Salon de l’Auto Genève 2014 – Stálice a jepice

Proslulé sportovní automobily a koncepty, byť mnohé s jepičím životem, to je koření autosalonu v Ženevě...

Vybíráme další novinky a kuriozity, představené v ženevském Palexpu; ovšem omezený rozsah časopisu nedovoluje věnovat se všem. Pouze z některých exponátů se stávají hvězdy, stálice a legendy; jiné mizejí záhy v propadlišti dějin a po roce už jsou zapomenuty. Mnozí vystavovatelé v tichosti končí (bohužel i Stile Bertone), po loňském návratu Spykeru a Fornasari už nebylo ani památky (chyběly i GTA Spano, Wiesmann, Valmet, Novitec a další). Poprvé jsme v Ženevě zažili prázdné plochy v hlavních halách, kde měly být stánky vystavovatelů, zjevně zrušené nedlouho před otevřením... Podívejme se na největší hvězdy mezi sportovními automobily, tam je situace prakticky neměnná. Ferrari už neohromoval supersportem La Ferrari (prvních dvacet vozů dodáno loni), novinka byla naopak na počátku výrobní řady.

Kabriolet Ferrari California T se skládací pevnou střechou přichází v modernizované verzi, vedle stylistických retuší je největší změnou přechod na osmiválec 3855 cm³ s přeplňováním dvojicí turbodmychadel (proto T v označení), který dává výkon 412 kW (560 k)/7500 min^‑1 a zaručuje automobilu s vlastní hmotností od 1625 kg zrychlení na sto za 3,6 sekundy a největší rychlost 316 km/h. Přes nárůst výkonu o 51 kW (70 k) proti předchůdci klesla spotřeba paliva EU na 10,6 l/100 km. Sto let od založení firmy slaví Maserati, dárkem k jubileu se stalo krásné kupé Maserati Alfieri, pojmenované po nejdůležitějším z bratrů zakladatelů. Zatím je postaveno na zkrácené platformě dnešního GT Stradale, sériová verze by měla vycházet ze šestiválcového Ghibli, design vytvořil Marco Tencone pod vedením Lorenza Ramaciottiho (s využitím odkazu Pininfarinova kupé A6 GCS ročníku 1954).

Atmosféricky plněný osmiválec 4691 cm³ dává výkon 338 kW (460 k)/7000 min^‑1 a točivý moment 520 N.m/4750 min^‑1, pohání zadní kola přes šestistupňovou automatizovanou převodovku MC Shift, uloženou vzadu v jednom bloku s rozvodovkou (transaxle). Kupé Alfieri má rozvor náprav 2700 milimetrů (o 240 mm kratší než GT) a celkové rozměry 4590 x 1930 x 1280 mm. Pokud bude schválena sériová výroba, objeví se až koncem roku 2016 (dříve je na řadě SUV Levante z produkce v Mirafiori). Ze Sant’Agata Bolognese přicházejí s obměnou výrobního sortimentu, nový desetiválec nese pojmenování Lamborghini Huracán (LP 610-4), znovu po španělském bojovém býkovi, nahrazuje úspěšné Gallardo, ale už má blíže k sesterskému Audi R8 nové generace (VW Group), jež přijde o rok později. Motor Lamborghini 5204 cm³ nabízí nyní 448 kW (610 k)/8250 min^‑1 a 560 N.m/ 6500 min^‑1 s kombinovaným přímým i nepřímým vstřikováním paliva, poháněna jsou všechna kola prostřednictvím nové sedmistupňové dvouspojkové převodovky LDF (Lamborghini Doppia Frizione) s programy Strada, Sport a Corsa. Zrychlení na sto je za 3,2 sekundy a největší rychlost 325 km/h. Ukončení výroby Zondy naopak hlásí Pagani Zonda Revolucion, poslední pětikusová série jen pro závodní okruhy (track days), poháněná motorem Mercedes-AMG 6.0 V12/ 588 kW (800 k), 730 N.m, dalším vývojem Zondy R, jež pokořila Nürburgring rekordním časem.

