Za technický stav ručí řidič

A protože selhaly brzdy, o kterých ve firemní dílně věděli a závadu neodstranili, byla věc postoupena k potrestání jako přestupek. Na špatném technickém stavu vozidla se podle státního zástupce podílela i neodpovědná práce jiných osob, které neprovedly jeho plánovanou údržbu – a proto nešlo o trestný čin podle § 223 trestního zákona ale jen o přestupek. Obviněný si oddechl.

Ne nadlouho. Věc se nakonec dostala až k Nejvyššímu soudu a ten byl jiného názoru. Co se však ve skutečnosti opravdu stalo?

Náš řidič jel s liazkou s táhlého kopce do pravotočivé zatáčky, když mu ten den už podruhé začala kmitat přední náprava. Tlakoměr ukazoval 0,5-0,6 Mpa.

Aby kmitání odstranil, opakovaně prudce sešlápl brzdy, ty však nereagovaly, takže liazka v prudké jízdě zavadila o protijedoucí Avii, sjela mimo silnici vpravo, kde se převrátila na pravý bok. Oba řidiči utrpěli lehká zranění.

Když byl řidič Liazu vyslýchán, potvrdil, že mu byl dlouhodobě znám špatný technický stav vozidla. Věděl, že se závada brzd opakuje. Už několikrát předtím totiž zjistil závadu v činnosti brzd, které předcházelo kmitání přední nápravy spojené s únikem vzduchu ze zásobníku. Sám se závadu opakovaně snažil odstranit, až nakonec dovezl automobil do firemních dílen k pravidelné údržbě a k výměně převodovky. Od té doby až do dne nehody se podle něj závada už neobjevila, i když pak ještě nákladní automobil několikrátopravoval, dokonce i samotné brzdy, protože vozidlo špatně brzdilo a kompresor nedával dostatečný tlak. Tvrdil, že příčinu nehody spatřuje v tom, že sice jel s vozidlem, které bylo dlouhodobě v nevyhovujícím technickém stavu, že na to ale vícekrát upozorňoval vedoucí pracovníky. Ti na to však nedbali. A jezdit musel…

Takhle odbornou věc si ovšem žádný soud netroufne sám posuzovat. Má na to ostatně znalce. Ten – z oboru autoopravárenství – v posudku uvedl, že příčinou nehody byla technická závada, která měla za následek snížení účinnosti brzd vozidla při celkové hmotnosti na 29,88 %. Kzávadě došlo v důsledku špatné funkce kompresoru, který naplňoval vzduchovou soustavu brzd, dále v důsledku nadměrného odčerpávání vzduchu servořízením, neboť kmitáním předního kola, (což bylo způsobeno volným kulovým čepem) docházelo k samovolnému poklesu tlaku vzduchu. Doplnil ještě, že závadu zvýšilo i neseřízení brzdových klíčů přední nápravy. Nakonec dodal, že o nedostatečné funkci kompresoru byl obviněný řidič průběžně informován tlakoměrem na palubní desce. Podle závěru znalce nešlo o náhlou technickou závadu, ale o závadu dlouhodobou, způsobenou nedostatečnou údržbou vozidla.

A bylo to jasné: kdyby ve firemních dílnách odvedli práci, když se tam vozidlo objevilo k pravidelné údržbě a výměně převodovky, nebylo by k nehodě došlo. Příslušní pracovníci dílen však pravidelnou údržbu neprovedli a ani vedoucí na námitky a žádosti řidiče Liazky náležitě nereagoval. Porušení pracovních povinností odpovědných pracovníků bylo tedy v příčinné souvislosti s nehodou a způsobenými následky. Šlo však i o podíl řidiče samého:

Ten věděl, že i po opravě v dílnách se závada na nákladním automobilu opakuje. Sám poté brzdy opravoval, protože i pak měly sníženou účinnost a v brzdovém systému byl nedostatečný tlak. Dokonce i kritický den dopoledne – tedy ještě před nehodou – se mu znovu závada na brzdách projevila. Když si byl v poledne v dílnách zatelefonovat, poruchu neoznámil, nežádal o její odstranění a automobil užil k další jízdě, která ovšem už skončila nehodou.

Nakonec soud případ uzavřel, že samotné porušení povinností příslušných pracovníků firemní dílny samo o sobě nemohlo vznik následků vyvolat: k tomu bylo ještě třeba užít závadné vozidlo k jízdě. A to obviněný řidič udělal.

Porušil tak § 5/l a zákona o provozu na pozemních komunikacích, podle kterého je řidič mj. povinen:„…užít vozidlo,které splňuje technické podmínky stanovené zvláštním právním předpisem…“

Tak to nakonec zůstalo na řidiči Liazky. My bychom ale byli rádi také slyšeli, že za porušení své povinnosti udržovat nákladní automobil v náležitém technickém stavu a opravit jej, zvlášť když byl k opravě přistaven, ponesou svůj díl odpovědnosti i pracovníci firemní opravny a jejich vedoucí. Vždyť v zákoně je i další ustanovení, které se jich týká:„…Provozovatel vozidla nesmí přikázat ani dovolit, aby bylo v provozu na pozemních komunikacích užito vozidlo, které nesplňuje podmínky stanovené zvláštním právním předpisem…“ ( § 10/la zák.361/2000 Sb.).

Lavice obžalovaných však zůstala prázdná. Tedy až na místo obžalovaného řidiče. Přesto, že ustanovení o tom, že kdo má veslo naposled, dělá převozníka, bychom v trestním řádu marně hledali.

(S použitím rozhodnutí NS ČSR)

JUDr. Karel Friml, CSc.

zdroj: Trucker 8/05