Safe and Sober – Alkohol nepatří na silnice

Evropská rada bezpečnosti silničního provozu pořádala v Praze seminář „Safe and Sober“.

Jednalo se o představení zámku zapalování s detektorem alkoholu pro zaměstnance. Samozřejmě se na semináři probírala veškerá problematika řízení pod vlivem alkoholu v České republice a v celé Evropské unii. Moderátorem semináře byl ing. Josef Mikulík, CSc., z Centra dopravního výzkumu, kterého jsme požádali o rozhovor.

Můžete představit Evropskou radu bezpečnosti silničního provozu a přiblížit její činnost?

Evropská rada bezpečnosti dopravy (European Transport Safety Council – ETSC) je mezinárodní nezisková organizace, jejímž posláním je přispět ke snížení nehodovosti v dopravě a zejména jejích závažných následků na životech a zdraví. ETSC svými aktivitami pokrývá všechny druhy dopravy. Ale vzhledem k tomu, že silniční doprava hraje v evropském dopravním systému dominantní roli a také proto, že v silničním provozu dochází k největším lidským ztrátám, je většina aktivit ETSC zaměřena na zvýšení bezpečnosti silničního provozu. ETSC je v evropském měřítku nejvlivnějším a nejdůslednějším iniciátorem uplatňování opatření ke snižování nehodovosti na evropských silnicích. Hlavní úsilí zaměřuje především na ovlivňování vrcholových orgánů Evropské unie, kterým systematicky předkládá návrhy na přijetí celoevropských opatření, která mohou přispět ke snížení tragických následků silničního provozu. Trvale spolupracuje nejen s administrativou Direktoriátu pro mobilitu, ale hlavně s poslanci Evropského parlamentu. K účinnému ovlivňování jednání EP nepochybně přispívá i fakt, že polovina členů výboru ředitelů ETSC jsou europoslanci. Na druhé straně působí ETSC velmi intenzivně i na úrovni jednotlivých států s cílem podpořit rozvoj místních, regionálních i celostátních bezpečnostních aktivit a iniciovat národní rozhodovací orgány k efektivní bezpečnostní politice. Svou argumentaci a prosazování bezpečnostních opatření opírá především o výsledky společných evropských i národních výzkumných projektů. Vychází však také z osvědčených praktických řešení (best practices) získaných v různých zemích a intenzivně napomáhá k jejich širšímu uplatnění. Využívá k tomu expertních znalostí získaných od svých členů. V současné době ETSC sdružuje 45 národních výzkumných ústavů a mezinárodních organizací. Z České republiky je jejím členem již od roku 1997 Centrum dopravního výzkumu.

Jaká je v současnosti česká národní strategie bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích se zaměřením na alkohol?

U nás, stejně jako v jiných zemích, je řízení pod vlivem alkoholu považováno za jednu z nejzávažnějších příčin nehod v silničním provozu. Proto je tento vážný rizikový problém zařazen mezi priority Národní strategie bezpečnosti silničního provozu na období 2011–2020, kterou schválila vláda ČR v srpnu loňského roku. Je zde zapracována sada opatření výchovného charakteru, která mají upozornit na omezenou schopnost bezpečného řízení pod vlivem alkoholu i jiných návykových látek a rizika ohrožení nejen ostatních účastníků silničního provozu, ale i řidičů samotných. Současně jsou zde zařazena i opatření zaměřená na zintenzivnění kontrol zjišťujících požití alkoholu a zpřísnění postihu za porušení tohoto zákazu. Speciální pozornost zaměřená na činnost policie v problematice řízení pod vlivem alkoholu je i součástí Resortního akčního programu ministerstva vnitra pro plnění Národní strategie bezpečnosti.

Jak se vyvíjí počet nehod způsobených alkoholem v ČR, kolik těžce zraněných a usmrcených má na svědomí?

Počet nehod s přítomností alkoholu v krvi viníka, stejně jako počet zraněných a usmrcených, měl v letech 2002-2007 příznivou klesající tendenci. V roce 2008 ale došlo k jejich výraznému nárůstu, počet usmrcených vzrostl na 80 (více než dvojnásobek oproti předchozímu roku), v roce 2009 dokonce dosáhl 123 osob. Výrazný nárůst smrtelných následků v těchto letech je však třeba dát do souvislosti i se zpřesněním evidence smrtelných nehod u havárií, kdy nebyli postiženi další účastníci nehody, ale pouze řidič. Od roku 2010 bylo také přijato zásadní opatření služby dopravní policie, které stanovuje, že ověření požití alkoholu se zjišťuje při každé policejní kontrole. Od té doby také významně klesá počet závažných následků tohoto typu nehod. Již v roce 2010 se snížil počet usmrcených na 102 osob, v roce 2011 poklesl na 89 osob. Stejný trend vykazují i počty zraněných osob. Dosavadní statistiky roku 2012 vykazují zatím slibnou tendenci dalšího poklesu. V této souvislosti je důležité podtrhnout, že významnou roli hraje zákonem daný zákaz požití alkoholu, který jednoznačně a srozumitelně vymezuje nezákonnost konzumace alkoholu v souvislosti s řízením vozidla. Toto zdánlivě velmi striktní opatření je však třeba vnímat v souvislosti s nadprůměrnou spotřebou alkoholu v ČR, kde v roce 2009 připadlo 16,6 litrů požitého alkoholu na 1 obyvatele, zatímco průměr v zemích EU činil jen 12,5 litrů. Lze s vysokou pravděpodobností předpokládat, že prolomení nulové tolerance by přineslo fatální následky a tuto zodpovědnost by si měli ti, kteří ji prosazují s veškerou vážností uvědomit. Situace v ostatních evropských zemích je dostatečně přesvědčivým důkazem.

