Představujeme
AS-Tronic k pětasedmdesátinám
27.10.2003 00:00
|
Nizozemská automobilka DAF (součást koncernu PACCAR) pozvala evropské motoristické novináře píšící o nákladních vozidlech na oslavu svého výročí do Eindhovenu, kde si pro nás organizátoři připravili velmi zajímavý program s jedním fantastickým překvapením. Ale pěkně popořádku.
Z Amsterodamského letiště jsme se po příletu přesunuli autobusy do Eindhovenu, kde jsme byli ubytováni v hotelu. Večer pro nás přijeli tři historické autobusy z šedesátých let, aby nás po krátké projížďce městem, doprovázené pozdravným troubením od řidičů současných městských autobusů zaparkovali přímo u firemního muzea. A hned úvodem musím konstatovat, že se bylo na co dívat.
Společnost DAF(tehdy se ale jmenovala Machinefabriek en Reparatie-inrichting), založil 1. dubna 1928 Hub van Doorne se svým bratrem Wimem. V prvních letech se oba bratři věnovali strojařině, svařování a kovářským pracem. Až ve třicátých letech zahájili výrobu přívěsů a návěsů, a v roce 1932 bylo změněno jméno firmy naVan Doorneś Aanhangwagenfabriek DAF. Od roku 1949, tedy po druhé světové válce byla již zahájena výroba prvních podvozků pro nákladní automobily.
Trvalo několik let, než společnost přišla s vlastní kabinou. Pohonnou jednotkou tehdy byly zážehové motory Hercules a vznětový Perkins. Od roku 1956 ale DAF vyrábí vlastní agregáty a v roce 1958 jako jeden z prvních začíná DAF u vznětových motorů pro nákladní automobily používat turbodmychadla.
V roce 1973 následuje mezichladič plnicího vzduchu (opět byl DAF jeden z prvních v oboru). Ale starší čtenáři si možná vzpomenou, že firma DAF vyráběla i osobní vozidla. První model DAF 600 se objevil ve výrobě v roce 1958 a to už se slavnou převodovkou Variomatic, umožňující plynulou změnu převodů. Tato převodovka se stala pro malá osobní vozidla DAF charakteristická a provázela je až do roku 1975, kde divizi osobních vozidel DAF převzala společnost Volvo.
DAF vyrobil celkem 820 000 osobních vozidel a to včetně lehkých pick-upů a vanů či off-roadů pro nizozemskou armádu. Ale ještě jedno užitkové vozidlo je spojené se značkou DAF. Po vzniku společného podniku firem DAF a Leyland v polovině osmdesátých let zde byly vyráběny i lehké nákladní automobily nesoucí označení DAF 400.
Dnes již patří tato výroba značce LDV. Myslím že největšího jména si ale DAF získal produkcí nákladních automobilů všech kategorií, od leh ních vozidel zde byly vystaveny i obrněné transportéry. Když jsme se kolem půlnoci plni dojmů z muzea vraceli do hotelu, ještě jsme ale netušili, že druhý den nás čeká další překvapení.
Hned po snídani jsme odjeli autobusy asi 40 kilometrů od Eindhovenu na zkušební okruh automobilky, kde nám společnost DAF připravila doslova „druhé vánoce“. Na velkém parkovišti uprostřed okruhu bylo připraveno 32 nákladních vozidel, počínaje pětitunkou A50 r.v. 1955 až po nejmodernější modely řady LF, CF a XF. A nechyběly ani vojenské transportéry YAA328 6x6 z roku 1958.
A aby toho nebylo málo, skoro u všech vozidel na nás čekal instruktor s klíčky a mohli jsme si tyto historické DAFy vyzkoušet i v provozu. Já jsem nejdříve usednul za volant desetitunky A 13 DA 500 r.v. 1971 v kapotovém provedení a s nástavbou určenou na svoz veterinárního odpadu. Pětilitrový motor s výkonem 100 koní měl příjemný jadrný zvuk a čtyřstupňová převodovka s neskutečně dlouhou řadicí pákou vyžadovala při řazení směrem dolů meziplyn.
