Sdružení pro dopravní telematiku – Vše o elektronickém mýtném

Ve Sdružení pro dopravní telematiku působí pracovní skupina, která se věnuje elektronickému mýtnému.

Pracovní skupina elektronického mýta působí od loňského léta a navázala na tradici pracovních skupin, které se věnují mimo jiné standardizaci elektronického odbavování ve veřejné dopravě nebo satelitní navigaci. Požádali jsme o rozhovor člena prezidia Sdružení pro dopravní telematiku a koordinátora Pracovní skupiny elektronické mýtné Ondřeje Zaorala.

Co je hlavním cílem pracovní skupiny elektronického mýta?

Hlavním cílem pracovní skupiny je vytvořit vysoce kvalitní a rozsáhlou informační bázi týkající se moderních způsobů výkonového zpoplatnění. SDT chce touto aktivitou přispět ke zlepšení znalostí odborné veřejnosti nejen o zkušenosti s více než šestiletým provozem mýta v České republice, ale i o zkušenosti členů se zahraničními projekty.

Jakým hlavním tématům se skupina věnuje a kdo tuto činnost financuje?

Pracovní skupina pokrývá témata jak ekonomická (např. strategie zpoplatnění, otázky fiskálních efektů a financování infrastruktury), tak technická a dopravní (např. telematické či regulační funkce). Odborné zdroje poskytují ti členové našeho Sdružení, kteří měli zájem o aktivitu v pracovní skupině, a to na své vlastní náklady. Pracovní skupina samozřejmě využívá i administrativního servisu kanceláře SDT, která je hrazena z členských příspěvků.

Jakým způsobem se informace od této skupiny dostávají k veřejnosti?

Výstupy jsou po vytvoření a schválení v pracovní skupině postoupeny k vyjádření Prezidia SDT. Teprve poté mohou být výstupy zveřejněny. Veškeré výstupy pracovní skupiny (zejména v podobě odpovědí na tematické otázky) jsou přístupné na webu www.elektronickemytne.cz. Pracovní skupina své výsledky prezentuje i na akcích SDT a občasných tiskových konferencích. 

Jak vypadá příprava k výběrovému řízení na provozovatele mýtného systému po roce 2017 a které společnosti připadají v úvahu?

Mýtný systém tak, jak jej všichni známe a jak je v České republice provozován od roku 2007, je v majetku státu. Provozní smlouva se současným dodavatelem končí k 31. 12. 2016. Otázka výběru provozovatele od ledna 2017 je spojována s otázkou rozšíření zpoplatnění na silnice nedálničního typu, ke kterému se při posledním projednávání materiálu o mýtném Rusnokova vláda jednoznačně nevyjádřila. V současné době probíhá příprava výběrového řízení na projektového manažera, který by měl připravit výběrové řízení na samotného provozovatele mýtného. Přesnější parametry ani jednoho výběrového řízení nám momentálně nejsou známy. 

Jaká je výše sazeb V ČR ve srovnání s ostatní Evropou a například USA?

Srovnávání sazeb je metodicky složité téma a bez znalosti širšího kontextu není možné sazby srovnávat tak, aby toto srovnání mělo i vypovídací hodnotu. Velkým ekonomickým problémem je hodnocení sazeb z pohledu kupní síly země a současně mezinárodního rozměru silniční dopravy. Například kupní síla obyvatele ČR je nižší než v Rakousku, ale kamion jedoucí z Německa do Maďarska se bude rozhodovat mimo jiné podle ceny mýtného na české a rakouské dálnici. Pravidelně srovnáváme sazby v regionu střední Evropy, a to vždy jen pro vybranou kategorii vozidel, která v mezinárodní nákladní dopravě právě převládá. S přijatelnou mírou zobecnění se dá říci, že české sazby jsou na úrovni německých a slovenských. Nejvyšší sazby v našem regionu má tradičně Rakousko, kde kamion třídy Euro V s pěti a více nápravami zaplatí za kilometr o 2,5krát více než v ČR. Ve zmíněných Spojených státech existují zejména objektové mýtné systémy zpoplatňující například most, nebo tunel. Jiné systémy používají dynamické stanovení ceny k regulaci dopravy. Dopravně – ekonomický kontext zpoplatnění je tak zcela jiný. Proto se v našich srovnáních držíme na starém kontinentu. 

