SUNBEAM (ROOTES/CHRYSLER/PSA) – Oběť slučování

Automobily Sunbeam bývaly chloubou Velké Británie, sportovně laděná značka přežívala do počátku sedmdesátých let pod třemi různými majiteli...

Ve dvacátých letech hájily automobily Sunbeam britské barvy na nejprestižnějších závodech Grand Prix a současně patřily k držitelům absolutních rychlostních rekordů. Značka se stala nejprve členem skupiny Rootes, s ní pak evropskou divizí Chrysler International, a nakonec součástí Peugeot S.A. Do roku 1981 se ještě používalo slavné jméno Sunbeam, některé typy však už vyjížděly se značkou Chrysler, a nakonec se automobilka v Rytonu u Coventry stala majetkem Peugeotu. Francouzské vozy se v Coventry vyráběly ještě několik let, než skupina PSA Peugeot Citroën závod definitivně zavřela a produkci převedla do slovenské Trnavy. Vraťme se však z konce na začátek... Podobně jako většina značek na přelomu století vznikl i Sunbeam na základech výroby jízdních kol. První čtyřkolový vůz Sunbeam-Mabley z roku 1899, výrobek společnosti Johna Marstona z Wolverhamptonu, byl primitivní kočár s jednoválcovým motorem o objemu pouhých 326 cm³.

Následovaly vozy solidní konstrukce, čtyřválce 12 HP podle vzoru francouzského Berlietu, v letech 1904 – 1907 se objevily první šestiválce, jež Sunbeam velmi proslavily. Revoluci vyvolal proslulý konstruktér Louis Coatalen z francouzské Bretaně, jenž se usadil v Anglii a postupně navrhoval automobily Crowden, Humber a Hillman, než v roce 1909 nastoupil do wolverhamptonské továrny Sunbeamu. Jeho třílitrový čtyřválec 12/16 posloužil jako základ závodním automobilům, které obsadily první tři místa v prestižním závodě Coupe de l’Auto ve francouzském Dieppe a zahájily nesmírně úspěšnou sportovní kapitolu v dějinách Sunbeamu. Za války se Sunbeam 12/16 stal také štábním vozidlem britské armády, produkci však převzal Rover, protože Sunbeam nestačil vyrábět především své vynikající letecké motory. V roce 1920 vytvořil Sunbeam společenství s francouzskými značkami Talbot a Darracq, známé jako STD Organisation (Sunbeam-Talbot-Darracq). Následovaly vozy typů 16 a 24 HP, šestiválec 16/50 HP a v roce 1924 další slavný šestiválec s třílitrovým objemem a ventilovým rozvodem DOHC (dva vačkové hřídele v hlavě válců), jeden z nejproslulejších vozů značky (vyráběl se do roku 1930). Závodní program se dále rozvíjel a sir Henry Segrave nejprve vyhrál Velkou cenu Francie 1923 na dvoulitrovém šestiválci Sunbeam.

Svůj úspěch zopakoval ve španělském San Sebastianu 1924, ale pak přešel na lámání rychlostních rekordů. Jeho přeplňované čtyřlitrové dvanáctiválce Sunbeam, vzniklé spojením dvou motorů Grand Prix, zářily od roku 1926, o rok později v aerodynamickém speciálu Sunbeam 1000 HP jako první pokořil hranici 200 mph (přes 320 km/h). Tento stroj měl dva motory, dvanáctiválce s rozvody DOHC v každé řadě, zdvihovým objemem po 22 l a výkonem po 368 kW (500 k). Také další speciály pro Reného Thomase, Kennetha Lee Guinnesse a sira Malcolma Campbella využívaly velkoobjemových leteckých motorů. Silniční automobily Sunbeam té doby byly supervýkonné třílitry DOHC, do nejvyšší kategorie se značka pustila s řadovým osmiválcem 5,4 litru, konkurentem Rolls-Royce, a zkusila i menší typ 1,6 litru se čtyřválcem OHV. Krizi počátku třicátých let ovšem aliance STD Organisation nepřežila v plném zdraví, v roce 1935 se rozpadla a navzdory pokusu sira Williama Lyonse (od SS Cars, později Jaguar) společnost získali bratři Rootesové, jimž tím připadla práva na značky Sunbeam a Talbot.

