Protiletadlový systém – Před Bukem, za Bukem…

…nikdo nesmí stát, nebo nebudu hrát! Systém 9K37 BUK (pro export – Gang) je protiletadlový raketový komplex středního dosahu, kterému se v rámci akce „Ukrajinská krize“ dostalo v poslední době jisté popularity.

Raketový protiletecký systém 9K37 BUK je určený k ochraně průmyslových, administrativních či vojenských objektů před strategickými a víceúčelovými letadly, raketami s plochou dráhou letu, vrtulníky a jinými areodynamickými cíly letícími ve středních a malých výškách. Systém je schopný působit i proti balistickým raketám typu LANCE, raketám HARM a jiným zbraním s vysokou přesností, odpalovaných ze vzduchu či ze země. Systém BUK je ve výzbroji armád celé řady zemí: Azerbajdžán, Bulharsko, Bělorusko, Egypt, Finsko, Gruzie, Indie, Severní Korea, Čína, Rusko, Sýrie, Ukrajina, Vietnam a Venezuela. V poslední době se zdá, že jej využívají k boji s nezákonnou kijevskou vládou též ruští sparatisté z tzv. Donětské lidové republiky.

Operační výsledky

Raketový protiletadlový systém 9K37 BUK je ve výzbroji Ruské armády, resp. v té době armády Sovětského Svazu od roku 1979. Do dnešních dní prošel několika modernizacemi až do připravované verze do výzbroje s typovým označením BUK-3M. Existují též verze námořní, exportní na kolovém podvozku MZKT-69222 6x6, nemluvě o nelicencovaných kopiích. Třínápravový podvozek MKTZ-69222 je vybaven přeplňovaným vidlicovým osmiválcem YaMZ-7513.10-02 nebo 04 s maximálním výkonem 309 kW/420 k nebo vznětovým motorem Volvo D246.30E3-300. V posledních týdnech se protiletecký systém 9K37 BUK chmurně proslavil téměř 100 % podezřením, že bylo s jeho pomocí sestřeleno z deseti kilometrové výšky civilní dopravní letadlo Boeing 777-200ER Malajských aeroliní letu MH17 (17. 7. 2014) na trase Amsterdam – Kuala Lumpur, sestřel pochopitelně nikdo z téměř tří stovek cestujících a posádky nepřežil. Nicméně v „zářezech na pažbě“ systému BUK nalezneme celou řadu bojových a víceúčelových proudových Suchojů SU 25 a s největší pravděpodobností též strategický Tupolev TU 22M, jehož sestřel si nárokuje gruzínská strana (SA-11 BUK-1M) v rámci Jihoosetinské války v roce 2008. Mimochodem Gruzie se dostala k těmto raketovým systémům zřejmě ilegálně přes kontakty na Ukrajině. Před více než rokem navíc systém SA-17 BUK-M2E sehrál mezinárodní roli, když Izraelská letecká armáda zaútočila na pozemní konvoj vozidel v Sýrii s odůvodněním, že v něm byly raketové systémy, které Sýrie posílala hnutí Hizbaláh do Libanonu. Není snad třeba ani dodávat, že Syrská oficiální místa tuto „nemístnou lež“ popřela. Jeden z posledních sestřelů jdoucí na vrub komplexu BUK je ukrajinský supersonic Mig 29!

