ŠKODA MOTORSPORT (1972–1982) – PROTOTYPY

V sedmdesátých letech pokračoval vývoj sportovních vozů Škoda, poprvé se objevily Spidery, otevřené sportovní prototypy...

Kromě úspěšných automobilů Škoda 130 RS, které dobyly mistrovství Evropy v závodech cestovních vozů 1981 v hodnocení značek, vznikly v Mladé Boleslavi i jinde různé zajímavé prototypy, jež se v sedmdesátých letech objevily na závodních tratích. V roce 1972 byla zavedena nová skupina B5 podle FIA, tedy dvoumístné sportovní prototypy s objemem motoru do 3000 cm³, a sloučila dřívější B5/B6. U nás byl vzhledem k domácím podmínkám limit objemu 2000 cm³. V továrně AZNP Mladá Boleslav (nyní Škoda Auto) postavili první Spider (typ 728 S) na základě podlahové plošiny sedanu Š 110 už pro sezonu 1972. Navzdory originální hliníkové karoserii s odklopnou přídí a zádí pocházela většina dílů ze sériové produkce, ale ve voze se objevil prototypový čtyřválec OHC řady Škoda 720, původně určený pro nové osobní vozy Škoda klasické koncepce. Byl umístěn před zadní nápravou. Nový automobil, interně značený jako typ 728 S, měl délku 3650 mm, šířku 1700 mm a výšku 850 mm. 

Škoda B5 Spider, vyrobený v jediném exempláři, procházel průběžnou modernizací. Čtyřválec řady Š 720 OHC se postupně zvětšoval z 1,5 na 1,6 litru a nakonec na 1,8 litru (jako ve Škodě 180 RS, která také zůstala v jediném prototypu). Uváděný výkon první verze činil 110 kW (150 k)/ /6800 min^-1, největší rychlost až 220 km/h. Ve voze byla zprvu robustní převodovka Tatra 603, rekonstruovaná na pětistupňovou, později vlastní konstrukce Škoda. Řízení zůstalo sériové s upraveným hřídelem volantu. Brzdy byly nejprve sériové (kotouče jen vpředu), později kotoučové Girling na všech kolech. Závodní pneumatiky Dunlop měly rozměry 175/5,50 – 13 vpředu a 5,5/13,60 – 13 vzadu. Přední náprava vycházela ze Škody 110, zadní byla kyvadlová se sériovými rameny; vinuté pružiny a tlumiče byly přizpůsobeny hmotnosti vozu jen 630 kg. Nevyzpytatelné jízdní vlastnosti vozu vynesly přezdívku skokan a jediným, kdo jej dokázal zkrotit, byl Jaroslav Bobek. Vyhrál řadu domácích závodů na okruzích i do vrchu, než v roce 1975 přešel na modernější dvoulitrový Spider typu 733. 

Zjistit dnes výsledky závodů je téměř nemožné. Jaroslav Bobek zahájil triumfy na Ecce Homo 1972 a 1973, ale vítězil i v dalších závodech do vrchu. Po triumfu v říjnu 1972 na okruhu v Havířově se stal mistrem republiky, v roce 1974 znovu. V letech 1975–1976 usedl za volant prvního Spideru jeho synovec Václav Bobek mladší. V posledním závodě koncem srpna 1976 v Mostě obsadil třetí místo po souboji s  druhým Dušanem Velímským (Porsche 911), když zaznamenali vzájemnou kolizi (viz poškozená příď Spideru na snímku). Vyhrál Rakušan Sepp Mannhalter na BMW 3.0 CSL. Dnes je tento Spider součástí továrních sbírek Škoda Auto.

Ještě vyspělejší konstrukcí byl druhý Škoda Spider, známý jako typ 733. Jeho kariéra však byla krátká. Tentokrát šlo o účelově postavený závodní automobil se samonosnou konstrukcí originálního podvozku (nikoli sériové podlahové plošiny), který svým provedením odpovídal předpisům pro ME sportovních prototypů do 2000 cm³. Zavěšení kol s dvojitými příčnými rameny vpředu a pětiprvkovými závěsy vzadu bylo na úrovni tehdejších závodních vozů, dvoulitrový motor řady Š 720 DOHC o výkonu 132 kW (180 k) tvořil vzadu nosnou část podvozku. Jaroslav Bobek s ním na zkoušku vyjel do několika závodů sezony 1975, okruhů i vrchů, byl velmi rychlý a několikrát zvítězil, ale vše skončilo havárií do vrchu v Hlásné Třebáni. Jaroslav Bobek prolétl vítězně cílem, ale narazil do vozu Václava Syřištěho, z podivných důvodů couvajícího po trati. Jezdcům se nestalo nic, ale samonosná skořepina byla natolik poškozena, že krásný vůz skončil ve šrotu. Spider II měl rozvor náprav 2300 mm, vnější rozměry 3875 x 1810 x 915 mm a vlastní hmotnost jen 585 kg. 

