DAREBÁCTVÍ KOLEM NÁS – STÁČENÍ TACHOMETRU

Stáčení tachometru: taková hloupost! Tachometr totiž stáčet nejde a je to celé nesmysl. Víme to už mnoho let. 

Už kdysi můj kolega Dr. Štěpánek kamsi jel na pracovní cestu. Když ji vyúčtoval, účtárna mu cesťák vrátila. Prý nevyplnil řádně kolonku „stav tachometru“ při počátku cesty a napsal tam nulu. Takže ať to udělá pořádně. 

Kolega formulář účtárně vrátil s tím, že je vyplněn správně. A kolotoč se opakoval. Až se Dr. Štěpánek naštval a účtárně napsal: 

Víte co je tachometr?

Tachometr je složené slovo z řečtiny. Tachos je rychlost a to druhé se týká měření. Když zahajoval cestu, rychloměr – tedy tachometr byl na nule. Stejně tak když dojel a zastavil. Takže NULA. 

Přirozeně, že se ta úřednice v účtárně naštvala také a nakonec se nějak dohodli a cesťák proplatila. To když nahradil „stav tachometru“ prostě jiným a správným termínem „stav počítače kilometrů“. 

A tak je to dosud. Pořád se všichni pletou s tím, co je tachometr a co je počitadlo ujetých kilometrů. Tak o tom pořád hloupě mluví i moderátor Koranteng z Novy nebo Josef Svoboda, další hříšník, tak o tom píše tisk, třeba i Lidové noviny, když věnují celou stránku tomu, že najeté kilometry hrají stále větší roli. Pletou si to dokonce i pojišťovny. Všichni mluví o stáčení tachometru, ačkoli je to hloupost. Tak třeba i v magazínu pro opravárenství najdeme dokonce celý článek o tom, jak Senát schválil přísnější postihy za stáčení tachometrů. To je sice dobrá informace, ale se skutečným stáčením tachometrů to nemá nic společného. Vždyť i senátor se může podívat a Wikipedie mu prozradí, že „ Tachometr, z řeckého tachos – rychlost a metrein – měřit je zařízení na měření rychlosti vozidel, často bývá sdruženo s hodometrem, počítadlem ujetých kilometrů. V letectví se pro měření rychlosti letadel používá místo tachometru letecký rychloměr, který pracuje na jiném principu.“ 

A Wikipedie dodává, že tachometr vynalezl v r. 1888 chorvatský profesor Josip Belušič a v tehdejším Rakousku-Uhersku byl patentován pod názvem velocimetr. Automobily se s ním potkaly už na začátku 20. století (tehdy jen na přání), do standardní výbavy se dostal až po roce 1910. Do 80. let 20. století byl pohon přístroje mechanický, poté jej nahradily přístroje elektronické. 

Nakonec upřesňuje: 

„Takzvané přetáčení tachometru se ve skutečnosti týká počítadla ujetých kilometrů. Ujeté kilometry zhruba vyjadřují míru opotřebení vozidla a snížení údaje o ujetých kilometrech má většinou oklamat případného kupce ojetého vozu. Starší mechanická počítadla si dokázal zručný majitel vozu přetočit takřka sám. Moderní digitální počítadla jsou integrovaná do palubních počítačů automobilů, ale i ta lze přenastavit. Zájemce o koupi staršího vozidla je tak uveden v omyl, protože údaj počítadla ukazuje na menší opotřebení vozidla, než odpovídá skutečnosti.“

Takže vlastně co ještě dodat: že už by konečně mohli všichni přestat s nesmysly a nazývat věci pravými jmény. Budeme to dělat i my. Budeme se věnovat stáčení hodometru, tedy stáčení počítadla ujetých kilometrů. Přirozeně u automobilů a motocyklů. Tachometr totiž měly v minulosti i kamery ke sledování otáčení klikou. To ovšem už vůbec není náš případ. 

U automobilů a motocyklů jde skutečně o problém. Až padesát procent ojetých aut prodávaných na trhu, zejména dovezených ze zahraničí, má nějak počítadlo zmanipulované. Dokonce byla zjištěna vozidla, která měla stočené počítadlo o půlmilionu kilometrů i více. Taková manipulace samozřejmě neznamená jen podvod, ale i ohrožení bezpečnosti silničního provozu. Proto se to také nakonec dostalo i do novely zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, který
od 1. 10. 2018 zavádí až půlmilionovou pokutu tomu, kdo počítadlo ujetých kilometrů stočí – přirozeně dolů. Novela zákona č. 56/2001 Sb. to uvádí v § 36/4. Pokuta za nezákonnou manipulaci je určena v § 83/2b. 

