Historie
GUMPERT A APOLLO – KLIKATÝ LET APOLLA
Jiří Fiala 29.08.2018 05:49
Představujeme
Společnost Apollo je nástupcem firmy Gumpert. Její zakladatel před mnoha lety testoval soutěžní vozy na Zlínsku!
Přes peripetie s trajektorií letí Apollo dál a knipl dnes mají v rukou Číňané. Roland Gumpert v půli 70. let pracoval u Audi na tehdy revolučním pohonu všech kol. Nejprve jej testovali na upravených terénních VW Iltis a úsilí korunovali vítězstvím v Dakaru 1980 (Kotulinski/Löffelman). Audi si stanovilo za cíl postavit soutěžní speciál 4x4. Vozy bylo třeba v utajení testovat a vybralo si polygon v Dešné u Slušovic, provozovaný v režii JZD Slušovice. S Quattry tam často zajížděl i Roland, pozdější ředitel Audi Sport, které pod jeho vedením vyhrálo 25 soutěží mistrovství světa. V roce 1986 továrna s rallye skončila. Vzepření se této politice stálo Rolanda místo. Až do roku 2001, na základě jiného kontraktu, rozbíhal montáže Audi v Číně (viz publikace Leo Pavlíka „Od -Škodovky po Quattro“, pokřtěná na Barum rallye 2012). Roland po svém návratu navrhl novou generaci sportovních vozů. Audi později podpořilo spolupráci pod podmínkou, že vozy Gumpertovy GMG Sportwagenmanufaktur Altenburg GmbH, založené v roce 2004, budou jak pro běžný provoz, tak pro závodění. Ještě téhož roku se GMG dostalo do finančních problémů, přibralo nové partnery a zrodila se Gumpert Sportwagenmanufaktur GmbH. Na vývoji se podíleli mnichovská univerzita, Ronald Mayer a jeho tuning MTM i řada subdodavatelů. Sériová výroba supersportu Apollo (karoserie z uhlíkových komponentů, pohon zadních kol) s motory a dalšími komponenty Audi začala v říjnu 2005. V letech 2005 až 2016 se objevily tyto modely: Apollo/Apollo S (paket Sport 2007; 552 kW/750 k), Apollo Speed (Ženeva 2009), Apollo Enraged (Ženeva 2012, 574 kW/780 k, 920 N.m, 330 km/h, 1175 kg), Apollo R (závodní 2012, 3 kusy) a Apollo N (2016).
Ve 24h Nürburgringu 2008 startoval Gumpert Apol-lo HHF Hybrid. Přes zajímavý vzhled, jízdní vlastnosti, parametry i sportovní úspěchy se obchody moc nedařily. Kapacity stačily na 60 automobilů ročně, ale ve skutečnosti se jich rodil jen zlomek. V Ženevě 2011 představili koncept kupé Gumpert Tornante (motor Audi 4,2 l; 515 kW/700 k; 310 km/h, 0–100 km/h za 3,0 s), které měli v plánu vyrábět od roku 2015. Nedostalo se ani na koncept Gumpert Explosion (2,0 l Audi Turbo, 309 kW/ /420 k, 0–100 km/h za 3,0 s, pohon 4x4; 2014). Konkurzní správce Görge Scheid ale držel firmu i 30 pracovních míst při životě; výroba se měla obnovit v listopadu 2012. Věc nemohla skončit jinak, než že v srpnu 2013 poslal anonymní věřitel společnost definitivně do likvidace. V lednu 2016 ji koupilo hongkongské konsorcium Ideal Team Venture (patří mu i značka DeTomaso) a přejmenovalo na Apollo Automobil GmbH. V Ženevě 2016 představili, ještě za Gumpertovy účasti, supersport Apollo Arrow (V8 6,2 l; 746 kW/1044 k; 360 km/h, 0–100 km/h pod 2,9 s) se základem v původním Apollu S. V listopadu 2016 Roland ve firmě, která nadále nesmí nést jeho jméno, neodvolatelně skončil. Nový vůz, rodící se někdy od roku 2004, s pracovním jménem Titan měl být předveden v červnovém Goodwoodu 2017. S motorem „F140 FC“ z Ferrari F12 s jeho laděním pomáhala Autotecnica Motori a se stavbou vlastními vozy známá Manufattura Automobili Torino. Jméno Intenza Emozione (IE – italsky porozumění emocím) definitivně potvrdili 28. července v Turínu, aby ve stejný den v Londýně uspořádali soukromou předprezentaci.
V polovině října dokončili v Turíně zkoušky a zároveň o něm začali hovořit veřejně. V Ženevě 2018 a následně v Monaku uspořádali na utajeném privátním místě prezentaci pro přísně vybranou hrstku pozvaných. Firma neměla stánek, ale nabádala, aby je lidé fotografovali v provozu. Tvary popisují jako inspiraci hmyzem a přírodou. Zadní křídlo složené ze dvou částí se nastavuje v rozmezí +/–8°. Při rychlosti 300 km/h by měl složitý tvar kupé se vzhůru výklopnými křídly zajistit přítlak 1350 kg, rozdělený v poměru 44,5:55,5 mezi přední a zadní nápravu. Monokok vyrobili z karbonu, z uhlíkových kompozitů jsou i deformační bezpečnostní boxy a přední a zadní pomocný rám. Podélně uložená převodovka elektro-pneumaticky řadí pádly u volantu. Chování motoru lze definovat výběrem jednoho ze tří mapovacích režimů. Elektronický protiprokluzový systém dává na výběr 12 režimů. Poháněna jsou zadní kola. Interiéru dominuje karbon, z něhož jsou i sedadla na míru. Displej s úhlopříčkou 5“ je dotykový. Lehké závěsy kol s dvojitými příčnými rameny zkonstruoval a vyrobil rakouský specialista Pankl Racing Systems. Kola jsou zavěšena na tlačených tyčích a vahadlech za spolupůsobení nastavitelného zkrutného stabilizátoru. Brzdy mají karbon-keramické kotouče o průměru 380 mm, ABS je nastavitelné v deseti úrovních. Nádrž pojme 100 l benzinu. Světlou výšku 110 mm lze při rychlosti do 60 km/h elektrohydraulicky přizvednout o 50 mm pro přejezd nerovnosti. Každý z 10 kusů Apollo IE bude stát nejméně 2,3 milionu Euro.
Převzato z časopisu