AVIA: 100 LET ZNAČKY – ŽIVOT A SKON

Firma Avia, narozená v roce 1919 v Letňanech u Prahy, se v agonii dožila věku rovného sta let a tiše skonala v lednu 2019 v Přelouči. Historie Avie byla pohnutá, její první polovina byla převážně letecká a druhá zase automobilová. 

Po rozpadu Rakouska-Uherska koncem roku 1918 vznikla Československá republika, která dostala do vínku zdroje surovin a rozvinutý průmysl, příliš nepostižený první světovou válkou. Není divu, že se velmi rychle zformovala nová politicko-hospodářská struktura. Firma Avia byla zaměřena na opravy a stavbu letadel, především pro mladou armádu. V krátkém období dvaceti let se postupným vývojem proslavily zejména stíhací letouny Avia BH-8, BH-9 a BH-12 dvojice konstruktérů Beneš – Hajn. V roce 1933 vznikla pod vedením šéfkonstruktéra Novotného stíhačka B534, jíž se ve čtyřech sériích vyrobilo 566 kusů. Protektorát a druhá světová válka byly příčinou ukončení vlastního vývoje a přechodu na leteckou výrobu ve prospěch Říše. 

Dvouletý plán obnovy národního hospodářství po válce přinesl do Avie automobily. Od roku 1947 se zde montovaly nákladní automobily Škoda 706R a autobusy 706RO. V roce 1948 vznikl prototyp autobusu ROH/ROS se samonosnou karoserií. Další zvrat v programu přineslo zatažení „železné opony“ počátkem 50 let. V roce 1952 se stavěla letadla B33 v sovětské licenci IL-10 a od roku 1954 Avia 14 (IL-14). To již byla výroba automobilů Škoda přesunuta do podniku LIAZ v Mnichově Hradišti a autobusů do továrny Karosa ve Vysokém Mýtě. 

Roku 1956 konstruktéři vyvinuli dvoumístné vozítko Avia, do výroby se však nedostalo. V roce 1958 se z vysočanské Pragovky do Avie přesunula montáž legendárního vojenského automobilu Praga V3S a jeho civilní verze S5T. Celkem jich bylo vyrobeno asi 100 tisíc. Produkce letadel byla ukončena a od roku 1963 přežívala jen výroba motorů a vrtulí. Letadla nahradil kolový obrněný transportér OT-64 (SKOT), pro který se stavěly v Avii podvozky. Protože Pragovka přešla výhradně na výrobu převodovek, včetně samočinných, byl vývoj nákladních automobilů přesunut do Avie, kde postupně vznikly prototypy vozů S430, N530 a dalších. Studená válka zastavila výrobu malých nákladních automobilů Škoda-Aero 150 a středních Praga RN a po řadu let chyběl na trhu nákladní automobil pro rozvážkový provoz.

Ve vhodný čas přišla nabídka společnosti RNUR (Regie Nationale des Usines Renault), tedy francouzského, takřka socialistického národního podniku, na licenční výrobu vozů Renault-Saviem SG-2 Super Goelette a SG-4 Super Galion, alias Avia A15 a A30. V té době se jednalo o moderní automobily s licenčními motory MAN-M (Meurer), prostornou budkou, řazením pod volantem a u menšího typu SG-2 s nezávislým zavěšením předních kol, tuhou zadní nápravou a odpružením vinutými pružinami. Větší typ měl i přední nápravu tuhou a odpružení listovými pery. Motor typu 712 se vyznačoval měkkým a tichým během, ale za mrazů se velmi obtížně spouštěl. V dohodě byla záměna původního příslušenství motoru i vozu za příslušenství domácí. Jednalo se o elektrické příslušenství PAL-Magneton, osvětlení PAL a vstřikovací soustavy Motorpal. Výroba se plynule rozbíhala na plánovanou roční kapacitu 15 000 vozidel. V letech 1974 až 1978 proběhla po etapách modernizace, například přemístění řadicí páky na podlahu. Původní typy A15 a A30 nahradily typy A20, A21 a A31.

