Ford Mustang – evropský Vůz roku 2016…?

Bláhová fikce? Možná, ale jistou logiku by mít mohla. Mustang v Evropě zafungoval…

Jaký by vlastně měl být Vůz roku, tedy ta nejlepší z nejlepších novinek? Rychlý, bezpečný, prostorný, hospodárný, cenově dostupný, hezký… Nějak jsme v posledních letech při hodnocení automobilů na evropském trhu ustrnuli na sledování často jen marginálních mezigeneračních rozdílů ve spotřebě, rozměrech, pokrocích v komfortní a bezpečnostní výbavě. Dobře, subjektivní posuzování lze poněkud konkretizovat lpěním na okřídlené „užitné hodnotě“, ale i v tomto ohledu se vezeme na jisté vlně setrvačnosti. V těchto dnech probíhá sestavování sedmice finalistů pro anketu Vůz roku 2016 (COTY), do jejíž širší nominace byl poprvé v historii zařazen i Ford Mustang šesté generace. A ten by mohl dosavadními zvyky poněkud otřást. Alespoň teoreticky.

Je to možná jakýsi „americký vetřelec“, ale vůbec poprvé v dějinách vstupuje na evropské trhy oficiálně a ve specifikacích upravených výhradně pro potřeby evropských zákazníků. V uplynulém půlstoletí se Mustang na některých evropských trzích (včetně toho našeho) samozřejmě objevoval, ovšem šlo většinou jen o individuální projekty konkrétních firem, dovozců nebo dealerů, teprve nyní se v Evropě tento model pevně vklínil do ceníků a katalogů prodejců. Mustang si tak koupíte vlastně podobně snadno jako běžný Focus nebo Mondeo. Nový Mustang je v našich podmínkách k dostání s karoserií kupé a kabriolet a s motory EU6 EcoBoost 2,3 l/233 kW a Ti-VCT 5,0 l V8/310 kW. Vybírat lze vždy mezi manuálními a samočinnými převodovkami (v obou případech šestistupňovými), připlácet můžete v duchu evropských tradic za škálu paketů i samostatných výbavových prvků.

Předně, osmiválcový Mustang s karoserií kupé a manuální převodovkou dokonale funguje, je optimálně vyvážen mezi nápravami, zrychluje, zpomaluje a zatáčí. Díky těmto předpokladům ani nemusíte být žádný „mistr drifter“ na to, abyste velmi záhy zmapoval chování vozu na limitech a byl schopen efektně jej vodit zatáčkami dveřmi napřed. Mustang se z „americké legendy“ zrodil ve skutečnou a i v Evropě dokonale fungující entitu, a myslím vím, s čím srovnávám. Stále v živé paměti například mám, když jsem laskavostí jistého dealera mohl v roce 2006 vyzkoušet jeden z osmiválcových Mustangů „obrozené generace“, ale též zcela nedávné svezení s Challengerem Hellcat o výkonu 717 koní. Nový Mustang je zkrátka naprosto hodné a poslušné auto, není už vůbec tak sedlácké jako předchůdci téhož plemene, ani tak brutálně nezvladatelné jako Hellcat.

Vlastní emoce přitom, jak jste si jistě všimli, důsledně ponechávám stranou, takže kvůli nutnému nadhledu vůbec nehovořím ani o nepřehlédnutelném vzezření, ani o neskutečném zvuku atmosféricky plněného osmiválce. Za zmínku stojí spíše řazení manuální převodovky z užitkového Transitu (ta je tak na vysoké točivé momenty jaksi zvyklá) s brilantně krátkými a přesně vymezenými drahami (ačkoli uvidíme, jak se mechanizmus bude chovat za pár let…), účinné brzdy nebo navýsost přesné řízení; byť má volant dosti velký průměr a změny režimů (jsou tři a mají vlastní přepínač) příliš patrné nejsou.

Jako první jsme k dispozici dostali první „novinářský“ Mustang českého zastoupení Fordu, opatřený žlutou karoserií kupé, osmiválcem a manuální převodovkou, jenž k ceně standardního provedení 1 064 000 Kč přidával zejména znamenitá kožená sedadla Recaro (45 000 Kč) a navigaci (30 000 Kč). S vozem lze dlouhodobě jezdit na mezích jeho schopností, přispívají k tomu jak zmíněná sedadla s výbornou oporou podél celého těla (i v oblasti ramen), tak i účinné a nevadnoucí brzdy a přesné řízení. Motor je pružný, městských 50 km/h lze pohodlně jezdit na pětku (asi 1 000 min-1), přičemž zrychlování je i z těchto oblastí plynulé a výrazné (druhý dech motor s proměnným časováním ventilů Ti-VCT chytne při překročení 3 000 min-1).

Odstupňování převodovky odpovídá požadavkům klidné i rychlé jízdy. Jednička je docela dlouhá, další převody až k pětce následují v těsném sledu, šestka pak hraje roli dálničního rychloběhu s výrazným odstupem. Díky šestce lze na dálnici jezdit bez potíží pod 9 l/100 km, mimo město není problém dostat se pod 8 l/100 km. Ve městě se připravte zhruba na 11 l/100 km, ale o stejnou porci si tam, ruku na srdce, běžně řekne i jakýkoli zážehový turbomotor třetinového objemu a výkonu…

V rámci Tannistesten 2015, testování širšího výběru kandidátů na titul Vůz roku 2016 (COTY), v dánském Tannisby jsme si s odstupem času znovu důkladně proklepli nejen Mustang ve výše uvedené specifikaci, ale též kabriolet, a opět s manuální převodovkou, ale se čtyřválcem EcoBoost. Tato verze působí výrazně cizokrajnějším a evropskému zákazníku ve svém důsledku nepříliš vonícím dojmem. Karoserie se v zatáčkách poněkud kroutí, co do těžkopádnosti chování v zatáčkách byste „kabriu“ určitě hádali podstatně vyšší navýšení hmotnosti proti kupé (dle výrobce jen 60 kg) a za čelním sklem i při vytažených bočních oknech vznikají výrazné turbulence, takže i v obsazenosti pouze předních sedadel nelze na příjemné podzimní svezení v teplotách pod 15 stupňů příliš spoléhat.

Nehledě na to, že proudění vzduchu má tendenci z interiéru během jízdy vytrhávat všechny nepřipevněné předměty. Čtyřválec má sice pěkně naladěný zvuk, ale aby dával výkon, je přeplňování situováno až do vyšších spekter otáček, takže osmiválec se paradoxně v nízkých a středních otáčkách chová pružněji. Pokud se s těmito skutečnostmi smíříte, Mustang kabriolet vás rozhodně nezklame. A je to stejné, jako u kupé: co na tom, že některé z ovladačů pochází z velkosériových Fordů? Toto je Mustang! Vzpomínám si, že výše zmíněný Mustang z roku 2006 měl řadu nedostatků a rysů, jimiž se vymykal potřebám evropského zákazníka. Vrzalo to v něm a tuhá náprava v záběru na nerovnostech tancovala, byla tam zkrátka spousta „ale“. U nového Mustangu je už ovšem těch „ale“ naprosté minimum…

Fotogalerie