Chrysler / SRT Viper 2013 – Návrat zmije

Manufaktura na Conner Avenue v Detroitu po dvou letech opět zahájila činnost, z výrobní linky vyjíždějí nové supersportovní Vipery...

V červnu 2009 se Chrysler překvapivě spojil s Fiatem a první americký model, jehož produkce byla po řízeném bankrotu obnovena, byl právě Dodge Viper. Legendární americký desetiválec se představil jako studie na autosalonu NAIAS 1989 v Detroitu, sériová výroba se rozběhla v listopadu roku 1991. Typický představitel muscle cars, svalnatých strojů s obrovskými motory, překvapil rekordním objemem svého desetiválce, jenž tehdy činil 488 kubických palců, tedy osm litrů, a napoprvé nabízel 450 koní (331 kW)! Motor byl uložen podélně vpředu a poháněl zadní kola prostřednictvím manuální šestistupňové převodovky. Stejnou koncepci si zachoval i nejnovější SRT Viper 2013 (pátá generace), který po odmlce přichází i na evropský trh... Nový SRT Viper koncepčně vychází ze slavného předchůdce; rozměry jsou téměř shodné, nezměnil se ani rozvor náprav, jen se mírně rozšířil rozchod kol.

Zatímco dříve nesl Viper značku Dodge, resp. v Evropě se prodával jako Chrysler, zavedl nedávno Chrysler Group pro sportovní verze a pro Vipera novou značku SRT (Street and Racing Technology), která v modelovém roce 2013 nabízí vedle typů Viper a ostřejšího Viper GTS také varianty high-performance jako jsou Chrysler 300 SRT8, Dodge Challenger SRT8 392, Dodge Charger SRT8 a Jeep Grand Cherokee SRT8. Přestože americké značky Chrysleru s výjimkou Jeepu odstoupily z evropského kontinentu, na Ženevském autosalonu 2013 byla oznámena nová aktivita firmy AEC Europe, která po dohodě s Fiat Group SpA/Chrysler LLC oficiálně dováží vybrané typy do Evropy.

Byly vystaveny Dodge Durango Citadel (SUV s motorem Pentastar V6 a koly 20“), SRT Viper 2013, Dodge Charger SRT8 (s motorem Hemi 6.4 V8 s vypínáním válců, systémem Launch Control a výkonem 346 kW/470 k) a konečně nový pikap 2013 RAM 1500 (dříve Dodge), oceněný severoamerickým titulem Truck of the Year 2013. AEC Europe se specializuje na prodej amerických vozů v zemích EU, od roku 1996 jich dodala patnáct tisíc (více na www.aeceurope.com). „Poslední věc, kterou by Chrysler při řízeném bankrotu potřeboval, by jistě byl sportovní automobil s výkonem 600 koní,“ říká dnes Ralph Gilles, třiačtyřicetiletý Američan tmavé pleti, který to dotáhl na šéfdesignera Chrysler Group, ředitele divize Dodge a pak šéfa SRT. Půjčil jeden z posledních Viperů novému vládci koncernu Sergio Marchionnemu a ten na půl hodiny zmizel. „Bude to těžká práce,“ řekl po návratu.

Kostky byly vrženy, Sergio ovšem netušil, že skupina nadšenců v Auburn Hills u Detroitu už na novém Viperu pracovala. Zavrhli platformu Alfa Romeo 8C, protože nevyhovovala velkému desetiválci a byla drahá, vyšli z originálu, v tichosti návrh pod Gillesovým vedením propracovali a pak představili Marchionnemu. „Já věděl, že to uděláte,“ připustil, ale jako automobilový nadšenec neměl sílu je zastavit. Tak dal požehnání... „Diskutovali jsme o novém Viperu déle než rok,“ říká Gilles, „a byli jsme unaveni názory, jak by měl nový Viper vypadat. Tak jsme uspořádali průzkum mezi majiteli sportovních vozů, oslovili jsme řidiče Ferrari, Porsche, Audi R8, Nissanu GT-R a dalších typů.

Dozvěděli jsme se, že Viper vůbec nezatáčí, je rychlý pouze na rovinkách, uvnitř je vedro, kvalita není nejlepší a chybí tempomat. Tak jsme se tajně pustili do práce, z návrhů šesti designerů jsme spojili to nejlepší od tří finalistů. Vše jsme měli pod zámkem, Sergio byl nakonec překvapen, ale nevyhodil mě!“ Většina majitelů používá Vipery také pro radost z jízdy na závodních okruzích, zachování ocelového prostorového rámu bylo zdůvodněno snadností a cenou oprav, protože tam k poškození vozů občas dochází. Karoserie, interiér, zadní náprava, tlumiče, kola a pneumatiky (Pirelli) jsou zcela nové, převzato bylo jen čelní sklo.

Konstruktéři se soustředili na snížení hmotnosti, ušetřili přes 60 kg, pro povrchové panely využili hliník a uhlíkové kompozity, pro stěnu za motorem hořčíkovou slitinu (brání lépe průniku tepla od obrovského desetiválce), vzpěra ve tvaru X pod kapotou je hliníková. Interiér je nyní luxusnější, byť dovoluje montáž šestibodových závodních bezpečnostních pásů od Moparu, sedadla dodává Sabelt z Itálie (jako pro Ferrari), interiér je prostornější (pro jízdu v přílbě na okruhu) a lépe vybavený. Úžasný osmiválec o objemu 512 kubických palců, tedy 8,4 litru, vychází z předchůdce, ale má nižší hmotnost o pětadvacet liber (11,3 kg) a vyšší výkon o 30 kW (40 k), omezovač vypíná při 6400 min^‑1. Je to ovšem klasický vidlicový motor s rozvodem OHV 2V, byť s variabilním časováním sání, sodíkem plněnými výfukovými ventily (dříve ocelové), novým sacím potrubím z kompozitů, lehčím hliníkovým setrvačníkem, kovanými písty Mahle, kroužky se sníženým třením, vylepšeným tepelným managementem atd.