Po sametové revoluci byla v roce 1992 definitivně ukončena letecká výroba (vrtule) a nastalo období hledání strategického partnera, kdy tehdejší ředitel Ing. Vladimír Devera zrušil před podepsáním dohodu s francouzskou společností RVI (Renault Véhicules Industrielles) a začal jednat s německou společností Daimler-Benz A.G. Později se ukázalo, že jejich úmysly nebyly zcela přímé a spíše šlo jen o vyšachování konkurence. Do tohoto období také patří pokus o montáž malého taktického vozidla Avia A11 (francouzská licence Auverland A3). Nakonec Avii získalo v roce 1995 -korejsko-rakouské konsorcium Daewoo-Steyr se sídlem v nizozemském Amsterodamu. Korejská parta s předsedou Hurem si udělala z Avie soukromý penězovod. Ještě že čeští konstruktéři nezaháleli a v roce 1993 zavedli do výroby vlastní přeplňované motory Euro 2 s výkony 76 kW a 86 kW a vozy dostaly označení A21T a A31T. 

V roce 1997 dostaly vozy řady A sklopnou budku usnadňující přístup k motoru a jeho příslušenství. Jako Daewoo-Avia byly vozy značeny A60, A65, A75 a A80, kde číslo znamená celkovou hmotnost v metrických centech. Původní čtyřstupňová převodovka Praga již nevyhovovala a byla nahrazena převodovkou pětistupňovou. Krátce se v Avii montovaly i polské dodávkové automobily Daewoo-Lublin I a II se zastaralými polskými komůrkovými motory Andoria (1999). V letech 1968 až 2000 bylo vyrobeno celkem 250 000 vozů řady A.

Neúspěchy všech dalších pokusů a modernizací mohl zachránit nový typ AD100, tedy řada D, představená v roce 2000. Měla nový rám, nápravy, líbivou a nadčasovou budku ze stylistického střediska Daewoo v Anglii i ústrojí pohonu. Ing. Jiří Říha navrhl šestnáctiventilový čtyřválec (ø 102 x 110 mm) D432 Euro3, který měl s přeplňováním výkon 100 kW, a to s řadovým čerpadlem Motorpal Monoblok. Alternativně se začal používat i čtyřválec Cummins ISBe stejných rozměrů s výkonem 110 kW, jenž ale i s elektronicky řízeným vstřikováním měl horší průběh momentové charakteristiky. Pětistupňovou převodovku Praga nahradily převodovky ZF v provedení pětistupňovém nebo šestistupňovém. Bohužel korejské vedení nevyužilo šance, a navíc se položil i mateřský koncern Daewoo. 

Podnik Daewoo-Avia v Letňanech koupila v roce 2005 investiční společnost Odien, aby jej v roce 2006 se ziskem prodala -indickému koncernu Ashok-Leyland. V tomto období byly také vyráběny britskou firmou rozvážkové elektromobily Smith s elektromotorem 120 kW, pro které Avia dodávala podvozek s budkou. Indové nezaháleli a postupně odváželi technologické vybavení, čímž v roce 2013 výroba skončila a zdálo se, že zanikla i značka Avia. Leč ještě nebyl všem jejím dnům konec.

V roce 2017 koupila letňanskou továrnu i s pozemky a značkou Avia společnost CSG a výrobu obnovila v bývalém vojenském opravárenském závodě v Přelouči (viz AR 11/’17 a 12/’18). Vozy Avia D120 Initia se od typu Avia D120 z Letňan rozeznají podle stylistických úprav budky a jejího interiéru. Protože zájem trhu nenaplnil očekávání, neboť místo plánovaných 400 vozů v roce 2018 jich vzniklo jen 40, byla výroba v lednu 2019 definitivně ukončena. Tím bylo naplněno sto pohnutých let kdysi slavné české značky Avia. n

Převzato z časopisu

Fotogalerie