Jak je tomu v EU?

Při porovnání s ostatními zeměmi EU je vhodné hned v úvodu připomenout velmi dobrou pozici České republiky, kterou je třeba přičíst právě již uvedené nulové toleranci alkoholu při řízení a několik desetiletí trvajícímu soustavnému preventivnímu působení na veřejnost i dohledové práci policie. Zatímco v ČR např. v roce 2009 (kdy počet usmrcených při nehodách dosáhl v posledním období nejvyššího počtu) činil podíl usmrcených při nehodách zapříčiněných alkoholem zhruba 15 %, evropský průměr byl více než 20 %. V EU přitom nejsou výjimkou země, kde se tento podíl pohybuje i nad 30 %. ETSC udává, že řízení pod vlivem alkoholu představuje každoročně v zemích EU v silničním provozu spolupůsobící faktor u více než 7500 úmrtí. Proto také ETSC věnuje problematice alkoholu při řízení cílenou pozornost a vytvořila i speciální programy, jejichž cílem je přispět k zásadní redukci těchto tragických následků nezodpovědného chování některých řidičů. Aktuální informace jsou průběžně zveřejňovány v ETSC bulletinu - Drink Driving Monitor dostupném rovněž na www.etsc.eu. Je všeobecně známou skutečností, že ve většině zemí EU je povolená hranice alkoholu v krvi 0,5 promile, což bývá obvyklý argument iniciátorů zrušení nulové tolerance u nás. Jednoznačný a všeobecný evropský trend je však tyto hranice snižovat. Kromě toho jsou již v 9 zemích EU zavedeny nižší hranice nejen u řidičů začátečníků, ale také i u profesionálních řidičů. Např. v Německu, kde je povolená hranice 0,5 promile, je pro tyto uvedené skupiny řidičů zavedena nulová tolerance, v Rakousku 0,1 promile, v dalších zemích (Nizozemsko, Irsko, Francie) 0,2 promile. Dále např. v Německu, je viník dopravní nehody, kterému byla zjištěna i nižší než povolená hranice alkoholu v krvi, postižen i snížením plnění finanční náhrady ze strany pojišťovny, což bývá nezanedbatelná částka u osobních zraněních. Nulovou hranici alkoholu pro řidiče začátečníky a profesionály doporučuje i tzv. Kochova zpráva Evropského parlamentu ze září loňského roku.

Jaké právní prostředky má u nás dopravní policie při boji proti opilým řidičům za volantem?

Právním základem pro práci policie je zákon o silničním provozu (č. 361/2000 Sb.), který stanovuje zákaz požívání alkoholu v souvislost s řízením i povinnosti řidiče podrobit se zjištěním, zda není pod vlivem alkoholu. V příslušných paragrafech pak dává policii pravomoci k zastavení vozidla, vyšetření ke zjištění řidiče, zda není pod vlivem alkoholu, zabránění v jízdě, odebrání řidičského průkazu i uložení pokuty za přestupky. Provedení vyšetření na alkohol pak ještě upřesňují další zákony (č. 379/2005 Sb., č. 273/2008 Sb.). Odborné vyšetření provádí policie certifikovanými přístroji Dräger 7410 a 7510 v souladu s metodikou předepsanou ČMI. Jeví se, že policie má k dispozici patřičné právní prostředky pro postih řidičů porušujících zákon. Je však otázkou, zda jsou nebo mohou být patřičně využívány v konfrontaci s kreativitou českých řidičů snažících se vyhnout postihu, mnohdy i s podporou zainteresovaných právníků. Stejně tak je i otázkou nakolik jsou mnohdy adekvátní právní kvalifikace a následně úměrné tresty za zabití jiných účastníků silničního provozu řidičem, který řídil pod vlivem alkoholu. Nepochybně tyto přístupy jsou kontraproduktivní z pohledu působení na veřejnost.

Na jakém stupni jsou nyní technologie tzv. alkoholových zámků?

Alkoholové zámky, přesněji řečeno zařízení znemožňující nastartování vozidla při zjištění, že řidič má v krvi určitou dávku alkoholu, jsou již ověřeným technickým řešením problému řízení pod vlivem alkoholu. První alkoholový zámek byl vyvinut v roce 1985 v USA a již na konci osmdesátých let byly odstartovány na severoamerickém kontinentě první ověřovací programy jejich použití v provozu. V té době tam byly nehody související s alkoholem mimořádně závažným problémem, poněvadž usmrcení jimi způsobená přesahovala často i polovinu všech smrtelných následků silničních nehod. Na evropském kontinentě je jejich průkopníkem švédská automobilka Volvo. Na jejich vývoji systematicky pracuje od začátku devadesátých let a již v roce 1999 začala s prvním programem jejich aplikace ve svých nákladních vozidlech. V současné době je již vyvinuta tzv. třetí generace elektro-chemických alkoholových zámků založených na dechovém testu přímo propojeným s elektrickým systémem vozidla, kdy v případě pozitivního zjištění alkoholu je zablokováno nastartování vozidla.