Baterie BUK

Základní palebná jednotka (baterie) systému 9K37M BUK se skládá z velitelského stanoviště 9S470M1, přehledového radiolokátoru 9S18 (modernizovaná verze 9S18M1), samohybného odpalovacího zařízení 9A310M1 (6x) a samohybného nabíjecího/odpalovacího vozidla 9A31M1 (3x). Samohybné velitelské stanoviště 9S470M1 je umístěné na pásovém podvozku GM-569 (Guseničnaja Mašina), má 28 t, celkovou délku 8,37 m, šířku 3,25 m a výšku 2,975 m. Původní verze byla schopná zpracovat informace o 45 cílech ve výškách do 20 km a jejich souřadnice poskytovat odpalovacím zařízením 9A310 s přesností jednoho stupně v azimutu a polohovém úhlu v dálkové přesnosti cca 700 m. Modernizovaná verze dokáže navíc zpracovávat informace o cílech nejen vlastního radiolokátoru, ale též o další až šesti cílech zpracovávaných nadřízeným stanovištěm (tanková, motostřelecká divize nebo velitelské stanoviště PVO armády). Samohybný přehledový radiolokátor Kupol či Kupol M1 je umístěný na stejném podvozku GM-569 s celkovou hmotností 35 t, resp. na podvozku SU-100P s celkovou hmotností 28,5 t. Samohybné odpalovací zařízení 9A310M je posazené na opět stejném pásovém podvozku GA-569, se čtyřmi raketami 9M38, jeho celková hmotnost nepřesahuje 32,4 t. Odpalovací zařízení je určené k příjmu telekódovaných povelů z velitelského stanoviště, k předstartovní přípravě protiletadlových řízených raket 9M38, k výdeji povelů na odpálení těchto raket, k samostatnému odpálení a k navádění raket na cíl. Odpalovací zařízení pro čtyři rakety je otočné v náměru 360°.

Dosah na cíle ve výšce 3000 m je 85 km, proti letadlům ve výšce 100 m je dosah 35 km. Dosah na nízkoletící cíle (30 m) je 20 km a na vrtulníky ve visu je dosah 8 až 10 km. Doba přechodu z pohotovostního režimu do pracovního nepřevyšuje 20 sekund. Nabití z nabíjecího/odpalovacího přepravníku trvá 12 minut, z transportního vozidla je to potom minut 16. Celková hmotnost nabíjecího/odpalovacího přepravníku je 35,5 t, obsluhu tvoří tři osoby. Protiletadlová řízená raketa 9M38 je jednostupňová střela s dvojrežimovým motorem na tuhé palivo. Okamžik odpálení sedmdesátikilogramové nálože určuje přibližovací radiolokační zapalovač. Raketa je schopná ničit cíle ve výškách od 25 m do 18 až 20 km. Rychlost téměř sedm set kilogramů (685 kg) těžké rakety je 1000 m/s. Ničivý účinek tříštivo-trhavé fragmentované nálože je 17 m. K vojskům je raketa dodávána v kontejneru 9Ja226, ve kterém vydrží bez jakékoliv údržby až deset let. K technickým prostředkům systému 9K37 BUK patří vozidlo technické pomoci 9V881M1 URAL-43203-1012, dílenské vozidlo ATG-M1 s podvozkem ZIL-131, kontrolně-zkušební stanice 9V95M1 umístěná na podvozku ZIL-131a jednoossém přívěsu ILPZ-738, stanice údržby a oprav 9V883M1 na podvozku vozidla URAL-43203-1012 a transportní vozidlo 9T229 pro transport raket 9M38 s podvozkem KRAZ-255B.

Housenkový stroj

Pásový podvozek GM-569 (Guseničnaja Mašina) je sériově vyráběn v továrně Metrovagonmaš (dřívější Mytičinský Mašinnostrojitělný Zavod – MMZ), která je součástí koncernu Transmašholding (2002). Některá vozidla starších sériových výrobních čísel byla vyrobena v továrně Minské Traktorové Závody (MZT). Samostatné šasi GM-569 má celkovou hmotnost 24 t, užitečnou hmotnost 11,5 t, rozvor 4605 mm a světlou výšku 450 mm. Vícepalivový motor s maximálním výkonem 522 kW/710 k nebo 618 kW/840 k dokáže vozidlo rozpohybovat na maximální rychlost 65 km/h. Průměrný talk na podložku odpovídá hodnotě nižší než 0,8 kg/cm². Z výše uvedeného je zřejmé, že protiletecký raketový systém 9K37 BUK je poměrně složitý zbraňový komplex, jehož obsluhu nezvládnou nejen žádní blbci, ale rovněž lze úspěšně pochybovat, že by se to dařilo civilistům či narychlo zformovaným bojůvkám. 

Převzato z časopisu

Fotogalerie