Motorismus – Hot Rod a tisíce koní /2.

Závody dragsterů ve zrychlení na tratích ¼ míle či 1000 stop jsou v USA velmi populární. Pochopitelně, že mají také své celebrity, rekordmany, světové šampióny, celé závodní rodinné klany či krásné ženy mezi závodnicemi.

Největší současnou hvězdou dragsterů je král kategorie Funny Car, nestárnoucí John Force. Má na svém kontě neuvěřitelných 16 titulů světového šampióna, 147 vítězství a 247 finálových jízd. Loni oslavil 68. narozeniny a pořád vítězí… Do světa NHRA John přivedl i své tři velmi půvabné dcery. Nejstarší Ashley Force vyhrála v kategorii Funny Car několik závodů, pak se krátce věnovala rodinným povinnostem a dnes je testovacím pilotem rodinného týmu. Prostřední Brittany jezdí v kategorii Top Fuel a předloni si konečně připsala první dvě vítězství. Pro rok 2017 se dokonce stala v nejprestižnější kategorii světovou šampionkou. Nejmladší Courtney je hvězdou Funny Car, vyhrává závody a předloni nebyla daleko od boje o titul šampióna. Jejím manželem je Graham Rahal, syn legendárního Bobbyho Rahala, dávné hvězdy 500 mil Indianopolis, který jezdí americkou Indy Car Serii.

Zábava pro všechny

Rodinné klany jsou v amerických závodech tradicí. Například v týmu pětinásobného šampióna kategorie Pro Stock Jega Coughlina Jr. nezávodí snad jen kuchařka a zahradník. Mezi nejpopulárnější současné hvězdy NHRA patří bez debat Antron Brown, neustále rozesmátý a dobře naladěný Afroameričan, který už své děti pilně učí v žákovských kategoriích dragsterů. Američtí fanoušci doslova milují i „seržanta“ Tony Schumachera, závodícího vojáka z povolání. Stejně jako divokého Matta Hagana, který každý rok láme rekordy. V závodech dragsterů se hodně prosazují i ženy. Tři tituly v nejprestižnější kategorii Top Fuel má na svém kontě Shirley Muldowney. Tři tituly v kategorii Pro Stock Motorcycle vybojovala Angelle Sampey. A dvakrát vystoupila na vrchol v kategorii Pro Stock i Erica Enders-Stevens. V kategorii Top Fuel slavila předloni první vítězství i kráska Leah Pritchett, loni vyhrála hned první dva závody a patřila nečekaně mezi favority na titul světového šampióna Top Fuel. Hvězdou první velikosti v kategorii Funny Car je i Alexis De Joria, která má na svém kontě několik vítězství a samozřejmě již zmíněná Courtney Force. V jedné stopě je zástupkyň něžného pohlaví více. Kromě již zmíněné Angelle Sampey například Angie Smith, Karen Stoffer, Melissa Surber, Dawn Minturn, nebo Valerie Thompson. Mezi motocyklistkami je to i souboj generací, vždyť Angelle Sampey a Karen Stoffer jsou zdvořile řečeno ženy ve zralém věku, zatímco taková Melissa Surber je mladičká dívenka, která jen nedávno opustila školní lavice.