Výroba vozů Sunbeam byla ve Wolverhamptonu zastavena v roce 1937, od konce následujícího roku už Rootes Group z Coventry nabízel modely Sunbeam-Talbot, ale to byly (už tehdy) jen dražší varianty automobilů Hillman a Humber, jejichž výroba Rootesům patřila také. Produkce motocyklů, zavedená od roku 1912, přinesla velké úspěchy, ale roku 1928 se oddělila, aby přežila pouze se skútry až do poloviny šedesátých let ve skupině BSA-Triumph. Poválečný Rootes Group sdružoval značky Sunbeam, Hillman, Humber a Singer, vedle výrobců užitkových vozů Commer a Karier. Bohužel byl také jedním z propagátorů tzv. badge engineeringu, tedy odznakového inženýrství, kdy shodné automobily jen s drobnými změnami dostávaly jednu, druhou či další značku podle marketingové strategie toho kterého trhu. Při obnovení Sunbeamu po roce 1953 se odlišovaly jen sportovní roadstery Alpine a kupé Rapier, postavené ovšem na základě Hillmanu Minx. Sunbeamy byly vlastně sportovní variantou Hillmanů a vítězily rovněž v největších automobilových rally (RAC, Monte Carlo). V roce 1964 přišel Tiger, verze Alpine s americkým osmiválcem Ford Mustang, ale záhy zanikla, když celý Rootes Group převzal americký Chrysler a vytvořil z něj divizi Chrysler UK.

Existovaly také značkové verze Sunbeam Imp, tedy malé vozy Hillman Imp s motorem vzadu určené pro export, ale i jejich originální verze pouze s odznakem Sunbeam. Bylo to odvozené Stiletto, úhledné kupé rovněž s celohliníkovým motorem v zádi. Další větší vozy byly jen značkové varianty Sunbeam na základě cestovních vozů Hillman klasické koncepce s motorem vpředu a pohonem zadních kol. To už však byla labutí píseň značky, další automobily z Coventry prošly značkovou džunglí a v rámci fúzí mnohdy nesly několik slavných jmen dohromady. Tak se objevily třeba Chrysler Simca Sunbeam anebo Talbot Sunbeam Lotus. V sedmdesátých letech se Chrysler rozhodl odejít z Evropy a prodal jak britskou divizi Chrysler UK (dříve Rootes Group), tak francouzskou Chrysler France (dříve Simca). Osobní vozy převzal Peugeot, užitkové Renault, postupně byly začleněny do portfolia nových majitelů, anebo vyběhly z výroby. Už dříve však některé francouzské modely nesly jen značku Chrysler (například Chrysler 160, 180 a 2 Litres, známé i na československém trhu), ale samozřejmě i ty britské. Tak se zrodil v roce 1977 třídveřový hatchback Chrysler Sunbeam na podlahové plošině Hillmanu Avenger (Sunbeam 1250/1500), byť se zcela odlišnou karoserií. Značku už nezachránil, navzdory tomu, že jako Talbot Sunbeam Lotus (čtyřválec Lotus 2,2 litru) vyhrál britskou RAC Rally 1980 a pak s ním dokonce Henri Toivonen a Guy -Fréquelin vyjeli titul v mistrovství světa značek 1981 v automobilových soutěžích! Konec Avengeru (1981) znamenal odchod i těchto stylisticky nadčasových automobilů. Sunbeam byl zrušen, pokračoval Talbot, ale jen do roku 1986. Pak závod v Rytonu plně přešel na produkci Peugeotů.

Převzato z časopisu

Fotogalerie