Zachráněna byla naopak evoluční silueta Š 130 RS A5, známá jako typ 738, dnes součást sbírek Škoda Muzeum v Mladé -Boleslavi. Před čtyřiceti lety debutovala s aerodynamicky optimalizovanou karoserií. V srpnovém závodě 1978 na starém dálničním okruhu s vozem startoval zkušený Jaroslav Bobek, ale vůz byl příliš nový, a tak Bobek v závodě sportovních prototypů B6/A5 odpadl pro poruchu mazání motoru už ve čtrnáctém kole. K typu 738 nebylo mnoho informací ani v době jeho vzniku, natož po letech. Za zadní nápravou byl podélně uložen dvoulitrový čtyřválec typu 720, známý ze soutěžních vozů Š180/
/Š200. Verze 1772 cm³ (zdvih 74,5 mm) nebo 1997 cm³ (84 mm) měly shodné -vrtání válců 87 mm a existovaly s různými hlavami válců OHC 2V a DOHC 4V (vždy pohon vačkových hřídelů ozubeným řemenem). Dobové snímky potvrzují, že ve voze typu 738 je motor OHC 2V, zda tam byl DOHC 4V nemáme potvrzeno. V roce 1979 byl do vozu zabudován další prototypový čtyřválec Škoda-ÚVMV 1600 16V, vyvinutý ve spolupráci s pražským Ústavem výzkumu motorových vozidel. Oldřich Horsák s vozem typu 738 v nové barevné úpravě obsadil třetí místo v říjnu 1979 na Setkání mistrů v Záskalí, čímž však vystoupení prototypu skončilo.

Na základě kupé Škoda 110R/130 RS připravil závodník Bořivoj Kořínek na sezonu 1976 další vůz skupiny B5 do 2500 cm³, ovšem se čtyřválcem Š 720 (180 RS) přeplňovaným výfukovým turbodmychadlem! Na přídi vozu navíc vozil znak Laurin & Klement, aby vzdal hold mladoboleslavským průkopníkům, když sám byl u nás prvním s turbem a vstřikováním paliva (nepřímým). Jeho čtyřválec 1772 cm³ vykázal na brzdě výkon 175 kW (238 k) při 6000 min^-1, ve voze byl uprostřed, tedy před zadní nápravou. Tuto Škodu 2000 MI (mid engine/
/injection) jsme viděli jak v Mostě na okruhu, tak v Záskalí u Liberce při závodě do vrchu 1976. Byla rychlá, ale v amatérských podmínkách s omezenými prostředky nemohla být optimálně vyladěna. 

Kupé Škoda vzbudila pozornost i ve Velké Británii, kde mají kategorii Super Saloon, siluety cestovních vozů. První ze Škody 110 R vyrobil John Turner v roce 1974, když do ní zabudoval pětilitrový osmiválec a vyhrál co se dalo, takže záhy jezdil za firmu Skoda (Great Britain) Ltd. Následoval Tony Dickinson se Š 130 RS, poháněnou motorem Ford z formule 2 o výkonu 221 kW (300 k); přivezl svůj vůz Surprising Skoda i na předvádění do Brna 1980, kde kroužil průměrnou rychlostí téměř 180 km/h. Kromě nich se Škoda Super Saloons vítězili Arthur Collier z Dublinu, známý Alec Poole z éry BMC Mini, skotský farmář Doug Niven (bratranec mistra světa Jima Clarka), Juan Cochesa z evropské formule 2 a další; Turnerův vůz vyzkoušel i bývalý mistr světa Denny Hulme. Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let coby Dealer Team Skoda přispěli k propagaci československých automobilů natolik, že se Britové tehdy stali největšími kupci škodovek v západní Evropě.

Převzato z časopisu

Fotogalerie