Vedle černé revoluce stála žlutá Huayra, nástupce Zondy. Světovou premiéru měl rovněž supersport McLaren 650S, a to jak v provedení Coupé, tak Spider s elektricky ovládanou skládací střechou. Označení vozu prozrazuje výkon 478 kW (650 k)/7250 min^‑1 upraveného osmiválce McLaren M838T z typu 12C, který zůstává v nabídce, design 650S (= Sport) byl upraven ve stylu hybridního McLarenu P1 (celá produkce prodána). Naprogramovaná legenda Bugatti Veyron se udržuje při životě akčními modely série Les Légendes de Bugatti (viz AR 3/’14), prvních devět (po třech verzích) se prodalo s průměrnou -cenou přes 2,2 milionu eur za kus, druhou polovinu šestidílné série zahájil Rembrandt Bugatti (Češi se marně těšili na Elizabeth Junek), uvedený v Ženevě. Švédský Koenigsegg One:1 je oslavou poměru pohotovostní hmotnosti 1360 kilogramů a jednoho megawattu výkonu, dalším stupněm vývoje Agery. Pětilitrový motor V8 Bi-Turbo kdysi vzešel z amerického Forda, nyní je uváděn jako Koenigsegg, dosahuje 1000 kW (1360 k)/7500 min^‑1 a 1371 N.m/ 6000 min^‑1, přičemž v rozsahu 3000 až 7500 min^‑1 dává přes 1000 N.m a limit otáček je 8250 min^‑1! Výrobce uvádí zrychlení 0 – 400 (čtyři sta) km/h za 20 sekund, brzdnou dráhu 28 metrů ze stovky a největší rychlost až 440 km/h (ale kde se tak svezeme). Výkon se ovšem liší podle spalování běžného benzinu, závodního benzinu, anebo biopalivové směsi E85 (etanol).

Převodovka je sedmistupňová dvouspojková, brzdy keramicko-kompozitové, elektronická trakce má pět programů podle volby řidiče. Ženevský autosalon tradičně patří také italským karosářům, jejichž věhlas však v posledních letech povážlivě upadá, Pininfarina sice ještě spolupracuje s Ferrarim, ale jinak oprášil jen velké kupé pro BMW z Villa d’Este. Touring Superleggera přivezla novou verzi Disco Volante, tentokrát v zelené barvě, klient však pro přestavbu musí obětovat svoji Alfu Romeo 8C Competi-zione (= Maserati). Giugiaro Clipper je studie elek-tromobilu ve stylu šestisedadlového MPV, postavená na modulární platformě MQB, ovšem také ve sportovní verzi Clipper Ducati s přívěsným vozíkem pro motocykl další koncernové značky VW Group. Pouze stylistickým cvičením byl návrh kupé Hyundai PassoCorto, jenž vytvořili studenti IED Torino (Istituto Europeo di Design) pod vedením Luca Borgogna, vedoucího designera Pininfariny, ve spolupráci s Hyundai Europe Design (HED). Maketu 1:1 vyrobila firma Cecomp, stejně jako u minulých návrhů (Alfa Romeo Gloria, Cisitalia 202E).

Na stánku Hyundai ovšem HED uvedl vlastní kreaci Intrado, studii elektromobilu poháněného vodíkovými palivovými články, která je prvním automobilem této korejské značky, vytvořeným pod vedením nového šéfa designu Petera Schreyera. Dosud měl Schreyer odpovědnost jen za Kia Motors, jež opět vystavila GT4 Stinger Concept, kupé s motorem vpředu a pohonem zadních kol. Zajímavým vývojem od studie k sériovému produktu procházejí mnohé automobily, patří k nim třeba Alfa Romeo 4C, nyní v otevřeném provedení Spider. Podobnou praxi aplikují i jiní výrobci, například Mercedes-Benz (S-Klasse Coupé), Lexus (kupé RC F, viz dále, ale také v závodní verzi GT3), Honda (ostrý model Civic Type R), BMW (dlouho prezentovaný Active Tourer řady 2) a další, ostatně i Škoda Auto (Vision C). V některých případech však trvá proces vývoje od představení koncepční studie k sériové výrobě neúměrně dlouho (raději nebudeme jmenovat).

Jak by se mohly automobily v budoucnu vyrábět levněji, naznačil EDAG se samonosnou platformou Genesis, jež připomíná krunýř želvy a tvoří jednodílný trup vozu. Jak lze také automobily vyrábět, nepřetržitě demonstruje britský Morgan, jehož základní typ Plus 4 má vyšší výkon 113 kW (154 k) čtyřválcového motoru Ford 2.0 Duratec (nyní Morgan vyvinul vlastní řídicí elektroniku), ale hmotnost pouhých 877 kg, a také vzhled, jenž se dlouhá desetiletí nemění. Více než čtyřicet let na autosalonu v Ženevě slavil jako vždy domácí Franco Sbarro, který v roce 1957 přijel do Švýcarska z italského jihu a už tam zůstal. Větší část expozice opět tvořila díla, zhotovená jeho žáky z designové školy ESPERA Sbarro v Mont-béliardu, zejména roadster Flèche Rouge (ES-13), postavený za sedmačtyřicet dnů třiceti studenty. V zadní části trubkového rámu je uložen napříč čtyřválec PSA 1.6 THP (155 k/114 kW) se šestistupňovou manuální převodovkou, vůz váží jen 900 kg. Stejný motor, ale doplněný elektromotorem 100 kW u každého předního kola pohání sportovní hatchback Sparta Concept o hmotnosti 1400 kg. Starší konstrukcí je replika Sbarro Royale (dva motory Rover V8), nyní v otevřeném provedení.

