h 44 min) už vedli Mass/Schlesser (číslo 62), zatímco Baldi/Weaver (číslo 61) postoupili na čtvrté místo. Stejné pořadí vydrželo až do cíle; a pak se řekne, že týmová režie je novým výmyslem. Jak se však ukázalo, Schlesserovi to nebylo nic platné: ve finálním součtu mu k titulu stejně chybělo osmadvacet bodů.

Největším soupeřem Sauberu byl samozřejmě TWR Jaguar XJR9 se sedmilitrovým dvanáctiválcem, tentokrát bez přeplňování, ale se zhruba shodným výkonem, rovněž kolem 515 kW (700 k), připravený týmem Toma Walkinshawa s bohatou podporou cigaretové značky Silk Cut. V Brně vytvořily dvojice Brundle/Nielsen (číslo 1) a Lammers/Dumfries (číslo 2) posádky britských vozů, ale na vítězství nedosáhly. Martin Brundle byl v tréninku třetí, Jan Lammers pátý. Zprvu jela dvojka druhá a jednička třetí, závěrem závodu se však Brundle ujal taktovky a v cíli byl se ztrátou 20,05 sekundy druhý za Schlesserem. Kupodivu Joest Racing, nejdůležitější reprezentant s vozy Porsche 962C, postrádal dostatek jezdců, a tak číslo 7 s posádkou Bob Wollek/John Winter dojelo na pátém místě s jedním kolem ztráty. 

Narychlo složená posádka Jürgen Barth/Franz Konrad (Joest Porsche) jistila šesté místo, soukromníci Antoine Salamin/Gigi Taverna (Swiss Team Salamin/Porsche 962C) na konkurenci nestačili a obsadili až deváté místo za dvěma nejrychlejšími vozy Spice nižší kategorie C2. Záhy odpadla Lancia LC2/88, upravený tovární vůz s osmiválcem Ferrari ze sezony 1986. Podobně jako dnes LMP1 a LMP2 ve WEC, byly také ve WSPC vypsány kategorie C1 a C2; tehdejší céčka byly uzavřené dvoumístné sportovní prototypy, jež díky vyššímu výkonu a příznivějšímu aerodynamickému řešení se zakrytými koly jezdily rychleji než monoposty formule 1! 

Skupině C2 dominovaly britské tovární automobily Spice SE88C s motory Ford-Cosworth DFV z formule 1. V Brně vyhrál skupinu C2 jejich britský tvůrce Gordon Spice s Rayem Bellmem, oba také dobyli mistrovský titul. Ve vyšší kategorii celkově triumfoval Martin Brundle na TWR Jaguaru, známý jezdec F1 a dnes komentátor závodů Grand Prix, který v konečném zúčtování dosáhl 235 bodů, zatímco pozdější vítěz Dakaru Jean-Louis Schlesser nasbíral jen 208 bodů. Celkové pořadí značek bylo TWR Jaguar (šest vítězství z jedenácti závodů včetně 24 h Le Mans), Sauber (pět vítězství včetně Brna a Nürburgringu), Joest Porsche (v závodech nejlépe druhé), Brun Porsche, Spice Engineering, Porsche Stuttgart, Salamin Porsche, Kremer Porsche a další. Premiéra WSPC v Brně měla velký úspěch, ale další závod mistrovství světa se tam bohužel už nikdy nekonal.

GRAND PRIX ČSSR BRNO (WSPC) 1988 (konečné pořadí)
1/ Jochen Mass/Jean-Louis Schlesser, D/F, Sauber C9 Mercedes; 67 kol, 2:06:40,62 (průměrná rychlost 171,175 km/h) 
2/ Martin Brundle/John Nielsen, GB/DK, Jaguar XJR9; 2:07:00,67
3/ Jan Lammers/Johnny Dumfries, NL/GB, Jaguar XJR9; 2:07:48,89 
4/ Mauro Baldi/James Weaver, I/GB, Sauber C9 Mercedes; 2:08:17,73
5/ Bob Wollek/John Winter, F/D, Joest Porsche 962C, 66 kol
6/ Franz Konrad/Jürgen Barth, D/D, Joest Porsche 962C, 65 kol
7/ Gordon Spice/Ray Bellm, GB/GB, Spice SE88C Ford V8, 65 kol (vítěz C2)
8/ Thorkild Thyrring/Almo Coppelli, DK/I, Spice SE88C Ford V8, 64 kol (C2)
9/ Antoine Salamin/Gigi Taverna, CH/I, Salamin Porsche 962C, 63 kol
10/ Jean-Louis Ricci/Claude Ballot-Léna, F/F, Spice SE88C Ford V8, 62 kol (C2)

Převzato z časopisu

Fotogalerie