SILNIČNÍ KONFERENCE – ZAJÍMAVÁ TÉMATA NA SILNIČNÍ KONFERENCI

Silniční konference nadchla Ostravu vizí dopravy bez řidičů a nejrozsáhlejší výstavou v historii.

Samořiditelná vozidla, informační systémy na dálnicích a automatizované systémy v Rakousku či Švýcarsku. Taková vizionářská témata zazněla na 26. ročníku Silniční konference, kterou uspořádala Česká silniční společnost. Největší a nejvýznamnější akce v oboru silniční infrastruktury se po 11 letech vrátila do Ostravy. V místním Clarion Congress Hotelu  přivítala přes 800 odborníků a v nedaleké Vítkovice Aréně představila společně s více než 90 firmami na ploše 1600 m² nejrozsáhlejší výstavu ve své historii. Na programu konference bylo na 50 přednášek. 

„Velmi oceňuji, že organizátoři i po 26 letech dokázali přistoupit k této tradiční konferenci inovativně a zařadili na program i odvážný pohled do budoucna. Místo nekonečného lamentování nad neefektivní legislativou a pomalými povolovacími procesy jsme tak byli svědky pozoruhodné diskuze se zahraničním kontextem. Téma automatizovaných vozidel je podstatné i pro nás, protože změní-li se takto významně uživatelé dopravní infrastruktury, bude nutné přizpůsobit i infrastrukturu samotnou. Silnice pro auta bez řidiče zkrátka budou vypadat trochu jinak než ty stávající pro auta s řidiči,“ řekl Karel Rypl, předseda představenstva stavební společnosti SILNICE GROUP, která byla hlavním partnerem konference. Záštitu na letošní Silniční konferenci udělili předseda vlády Andrej Babiš, ministr dopravy Dan Ťok, hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák a radní statutárního města Ostravy Lukáš Semerák. Příští ročník tohoto prestižního odborného setkání se uskuteční poprvé v Českých Budějovicích a opět lze očekávat nové výzvy. Moderní pavilon T1 na Výstavišti totiž disponuje ještě většími prostory než ostravská Vítkovice Aréna.

O Konferenci silniční dopravy jsme hovořili s Ing. Martinem Pichlem, Ph.D., vedoucím oddělení inteligentních dopravních systémů a výzkumu vývoje a inovací.

Jak je rozvinuta doprava samořiditelnými automobily v Rakousku a Švýcarsku?

Obě země se aktivně zabývají vytvářením podmínek vhodných pro testování samořiditelných vozidel, jak na úrovni technické, tak na úrovni legislativní. 

Rakousko je připraveno investovat do vytvoření digitální infrastruktury, nezbytné pro zavádění samořiditelných (automatizovaných) vozidel. Současně vnímá dopravní infrastrukturu jako klíčový element pro testování automatizovaných vozidel. Z tohoto důvodu připravuje zprovoznění testovacího polygonu na dálnici A2 mezi Lassnitzhohe – Graz Ost (nazvaný Alp Lab), který umožní implementaci digitální a fyzické infrastruktury podporující validaci ADAS vozidlových funkcionalit. Toto vybavení zahrnují instalace dodatečných technologií například HD video, radarové senzory, detektory dopravy a měření vlivu na životní prostředí vč. Bezpečné komunikace pomocí C-ITS (ITS G5) technologií. Testování se předpokládá za plného provozu dle jasně stanovených pravidel a podmínek.  

Švýcarsko systematicky připravuje podmínky pro testování automatizovaných vozidel na dopravní infrastruktuře od roku 2016, kdy jejich parlament schválil dokument s názvem „Automatizované řízení – dopady a následky na dopravní politiku“ (Automated driving – consequences and impact on transport policy). V tomto dokumentu definovali základní požadavky na zavádění autonomního řízení včetně měřitelných parametrů, požadavků na dopravní infrastrukturu, akceptaci těchto vozidel lidmi, bezpečnost dopravy a zabezpečení provozu atd. V tuto chvíli již umožnili testování automatizovaných vozidel pro přepravu zboží v blízkosti Bernu a Zürichu (Swiss Post 2016–2018), v Sionu (Post Auto od roku 2016)a přepravu osob v Marly (TPF od roku 2017) v Neuhausen (VBSH od roku 2018), v Meyrinu (TPG od roku 2018) a v Zürichu (VBZ – v přípravě). Všechny tyto testování prokázaly, že se jedná o prototypové řešení, která stále potřebují vývoj a mezinárodní testování před plným zavedení do provozu.       

