Opel Kapitän, Admiral & Diplomat – Velká trojka

Před padesáti lety vstoupil Opel mezi výrobce velkých luxusních automobilů...

S vozy pojmenovanými Kapitän, Admiral a poprvé Diplomat chtěl Opel od roku 1964 zaútočit na výrobky zavedených evropských značek, především Mercedes-Benz, tentokrát s požehnáním mateřského koncernu General Motors. První generace (A) velkých sedanů s výrazně plochou a dlouhou karoserií vycházela z předcházejícího Kapitänu (1961 – 1963), dostala však prodloužený rozvor náprav z 2800 na 2845 mm a celkovou délku 4948 místo 4831 mm, všechny povrchové panely karoserie byly nové. Nový Kapitän tvořil základní model, se stejnou karoserií se dodával lépe vybavený Admiral a luxusní Diplomat, u něhož byl řadový šestiválec nahrazen vidlicovým osmiválcem z portfolia General Motors.

Převodovka byla čtyřstupňová s řazením pod volantem (na přání na podlaze), alternativně samočinná dvoustupňová GM Powerglide s kapalinovým měničem (standardně pro V8). Přední kola byla zavěšena na dvojitých příčných ramenech, motor poháněl klasickou tuhou zadní nápravu. Odpočátku se montovaly kotoučové brzdy na přední kola. Pouze krátce se používal šestiválec 2605 cm³ z předchozího Kapitänu, v roce 1965 jej nahradil nový 2784 cm³ o výkonu 92, respektive 103 kW (125 a 140 k), s jedním nebo dvěma karburátory, který vozu o hmotnosti 1390 kg uděloval zrychlení na sto za 14/12 sekund, největší rychlost 170/180 km/h a spotřebu paliva 15/16 l/100 km (nádrž na 70 litrů). Osmiválec 4638 cm³ o výkonu 140 kW (190 k) se objevil pod kapotou prvního Diplomatu, vycházel z konstrukce Chevrolet pro tehdejší Impalu a Chevelle. Za příplatek 3750 marek (cena vozu VW 1200 tehdy byla 4290 marek!) se mohl zabudovat včetně převodovky Powerglide také do Kapitäna nebo Admirala (a základní cena těchto vozů při uvedení na trh byla 10 990 a 12 200 DM, Diplomatu 17 500 DM).

Velká trojka, jak byly automobily přezdívány, mířila opravdu vysoko, vyvrcholením bylo v prosinci 1964 uvedené kupé Diplomat V8 se zvětšeným objemem motoru na 5354 cm³ a výkonem 169 kW (230 k), které pro Opela vyráběla karosárna Karmann v Osnabrücku. Karoserie všech verzí kromě Coupé byly téměř k nerozeznání, od září 1967 dostaly vozy boční ochrannou plastovou lištu, bezpečnostní sloupek volantu a Diplomat vyhřívané zadní okno. Také sedan Diplomat ve druhé fázi produkce od roku 1966 přešel na větší motor 5,4 l, menší 4,6 l však byl nadále k dispozici. Luxusní výbava Diplomatu, nechybělo mj. elektrické otevírání oken, znamenala zvýšení hmotnosti o 200 na 1590 kilogramů, u dodatečně vyztuženého Coupé Hardtop (bez pevného sloupku B) až na 1630 kg. Největší rychlost činila 200 km/h, zrychlení na sto za 10/11 s a průměrná spotřeba benzinu 19/20 litrů na 100 kilometrů. Z dnešního pohledu byla celková produkce 89 277 vozů, z toho 9152 Diplomatů, úspěchem; zvláště uvážíme-li, že v novém tisíciletí např. produkce Lancie Thesis nebo Citroënu C6 nepřesáhla 24 tisíc a Renault Vel Satis skončil po méně než 55 tisících exemplářů!