Pak jsem si vyzkoušel valník s plachtou FA 1600 s celkovou hmotností 9 tun z roku 1963. Ten sice měl pětistupňovou převodovku, ale bylo nutné používat meziplyn při jakémkoliv řazení.
A aby toho nebylo málo, ještě jsem skočil za volant osmitunky A 1902 DS 360 r.v. 1968, která měla jako nástavbu domíchávač betonu. Bezmála šestilitrový motor DADF DS 575 s výkonem 150 koní, pětistupňová převodovka s řadicí pákou kdesi u zadní stěny kabiny, řazení s meziplynem, no prostě zážitek.
Ale na ploše byly připraveny i tahače návěsů DAF FT 2600 DKA r.v. 1973 s dvanáctistupňovou, přímo řazenou převodovkou a s motorem DKA 1160 s výkonem 230 koní, nebo tahač FT 2800 DKTD r.v. 1986 s dvanáctilitrovým motorem o výkonu 256 koní. O ten byl největší zájem, protože na návěsu byly upevněny dva dlouhé betonové nosníky.
Protože s historickými vozidly bylo možné pro velký zájem novinářů (ale těm mladším řazení s meziplynem dělalo často tak velké problémy, že musel řídit instruktor) objet jen několik kol, dostal jsem se i na krátkou terénní dráhu, kde jsem se svezl s vojenským transportérem YA328 6x6 s motorem Hercules (r. v. 1958).
Tady na mě udělalo největší dojem řazení rychlostních stupňů. Jednalo se totiž o školní vozidla, a tak převodovky měly zcela určitě ta „nejlepší léta“, kdy šlo řadit pouze s menším úsilím, za sebou. Teď jsem byl instruktorem upozorněn, že musím s řadicí pákou zacházet značně razantně až bezohledně, jinak nezařadím.
A na závěr procházkou historickými nákladními vozidly DAF jsem se ještě krátce svezl se sklápěčkou DAF NAT 2826 DKS z roku 1982. Tento typ sklápěčky stále ještě můžete potkat v provozu. Pod dlouhou kapotou je dvanáctilitrový motor s výkonem 320 koní a šestnáctistupňová přímo řazená převodovka ZF 16 S 220. Celková hmotnost vozidla je 16 tun.
O moderní automobily řad LF, CF a XF, byl výrazně menší zájem s výjimkou vozidel LF 55.250 a CF 75.310, která měla plně funkční hasičskou nástavbu. Tyto automobily patřily hasičům výrobního závodu. Já jsem využil příležitost,že zde také byla čerstvá novinka, tahače řady CF se samočinnou převodovkou AS-Tronic. Skočil jsem za volant verze FT CF 85.480, tj. s výkonem motoru 355 kW/483 koní s třínápravovým návěsem.
Podle slov instruktora jsme měli celkovou hmotnost 30 tun. Když jsme objížděli druhý okruh na zkušební dráze, přikázal mi instruktor odbočit k bráně, a jako jeden z mála přítomných novinářů jsem měl možnost vyzkoušet převodovku AS-Tronic přímo v běžném provozu. Nikoliv však na dálnici, ale na venkovských silnicích, šířkou odpovídající našim silnicím II. třídy.
AS-Tronic umožňuje jak samočinné řazení, tak i sekvenční. Byl jsem příjemně potěšen plynulým zařazováním jednotlivých stupňů bez nějakých rázů. Škoda, že zcela rovná krajina neumožnila využít výkon motoru v nějakém kopci. Výhodu samočinného řazení převodovky AS-Tronic jsem ale hned ocenil v hustém provozu, kdy jsem se při míjení s protijedoucími nákladními auty či autobusy na úzkých silnicích mohl plně věnovat řízení.
Po návratu na zkušební okruh jsme ještě navštívili výrobní závod automobilky DAF v Eindhovenu, ale o tom až příště. text: Jiří Krenar zdroj: Doprava a silnice 7/2003 |