Historie
Museu do Automóvel Ribeirão – Největší v Portugalsku
Jiří Fiala 22.03.2023 02:29
Foto: Jiří Fiala
Dvě nejvýznamnější automobilová muzea v Portugalsku, zemi s populací srovnatelnou s tou naší, jsou v Caramulo v horských respiračních lázních s exkluzivnějšími vozy (viz AR 2/’19) a v Ribeirão s více exponáty a širším zázemím.
Ribeirão, místní část města Vila Nova de Famalicão, se nachází severovýchodně od Porta. V krajině s nepřehlednou, roztroušenou urbanizací plnou průmyslových objektů, přerušovanou kopci, eukalyptovými háji, poli a stržemi. Ve městě je znát, že Portugalsko zažilo od 50. let minulého století periody vzestupů a pádů. V 90. letech, v období rozvoje, zde umístili bankami financovanou průmyslovou a podnikatelskou zónu. Za vrátnicí s trvale otevřenou závorou se v mírném svahu rozprostírá koberec jednotných přízemních hal, dnes tak jen ze tří čtvrtin obsazených různými aktivitami. Vedle menšího Koloniálního vojenského muzea zde působí i muzeum automobilové. Založili je členové místního klubu klasických vozidel a otevřeli roku 1997. Vedle výstavních sálů zde nejdeme kanceláře pojišťoven a finančních služeb specializujících se na veterány, technické znalce, administrativu a zasedací místnosti klubů. V sousední, oddělené hale je umístěno depozitum muzea s asi 130 automobily, odstavenými vozidly členů klubu a kusy určenými k prodeji. V hale o jednu řadu výše se nachází Městská škola automechaniků s menším dopravním polygonem, kterou slavnostně v listopadu 2017 otevřela místní politická honorace. Studenti praktikují na modernějších vozech i několika „historicích“. Na dotaz, zda je škola a klasické vozy baví, odpovídá náš průvodce, že asi jen polovinu z nich…
Foto: Jiří Fiala
Svým královstvím nás provázel Amadeu Melo e Silva, ředitel areálu. Pochlubil se, že připravují rozšíření muzea do další sekce haly. Místa je zde dost. Mezi stovkou vystavených vozidel, z nichž pouze některé jsou označeny více jak skromnými popiskami, vyniká sbírka jinde nevídaných portugalských výrobků a francouzských malých vozů. Patří buď muzeu, nebo členům klubu. V jejich složení je patrná blízkost Francie a Španělska a sepětí s bývalými koloniemi. Hned u vstupu překvapí rustikálně vyhlížející roadstery ve stylu 30. let. Jde o ovoce snažení Jorge Kendalla. Roku 1993 je postavil pro své děti z různých domácích komponentů. Zdařilé miniatury ukazovali na četných výstavách. Nejstarším vozidlem muzea je lehký černý kočár Mylord, jejž si britská královna Viktorie oblíbila při návštěvě Francie roku 1860. Po návratu pověřila dodavatele kočárů koruně, aby postavil podobný, ale výrazně zvětšený... Stejný kočár používala D. Antónia Ferreira. Velmi známá a bohatá producentka portského a obchodnice v něm navštěvovala své vinice. Mylord má být základem nového muzea kočárů.
Vedle parkují dva De Dion-Boutony, červený (1904) a hnědý Landaulet (1906) s benzínovými motory Panhard et Levassor (1891/2), stavěné podle licence Daimler, a žlutý Amilcar C4 (1924). V kontrastu s lehkými sportovními vozy jsou rozměrný Berliet VIG (1928) a zelený Panhard et Levassor X 42 (1925). Dvojici menších uzavřených automobilů tvoří francouzský Mathis 8/15 (1923) a Austin Seven (1929). Větší vozy druhé půle 20. let reprezentují značky Fiat, Chevrolet, Chrysler, Renault a Rolls-Royce. Dodge, Oldsmobile a další americké vozy z 30. let soupeří o pozornost s reprezentanty Francie a značkami Ford, Opel Kapitän (1939), Peugeot nebo Riley 1/5 (1948), Vauxhall a mnoha dalšími. Vedle se krčí vozítka mimo jiné značek Solyto, Vespa 400, Mochet, Voisin, V.E.L. (1948), Velocar, KVS a další. Do muzea si našly cestu také Neckar Europa (1962) a Borgward Isabella (1957). Nás zahřeje, kromě Velorexu, i kabriolet Škoda 1101 Tudor (1951). A to jsme nevzpomenuli sál s motocykly nebo se sportovními a závodními vozy i monoposty (F Ford, F V).
Foto: Jiří Fiala
Za místní unikáty lze považovat sportovní Marlei, Vinci GT s V8 6,0 litru z Corvette, domácí mikroauta nebo unikátní valníkovou Gazelu, která měla působit v koloniálních válkách. Než ji začali vyrábět, Portugalsko s kampaněmi skončilo.
Portugalsko, to není jenom krásné moře a příroda, ale rovněž bohatá historie, kam patří i ta automobilová.
Převzato z časopisu