Vyplatilo se omezení nákladní dopravy v pátek odpoledne stanovením vyšších sazeb mýtného?

Zvýšení pátečních sazeb pro nákladní vozidla je jediným časově-regulačním nástrojem mýtného systému v České republice. Cílem je motivovat dopravce k uskutečnění jízd v jinou dobu a tím pádem uvolnit dálnice osobním automobilům. Z vyhodnocení historických dat je patrné, že se část odpoledních jízd přesunula a odehrává se dopoledne. Počet ujetých kilometrů v časovém pásmu zvýšených sazeb poklesl pouze o 15 %. Původní cíle se tak nenaplnily. Při zvýšení sazeb o 50 % ukazuje tento výsledek nízkou citlivost dopravců na změnu mýtné sazby. Vzhledem k požadavku mnoha odběratelů na dopravu v režimu just-in-time a nedostatku parkovacích ploch však tento výsledek není překvapivý.

Jaké další zpoplatnění silnic v ČR se připravuje?

Již několik let je otevřena diskuse o zpoplatnění silnic nedálničního typu (silnic I.třídy, případně i nižších tříd) a budoucnosti zpoplatnění osobních vozidel. Obě témata se objevují spíše nárazově a naše Sdružení pravidelně upozorňuje na potřebu odborné diskuse a zejména systematické práce na obou tématech. V pracovní skupině jsme tak bohužel mohli konstatovat, že důvěryhodná studie proveditelnosti zpoplatnění silnic nižších tříd, která by byla zpracována na základě expertní znalosti, podrobena kritickému rozboru široké odborné veřejnosti a následně konsensuálně přijata, prozatím neexistuje. Zpoplatnění osobních vozidel se naše pracovní skupina ještě nevěnovala. 

Jaký je váš názor na užití mikrovlnné technologie a satelitní technologie, co je podle vás výhodnější?

Mikrovlnné a satelitní mýto, tedy obě mýtné technologie přicházející v členských státech EU dle Směrnice 2004/52/ES v úvahu, jsou pouze nástrojem. Nejprve je proto vždy nutné stanovit cíl (finanční výnos, nebo realizace regulačních politik), za kterým je elektronické zpoplatnění nákladních vozidel zaváděno. Ze stanoveného cíle vyplyne rozsah zpoplatněné sítě a počet vozidel, na které zpoplatnění dopadne (tj. počet vozidel, které bude třeba vybavit OBU jednotkami). Teprve poté lze uvažovat o vhodnosti jedné z technologií. Mikrovlnný systém je vhodný pro zpoplatnění páteřní sítě, po které se pohybuje hodně vozidel (tj. je třeba velké množství relativně levných palubních jednotek). Protože většina zemí Evropy řeší přesně tuto situaci, převládá v Evropě využití mikrovlnných systémů. Satelitní systém se hodí na plošné zpoplatnění, kdy jsou náklady na stavbu sítě mikrovlnných senzorů (bran) z hlediska ekonomické návratnosti neúměrné. Takový systém se však stále musí vyrovnat s náklady na složitější satelitní jednotky, vymáhání mýtné povinnosti a zajištění distribuční sítě na velkém území.

Co nabízí evropská služba elektronického mýtného a pro koho je určena?

Evropská služba elektronického mýtného (EETS) je iniciativa EU, jejímž cílem je zjednodušit platbu mýtného pro dopravce v EU. EETS by měla v budoucnu odstranit dnešní nutnost registrovat vozidlo do všech systémů v Evropě a mít ve vozidle několik palubních jednotek funkčních vždy pouze v jedné zemi. Vizí je proto jedna palubní jednotka akceptovaná pro platbu mýta ve všech zemích EU. Takovou jednotku si dopravce pořídí od poskytovatele jednotek, nikoli od provozovatele mýtného systému. O možnost poskytovat evropské jednotky usilují zejména vydavatelé tankovacích a fleetových karet. Ti jsou svým klientům mnohem blíže než národní výběrčí mýtného, a proto by se díky EETS mohlo v příštích letech placení mýta pro dopravce zjednodušit. 