Ludovic Lazareth, Sbarrův žák, předvedl na stejném stánku svoje pseudotrikes, tedy vozidla ve stylu tříkolek, ovšem s dvojicí kol na zádi vedle sebe. Zaujala nás konstrukce Lazareth Wazuma V8F s motorem Ferrari 328 (osmiválec 3,2 l/184 kW/250 k) a sekvenční převodovkou BMW M3, která dosahuje rychlosti 250 km/h a váží jen 650 kg. Druhý švýcarský tvůrce Rinspeed zamířil divným směrem k automatizované funkci automobilu, pro niž upravil elektromobil Tesla Model S tak, aby se v něm posádka mohla za jízdy povalovat (dvacet konfigurací interiéru) a přenechat řízení stroji. Po loňském městském elektromobilu MicroMAX, v němž cestující nesedí, ale postávají připoutáni v jakýchsi opěrkách, je nový Rinspeed XchangE jistě kuriozním obratem. Sympatičtější je návrat projektu NLV Quant, představeného na Ženevském autosalonu 2009 ve spolupráci s Koenigseggem (ta skončila ještě téhož roku), nynější Quant e-Sportlimousine je vyspělá konstrukce čtyřmístného sedanu značné velikosti se čtyřmi elektromotory po 120/170 kW v každém kole a vodíkovými palivovými články NanoFlowCell s dojezdem 400 až 600 kilometrů podle způsobu jízdy. Tvůrce vozu Nunzio La Vecchia z lichtenštejnské firmy NanoFlowCell AG plánuje homologaci na rok 2015. Nový Quant má křídlové dveře, otevírané vzhůru, rozvor náprav 3198 milimetrů, vnější rozměry 5257 x 2019 x 1357 mm a pohotovostní hmotnost 2300 kg.

Zrychlení 0 – 100 km/h je za 2,8 sekundy, největší rychlost 380 km/h a spotřeba elektrické energie 20 kWh na stovku kilometrů. Tesla Motors vystavovala jen známé Modely S. Zájem o malosériovou výrobu sportovních vozů nadále trvá. Gumpert se vymanil z platební neschopnosti, obnovil výrobu a kromě supersportovního Apolla překvapivě uvedl menší kupé Gumpert Explosion se čtyřválcem 2.0 Turbo a pohonem všech kol, pravděpodobně opět ze spolupráce s Audi. Jeho konkurent Roding Roadster používá vzadu napříč (!) uložený řadový šestiválec BMW 3,0 l Turbo/235 kW (320 k), podle dnešního trendu samozřejmě existuje také v čistě elektrické verzi (spolupráce Siemens). Ruf vychází z konstrukcí Porsche, loni uzavřel partnerství s Genii Capital, majitelem novodobého týmu Lotus (Renault) F1, který nemá s rodinou Colina Chapmana nic společného. O osudu původního britského Lotusu není zpráv, malajsijský vlastník mlčí a nevystavuje. Jepičí život měla obnova značky De Tomaso, vlastním stánkem překvapila italská Ermini s jedním originálem z padesátých let a novým Ermini 686, barchettou o hmotnosti jen 686 kilogramů s motorem Renault 2.0 Turbo.

Zvláštní je existence nejrůznějších úpravců nejdražších automobilů, kteří se pouštějí do přestaveb originálů Lamborghini, Ferrari, Porsche, McLaren, Mercedes-Benz, Rolls-Royce, Bentley, Range Rover a dalších; zřejmě však klientelu nacházejí mimo Evropu, když za hromadu peněz pokazí evropský automobil podle vkusu arabských, ruských nebo čínských klientů. Nyní k nim přibyla firma Nimrod Performance, s.r.o., se sídlem ve slovenském Komárně a dílnami v maďarském Dunaújvárosu (!), na stánku v Ženevě měla tři upravené vozy na základě Ferrari 458 Italia (Avanti Rosso a Katyusha) a Lamborghini Aventador (Zero). Šéfem je údajně kuvajtský obchodník Bader Al Roudhan, žijící v Maďarsku, sběratel supersportovních vozů a nyní tvůrce úprav. Zavedené tuningové firmy se ve snaze uživit pouštějí také do podivných projektů. Jmenujme třeba limuzínu Carlsson Versailles Edition, jež nabízí cestování ve stylu Ludvíka XIV. v upravené S-Klasse čínským klientům, ti ještě před autosalonem koupili přes polovinu limitované série (25 vozů). Nabídka je pro osmiválcové typy CS40, CS50 a dvanáctiválec CS65 do 515 kW (700 k), v interiéru jsou pozlacené díly podle vzoru interiérů zámku ve Versailles v hodnotě dvanácti tisíc eur. Hamann z německého Laupheimu, od roku 1986 úpravce BMW, už před lety rozšířil záběr i na jiné značky včetně Ferrari, Lamborghini a McLaren. Takže snad jen Alpina zůstává věrna původní klientele (BMW). Smutné je, že novinek pro běžné uživatele je stále méně.

Převzato z časopisu

Fotogalerie