Představujeme
Klassiker Treffen Rüsselsheim – Největší jednodenní sraz
František Vahala 29.08.2016 06:59
Historie
Již šestnáctým rokem se majitelé a příznivci klasických automobilů a youngtimerů sjíždějí do Rüsselsheimu, aby se zúčastnili ohromného jednodenního srazu pořádaného v areálu Opel Villen.
Zažil jsem už mnoho různých srazů a každý na vás dýchne trochu jinou atmosférou. Záleží na místě, organizaci, přístupu. Od srazu, který se v Rüsselsheimu konal 26. července, jsem toho příliš nečekal, ale o to příjemněji mě překvapil… Na sraz jsme jeli stylově, půl století starým Opelem -Kadett B, který byl v ČR čerstvě zrenovován. Během cesty o délce zhruba 550 km (vynechali jsme dálnice) jsme se nesetkali s žádným problémem, což mě utvrdilo v tom, že veteránem se dá snadno cestovat i na delší vzdálenosti, aniž by bylo nutné se nějak výrazněji omezovat. Chybějící klimatizaci nahrazují proudy čerstvého vzduchu, nedostatečná maximální rychlost je kompenzována možností pohodlně si prohlédnout krajinu a města, která při jízdě po dálnicích míjíme. Sraz Klassiker Treffen je u našich západních sousedů již zavedený a vyhlášený. Pořádá ho radnice města Rüsselsheim ve spolupráci s automobilkou Opel, která zde sídlí. Nejenže zde vyrábějí automobily, ale v roce 1837 se tu narodil Adam Opel, zakladatel německé automobilky, jež začala s výrobou vozů již na konci 19. století (1899), přičemž předtím se věnovala šicím strojům a bicyklům. Tovární komplexy tvoří celou jednu část města a původní budovy lákají svou architekturou, neboť jsou postaveny z pálených cihel. Právě tam se nachází i depozit, v němž tým Opel Classic skladuje přes 450 klasických automobilů značky s bleskem ve znaku.
Chystá se dokonce i muzeum, plány jsou připravené, prostoru je dost. Jak mi řekl Karl-Thoman Neumann, současný šéf Opelu, tovární muzeum je otázkou času: „Nejdřív je nutné vydělat peníze na nových vozech, potom bude muzeum.“ Budeme se těšit, do té doby nás hřeje alespoň fakt, že Opel se skupinou klasických vozů pravidelně vyráží na evropské soutěže, včetně vybraných českých. Během dopoledních hodin se na rozlehlé travnaté louky na břehu Mohanu doslova valily řady historických automobilů. Kolem deváté hodiny ráno už byly prostory v parku u Opel Villen plné nadšenců, kteří si raději přivstali, aby měli dobré parkovací místo. Jelikož se nejednalo o značkový sraz, do areálu byl vpuštěn každý, kdo měl automobil starší 30 let. Nejvýraznější zastoupení měly určitě automobily značky Opel – od předválečných modelů (včetně krásného kabrioletu Admiral z druhé poloviny 30. let) až po youngtimery z let osmdesátých. Mohli jsme proto obdivovat celé řady Kadettů, Manty, Commodory, Ascony, Diplomaty či Olympie, většinou v krásném stavu. Líbil se mi také Opel Kapitän ze 40. let, s nímž už mám svou osobní zkušenost. Zejména u mladších vozů byl často patrný německý styl úprav, spočívající ve sníženém podvozku a discích ATS se širokými pneumatikami. Jelikož na sraz přijelo přes 3000 automobilů, jen těžko máme prostor pro jejich výčet. Většinu tvořily automobily německé produkce, kromě zmíněných Opelů se ukázaly řady poválečných vozů Mercedes-Benz, BMW (včetně verzí Alpina) či několik vozů Audi, Porsche, DKW nebo německé Fordy (Granada, Taunus a podobně). Přitažlivé bylo například i elegantní Porsche 356.
Překvapila mě hojná účast amerických veteránů. Na srazu bylo několik předválečných modelů počínaje Fordem T, velkou noblesu reprezentoval Cadillac V8 z roku 1930 nebo Hudson Commodore z roku 1949. Bylo patrné, že v Německu hodně dobře funguje i scéna hot-rodů a různě upravených amerických pick-upů (zejména značky Chevrolet), kterých se zde objevilo požehnaně. Co se týče evropské scény, italské, francouzské a britské vozy byly zastoupeny spíš menšinově, o švédských či japonských ani nemluvě. Mezi italskými vozy zářila Lancia 2000 Berlina, Beta Monte Carlo, Delta Integrale nebo Alfy Romeo, většinou Giulie nebo Giulietty (včetně verze 1750). Potěšení skýtalo například Lamborghini Bora nebo Ferrari 308. Francouzský styl reprezentovaly modely Alpine A310 (a A610), ale také Renaulty 4 nebo Citroëny DS. Britskou scénu zastupovalo několik MG, Austinů-Healey, ale mezi všemi vynikal Bentley Speed Six a Jaguar SS. Na srazu jsme potkali pouze jednu červenou Škodu 110 R, žádný další český či československý vůz se neobjevil. V rámci akce bylo k vidění také několik přitažlivých výstav. Mezi ně patřil soubor traktorů Porsche – v řadě jich stálo celkem osm a zastoupeny byly verze Super, Standard i Junior. Automobilka Opel se prezentovala výstavou kombíků z různých období, od modelů z 50. let až po zcela nový Opel Astra Sport Tourer.
Hasičské sbory předváděly svou historickou techniku, jejíž základ většinou tvořily patřičně přestavěné nákladní Opely Blitz. Pro našince byla velmi jedinečná výstava asi deseti vozů Bitter. Sportovní model vznikal v 70. letech na základě komponentů Opelu Diplomat a dnes je ceněnou raritou. Ačkoliv i v ČR několik vozů jezdí, v Německu jich bylo k vidění podstatně víc – kromě typu CD také následující CS (z počátku 80. let) včetně typu sedan, připomínajícího Aston Martin Lagonda. Celá neděle sotva stačila k tomu, aby člověk v klidu prošel mezi exponáty a mohl si vybrané kousky blíže prohlédnout. Kolem třetí hodiny odpoledne začali návštěvníci sraz hromadně opouštět. V jednom směru projížděli kolem Opel Villen, kde se s nimi diváci loučili při moderovaném doprovodu. Musím uznat, že sraz Klassiker Treffen byl skvěle zorganizován. Veškerý vstup byl zdarma, při nájezdu do areálu se netvořily kolony, protože organizace fungovala perfektně, a to i přes fakt, že na sraz se přišlo podívat přes 30 000 lidí! Platilo se pouze za jídlo a pití. Nakonec jsme byli vyhlášeni jako posádka, která přijela z největší dálky, což znamenalo příjemnou satisfakci. Žádné další auto s českou RZ se na srazu neobjevilo. Bylo zajímavé sledovat, čím jezdí veteránisté v sousedním Německu. Dle předpokladu to jsou hlavně vozy německé výroby, většinou ze 70. let. Hojně rozšířené jsou také „ameriky“, ale například italských aut jsem čekal víc. Když je na jednom místě 3000 vozidel, je jasné, že to bude pestré. Ovšem i tak jsem trochu očekával, že uvidíme ještě rozmanitější skladbu automobilů.
Převzato z časopisu