S výkonem 477 kW (649 k) při 6200 min^‑1 a enormním točivým momentem 814 N.m při 5000 min^‑1 zrychluje kupé s pohotovostní hmotností od 1496 kg na stovku za necelé čtyři sekundy, ověřená největší rychlost činí 331,52 km/h. Šestistupňová převodovka Tremec TR6060 má upravené převodové poměry (šestka není už jen pro úsporu) a kratší dráhy řazení. Se samočinnou se nepočítá, vývoj by byl příliš drahý! Všechny motory se montují na Connor Avenue, ale 40 minut zabíhají na brzdě u Arrow Racing Engines v Auburn Hills. Poprvé se objevil ve Viperu stabilitační systém ESC, má však několik režimů, u základního Viperu jen zapnuto/vypnuto (Full On/Full Off), ale u verze Viper GTS celkem čtyři (Full On, Sport, Track, Full Off). Systém Launch Control pro optimalizaci rychlého rozjezdu se aktivuje tlačítkem na volantu.

Za zmínku stojí, že pozice Full Off (zcela vypnuto) je k dispozici na všech vozech s označením SRT. Všechny výrobky SRT navíc absolvují závod 24 h Nelson Ledges v Ohiu; Vipery se však testovaly i na jiných okruzích a polygonech pro optimalizaci jízdních vlastností. První generace Viperu přišla pro modelový rok 1992, druhá v roce 1996 dostala nový rám a odpružení, třetí se představila na Detroitském autosalonu 2001 (nejprve jako roadster modelového roku 2003) a čtvrtá následovala pro rok 2009 s proměnným časováním (výkon vzrostl o 73 kW/100 k) a diferenciálem Torsen. Zdvihový objem motoru i výkony desetiválce postupně narůstaly, zvyšovala se ovšem také cena z původních pětapadesáti tisíc dolarů na dnešních sto tisíc. Závod na Connor Avenue v Detroitu byl zcela přebudován od zastavení výroby v červenci 2010, produkce vzrostla o padesát procent na dvanáct vozů denně a zaměstnává 150 lidí. Rámy přicházejí na montážní linku z Kentucky, Vipery se nyní dokončují na Connor Avenue včetně případných polepů karoserie. Tovární tým SRT Motorsports se také vrátil do závodů American Le Mans Series 2013.

Technické údaje

MOTOR – kapalinou chlazený zážehový desetiválec Chrysler 512 cid s válci do V/90°, uložený podélně vpředu; hliníkový blok s litinovými vložkami válců, hliníkové hlavy válců; elektronické vícebodové nepřímé vstřikování paliva 91 o.č.; 8390 cm³ (ø 103 x 100,6 mm); 10,2:1; 477 kW (649 k)/6200 min^‑1 a 814 N.m/5000 min^‑1; OHV 2V s variabilním časováním; čtyři trojčinné kataly-zátory; náplň chladicí soustavy 15,0 l; náplň mazací soustavy 11,0 l včetně čističů oleje; alternátor 12 V, 180 A.

PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – dvoukotoučová suchá spojka; šestistupňová převodovka Tremec TR6060 s přímým řazením (2,26 – 1,58 – 1,19 – 1,00 – 0,77 – 0,63); samosvorný diferenciál GKN ViscoLok, stálý převod 3,55; ESC (2 programy, GTS 4 programy) a Launch Control, pohon zadních kol.

PODVOZEK – ocelový prostorový rám s hořčíkovou příčkou za motorem, krycí panely z uhlíkových kompozitů, hliníku (dveře) a plastů RIM; nezávislé zavěšení všech kol na dvojitých příčných ramenech; pérování vinutými pružinami a plynovými tlumiči, pro GTS aktivními Bilstein DampTronic (2 programy); příčné zkrutné stabilizátory; kotoučové brzdy ø 355,6 x 32 mm s vnitřním chlazením (na přání dvoudílné kotouče StopTech pro SRT Track Package), s podtlakovým posilovačem a třmeny Brembo, ABS; hřebenové řízení 16,7:1 s kapalinovým posilovačem, 2,4 otáčky na plný rejd; hliníková kola 10,5 x 18 vpředu a 13 x 19 vzadu; pneumatiky 295/30 ZR 18 vpředu a 355/30 ZR 19 vzadu, Pirelli P Zero (Zero Corsa) s monitorováním tlaku.

ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2510 mm, rozchod kol 1598/1550 mm; d/š/v 4463/1941/1246 mm; součinitel odporu vzduchu 0,369; pohotovostní hmotnost 1521/GTS 1556 kg, se SRT Track Package 1496/1530 kg; rozdělení hmotnosti na nápravy P/Z 49,6/50,4 %; objem zavazadlového prostoru 415 l; objem palivové nádrže 70 l.

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 331 km/h; zrychlení 0 – 96/160 km/h za 3,5/7,5 s; spotřeba paliva EPA (město/dálnice) 18,0/10,5 l/100 km.

Převzato z časopisu

Fotogalerie