Představujeme
Záchranáří a vozidla - Významná pomoc
Milan Olšanský 07.10.2011 00:13
Představujeme
Někteří výrobci těžkých nákladních vozidel dodávají důležité informace, týkající se především konstrukce svých automobilů, záchranným a hasičským sborům. Proč? Protože na silnicích i mimo ně jde při nehodách vozidel zpravidla o život!
Říká se, že dokud nejde o život, jde o ho…, vlastně o nic. Jakmile se však dostaneme do situace ohrožení, jde vše ostatní stranou. Z těchto důvodů je nanejvýš morální a bohulibé, že se některé automobilky dlouhodobě a velmi svědomitě starají o informovanost záchranných sborů. Vydávají víceméně komplexní brožury, ať fyzicky či v elektronické podobě (např. Medrcedes-Benz), v nichž dopodrobna odhalují konstrukci jednotlivých modelů svých vozidel. Dávají nahlédnout do „tajů“ rozmístění jednotlivých konstrukčních skupin a odhalují místa karosérií popřípadě rámů, která jsou životně důležitá při nutnosti vyproštění zaklíněného řidiče či posádky.Abych si ověřil důležitost a vážnost této služby, vyrazil jsem na krajské ředitelství Hasičského záchranného sboru Moravskoslezkého kraje. Nejen, že stanice Ostrava-Přívoz má ve svém autoparku celou řadu dodávkových a nákladních vozidel s účelovými hasičskými a záchranářskými nástavbami (Mercedes-Benz, MAN, Iveco), ale právě zde pracují, kromě jiných, také odborníci na analýzy technických a konstrukčních informací motorových vozidel.
Nelehká práce záchranářů
„Práce hasičů záchranářů má mnoho podob“, uvítal mě Ing. Radim Bajger, velitel stanice Ostrava-Přívoz. „Naši chlapi musí být vycvičeni především v celé řadě modelových situací. Musí vědět jak reagovat, když hoří dům, byt, barák, škola, továrna, chemická továrna a další a další specifické záležitosti“, vypočetl velitel jen část složité pracovní náplně záchranářů. „Vás ale samozřejmě zajímá modelová situace – hořící vozidlo či vyprošťování osob z havarovaného vozidla“, dodal.
„To by se snad dalo spojit, tyto dvě situace“, napadlo mě nahlas. „Snad jen kdyby to vozidlo plápolalo. Když hoří a řidič nebo posádka je stále uvnitř, je to se zachraňováním životů či zdraví již velice těžké“, doplnil Ing. Bajger.První co se musí velitel zásahu při takové záchranné akci pokusit rozeznat, je typ vozidla. Značka, model,….. okamžitě mu musí naskočit znalost o umístění baterií, tlakových nádob, pyropatronů (předpínače bezpečnostních pásů, airbagy). Ve zlomku sekundy musí vypracovat a zvolit strategii, jak se k posádce uvězněné ve zdemolovaném vozidle nejlépe dostat, pokusit se ji zachránit bez toho, aby ji ohrozil, či aby došlo k ohrožení záchranářů samotných.
„Naši chlapi procházejí pravidelným školením, kde jsou přehledně informováni o všech důležitých a klíčových bodech konstrukce jednotlivých, alespoň nám dostupných, vozidel. Pochopitelně nemohu po nich chtít, aby měli vše uloženo v hlavách. Proto se pro ně snažíme vypracovávat pomůcky ve formě různých přehledných publikací, které jsou k dispozici v každém záchranářském vozidle. Například první co musí učinit, je odpojit vozidlo od zdroje energie, tj. vypnout klíček ve spínací skříňce, odpojit baterii. Při desítkách typech různých vozidel si ani tuto, na první pohled jednoduchou, záležitost nemohou pamatovat,“ vysvětluje velitel stanice Ing. Radim Bajger.
Hybridní problematika
Zřejmě jsem se zatvářil až přespříliš překvapeně, protože okamžitě dodal: „ne každé vozidlo dnes má klíček, někde je jen tlačítko, na přístrojové desce, mezi sedadly, a bůh ví kde jinde. Ne každý vůz má baterii umístěnou v motorovém prostoru (o náklaďácích ani nemluvě), někdy jsou baterie dokonce dvě a více. A to teď nemluvím o vozidlech s alternativními pohony, tam je situace ještě komplikovanější. Na to se, prosím, zeptejte našeho experta v oboru, pana Ing. Jiřího Fiuráška.“
Kolega Fiurášek se v rámci své diplomové práce pustil do téměř heroického úkolu. Zpracoval konstrukci všech vozidel s alternativními pohony s ohledem na klíčová místa a rizikové body možného ohrožení jak posádky, tak záchranářů. „Při analýze získaných informací jsem odhalil celou řadu návodů a pokynů výrobců, které jsou zdánlivě protichůdné. Alternativní pohony pro nás záchranáře prakticky vždy znamenají zvýšené riziko. Například pohon plynem – LPG, CNG, LNG či nové bioDME. Ve vozidle jsou samozřejmě tlakové nádrže, které, i když výrobci jednohlasně mluví o nemožnosti výbuchu, úniku plynu do ovzduší a jeho okamžitému rozptýlení, ve skutečnosti mohou vybouchnout a také nám vybuchují. Při úniku plynu může dojít k jeho zapálení a vyšlehnutí plamene na vzdálenost několika metrů. Samotné exploze mohou iniciovat další zařízení ve vraku vozidla. Ke každému takovému vozidlu musí záchranář přistupovat jako k „zásobníku plynu“, to znamená že musí využít všech zvýšených a zpřísněných postupů při jeho případném hašení či demontáži. Vysokonapěťová část hybridních pohonů může například způsobit úraz elektrickým výbojem. U hybridních pohonů se setkáváme s elektrickým proudem až 125 A a napětím 400 až 650 V. Jak se k takovému vozidlu chovat, když spadne do řeky, nebo kldyž hoří?“, uvedl mě Ing. Jiří Fiurášek alespoň na práh problematiky hybridních pohonů.
Skvělá služba
„Mercedes-Benz je jedna z mála automobilek, která má perfektně vypracovaný systém poskytování informací záchranným sborům. Díky pravidelně aktualizovaným brožurám tak máme v ruce podstatné informace o tom jak se zachovat například při nuceném rozstříhání vozidel včetně těch nákladních,“ říká velitel stanice. „Mercedes poskytuje návod, jak stříhat sloupky, jak například znehybnit či ukotvit kabinu tahače a další a další. Jako jediná automobilka zveřejňuje fotografie nákladních vozidel po tzv. crash testech. Na nich teprve můžeme vidět, jak asi bude vozidlo vypadat v té které situaci. Všechno jsou to velmi potřebné záležitosti. Uvědomme si, že tady, jde opravdu o život,“ říká Ing. Radim Bajger velitel stanice Ostrava-Přívoz Hasičského záchranného sboru ČR.
Zdroj: Trucker 09/11