Škoda 935 – Solitér jménem Dynamic

Foto: Archiv autoraV říjnu 1935 se na stánku mladoboleslavské automobilky na pražském autosalonu objevil vůz, jenž se výrazně odlišoval od ostatních. Aerodynamická Škoda 935 se vyznačovala osobitě střiženými tvary, a navíc i plochým dvoulitrovým čtyřválcem uloženým před zadní nápravou.

V  Mladé Boleslavi experimentovali s motorem vzadu od roku 1932, kdy představili tudor oblých tvarů s označením Š 932 (viz AR 2/’16), jenž měl za zadní nápravou vzduchem chlazený plochý čtyřválec o objemu 1,5 l. V dubnu 1934 byl pod stejným typovým označením na pražském autosalonu vystaven jiný dvoudveřový vůz (viz AR 3/’16), tentokrát s konvenčně tvarovanou karoserií a vodou chlazeným řadovým čtyřválcem o objemu 2,0 l v zádi.

Foto: Archiv autora

Škoda 935 byla třetím pokusem v tomto směru a řekněme rovnou, že tím nejodvážnějším. Tvarově se zcela vymykala dosavadním mladoboleslavským zvyklostem a pro zajímavost připomeňme, že její sádrový model zhotovený patrně počátkem roku 1935 nesl na masce pojmenování Pompa. Na rozměrovém náčrtku z poloviny dubna 1935 už se objevilo nové označení: Dynamic.

Aerodynamický vůz se zřejmě rodil velmi zrychleným tempem, cílovým datem byl 19. říjen 1935, zahajovací den jubilejní 25. Mezinárodní automobilové výstavy v Praze. Z poznámek podnikového ředitele automobilky Ing. Karla Hrdličky víme, že jeden z nejdůležitějších komponentů, francouzskou čtyřstupňovou převodovku Cotal s elektromagnetickým ovládáním, přivezl šéfkonstruktér Ing. Vladimír Matouš z Paříže pouhých pět dní před autosalonem. A už o den později, 15. října 1935, hlásil ředitel výrobního závodu Ing. Vilém Frynta: „935 jezdí dobře.“

Základ vozu Škoda 935 tvořil páteřový rám s centrální nosnou rourou kruhového průřezu. Všechna čtyři kola byla nezávisle zavěšena na příčných ramenech a odpružena vpředu spodním a vzadu horním příčným listovým perem. Šestnáctipalcová kola nesla pneumatiky rozměru 5,75 – 16. Řízení bylo se šroubem a maticí, bubnové brzdy na všech čtyřech kolech měly kapalinové ovládání. Náhradní kolo bylo vodorovně uloženo před předním koncem páteřového rámu a mělo v případě čelního nárazu tlumit jeho energii.

Foto: Archiv autora

Pohon obstarával podélně před zadní nápravou uložený vodou chlazený plochý čtyřválec s protilehlými páry válců a rozvodem OHV, osazený dvěma spádovými karburátory. „Boxer“ s vrtáním 84 mm a zdvihem 90 mm dával z objemu 1995 cm3 výkon 55 k (40,5 kW) při 3500 min^-1. Motor uložený za opěradlem zadního sedadla byl velmi kompaktní, do délky měřil jen 487 mm, do šířky 850 mm a do výšky i s čističem vzduchu 615 mm. Navazovala na něj jednokotoučová spojka s kapalinovým ovládáním, již zmíněná elektromagneticky ovládaná čtyřstupňová převodovka Cotal byla umístěna za zadní nápravou. Řidič ji ovládal páčkou u volantu.

Chladič motoru se nacházel vpředu, nad náhradním kolem, coby palivová nádrž o objemu kolem 40 l zpočátku sloužila část centrální nosné trouby. V provozu se toto řešení neosvědčilo a nahradila je nádrž umístěná v přídi vozu.

Aerodynamicky tvarovaná karoserie měla dveře zhotovené z hliníkového plechu, přičemž přední i zadní byly zavěšeny na středních sloupcích. Uvnitř byla vpředu dvě samostatná sedadla široká 580 mm, nedělené třímístné zadní sedadlo bylo široké 1370 mm. Pro nohy cestujících vzadu byl za opěradly předních sedadel prostor dlouhý 310 mm. Zavazadlový prostor v přídi měl objem asi 300 l.

Foto: Archiv autora

Škoda 935 s rozvorem náprav 3200 mm a roz­chodem kol 1250 mm vpředu a 1300 mm vzadu byla dlouhá 4860 mm, široká 1700 mm a vysoká 1540 mm. Podle továrních údajů vykazovala součinitel čelního odporu vzduchu c_x = 0,37. Aerodynamický vůz zůstal v továrně do léta 1939, kdy jej coby ojetý odkoupil soukromý zájemce z Mladé Boleslavi. Po mnoha peripetiích skončila Škoda 935 na Slovensku, v prosinci roku 1968 ji její tehdejší majitel, zemědělec z okresu Banská Bystrica, prodal zpátky do továrny.

V tovární sbírce přežil solitér řadu dalších desetiletí, ale teprve v letech 2013 až 2015 se dočkal kompletní a špičkově provedené renovace. Mezitím, ještě v rozpracovaném stavu, vzbudil v únoru 2014 značný zájem návštěvníků pařížské výstavy Rétromobile.

Záhadami je dodnes opředen vůz s označením Škoda 935/II, jenž měl být sportovní verzí téže koncepce s dvoulitrovým „boxerem“ před zadní nápravou, ale s rozvorem zkráceným na 2580 mm a jen 3800 mm dlouhou dvoumístnou karoserií. Projekt inicioval v březnu 1936 závodník Zdeněk Pohl, který o pár týdnů dříve dovedl roadster Popular ke skvělému druhému místu ve třídě do 1,5 l v Rallye Monte-Carlo.

V továrním archivu se dochoval výkres zkráceného podvozku z počátku dubna 1936 a několik písemných poznámek. Koncem dubna 1936 si ředitel závodu Ing. Vilém Frynta u tohoto vozu zapsal: „Lehká provizorní karoserie pro sport.“ V polovině srpna téhož roku se v deníku podnikového ředitele Ing. Karla Hrdličky objevuje noticka: „Vůz Pohl se zadním náhonem.“

Počátkem září 1937 vydal Zemský úřad v Praze pro vůz Škoda 935/II „Osvědčení o způsobilosti typu k jízdě“, v němž je mimo jiné uveden výše zmíněný rozvor i délka a také hmotnost podvozku 770 kg a karoserie 400 kg. Jen obvykle přikládaný výkres vozu nebo alespoň karoserie chybí.
Zatím poslední stopou je dispozice závodního ředitele Ing. Frynty z 3. června 1939, podle níž měl být „935 roadster, motor vzadu, ex Pohl“ předán do skladu ojetých vozů. Snad se někdy o záhadném sportovním voze dozvíme víc.

Převzato z časopisu

Fotogalerie