Jak jsou cenově dostupné a lze je montovat do jakéhokoliv typu automobilu?

Cena alkoholových zámků, tvoří, obzvláště u nákladních vozidel, prakticky zanedbatelnou část jejich pořizovací ceny. Platí to zejména u vozidel, kde jsou tyto zámky montovány do vozidla již při výrobě jako součást jejich základního vybavení. Cena samostatného zařízení dodatečně zabudovávaného do vozidla se pohybuje kolem jednoho tisíce eur. V Nizozemsku, kde je zabudování alkoholových zámků součástí povinného rehabilitačního programu pro řidiče, kteří závažným způsobem překročili povolenou hranici alkoholu (všeobecně 0,5 promile, pro začínající řidiče a řidiče profesionály 0,5 promile) stojí instalace zařízení a ukládání dat cca 2500 eur a další jeden tisíc eur je ročně spojeno s administrativními a monitorovacími náklady. Tyto náklady si platí řidič-přestupce.

Jak se daří uvádět do praxe alkoholové zámky?

Kromě již uvedeného příkladu nizozemské aplikace alkoholových zámků a širokého uplatnění v USA jsou již tyto také používány jako účinné preventivní opatření i v Kanadě, Austrálii a Japonsku. V Evropě nastal rozmach jejich legislativního zavedení zejména v posledních dvou letech jako reakce na pozitivní zkušenosti získaných z pilotních projektů. Jejich aplikace pokrývá nejen skupinu profesních řidičů, ale především řidičů, kteří mají problémy s alkoholem při řízení vozidla. Ukázkovým příkladem je již zmíněné Švédsko. Od začátku roku 2012 jsou zde alkoholové zámky povinně instalovány ve vozidlech řidičů, kteří překročili hranici alkoholu 0,1 promile a opakovaných přestupců. Švédská vláda také rozhodla, že 75 % vládních vozidel a všechny školní autobusy musí být do konce roku 2012 vybaveno tímto zařízením. V různém rozsahu jsou obdobná nařízení dále zavedena ve Finsku, Francii a Belgii. Pilotní projekty byly nastartovány nebo se připravují ve Velké Británii, Irsku, Španělsku, Rakousku, Německu a Slovinsku. Akceleraci v zavádění alkoholových zámků jistě přinese již zmíněná Kochova zpráva Evropskému parlamentu, která doporučuje jejich použití u opakovaných alko-přestupců, ale také povinně u všech nových typů komerčních a nákladních vozidel. Také vyzývá Evropskou komisi, aby v průběhu roku 2013 připravila návrh direktivy pro používání alkoholových zámků včetně potřebných specifikací pro jejich technické uplatnění. V České republice je zakotveno pilotní ověření použití alkoholových zámků v Národní strategii na tuto dekádu bez bližšího určení termínu jeho zahájení.

Od kdy probíhá kampaň proti řízení pod vlivem alkoholu, kdo ji organizuje a jaké výsledky přinesla?

Kampaně proti řízení pod vlivem alkoholu jsou v České republice trvalým tématem již od začátku sedmdesátých let minulého století. Přirozeně jsou stále aktuální, poněvadž každoročně přibývají tisíce nových řidičů, kteří si neuvědomují nebezpečí, které přináší alkohol při řízení. Navíc otřesné případy tragických nehod mladých řidičů, zejména tzv. diskonehod pátečních a sobotních nocí, potřebu stálé osvěty v této oblasti jednoznačně potvrzují. Neplatí to však pouze jen pro mladé a začínající řidiče, ale i pro zkušené řidiče střední generace, kteří jsou dle statistik nehod v jejich tragických následcích výrazně zastoupení. Bohužel v této věkové skupině lze těžko očekávat jakýkoliv efekt výchovného působení pomocí kampaní. Zahraniční zkušenosti ukazují, že alkoholový zámek a hrozba ztráta řidičského oprávnění jsou pro tuto skupinu nesrovnatelně účinnějším výchovným prostředkem. Klíčovou roli v oblasti preventivního působení na řidiče hraje oddělení BESIP, které je organizační součástí Ministerstva dopravy. Na jeho webových stránkách www.ibesip.cz/ jsou dostupné veškeré informace k této problematice včetně probíhajících kampaní. Nezodpovězenou otázkou však zůstává jejich účinnost. Ale s tímto problémem se potýkají i v zahraničí. Důležitým předpokladem pro jejich efektivní působení je jejich provázanost především s dohledem v silničním provozu, účinným sankčním systémem a také postupnými úpravami stavebního uspořádání silničních komunikací.

Převzato z časopisu

Fotogalerie