Sabra / Autocars Co., Ltd. – Made in Israel

Před globálním sjednocením všeho se vyráběly originální automobily na celém světě, byť samozřejmě nedosahovaly nejvyšší úrovně či kvality...

Vyráběly se také v Izraeli, kde se o stavbu národního vozu pokusila společnost Autocars Co., Ltd., se sídlem i továrnou na adrese 145, Jaffa Road, Haifa, která rovněž svoje výrobky vyvážela pod značkou Sabra. Ta údajně znamená jak kaktus (rost-linu), již má automobilka ve znaku, tak sdělení rodem z Izraele. Není bez zajímavosti, že se automobily Sabra v šedesátých letech objevily též na exportních trzích v USA a Kanadě, ale později i v Evropě, kde byla založena dovozní organizace Automobiles Sabra v Bruselu a Antverpách. Proč zrovna do Belgie přišlo rekordních 68 kusů Sabra Sport z izraelské produkce, zůstává záhadou... V roce 1958 založená Autocars Company zahájila v Haifě výrobu tříkolek podle licence Reliant a ve spolupráci s touto britskou automobilkou vznikly také první sedany, kombi, pikapy a sportovní vozy značky Sabra. Nejprve se používaly britské motory Ford, později Triumph, když automobilka v letech 1966 – 1971 spolupracovala s British Leyland. Reliant (1935 – 2001) nejen vyráběl po dlouhá léta známé osobní i dodávkové tříkolky, ale také mnohem silnější sportovní automobily; kromě toho jeho konstrukční kancelář navrhovala vozy pro výrobu v rozvojových zemích, k nimž patřily Turecko (Anadol), Izrael (Sabra), Řecko (Mebea), Indonésie a další. Reliant pro usnadnění výroby navrhl laminátové karoserie, ty se uplatnily u tureckého Anadolu (Otosan) i u izraelské Sabry.

Aby však nepřišel zkrátka, tak nejprestižnější typ Sabra Sport upravil pro domácí trh pod označením Reliant Sabre, nejprve s původním čtyřválcem Ford Consul 1703 cm³ (poháněl všechny izraelské kousky), později pak se šestiválcem Ford Zephyr 2553 cm³ coby Sabre Six. Ve Velké Británii vzniklo 208 čtyřválcových, resp. 77 šestiválcových vozů v letech 1961 – 1964, pokud nepočítáme první stokusovou sérii pro izraelskou Sabru, která měla s náběhem sériové produkce problémy. Dnes je ovšem Sabra Sport nejznámějším typem izraelské produkce, dochované vozy se zúčastňují závodů historických automobilů. Vraťme se však na začátek. Autocars Company se stala první skutečnou izraelskou automobilkou, její originální vozy s laminátovou karoserií vznikly v řadě variant a v šedesátých až sedmdesátých letech byly v zemi poměrně populární.

Mechanické skupiny Ford (Cortina, Escort, Consul) a Triumph (Herald, 12/50, 1300, 1500) se staly zárukou jisté spolehlivosti, základ vozu tvořil tuhý ocelový rám (podobně jako u německého Wartburgu nebo Triumphu Herald), vpředu bylo nezávislé zavěšení kol a vzadu tuhá náprava, příčně ustavená Wattovým přímovodem. Používaly se vinuté pružiny a kapalinové tlumiče, vzadu zůstala podélná listová pera (výjimkou byl Sport s jednotkami vinutá pružina/tlumič i na zadní nápravě, ale to byla zcela odlišná konstrukce). Karoserie se vyráběly podobně jako motorové čluny z laminátu, skelet byl jednodílným kouskem z FRP (Fibreglass Reinforced Polyester), přičemž výrobce v dobových prospektech zdůrazňoval především nízkou hmotnost, velkou tuhost, odolnost vůči nárazu, absenci vibrací, nepřítomnost koroze a nízké náklady na údržbu i opravy (tvrzení, že materiál karoserie chutnal izraelským velbloudům, jsou prý jen ničím nepodložené výmysly).

Nejznámější typy (kromě Sportu) od počátku šedesátých let byly řadou klasických sedanů Carmel/Gilboa a kombi/van/pikapu Sussita, jednotlivé typy se navzájem překrývaly tak, jak byla modelová řada vylepšována. První Carmel byl vcelku sympatický dvoudveřový sedan s dobře využitým obestavěným prostorem vzhledem k poměrně jednoduchým vnějším tvarům ostřejších hran, vůz s rozvorem náprav 2300 mm a rozchodem kol 1280/1250 mm měl celkové rozměry 4000 x 1610 x 1470 mm, ale prostorný interiér až pro pět cestujících. Koncepce dvou bočních dveří byla poplatná výrobě z laminátu, co nejjednodušší a nejlevnější. S řadovým čtyřválcem Ford Cortina 1198 cm³ o výkonu 50,5 k SAE (37 kW)/4800 min^‑1 a čtyřstupňovou převodovkou s řazením na podlaze dosahoval Carmel 12 modelového roku 1966 největší rychlosti 136 km/h a spotřeby paliva 9,0 l/100 km. Majitel společnosti a její prezident Yitzhak Shubinski měl exportní plány, a tak na autosalonu v New Yorku vystavoval pikap Sussita (1960) a pak roadster Sport (1961).

