Historie
Škoda auto - Přes 110 let
Tom Hyan 18.02.2010 00:53
V loňském roce oslavila Škoda Auto 110 let výroby motorů v Mladé Boleslavi, zahájené čtyřdobým jednoválcem pro motocykl Laurin & Klement typu A…
Po prvních pokusech se čtyřkolkou sestavenou z motocyklových dílů se Václav Laurin a Václav Klement v roce 1905 pustili do skutečných automobilů. Vývoj osobních vozů v Mladé Boleslavi pak už nebyl nikdy přerušen, teprve v posledních letech konstrukční centrum v Česaně přestalo stačit vzhledem ke globalizaci značky a rozšíření modelové nabídky. Nové Technologické centrum Škoda Auto bylo otevřeno loni a pokračuje v něm nejen konstrukce automobilů, ale i jejich pohonných jednotek.
Dvojice Laurin a Klement se nechala inspirovat dvoukolkou pařížských bratrů Wernerů, v roce 1898 stroj vlastní konstrukce vyzkoušela, 1899 zavedla výrobu v Mladé Boleslavi, do roku 1904 vyhrály motocykly Laurin & Klement 56 ze 64 závodů, jichž se zúčastnily, a v roce 1905 slavně zvítězil Václav Vondřich v Coupe Internationale na okruhu v Dourdanu. Vedle jednoválců a vidlicových dvouválců vyjel také typ CCCC, řadový čtyřválec 570 cm3 (1904). Zásadní rozhodnutí přišlo před rokem 1905, společnost přešla na výrobu osobních i užitkových automobilů. Vyráběla pro ně vždy vlastní motory, vstoupila však i mezi výrobce stacionárních a leteckých motorů (v této oblasti použila vedle vlastních konstrukcí licence Brons a Lorraine-Dietrich). Ze závodu vycházely také agregáty pro balonové navijáky (za první světové války), motorové pluhy Excelsior, či pro chladicí jednotky v šedesátých až osmdesátých letech. Lze říci, že výrobní portfolio představovalo stovky různých typů pohonných jednotek. Tato tradice pokračovala i po roce 1925, kdy se automobilka Laurin & Klement stala součástí plzeňského podniku Akciová společnost, dříve Škodovy závody, a převzala pro svoje výrobky světoznámou značku Škoda.
Se značkou Škoda vznikly pro osobní automobily zážehové motory se dvěma, třemi, čtyřmi, šesti i osmi válci (viz AR 6/’04), řadové i vidlicové, z nichž některé zůstaly v prototypech, ale jiné se vyráběly v milionových sériích. Od postranních ventilů SV postupně přecházely na vrchové uspořádání OHV, pak i s vačkovým hřídelem v hlavě válců OHC (a DOHC se dvěma). Kuriozitou byla epizoda výroby tichých šoupátkových motorů systému Knight (1911 – 1927), či prototypy vzduchem chlazených motorů čtyřdobých i dvoudobých pro lidový vůz Sagitta. Po výběhu posledních šestiválců Superb (a nákladních Škoda 256B) se po roce 1947 vyráběly už jen motory čtyřválcové, kdy poválečná produkce vycházela z předválečných typů se základním objemem válců 1089 cm3, které přežily v lehkém užitkovém voze Škoda 1203 z trnavské výroby ještě do nedávných let. Poháněly proslulé vozy Popular, Rapid, 1101/2 Tudor, 1200/1 Sedan, 440/445 Spartak, Octavia, Felicia, 1202 a 1203. Přestože jde zřejmě o jeden z nejslavnějších československých motorů, shoda objemu i vrtání a zdvihu čtyřválců Škoda 995, 1089 a 1221 cm3 s italskými pohonnými jednotkami Fiat je více než pozoruhodná (vrtání 65/68/72 mm, zdvih vždy 75 mm). Novou generaci pak představovaly hliníkové čtyřválce 988 cm3 OHV ( 68 x 68 mm) pro řadu vozů Škoda s motorem vzadu, uvedenou typem Š 1000 MB v roce 1964, které postupně sílily a přežily až do devadesátých let, byť v úpravě pro koncepci vše vpředu (Favorit, Felicia). Vrcholem pro tento tříložiskový čtyřválec OHV 1289 cm3 ( 75,5 x 72 mm) byly vítězství v hodnocení značek v mistrovství Evropy v závodech cestovních automobilů na okruzích (1981; Škoda 130 RS) i úspěchy v největších světových rallye. Po spojení s Volkswagen Group v roce 1991 se čtyřválcové motory Škoda 1.0/37 kW uplatnily i ve vozech dalších koncernových značek Volkswagen a Seat.
Poslední etapa výroby motorů v Mladé Boleslavi se datuje od 20. prosince 2001, kdy se v nové motorárně rozběhla produkce zážehového tříválce VW/Škoda 1.2 HTP ve dvou výkonových verzích, letos doplněná novým čtyřválcem 1.2 TSI o výkonu 77 kW (105 k). Probíhá tam i dokončovací montáž čtyřválců 1.4 MPI, 1.4 TDI PD, 2.0 TDI PD a CR. Od 1. ledna 2001 závod vyrábí také převodovky (pětistupňovou MQ200), a to i pro Audi, Seat a VW. Denně vzniká až 2800 motorů a 2900 převodovek, jednotlivé provozy mají 600 a 800 zaměstnanců. Závod na výrobu agregátů v Mladé Boleslavi vyrobil v roce 2008 celkem 270 875 nepřeplňovaných tříválců 1.2 HTP a 538 069 převodovek MQ200.
Zdroj: Automobil 01/10
Autor: Tom Hyan