Technika
Freightliner Supertruck II – American dream
Branko Remek 27.07.2023 06:55
Foto: Freightliner
Současný holding Daimler Truck AG (2022) patří k největším světovým výrobcům užitkových automobilů všech kategorií s tradicí jedno a čtvrt století. Patří do něj také severoamerické značky Western Star, Thomas Built Buses (školní autobusy) a Freightliner.
Zatímco značky evropské a asijské si jsou technicky poměrně blízké, u těch z Nového světa je všechno jinak. Důvodem je velmi odlišná technická a provozní legislativa. V zemích severoamerického společenství NAFTA (North American Free Trade Association) se vozy všech kategorií dělí do osmi tříd, kde evropským kategoriím N2 a N3 odpovídají Class 7 a 8. Například délka vozidel je dána jen omezením délky ložného prostoru, resp. ISO kontejneru, a proto není nutné používat krátké bezkapotové budky CEO (Cab Over Engine). Kapotová budka je z hlediska komfortu řidiče za jízdy, odpočinku nebo při údržbě mnohem výhodnější. Typická americká návěsová souprava je tak složena z tahače 6x4 s kapotovou budkou, tzv. Conventional, a dvounápravového návěsu. Rozložení celkové hmotnosti soupravy na jednotlivé nápravy a trakční vlastnosti tahače jsou proto výrazně lepší než u typické eurosoupravy, složené z tahače 4x2 s bezkapotovou budkou a třínápravového návěsu. Rozdílů je ovšem více.
Foto: Freightliner
Ze všech koncernových značek Daimler je v USA nejvýznamnější Freightliner, založený společností Consolidated Freightways v roce 1929 jako její divize výroby speciálních nákladních automobilů pro těžké provozní podmínky. Od roku 1942, kdy firma přešla z výroby jen pro vlastní potřebu k výrobě komerční, nese jméno Freightliner Corporation se sídlem v Portlandu (Oregon). V květnu roku 1981 byla začleněna do své divize Daimler Trucks North America (DTNA). Ryze pragmatický přístup Američanů ke konstrukci automobilu je patrný z obrázků historických typů. Mnohem později než v Evropě se začali věnovat ekonomice provozu, tj. aerodynamice automobilu a celkové účinnosti jeho pohonu. Dokud byla domácí ropa „za babku“, její spotřeba nikoho příliš nezajímala. Výrazným skokem v oblasti techniky i designu byla typová řada Century Class z poloviny devadesátých let a teprve první desetiletí jednadvacátého století přineslo novou generaci nákladních vozidel. Freightliner považuje za zásadní rok 2007, kdy byla uvedena na trh řada Cascadia, jež byla a stále je jednou z vlajkových lodí v široké nabídce.
Letos v únoru představil Freightliner (DTNA) v Las Vegas prototyp SuperTruck II v rámci vládou podporovaného programu SuperTruck U.S. – Departments of Energy, jehož cílem je snížení emisí v silniční dopravě a zvýšení ekonomiky provozu. Tím prvním krokem v programu byl v roce 2015 představený Freightliner SuperTruck I. Jeho dalším vývojem se konstruktérům podařilo snížit aerodynamický odpor soupravy o dalších 12 % a mohli se zaměřit na snížení dalších jízdních odporů, třeba použitím nově vyvinutých pneumatik se sníženým valivým odporem. Co se ústrojí pohonu týče, ty tam jsou doby, kdy si zákazník mohl vybírat z motorů Caterpillar, Cummins, Detroit Diesel a dalších či převodovek Allison, Eaton, Fuller apod. Dnes, na základě potřeb zákazníka, určuje konfiguraci pohonu výrobce a využívá výhradně koncernové značky, zejména motory Detroit Diesel DD13 a DD15 nebo Daimler (Mercedes-Benz) DT12, tedy stejné jako pro M-B Actros. Spotřeba nafty tak byla snížena o 5,7 % oproti předchůdci. Optimalizace proudění pod vozem, motorovým prostorem a v oblastech detailů budky (maska chladiče, kapota, nárazník, spoilery a náhrada zpětných zrcátek kamerami) přinesla úspory. Novinkou je také elektrická soustava s napětím 48 V a akumulátory Li-Ion. Příkon klimatizace, funkční i s vypnutým motorem, se podařilo snížit na polovinu. Oproti výchozímu stavu, tj. standardní soupravě s tahačem Cascadia, náklady na přepravu zboží klesly na polovinu. Nyní se čeká na reakci poměrně konzervativního trhu a podle toho budou technické inovace zaváděny do výroby. Technici v Portlandu pracují i na elektrifikovaných verzích nové typové řady, i když legislativa US není tak zaslepeně přísná jako ta v EU.
Převzato z časopisu