Historie
Hillman - Britská solidnost
Tom Hyan 12.10.2010 00:20
Ještě jsou pamětníci, kteří vzpomínají na sedany Hillman Minx, nejlepší britské vozy, jaké se do socialistického Československa dovážely…
Značka Hillman měla na československém trhu zajímavé postavení. Kromě dagenhamských Fordů byly totiž Hillmany jedinými osobními automobily britské výroby, které se k nám v šedesátých letech oficiálně dovážely (Hillman Minx přišel v roce 1962 na 42 tisíc Kč). Vozy Williama Hillmana, navržené slavným konstruktérem Louisem Coatalenem, se ve Velké Británii objevily poprvé v roce 1907. Zakladatel značky původně dělal jízdní kola, ale pak vybudoval první automobilové dílny na své velké zahradě ve Stoke (Coventry), získal energického francouzského inženýra Coatalena, který dříve pracoval pro De Dion-Bouton a Humbera, a pustil se do stavby luxusních automobilů v malých sériích. Do roku 1909 vznikaly pozoruhodné stroje, mezi nimž nechyběl šestiválec o objemu válců téměř deset litrů! Největší reputace Hillmanu přišla až v roce 1932 s první sérii lidového automobilu Minx (jméno v angličtině značí rozpustilé děvče!) a tento rodinný vůz, nejprve se čtyřválcem SV 1184 cm3, stanovil nová měřítka pro pohodlí, výkony, design a dílenské provedení. Patřil k nejrozšířenějším britským automobilům spolu s vozy Austin, Morris a Ford. Populární jméno Minx vydrželo na dlouhé řadě vozů Hillman až do počátku sedmdesátých let…
Hillmany patřily k robustním rodinným automobilům, kterým chyběla sportovní image, a to přesto, že slavný Raymond Mays získal první vítězství na sportovním modelu 10 HP Brooklands počátkem dvacátých let. William Hillman byl otcem šesti dcer (!), z nichž dvě se provdaly za bývalé armádní kapitány Johna Blacka a Spencera Wilkse, kteří se podíleli na řízení Hillman Motor Car Co. Od extrémů, šestiválce 9,7 litru a čtyřválce 6,4 litru, přešel Hillman k malému vozu 1,4 litru 9 HP, úspěšně vyráběnému do roku 1925, z něhož se pak stal 1,6 litru. O tři roky později převzala automobilku obchodní společnost Sira Reginalda Rootese, který postupně zapojil do svého impéria výrobce osobních vozů Hillman, Humber, Sunbeam a Singer a užitkových Commer a Karier. V roce 1939 byla výroba Hillmanu zracionalizována pouze na lidový Minx.
Oblíbený sedan, uvedený počátkem třicátých let, postupně sílil a procházel průběžnou modernizací. V roce 1935 dostal celosynchronizovanou převodovku, 1940 samonosnou karoserii, 1948 kapalinové brzdy, 1950 větší motor 1265 cm3, 1955 rozvod OHV s opět větším motorem 1390 cm3, 1956 novou pontonovou karoserii a ke konci výroby v sedmdesátých letech motor 1725 cm3, který se stal standardní pohonnou jednotkou i odvozených modelů Sunbeam, Singer a Humber (Rootes Group). Do Československa se dovážel sedan Hillman Minx IIIC s motorem 1592 cm3 o výkonu 42 kW (57 k), který nahradil III A/B se čtyřválcem 1494 cm3/35 kW (47 k). Řada Minx vyvrcholila typy V a VI s modernizovanou karoserií, než v roce 1967 přišla zcela nová generace Minxů, prodávaná také pod novým jménem Hunter. V první polovině šedesátých let výrobní program doplnil tvarově odlišný, ale podvozkově identický Super Minx, dodávaný rovněž jako kombi a kabriolet.
Překvapením bylo vítězství trojice Andrew Cowan, Brian Coyle a Colin Malkin v maratonu Londýn–Sydney 1968, které automobilka oslavila uvedením speciální verze Hillman GT s motorem 1725 cm3/69 kW (94 k). Super Minx III jezdil také s dieselem Perkins 4 99 o výkonu 29 kW (40 k). Pokrokovým činem bylo uvedení malého automobilu Hillman Imp, pro jehož výrobu zřídil Rootes Group zcela novou továrnu ve skotském Linwoodu. Vůz moderních tvarů s velkou prosklenou plochou a vzadu uloženým šikmo skloněným celohliníkovým čtyřválcem 875 cm3/31 kW (42 k) měl být konkurentem BMC Mini, ovšem přišel v době odklonu od koncepce vše vzadu. Přesto se vyrobilo 440 032 Impů v letech 1963 až 1976 včetně sportovního kupé a kuriozního kombi Husky třetí generace (s motorem vzadu pod podlahou). Zatímco v Anglii měla značka dobrý zvuk, do Evropy putovaly její vozy většinou jako Sunbeamy. Malý Imp se stal milníkem automobilové konstrukce, ale svět dal přednost přednímu pohonu.
Závěr existence Hillmanu, ale i Sunbeamu, Singeru a Humberu, je smutnou kapitolou. V roce 1964 získal Chrysler majoritu v Rootes Group, ještě se objevil nový Hillman Avenger (1250 nebo 1500 cm3), ale poslední automobily se značkou Hillman byly vyrobeny v roce 1976. Nejprve je nahradila značka Sunbeam a pak Chrysler (typy Avenger a Hunter). Američané v roce 1978 prodali své britské (Rootes Group) a francouské závody (Simca) skupině Peugeot a továrna v Rytonu pak vyráběla Peugeoty až do nedávného zavření a převedení produkce do Trnavy. Historie Hillmanu a Rootesu tak skončila, přestože Hunter se ještě dlouhá léta vyráběl v Íránu jako Paykan a položil základy motorizace této asijské země. Není bez zajímavosti, že Hillman také zavedl licenční výrobu Minxů v roce 1953 u japonské automobilky Isuzu a pomohl tak obnovit její výrobu osobních vozů.
Zdroj: Automobil 09/10
Autor: Tom Hyan