Sto let značky Maybach – Synonymum luxusu

Když byl před berlínským autosalonem roku 1921 Karl Maybach posměšně dotazován, jestli zde ukáže nejlevnější automobil, odpověděl, že ne. Že přiveze ten nejdražší. Jméno Maybach nikdy nebylo spojeno s obyčejnými vozy. Bylo synonymem luxusu a pokrokové techniky. 

V  dnešní době je Maybach důkazem úspěchu, protože představuje ty nejluxusnější verze vrcholných modelů značky Mercedes-Benz, dostupné pouze pro ty nejúspěšnější. ­Například v roce 2020 oficiálně odhalený dvanáctiválcový Mercedes-Maybach S 680 4Matic aktuálně stojí na českém trhu minimálně 5,8 milionu korun. Kdo chtěl ještě více, ten si mohl pořídit například limitovanou Edition 100, připomínající loňské sté výročí značky Maybach. Její historie je ale delší, loni uplynulo 100 let od oficiálního odhalení prvního sériově vyráběného automobilu – Maybachu W 3. Na úplném počátku působení jména Maybach přitom stál naopak nepříliš šťastný příběh. Zakladatel August Wilhelm Maybach totiž neměl zrovna ideální dětství. Narodil se 9. února roku 1846, do svých deseti let přišel jak o matku, tak o otce a skončil v sirotčinci. Není proto náhodou, že část výtěžku z dražby jednoho kusu z Edition 100, jež koncem června proběhla v České republice, podpořila Fond ohrožených dětí. Wilhelm Maybach se ale svému osudu dokázal postavit. Začátkem šedesátých let 19. století se učil v oboru průmyslový kreslič a zároveň navštěvoval večerní školu, kde studoval matematiku a fyziku. Milníkem se pro něj stal rok 1865, kdy se seznamuje s Gottliebem Daimlerem, a ten tehdy devatenáctiletého mladíka bere pod svou ochranu. Maybach následuje Daimlera do společnosti Maschinenbau-Gesellschaft Karlsruhe AG a v roce 1872 přechází do Gasmotoren-Fabrik Deutz AG v Kolíně nad Rýnem, kde pracuje jako vedoucí konstrukční kanceláře, zatímco Daimler je členem dozorčí rady Deutz. V této době se už usilovně pracuje na vývoji zážehového motoru, přičemž Maybach má za úkol tehdy zbrusu novou techniku zdokonalit pro nasazení v sériové výrobě. O deset let později Daimler zakládá společnost Daimler-Motoren-Gesellschaft (DMG) a Maybach v ní samozřejmě začíná pracovat. Vše směřuje k historickému momentu, kdy vzniká první dvounápravové vozidlo osazené spalovacím motorem. Určitě by nemělo zapadnout ani to, že Wilhelm Maybach koncem 19. století výrazně ovlivnil automobilový průmysl také tím, že vyvinul karburátor vybavený tryskou, následně užívaný celá dlouhá desetiletí.

Foto: Daimler AG.

Mezi lety 1900 a 1901 vznikl první automobil v podobě, v jaké ho známe dnes, a zároveň první vůz označený jako Mercedes. Rychlý automobil s klasickým chladičem (i ten vyvinul Maybach, a vyřešil tak problémy s chlazením) a převodovkou dostal čtyřválcový motor o výkonu 26 kW (35 k) a nedlouho poté získal titul nejrychlejšího automobilu. Tenkrát k tomu stačila rychlost 64,4 km/h. Maybach se v roce 1903 postaral také o první šestiválcový agregát Mercedes a o tři roky později už se mu podařilo dosáhnout u spalovacího motoru výkonu 88 kW (120 k). Další důležitý moment přichází v roce 1907, kdy opouští společnost DMG a ve spolupráci se synem Karlem, jenž se narodil 6. července 1879, začíná stavět motory určené pro vzducholodě Zeppelin. První vzducholoď osazená motory Maybach vzlétla v roce 1910. Další rozvoj narušila první světová válka, i když paradoxně právě ta přispěla k tomu, že se otec a syn Maybachové začali znovu věnovat osobním automobilům. V poválečném období nemohly být letecké motory v Německu vyráběny, takže tradiční vozy představovaly logickou náhradu.

Prvním plnohodnotným automobilem značky Maybach se stal model W 1 postavený na podvozku Daimler. V tomto kontextu se celkem trefně hovoří o nerozdělitelném spojení jmen Mercedes a Maybach, když se vlastně o první Mercedes (respektive Daimler) postaral Wilhelm Maybach a první vůz Maybach byl vlastně Mercedes. Typ W 1 se ale nikdy sériově nevyráběl. Takové štěstí neměl ani následující prototyp Maybach W 2. W 2 totiž bylo původně označení motoru Maybach. Holandská společnost Spyker si objednala tisíc kusů do svého typu 30/40, ale nakonec jich odebrala daleko méně. V rámci snahy snížit ztráty se proto Karl Maybach rozhodl pro výrobu vlastních vozů.

