Škoda 1200 a 1201 (2. díl) – Sedan nahoře bez

Na prototypovém podvozku typu Škoda 1200 s rozvorem 2485 mm vznikl na přelomu let 1949 a 1950 dvoudveřový otevřený vůz označovaný jako roadster kabriolet. Zůstal solitérem a jeho osud je nejasný.

Sportovně střižené otevřené modely s dvoudveřovou karoserií roadster kabriolet byly nedílnou součástí předchozí typové řady Škoda 1101/1102 alias Tudor (viz AR 9, 10 a 11/’20), rodily se v závodech ve Vrchlabí a v Kvasinách a byly určeny téměř výhradně na export do zemí s tvrdou měnou.

Se stejnou verzí téhož určení počítal od počátku i projekt nové řady Škoda 1200 s celokovovou karoserií. O významu, který jí mladoboleslavská automobilka a exportní podnik Kovo (předchůdce Motokovu) přikládaly, svědčí skutečnost, že ke stavbě prototypu v tomto provedení byl určen v pořadí druhý zhotovený podvozek Š 1200.

Už na jaře 1949 se chopil iniciativy Josef Sodomka (1904–1965), jenž v té době ještě řídil svoji nedávno znárodněnou karosárnu, nyní přejmenovanou na národní podnik Karosa ve Vysokém Mýtě. V první polovině dubna 1949 vznikl pod Sodomkovým vedením projekt 2+2místného roadsteru Škoda 1200 v podobě série kreseb a výkresu v měřítku 1:10.

Otevřený vůz s rozvorem 2485 mm měl být dlouhý 4185 mm, široký 1700 mm a s nataženou plátěnou střechou vysoký 1470 mm. Měl mít výrazně tvarovanou záď s 1500 mm širokým zaobleným víkem zavazadlového prostoru s prahem ve výšce 770 mm nad zemí. Podle výkresu mělo být náhradní kolo umístěno ve svislé poloze po směru jízdy, souběžně s levým zadním podběhem.

Zadní partie navrhovaného vysokomýtského roadsteru Š 1200 byla velmi podobná kabrioletu Tatraplan s karoserií Sodomka, jenž byl v březnu 1949 vystaven na ženevském autosalonu.

Josef Sodomka také nechal zhotovit malý model roadsteru, který v červnu 1949 přijel prezentovat do Prahy vedoucím pracovníkům generálního ředitelství automobilového průmyslu. V Mladé Boleslavi to přijali s povytaženým obočím.

Podnikový ředitel AZNP, Ing. Alois Hrdlička, v dopise z 30. června 1949, v němž se o Sodomkově iniciativě zmiňoval, v souladu s rétorikou nových mocipánů psal: „Při našem rozhodnutí nesmí hráti žádnou úlohu, uznáme-li zadní část karoserie podle návrhu firmy Karosa za vhodnější a přijatelnější z hlediska vývojového a zásadní změny tvaru dosavadních roadsterů, poněvadž národní podniky, soustředěné v jednom ústředním ředitelství, mají úzce spolupracovat při oproštění od všech zjevů lokálního patriotismu.“

Tentýž dopis ovšem zakončil poněkud mrazivou větou: „Ukázky modelů a vývojových prací doznají v budoucnu změny personální změnou v Karose.“ Byl zřejmě dobře informován.

Nicméně koncem června 1949, patrně na příkaz shora, předali z Mladé Boleslavi do Karosy výkresy zadní partie karoserie modelu Š 1200 roadster kabriolet vytvořené v AZNP týmem vedeným Josefem Velebným (1906–1989). A během léta 1949 odešel do Vysokého Mýta ke karosování druhý prototypový podvozek Š 1200 s rozvorem 2485 mm a levostranným řízením.

V září 1949 však bylo jako definitivní odsouhlaseno mladoboleslavské tvarové řešení otevřeného vozu, pod nímž byl spolu s Josefem Velebným podepsán konstruktér Jan Žáček. Následně byl podvozek spolu s přední partií karoserie předán do závodu do Kvasin, jenž se od 1. října 1949 stal součástí podniku AZNP. Již předtím ovšem, ještě pod hlavičkou brněnské Zbrojovky, karosoval roadstery Škoda 1101.

Škoda 1200 v provedení roadster kabriolet byla v Kvasinách ve spolupráci s vývojáři z AZNP dohotovena v prvním čtvrtletí roku 1950 a předána do zkoušek do mladoboleslavské Česany.

Dvoudveřový otevřený vůz pískové barvy měl zaoblená boční okénka, jež se i s kovovými rámečky dala zcela stáhnout do dveří. Nedělené přední sedadlo bylo prezentováno jako třímístné, vzadu byla dvě skromnější místa na lavici umístěné mezi podběhy zadních kol. Za zadní lavicí byla prohlubeň, do níž se skládala textilní střecha.

Elegantně tvarovaná oblá záď byla opatřena rozměrným víkem zavazadlového prostoru, které zabíhalo až těsně nad nárazník, náhradní kolo mělo své místo ve vodorovné poloze za zadní nápravou, pod dvojitým dnem zavazadlového prostoru.

Na jednom z prvních snímků po dokončení byl vůz zvěčněn na silnici u Mladé Boleslavi s pěticí spokojených pasažérů, z nichž dva sedící vzadu měli na hlavách klobouky. Naštěstí pro ně byl záběr pořízen jako statický.

Škoda 1200 roadster kabriolet s rozvorem náprav 2485 mm a rozchodem kol 1250 mm vpředu a 1320 mm vzadu byla dlouhá 4250 mm, široká 1680 mm a s nataženou plátěnou střechou vysoká 1480 mm. Na předním sedadle nabízela ve výši loktů vnitřní šířku 1300 mm, vnitřní výška mezi sedákem a nataženou plátěnou střechou měla hodnotu 950 mm. Na dvoumístné zadní lavici bylo na šířku i výšku prostoru o poznání méně. Stejně jako ostatní prototypy této řady měl roadster kabriolet pod kapotou vodou chlazený čtyřválec OHV o objemu 1221 cm³ a výkonu 36 k (26,5 kW), spojený se čtyřstupňovou převodovkou ovládanou řadicí pákou u volantu. Palivová nádrž o objemu 35 l byla instalována vpředu, u zadní stěny motorového prostoru.

Během let 1950 a 1951 se atraktivní otevřený vůz občas objevoval na veřejnosti, postupem času však bylo stále jasnější, že se sériových následovníků nedočká. Počátkem roku 1951 bylo totiž rozhodnuto, že všechna karosářská provedení řady Škoda 1200 budou mít jednotný rozvor náprav 2685 mm. Vzhledem k tehdejším výrobním možnostem mladoboleslavského závodu nepřicházela do úvahy produkce podvozků se dvěma různými délkami rozvoru. Zatímco pro čtyřdveřovou verzi i užitkové varianty byl o 200 mm prodloužený rozvor šťastnou a prospěšnou volbou, roadster kabriolet vyřadil ze hry.

Unikátní vůz – mezitím lehce unavený jízdními zkouškami – byl odprodán a jeho stopa se v čase ztratila. A co když někde ve stodole či kůlně čeká na svoje znovuzrození?

Převzato z časopisu

Fotogalerie