Bezpečnost především

Tak jako i v jiných motoristických disciplínách i v závodech dragsterů jsou uplatňována přísná bezpečnostní pravidla. Základem je pětibodový bezpečnostní pás, kterým musí být vybavena vozidla všech kategorií. Systém bezpečnostních pásů je vybaven rychlospojkou, kterou lze rozpojit během času kratšího než jedna sekunda. To dovolí pilotovi rychle zareagovat při případné havárii, kdy je třeba co nejrychleji opustit speciál. Všichni závodníci, kteří pilotují dragstery, jejichž motory běží na alkohol či nitrometan, musí používat nehořlavé kombinézy vyrobené ze sedmivrstvé látky Nomex. Kombinéza musí být doplněna o stejně nehořlavé ponožky, rukavice a kuklu Nomex. Nehořlavé prádlo musí používat i piloti dragsterů s benzínovými motory, které dosahují vyšší rychlostí. Poté co v roce 1964 fatálně havaroval v závodech American Stock Cars Fireball Roberts, který utrpěl popáleniny druhého a třetího stupně na 80 % těla, byl i do závodu dragsterů implementován nový technický reglement o bezpečnostních výplních palivových nádrží (u všech speciálů, jejichž motory nespalují nitrometan). Dalším důležitým bezpečnostním prvkem je vybavení každého pilota zařízením HANS omezujícím nekontrolovaný pohyb hlavy a krku v případě nárazu. Podstatné je též umístění titanového štítu za hlavou všech pilotů ve vozech kategorií Top Fuel a Funny Cars. Každý dragster od roku výroby 1983 je navíc mandatorně vybaven automatickým palubním hasicím systémem motoru, který lze rovněž aktivovat ručně. Všechny uzavřené karosérie musí být vybaveny kruhovým otvorem o velikosti pět palců, přes který mohou traťoví maršálové nasměrovat trysku hasícího přístroje v případě nutnosti hašení přímo do vozidla. Všechna vozidla musí mít na zadním čele zřetelně označený vypínač palivového čerpadla, který je bezproblémově přístupný zvenku. Všechny vozy kategorie Funny Cars musí být vybaveny střešním poklopem umožňujícím bezpečné opuštění speciálu v případě nehody či zahoření. Mezi bezpečností prvky patří také tzv. „antiwheelee bars“ poměrně dlouhé vzpěry uložené v zadní části vozidla, které zabraňují převrácení speciálu při brutální akceleraci. 

Aby se zabránilo častému znečišťování trati v důsledku úniku oleje či jiných provozních tekutin. Stejně tak jsou dragstery vybaveny odsáváním prachu vznikajícího při prokluzování a pálení spojky. I samotné motory jsou vybaveny jakýmsi „neprůstřelnými vestami“, které chrání okolí a vlastního jezdce před případnými devastujícími účinky roztrženého turbodmychadla. Zadní pneumatiky vozidel (slicky) jsou vyráběny nyní z podstatně tvrdší směsi a nesmějí být nafouknuty na více než 48 kPa. Všechny dragstery, které jsou schopny dosáhnout maximální rychlosti vyšší než 150 mph, musí mít systém brzdných padáků. Důležitou součástí závodních tratí je „pískoviště“, neboli sandtrap – písečná jímka, známá také jako „vypínací oblast“. Písečná past je 40 stop dlouhá a slouží ke zpomalení či úplnému zastavené vozu, kterému selhaly ostatní systémy. Po smrti Scotta Kalitty v roce 2008 byly písečné pasti překonstruovány, prodlouženy a prohloubeny. Navíc jsou mantinely podél trati osazeny panely se schopností absorbovat velké množství kinetické energie vozu při případném střetu. Jako důsledek fatální nehody zmíněného Kalitty začala NHRA od roku 2009 instalovat do všech vozů kategorií Top Fuel a Funny Cars snímač, který je schopen při výbuchu motoru automaticky vypnout palivové čerpadlo a aktivovat systém brzdných padáků. I když není zmíněný snímač mezi jezdci příliš populární, na jeho vývoji se podílely společnosti samotných jezdců jako Johna Force, Kennyho Bersteina a Tonyho Schumachera. Od roku 2010 jsou u vozů kategorie Top Fuel dokonce použity tzv. redundantní vysílače, které v případě, že pilot není schopen provést na konci trati tzv. vypínací sekvenci, vypnou motor vozu a aktivují automaticky padáky.

Řev motorů je opravdu nádherný!

Dragstery v Americe, to jsou desítky a desítky závodů napříč celými Spojenými státy, od nejvyšší ligy NHRA, přes konkurenční IHRA, konče spoustou regionálních závodů, které se těší stejné popularitě, jako ta nejvyšší liga. Promotéři a týmy se starají samozřejmě i o to, aby adepti a adeptky tohoto určitě velmi atraktivního sportu měli jak začínat, jak se učit, jak se vyvíjet. A tak existují „žákovské“ kategorie, „dorostenecké“ kategorie, dokonce školy dragsterů. Když se na několika závodech televizní reportéři ptali diváků, co je tak fascinuje na závodech dragsterů, odpovědi byly v podstatě úplně stejné. Atmosféra, skvělý vztah všech jezdců k fanouškům, monstrózní řev, bez kterého by to nebylo ono, plameny šlehající z výfuků a drama okamžiku… A ten řev těchto monster je opravdu neskutečný a nádherný!

Převzato z časopisu

Fotogalerie