Technika
Renault: opravy trakčních akumulátorů – Komplexní přístup
Jiří Duchoň 14.06.2023 20:46
Foto: Renault
Navštívili jsme město kousek od polských Katovic, abychom se seznámili s prvním střediskem značky Renault pro opravy trakčních akumulátorů ve střední Evropě.
Vyrobit elektromobil či plug-in hybrid je věcí jednou, postarat se však o trakční akumulátor až do momentu recyklace pak věcí druhou. To vše na pozadí nedostatku potřebných surovin, jenž se s rostoucí poptávkou bude dále prohlubovat, a sílících snah o uhlíkovou neutralitu. Stejný problém musí řešit všechny automobilky na světě. My jsme se ale zajeli podívat do polského Zabrze blízko od Ostravy ve Slezském vojvodství, jež statut města získalo teprve v roce 1922 po rozdělení Horního Slezska mezi Polsko a Německo a kdy se rozkládalo na katastrech obou zemí. Od sklonku 18. století šlo o místo intenzivní těžby černého uhlí, ale již v polovině minulého století Zabrze nabývalo na síle v oblasti kultury a inovací (roku 1985 tam například provedli první transplantaci srdce v Polsku). My jsme počátkem října navštívili dealerství Renault Dąbrowscy, v jehož zázemí se otevřelo první centrum pro opravy akumulátorů pro elektrické a plug-in hybridní automobily Renault. Opravují se zde akumulátory pro zákazníky z Polska, Estonska, Litvy, Lotyšska, České republiky, Slovenska, Maďarska, Rumunska a Bulharska.
Foto: Renault
Nejprve je nutné závadu správně diagnostikovat v prostorách některého z autorizovaných servisů Renault. Pokud je jisté, že bude třeba otevřít trakční akumulátor, je celý automobil (!) odeslán do Zabrze (jen z Rumunska a Bulharska pošlou pouze akumulátor demontovaný z vozu). Průměrná doba opravy, tedy lhůta, během níž zákazník musí užívat náhradní vozidlo, se dle dosavadních zkušeností pohybuje mezi dvěma a třemi týdny. Zpravidla se mění jednotlivé moduly článků, případě řídicí moduly BMS nebo prvky kabeláže či spojů, přičemž vše podléhá mimořádně přísným podmínkám. Demontovaný akumulátor je přenesen do speciální klimatizované místnosti a po napojení na diagnostiku jej otevírají speciálně pro práci s vysokonapěťovými zařízeními vyškolení pracovníci. Používají nářadí certifikované pro práci s napětím 1000 V (akumulátory pracují se 400V technikou) a obdobně odolné ochranné izolační pomůcky a prvky od bot po rukavice, jež navíc pravidelně podléhají kontrole těsnosti a opotřebení. Mechanici jsou vždy dva, jeden provádí úkony a ten druhý s fyzickým odstupem předčítá manuál konkrétního zásahu a s odstupem dohlíží na situaci.
Měnit lze pouze celé segmenty článků, do článků samotných nesmějí zasahovat ani v Zabrze. Nově objednaný článek musí být před vložením do akumulátoru na 10 hodin vsazen do „balanceru“, který jej bezpečně nastaví a předem sladí s baterií. Pokud vlivem nehody dojde k jakémukoli poškození masivního bloku akumulátoru, jež by mohlo mít vliv na zvýšený tlak v některém z článků uvnitř, vůz se již neopravuje a je odepsán. Stejně jako v případě, kdy při dopravní nehodě explodují vzduchové vaky. Na čelním skle každého z elektromobilů Renault, především tedy nových Megane E-Tech, je nálepka s QR kódem pro záchranáře. Ti skrze něj při příjezdu k závažnější nehodě, během níž byla skříň s akumulátorem deformována, okamžitě získají technický popis vozu, ale především stručný návod na eliminaci nebezpečí. V Megane E-Tech tak například pod zadním sedákem najdou otvor, jímž mohou podle mechanika Wiktora Mańkowského pomocí 1000 litrů vody přímo zaplavit akumulátorový blok. Pokud však již na voze vzniká požár, je nutné celý vůz na několik dnů vložit do kontejneru s 11 000 litry vody. Je třeba dodat, že je řeč o elektromobilech, pro plug-in hybridy jsou předpisy a postupy jiné. Život s elektromobily nám zkrátka nabízí zcela nový druh okolností.
Co dál? |
Společnost Renault má v Evropě s výrobou elektromobilů největší zkušenosti (například sériová produkce elektromobilu Zoe ve Flinsu naběhla před deseti lety a dosud jich tam vyrobili bezmála 300 000), a tomu odpovídá také její komplexní přístup k problematice. V severní Francii loni pod názvem ElectriCity zformovala konsorcium svých továren Douai, Maubeuge a Ruiz, kde má do tří let dosáhnout roční produkce elektromobilů 400 000 jednotek. Komplexně a promyšleně, a s cílem dosáhnout v Evropě dokonce záporné bilance emisí CO2 již v roce 2030, přistupuje Renault rovněž k akumulátorům, jejichž život má rozplánován do tří fází. Tou první je pohon elektromobilů, včetně možnosti obousměrné výměny energie mezi automobilem a elektrickou sítí (V2G) či automobilem a domem (V2H), jež je garantována na minimálně 5 let provozu a 100 000 km u užitkových a 8 let/160 000 km u osobních elektromobilů, kdy má kapacita akumulátoru činit stále slušných 70 %. Druhý „život“ nastoupí akumulátor ve stacionárních či mobilních stanicích, v nichž ve spojení s dalšími „vysloužilci“ slouží jako kompenzace výkyvů mezi vydávanou a přijímanou energií (třeba v blízkosti většího množství nabíjecích stanic, resp. obnovitelných zdrojů elektřiny s v čase nepredikovatelným výkonem). S ohledem na nižší zatížení celé jednotky pak akumulátor vydrží v provozu násobně déle než v elektromobilu a teprve pak dojde na fázi třetí: recyklaci. Foto: Renault |
Převzato z časopisu