Kamionshow - První letošní mejdan

…všech kamioňáků, jejich rodin, známých, šéfů a také všech příznivců života na kolech jsme mohli tradičně prožít druhý květnový víkend na akci Kamionshow, která se již počtvrté konala na letišti Hoškovice u Mnichova Hradiště. Setkání je to tradičně velice vydařené, letos se organizátorům navíc poprvé povedlo uplatit i rozumné počasí, takže třídennímu proudu zábavy nestálo nic v cestě.

Vše pokaždé začíná v pátek odpoledne, kdy se na letiště začali sjíždět první nadšenci, kteří se rozhodli spojit příjemné s užitečným, a při rozkládání grilů a soudků ještě stihli sledovat čtvrtfinálová utkání na mistrovství světa v hokeji. Novinkou pak byla expozice historických, a později večer i osvětlených vozidel u nedalekého nákupního centra Olympia v Mladé Boleslavi. Nápad převzatý z jiných show se osvědčil a celý den lákaly vystavené renovované LIAZy z kolekce pořadatelské firmy Machala zaslouženou pozornost. Večerní defilé osvětlených trucků byla ta pravá třešnička na dortu, z které měli přítomní naštěstí daleko větší radost, než dopravní policisté, kteří obvykle pro tento druh úprav nemívají velké pochopení. Po návratu na letiště kolem dvaadvacáté hodiny byl již program obvyklý – gril, pivečko, zábava a ulehnutí do peřin dlouho po půlnoci…

Slunečná sobota
Do sobotního rána probudily účastníky sluneční paprsky a nastal tak ten pravý čas pro poslední kosmetické úpravy. Pro mytí (aut i řidičů) byla k dispozici nádrž s vodou, košťátko však musel mít každý vlastní. Už v tuto dobu proudili na letiště první návštěvníci a další se již soustředili kolem trasy spanilé jízdy, na kterou kolona z areálu vyrazila po 11. hodině. Trasa byla vedena skrz malebné vesničky Českého ráje – Mnichovo Hradiště, Veselá, Buda, Kněžmost a zpět a davy příznivců, které ji lemovaly, dávaly jasně tušit, že popularita Kamionshow rok od roku stoupá. Po návratu do Hoškovic mohlo započít klání v tradičních disciplínách sprint a jízda zručnosti (opět platil výborný model „jeď kolikrát chceš“), a dále i v netradičním koulení dakarské pneumatiky, závody na čas a přesnost s paletovým vozíkem a podobných taškařicích. Menší diváky zajisté zaujala expozice RC trucků, jejich tatínky pak malování na dívčí těla nebo již výše zmiňovaná kolekce historických vozů LIAZ (včetně několika dakarských speciálů – to jen tak na nějaké akci pohromadě neuvidíte) a maminky se jistě rády podívaly na vystoupení turnovských mažoretek Perličky. V mezičase byla k dispozici široká nabídka stánků s jídlem, pitím nebo příslušenstvím do kamionů, hříšnici si mohli nechat bezplatně zkon-trolovat tachografové kotoučky nebo kartu řidiče ve stánku Sdružení řidičů CZ.

Díky plně nabitému programu den hezky utekl, slunce zašlo za obzor a přišla ta vhodná chvíle pro další nosný pilíř víkendového programu – rej osvětlených vozidel. U většiny předváděných vozidel bylo jasně vidět, že se o lásku řidičů úspěšně přetahují s rodinami a jinými koníčky a hodiny strávené jejich úpravami byly zkrátka znát. Sem by také směřovala jedna z mála výtek, které bych k pořadatelům měl – do zástupu exklusivně osvětlených vozidel se totiž sem tam dostaly zcela běžné, ničím nezajímavé trucky… a opravdu, čtyři přídavná dálková světla nepovažuji za nic, s čím by mělo smysl chlubit se mezi tím nejlepším, co lze v noci na silnici vidět. A hned poté následoval pro mě další stinný bod víkendu – zatímco většina řidičů poslušně zaparkovala své stroje a začala se věnovat nakládaným masům, klobásám a nápojům všeho druhu, našlo se několik jedinců, kteří nedbaje na svůj podroušený alkoholový stav usedli za volant a za neustálého troubení se projížděli i přes všeobecný zákaz po letišti mezi návštěvníky. Takové „profesionály“ by si rozhodně měli pořadatelé napřesrok daleko více ohlídat, k nějakému maléru v takových situacích nebývá daleko.

Pohodová neděle
Když účastníci v sobotu (nebo v neděli nad ránem, záleželo na vytrvalosti jednotlivců) ulehali do kabin a zatahovali záclonky, na střechy jim již bubnovaly kapky deště. Ty tvořily příjemnou atmosféru pro spánek celou noc, ale naštěstí ráno po nich nebylo ani vidu, ani slechu. I neděle tak mohla proběhnout na vlně pohody a báječné atmosféry, ke které jen přispěla tradiční česnečka zdarma (která sice byla vinou organizačních kotrmelců zaměněna za dršťkovou, šikovnějšími i za klobásu, nicméně ať tak, či onak, snídaně to byla výborná). Po rozehřátí organismů následovala finále závodů ve sprintu a zručnosti, vyhlášení všech hodnocených kategorií a postupný rozjezd k domovům. Kamionshow již pomalu vyrůstá z nemluvněte a míří k dítku školou povinnému a rozhodně má výborně našlápnuto. Celou akcí prochází vždy nenapodobitelná rodinná atmosféra, díky které oblíbenost jediného severočeského setkání neustále stoupá. Z každé chyby se navíc pořadatelé do dalších let poučí a organizace tak stále nabírá na kvalitě. Návštěvu dalšího, již pátého ročníku mohu tedy s klidným srdcem doporučit a osobně se na ni již teď těším.



Zdroj: Trucker 07/11

Fotogalerie