Kdo se u nás podílí na provozu elektronického mýtného a za jakých finančních podmínek?

Na implementaci a provozu mýtného systému se podílejí organizace na straně státu, generální dodavatel a jeho subdodavatelé. Ministerstvo dopravy je v roli zadavatele, Ředitelství silnic a dálnic ČR je oficiálním provozovatelem mýtného systému. Státní fond dopravní infrastruktury je konečným příjemcem vybraného mýtného. Mobilní kontrolní hlídky zajišťuje Celní správa České republiky. Konsorcium Kapsch v roli generálního dodavatele je odpovědné za dodávku mýtného systému (která proběhla po etapách postupně od roku 2006) a do roku 2016 je technickým provozovatelem mýtného systému. Mezi jeho nejvýznamnější subdodavatele patří mimo skupinu Kapsch společnosti AŽD Praha, s. r. o., Cross Zlín, a. s., Československá obchodní banka, a. s., a Telefónica O2 Czech Republic, a. s. Naprostá většina ceny, kterou stát platí za provoz mýtného systému, je fixní a nezávislá na objemu vybraného mýtného. Pří účinnosti výběru nad 95 % získává generální dodavatel bonus ve výši poloviny mýtného, které se vybere nad tuto hranici. Naopak pokud by účinnost poklesla pod 95 %, musí dodavatel uhradit státu celou takto vzniklou ztrátu. Měření účinnosti zajišťuje nezávislý auditor, kterým je společnost CGI IT Czech Republic. 

Je náš mýtný systém naprosto spolehlivý i vůči těm, kteří se chtějí placení vyhnout, a jak funguje systém vymáhání mýtného pro zahraniční soupravy?

Mýtný systém kontroluje automaticky vozidla na kontrolních branách. Nákladná manuální kontrola je tak nahrazena automatickým systémem, který k dalšímu prozkoumání předává pouze podezřelé případy. Kontrola na silnicích spadá do kompetence Celní správy. Řidič musí doplatit dlužné mýtné úseky a zaplatit pokutu, která je ale velice nízká. Vymáhání pohledávek od řidičů po opuštění České republiky je problematické. Toto však není jen problém mýtného, česká legislativa je ve srovnání s Evropou obecně velice benevolentní vůči zahraničním neplatičům. Například rakouský Asfinag neřeší, kolik řidič ujel bez placení. Ten musí zaplatit 120 euro a pokud vůbec nemá palubní jednotku, pak dokonce 240 euro „náhradního mýtného“. Pokud řidič nezaplatí, čeká ho pokuta 300 až 3000 euro.

Existuje studie na jednotný systém placení mýtného pro státy EU?

Evropská Unie se v oblasti mýtného zaměřuje na interoperabilitu pomocí již zmíněného modelu Evropské služby EETS. V její definici se explicitně píše, že EETS nemá ambici nahradit jednotlivé národní mýtné systémy. Jejich provoz zůstává stále plně v kompetenci členských států. Evropská regulace tak stanovuje technologie a princip EETS, způsob výpočtu sazeb a připouští možnost zavést ekologické přirážky ve stanovené maximální výši. Zavést nyní v Evropě jednotný systém by bylo politicky složité, velkým problémem by navíc bylo i částečné zmaření investic do dnes existujících systémů. 

A kolik mýtných jednotek potřebuje nyní řidič v EU?

V současné době je Evropě v provozu 13 národních elektronických mýtných systémů, které vyžadují použití OBU jednotky. Pojede-li řidič ze Slovenska do Portugalska, projede 6 států. Dnes na tuto trasu potřebuje minimálně 4 jednotky – slovenskou, českou, německou a ve Francii, Španělsku a Portugalsku může použít společnou OBU.

Kdy mohou dopravci žádat o slevu na mýtném a za jakých podmínek?

Možnost uplatnit slevy na mýtném mají dopravci od roku 2012. Nárok na slevu vzniká řádnou registrací vozidla dopravce a dosažením minimálního objemu předepsaného mýta. V roce 2013 byla stanovena minimální částka na 100 tis. Kč za kalendářní rok. Výše slevy se s objemem uloženého mýta zvyšuje od pěti do třinácti procent.

Převzato z časopisu

Fotogalerie