Doposud se takové podvodné způsoby daly podřadit pod ust. § 209 trestního zákona, pokud škoda byla vyšší, než pět tisíc korun. Dokazování však bylo složitější. Vyplývá to i ze samé té skutkové podstaty: 

„Kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu, nebo zamlčí podstatné skutečnosti a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty“ (§ 209/1 tr. zák.).

Při recidivě – odsouzení nebo potrestání za takový čin v posledních třech letech – stoupá trestní sazba ze šesti měsíců až na  tři léta odnětí svobody. Přizpůsobení větší škody jde o 1-5 let odnětí svobody nebo o peněžitý trest a trestem 2-8 let odnětí svobody může být pachatel potrestán jako člen organizované skupiny, jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného, při způsobení značné škody, atd. 5-10 let odnětí svobody hrozí při způsobení škody velkého rozsahu. I příprava je trestná. 

Falešný údaj ze stočeného měřidla se ovšem dá řešit i jinak než trestně: podanou žalobou o neplatnost kupní smlouvy či o odstoupení od ní. Jenže to je běh na dlouhou trať, občanskoprávní řízení trvá dlouho, je nákladné, neobejde se bez znaleckého posudku a vypráví o obtížné vymahatelnosti práva. 

Již na vlastním voze...

V trestněprávní rovině problémy dosud vznikají už tehdy, když se počítadlo stáčí vlastně nikoli na cizím, ale na vlastním majetku – tedy na vlastním vozidle. To jaksi s uvedeným paragrafem není příliš v souladu. K podvodu přece pak dochází, až když se automobil či motocykl prodává. Už jen proto si tedy takové protiprávní jednání zasloužilo speciální úpravu. Do trestního zákoníku se ovšem nedostala. 

Máme co dohánět. Když nový automobil dostane svůj vlastní pas s potřebnými údaji, podvody se stáčením měřidla ujetých kilometrů významně klesly. Na Slovensku ze 34 % za krátkou dobu na pouhých 10 %, v Belgii za posledních 12 let při prodeji 60 tis. zmanipulovaných vozidel ročně na pouhých 0,01%. 

Až bude vybudován jednotný celoevropský systém, bude situace vlastně vyřešena. Přetáčení by mělo být postaveno mimo zákon všude a mělo se tak stát už dávno. Tak i u nás bude snad konečně zaveden certifikát vozidla Car-Pass. Každé vozidlo by pak mělo k technickému průkazu ještě svou certifikaci, která by zahrnovala stav ujetých kilometrů při každé návštěvě STK i opravny. Při prodeji by tento „pas“ byl součástí kupní smlouvy. 

Nová úprava zasahuje i stanice technické kontroly a autoopraváře. Automechanik opravující vozidlo nebo dokonce který vyměňuje tachometr s počítadlem ujetých kilometrů musí provozovateli vozidla vydat o tom příslušný protokol. Jinak mu hrozí až 50 tisíc korun pokuty. Když ten protokol zase provozovatel vozidla nepředloží STK, může sáhnout do kapsy až pro 10 tisíc korun. Fyzická a právnická osoba může za manipulaci, o níž je řeč, zaplatit až 500 tisíc korun. A to se týká i těch, kdo ji provedli. 

Nemluvte o tom co neznáte

Tak to alespoň vysvětlil ministr dopravy Dan Ťok, když ani ten neví, že tachometr nejde stáčet, ale že se to týká jen počítadla – hodometru. Neví to ani generální ředitelka společnosti Aures Holdings Karolína Topolová, společnosti,která provozuje síť autocenter AAA Auto. Profesionálové.

My už to víme. Víme také, jak si počínat při kontrole na stanicích technické kontroly nebo na stanicích měření emisí v případě, že jsme přístroj museli dát vyměnit nebo opravit, když při tom došlo ke změně počítadla. Hrozící sankce za protiprávní manipulaci by měla odradit jak ty, kdo o ně žádají, tak ty, kdo ji pak provedou. 

Stav hodometrů se musí zapisovat i v případě havárie vozidla a údaj o něm je jistě i základní náležitostí případné kupní smlouvy, když se vozidlo prodává. 

Manipulace nestojí za to, je nepoctivá a nekorektní. Je načase ji zabrzdit. Zmíněná novela k tomu dala dobrý základ.

Převzato z časopisu

Fotogalerie