V příštích letech výrazně poroste počet datově propojených, kooperativních a automatizovaných vozidel. Aby na to byla Česká republika připravena, byl pod koordinací Ministerstva dopravy zahájen evropský projekt C-Roads, v rámci kterého se v současnosti ověřují v praxi příslušné technologie kooperativních systémů ITS tak, aby bylo možné celý systém prověřit v reálných situacích a odladit jej pro spolehlivé a bezchybné fungování. Cílem projektu je naučit vozidla sdílet informace mezi sebou a komunikovat se zařízeními na infrastruktuře tak aby, zjednodušeně řečeno, vozidlo „vidělo za roh“, a mohlo řidiče včas upozornit na situaci ke které se blíží. Jedná se o „varovné“ zprávy, které nijak (prozatím) nezasahují do řízení vozidla. Díky obdržené varovné zprávě může být řidič zavčas informován před nebezpečím nebo nehodou tak, aby se co nejrychleji mohl připravit k co nejlepší reakci na danou mimořádnou situaci v provozu. Co se týče unikátního postavení ČR v projektech rodiny C-Roads, jedná se o nasazení systému C-ITS na úrovňových železničních přejezdech a ve vozidlech MHD. V souvislosti se železničními přejezdy je třeba zdůraznit, že se jedná o doplňkové varovné informační systémy, které v žádném případě nemohou nahradit železniční zabezpečovací zařízení. Na ty jsou kladeny podstatně vyšší bezpečnostní požadavky. Před spuštěním ostrého provozu bude nutná informační kampaň pro řidiče, která důrazně upozorní, že při vjezdu na železniční přejezd se řidiči nemohou spoléhat pouze na informace z vozidlové jednotky C-ITS, protože se jedná o doplňkový systém, který v žádném případě nenahrazuje železniční přejezdové zabezpečovací zařízení. Není možné jednoduše udělat rovnítko mezi semaforem na křižovatce a výstražníkem na přejezdu, neboť vlak na železničním přejezdu má vždy přednost jízdy! Další výjimečnou oblastí České republiky je návrh bezpečnosti přenosu dat mezi vozidly a infrastrukturou, které se stává zdrojem inspirace pro kolegy z evropských zemí řešící projekt C-Roads. Inovativní řešení vyvinuté v ČR se nyní standardizuje. Projektem C-Roads byl udělán konkrétní první důležitý krok směrem k takzvané „chytré“ silniční síti, což přispěje k dalšímu kroku, a to k provozu vysoce nebo zcela automatizovaných vozidel. Pokud bychom zvolili přirovnání k železnici, dnešní kooperativní systémy ITS nemůžeme přirovnat k zabezpečovacímu zařízení, prostřednictvím kterého se nejen ovlivňuje, ale přímo řídí provoz plně automatizovaných vozidel. Nicméně i zavedení varovného systému pro řidiče před kolizními nebo potenciálně nehodovými situacemi je významné. Cílem kooperativních systémů ITS je snížit počet smrtelných dopravních nehod nebo nehod, kterým by mohlo být zabráněno, při použití komunikace vozidlo-vozidlo nebo vozidlo-zařízení umístěné na dopravní infrastruktuře.

Jak se liší informační systémy na dálnicích a automatizované systémy v těchto zemích oproti České republice?

Informační systémy na dálnicích slouží pro přímé informování řidičů o překážkách provozu, stavu dopravy, dojezdových časech, pracích na vozovce, meteorologických podmínkách atd. Tato data jsou poskytovány na proměnné dopravní značení (ZPI/PDZ zařízení pro dopravní informace/proměnné dopravní značení) z centrálního prvku systému a to Jednotného systému dopravních informací, který je součástí Národního dopravně informačního centra umístěného v Ostravě. 

Současně pak na dálnicích existují systémy pro řízení dopravy, kterou jsou typicky instalovány na úseky dálnic se zvýšenou intenzitou dopravy, v místech kde je potřeba zvýšit bezpečnost a plynulost dopravy jako jsou tunely, liniové řízení dopravy na pražském okruhu atd. Zde jsou využívaný proměnné dopravní značky, které omezují rychlost, řídí jízdu v jízdních pruzích atd. Tyto systémy jsou typicky řízeny z lokálních dopravních center umístěných v blízkosti řízených úseků dálnic. 

Tyto dva systémy (informační a řídící) jsou vzájemně propojeny a sdílí mezi sebou informace pro efektivní funkčnost celého sytému. 

Co se týká srovnání informačních a řídicích systémů v ČR, spíše ale systémů pro ovlivňování silničního provozu, a v okolních státech, tak je možné konstatovat, že Česká republika má moderní a rozvinutý systém doplněný o unikátní Národní dopravně informační centrum (zřízené na základě rozhodnutí vlády č. 590 ze dne 18. května 2005), které slučuje všechny dopravní informace na jednom místě. 

V rámci mezinárodní spolupráce jsou data z NDIC v rámci projektu CROCODILE sdílena také se servery sousedních států a díky tomu je možno poskytovat kvalitnější informace pro řidiče již na úrovni státních hranic a jejich okolí. 

Aby informaci o mimořádných událostech na své trase získal bez jazykových bariér i řidič z ciziny, je nutné nejen systémy propojit, ale také sjednotit formát, ve kterém komunikují, a také v neposlední řadě aby byla zajištěná stejnou kvalita a objem informací. Právě to je úkolem evropského projektu s názvem Crocodile. Společný formát pro sdílení dopravních informací, který implementoval projekt Crocodile, se jmenuje Datex II. Je odzkoušen v praxi, neboť s ním pracují zahraniční dopravní systémy například ve Švédsku či Nizozemí. Je potřeba však dořešit způsob výměny a správy dopravních informací ve střední Evropě, tedy v Polsku, Česku, Slovensku či Maďarsku, Rakousku, Chorvatsku a Řecku. I když se na národním systému dopravních informací neustále pracuje, je stále prostor ke zlepšování. 

Co je úkolem Spolkové agentury pro technologické opatření AustriaTech?

AustriaTech je státní organizací zřízenou rakouským ministerstvem dopravy a jejich úkolem je:

Návrh a dohled nad inovativními tématy zajišťující konzultace v oblasti technologické, organizační a socio-ekonomické

Konzultace a koordinace aktivit spojených s implementací evropských nařízení, návrhem nových nástrojů pro mobilitní služby a technologie a jejich zavádění v Rakousku.

Monitorování a vyhodnocování inovativních a implementačních projektů realizovaných v Rakousku na základě právního mandátu

Plánování a provoz spojený se zajištění nediskriminačního přístupu k dopravním datům, provozu a rozvoji národního dopravního modelu, koordinace evropských projektů, podílí se na projektech vědy a výzkumu atd.

Působí jako komunikační prostředník pro účely zvýšení povědomí technologických řešení podporujících mobilitu osob a zboží, zvýšení bezpečnosti a plynulosti dopravy, snížení negativních vlivů na životní prostředí.

Převzato z časopisu

Fotogalerie