První generace Velké trojky vyběhla z výroby v listopadu 1968; vozy byly uvedeny na trh v roce 1964, a to Kapitän v únoru, Admiral v květnu a Diplomat V8 v srpnu. Druhá generace B velkých vozů Opel se představila v březnu 1969 s elegantnějšími tvary čtyřdveřové karoserie (kupé zrušeno), u Diplomatu nahradily svisle situované svítilny původní obdélníkové světlomety, vzadu se však objevila vyspělejší náprava typu De Dion s příčnými a podélnými rameny, kde vinutá pera nahradila listové pružiny. Kromě Kapitänu byly kotoučové brzdy na všech kolech. Rozvor zůstal shodných 2845 mm, v roce 1973 však přibyl prodloužený Diplomat s rozvorem 2995 mm (konkurence MB 450 SEL), délka vozu se změnila na 4907 (Diplomat 4920) milimetrů, respektive u prodlouženého na 5070 mm. Také hmotnost vzrostla nejméně o 85 kg. Motory byly převzaty, šestiválec 2774 cm³ při uvedení alternativně nabízel 97/107 kW (132/145 k), později se vstřikováním paliva 121 kW (165 k) jako Admiral 2800 E, respektive také Diplomat 2800 E.

Produkce nejlevnější verze Kapitän byla ukončena v květnu 1970, a tím zaniklo toto tradiční pojmenování vozu Opel (prvně 1938). Kromě čtyřstupňové mechanické převodovky se montovaly nové samočinné, obě třístupňové s kapalinovým měničem, GM-Opel ze Štrasburku pro šestiválce a americká GM Turbo HydraMatic pro osmiválce. Také Admiral a Diplomat (V8 jen s motorem 5,4 l) po ukončení produkce v červenci 1977 nedostaly nástupce stejného jména. Celkem vzniklo 61 619 vozů druhé generace. Jen pro zajímavost, první Admiral se představil v roce 1937 se šestiválcem 3,5 l z nákladního Blitzu; Diplomat existoval jen v letech 1964 až 1977. Kuriozitou zůstává, že Diplomat V8 byl osobním automobilem Opel s největším motorem od doby nešťastného řadového osmiválce Regent (5970 cm³/81 kW/110 k), jenž sice v roce 1929 vyjel asi v pětadvaceti exemplářích, ale když General Motors převzal automobilku Opel, nakázal Regenty vykoupit zpět a sešrotovat.

Důvodem bylo, že přece nějaký Opel nebude konkurovat jejich Cadillacu! Ve dvacátých letech ovšem Opel už vyráběl také šestiválce 5,6 a 7,8 l, kromě malých čtyřválců od 1,6 l, jenže to už je jiná historie. General Motors byl naopak po 35 letech od utlumení Regentu iniciátorem vývoje Diplomatu; za jeho nástupce lze částečně považovat Opel Senator od konce sedmdesátých let ve dvou generacích, ale také známou Omegu, která už jezdila v prototypech s motorem Chevrolet Corvette 5.7 V8 ve druhé generaci B (Omega V8 vystavena na IAA 1999 jako studie), ale k sériové -výrobě této verze nikdy nedošlo. Dnes je největším osobním typem Insignia.

Opel Diplomat V8

POHÁNĚCÍ SOUSTAVA – kapalinou chlazený zážehový osmiválec Chevrolet s válci do V/90°, uložený podélně vpředu; OHV 2V (řetěz); čtyřhrdlový karburátor Rochester; 5354 cm³ (ø 101,6 x 82,6 mm); 10,5:1; 230 k (169 kW)/ 7000 min^‑1. Dvoustupňová samočinná převodovka s kapalinovým měničem (Low 3,70 – 1,76 a Drive 1,70 – 1,00); stálý převod 2,79; pohon zadních kol.

PODVOZEK – samonosná ocelová konstrukce; přední kola nezávisle zavěšena na dvojitých příčných ramenech, vzadu tuhá náprava; vpředu vinuté pružiny, vzadu třílistá podélná polo-eliptická pera; teleskopické tlumiče a příčné zkrutné stabilizá-tory; vpředu kotoučové, vzadu bubnové brzdy s posilovačem; řízení s oběhem kuliček 17,3:1; pneumatiky 185 HR 15.

ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2845 mm, rozchod kol 1494/1510 mm; d/š/v 4948/1902/1454 mm; objem palivové nádrže 82 l; pohotovostní/celková hmotnost 1590/2050 kg.

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 200 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 10,0 s; spotřeba paliva 20,0 l/100 km.

Převzato z časopisu

Fotogalerie