Prvním oficiálníFoto: Daimler AG.m automobilem se nakonec stal Maybach W 3, představený na berlínském autosalonu v roce 1921. Proto se loni slavilo stoleté výročí. Pod kapotou tohoto typu byl uložen řadový šestiválec o zdvihovém objemu 5,7 l, nabízející 51 kW (70 k). Celkově vzniklo 305 exemplářů. Další roky přinášely větší motory a vyšší výkony. Model W 5 představený v roce 1926 už disponoval sedmilitrovým šestiválcem o výkonu 88 kW (120 k). Maybach tou dobou spolupracoval s různými karosárnami, především s karosárnou Herrmann Spohn. Důraz byl kladen na vysokou kvalitu a prvotřídní řemeslné zpracování. Karoserii modelu W 5 SG pak má na „svědomí“ dokonce karosárna Daimler-Benz.

Vrcholnou éru přinesla třicátá léta, když se na trh dostaly luxusní typy Maybach Zep­pelin, jimž ještě v roce 1929 předcházel dvanáctiválcový Maybach 12. „Slabší“ Zep­pelin DS 7 dostal dvanáctiválcový sedmilitrový agregát disponující maximálním výkonem 110 kW (150 k), DS 8 měla objem dokonce osm litrů a výkon už se pohyboval na hranici 147 kW (200 k). Nešlo ale pouze o výkon samotný. Interiér skýtal maximální prostor díky rozvoru náprav 3735 mm, kabině dominovalo dřevo a kožené čalounění, o patřičný komfort odpružení se staraly dlouhé poloeliptické pružiny a hydraulické tlumiče a řidič měl usnadněnou práci díky poloautomatickému pneumatickému systému řazení, kdy změnu rychlostí prováděl páčkami na volantu, přičemž změna samotná probíhala bez nutnosti použít spojku (s tou se musel řidič pouze rozjíždět). Vůz o hmotnosti tří tun překvapoval také lehkým řízením, podtlakovým posilovačem brzd a spoustou další výbavy. Zeppelin měl například dvě rezervní kola, čtyři vestavěné zvedáky (pro každé kolo) a k dispozici byl i kompresor pro huštění pneumatik. Patřičný dojezd motoru se spotřebou kolem 30 l/100 km zajišťovala nádrž o objemu 135 litrů.

Foto: Daimler AG.

Současně se myslelo i na údržbu. Tehdejší řidiči byli zvyklí starat se o své vozy vlastními silami a Maybach navíc nebyl po Evropě příliš rozšířen. Proto byla ke každému automobilu dodávána sada 45 špičkových nástrojů a 15 kusů základních dílů (žárovky, ventily, drobné náhradní díly). Spolu s tím výrobce přidával také podrobné postupy oprav. Celkem podle informací automobilky vzniklo 183 exemplářů těchto luxusních vozů, Wilhelm Maybach se jich ale už nedožil. Zemřel v roce 1929.

Třicátá léta přinesla také modely DSH (34 vyrobených kusů), W 6 (90 kusů) nebo řadu SW (35, 38, 42) osazenou motory o objemu 3,5, 3,8 a 4,2 litru. Dohromady bylo vyrobeno necelých 750 exemplářů této série. Ve vozech Maybach našla své zalíbení některá slavná jména dnes už dávné minulosti, jako například tenorista Enrico Caruso nebo boxerský šampion Max Schmeling, stejně jako německý vynálezce Werner von Siemens či Robert Bosch.

Rok 1941 přinesl konec výroby a na dlouhá desetiletí znamenal také konec produkce automobilů Maybach coby samostatné značky. Ve druhé světové válce poháněly dvanáctiválcové motory Maybach německé tanky Panther, Tiger nebo Königstiger a po válce už výroba luxusních vozů obnovena nebyla. Jejich pozici na trhu zabraly automobily Mercedes-Benz. Právě společnost Daimler-Benz pak získává v šedesátých letech minulého století v Maybachu většinový podíl. Společnost Maybach Mercedes-Benz Motorenbau GmbH se následně mění na Motoren- und Turbinen-Union Friedrichshafen GmbH, neboli zkráceně MTU.

Foto: Daimler AG.

Oživit jméno Maybach se rozhodl koncern DaimlerChrysler začátkem 21. století, když s obrovskou slávou před dvaceti lety představil maximálně luxusní Maybach 62, osazený nově vyvinutým přeplňovaným dvanáctiválcem „Type 12“, který odkazoval na původní dvanáctiválcový vůz z roku 1929. Zájemci mohli volit ze dvou variant, kdy ta kratší disponovala délkou 5,72 m, zatímco delší provedení bylo dlouhé dokonce 6,16 m. Na vývoji se pracovalo přes tři roky a znovuzrozený Maybach měl odrážet představy movitých zákazníků oslovených během vývoje s dotazem, jak má takto luxusní vůz vypadat. Tato kapitola ale trvala pouze deset let. Následně bylo působení samostatné značky Maybach s vlastními modely opět ukončeno, protože původní plány o prodejích nebyly naplněny. Do konce roku 2012 bylo vyrobeno přibližně 3000 novodobých Maybachů. Pro úplnost, mezi léty 1921 a 1941 vzniklo zhruba 1800 kusů původní éry. Na scénu se Maybach opět vrátil před sedmi lety, tentokrát v označení Mercedes-Maybach používaném pro nejluxusnější verze německé značky, a tento stav trvá dodnes.

Převzato z časopisu

Fotogalerie