Skutečně se mu podařilo na severoamerický kontinent proniknout především nízkou cenou, získal kontrakt na 600 pikapů a vyvezl tam část produkce Sabra Sport, včetně vozů dodaných přímo Reliantem, když se domácí náběh výroby opozdil. Sabra Sport se představila v otevřeném provedení roadster Soft Top, následoval Hard Top a kupé se splývající zádí Sport GT; na přání se montovala sportovní kola s drátěným výpletem. Kupodivu zůstalo jen u čtyřválce 1,7 l/90 k (66 kW) ze sedanu Ford Consul, větší šestiválec ze Zephyru nebyl pro izraelskou Sabru k dispozici. V letech 1961 – 1968 vzniklo v Izraeli údajně 171 vozů Sabra Sport, z nichž se 68 vyvezlo do Belgie, 41 do USA a 22 do Švýcarska. V září 1965 automobilka expandovala, z původních dílen v Haifě se přestěhovala do nové továrny v Tirat Carmel (jen o pět kilometrů dále), záhy přešla z mechanických skupin britského Forda na díly Triumph, později se sblížila s koncernem Leyland (majitel automobilky Standard-Triumph), který jí navíc předal projekt lehkého užitkového vozu Triumph Pony, jenž se v Anglii do výroby nedostal.

Autocars Company vyráběla tento vůz od roku 1967 jako Dragoon 1500. Měl klasický žebřinový rám, dvoumístnou budku z FRP, čtyřválec Triumph 1,5 l o výkonu 41 kW (56 k) pro pohon předních kol (spřízněn s vozem Triumph 1300, montovaným Autocars v Izraeli) a přiřaditelný pohon zadní nápravy. Užitečná hmotnost činila až 1,0 t, deset vojáků, či 1000 litrů v cisternové verzi. Velkou popularitu měly nejrůznější verze pikapu, kombi nebo skříňového vozu Sussita 12 (motor Ford) nebo Sussita 12/50, resp. 13/60 (motory -Triumph 1,15, resp. 1,3 l), často s podélnými lavicemi na ložné ploše až pro dalších šest cestujících (Sussita Pick-Up/Camionette). Čtyřdveřová verze Carmelu dostala označení Gilboa. Poslední vozy nesly značku Rom Carmel, v roce 1971 automobilka vyhlásila bankrot (zřejmě neunesla náklady na novou továrnu), Yitzhak Shubinski ji opustil a roku 1974 se stala částí Rom Carmel Industries. Motory Triumph byly nahrazeny agregáty Simca 1,3 l pro poslední typy Rom 1300/1301, ale po další změně majitele (1979 Urdan Industries) výroba izraelských osobních vozů v roce 1981 skončila.

Sabra Sport (1966)

POHÁNĚCÍ SOUSTAVA – kapalinou chlazený řadový čtyřválec Ford Consul, uložený vpředu podélně, OHV 2V; dva karburátory SU ø 38 mm; 1703 cm³ (ø 82,6 x 79,5 mm); 8,9:1; 90 k (66 kW)/4600 min^‑1; jednokotoučová suchá spojka ø 220 mm; čtyřstupňová převodovka Ford s řazením na středovém tunelu (2,53 – 1,71 – 1,23 – 1,00 – Z 3,22); stálý převod 3,55; pohon zadních kol.

PODVOZEK – ocelový žebřinový rám ze dvou podélníků a příček, uprostřed snížený, nesoucí laminátovou karoserii; vpředu příčná ramena, vzadu tuhá náprava s Wattovým přímovodem; odpružení vinutými pružinami se soustřednými kapalinovými tlumiči Girling; kapalinové brzdy, vpředu kotoučové Girling ø 270 mm, vzadu bubnové ø 230 x 45 mm; hřebenové řízení; pneumatiky 155 x 15.

ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2286 mm; rozchod kol 1220/1220 mm; d/š/v 4190/1550/1270 mm; světlá výška 130 mm; pohotovostní hmotnost 800 kg; objem palivové nádrže 38 l.

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 175 km/h; spotřeba paliva 10 – 12 l/100 km.

Převzato z časopisu

Fotogalerie