Historie
Fondation Berliet 1982 – 2012 – 30 let záchrany
Tom Hyan 17.10.2012 09:33
Fondation Marius Berliet, nadace z francouzského Lyonu, zaměřená na záchranu průmyslového dědictví, slaví třicet let od svého založení...
V roce 1982 byly položeny její základy v Lyonu, sídle někdejší společnosti Automobiles Marius Berliet, jež patřila k nejvýznamnějším francouzským výrobcům nákladních automobilů a autobusů; dnes má přímé pokračování v podniku Renault Trucks, součásti Volvo Group. Programem organizace Fondation de l’Automobile Marius Berliet, vytvořené rodinou Berlietů, je záchrana průmyslového dědictví francouzské výroby užitkových vozů, a to nikoli pouze značky Berliet, ale také dalších (pouze v okolí Lyonu existovalo přes 200 výrobců osobních i nákladních automobilů). Ve spojených halách v Le Montellieru, přístupných zájemcům na pozvání a při každoročním dnu otevřených dveří, jsou uloženy více než dvě stovky dochovaných vozidel, postupně za přispění sponzorů renovovaných a vystavovaných při různých příležitostech (např. na Rétromobile v Paříži, či na autosalonu Mondial de l’Automobile, rovněž na pařížském výstavišti).
V roce 1912 postavil úspěšný průmyslník Marius Berliet krásnou vilu na Avenue Esquirol v Lyonu, která je nyní sídlem nadace a shromažďuje veškerou dokumentaci. Rodinná Villa Berliet byla v červenci 1989 zařazena mezi národní kulturní památky Francie. Marius Berliet (1866 – 1949) zahájil vývoj spalovacích motorů v roce 1894 v malé dílně v Lyonu, o rok později svůj první motor zabudoval do Voituretty No.1 vlastní konstrukce. Po ležatém jednoválci následovaly dvouválce, od roku 1902 čtyřválce a v roce 1907 první šestiválec. V roce 1906 závody Berliet v Lyonu vyráběly 1200 automobilů ročně, rozkládaly se na ploše pětadvaceti tisíc metrů čtverečních a zaměstnávaly tisícovku zručných lidí.
Dramatický zlom přinesla smlouva s továrnou American Locomotive Co. (ALCO) z New Yorku, která v té době vyráběla pět až šest parních lokomotiv denně se sedmnácti tisíci zaměstnanci, a koupila licenci na luxusní modely 24-30 a 40‑50 HP, jež od roku 1906 stavěla jako Recognized Leading Foreign Cars se značkou ALCO. Bohatě Berlietovi zaplatila (v přepočtu půl milionu zlatých franků) a zasloužila se tím o další rozvoj francouzské automobilky. Do roku 1913 vyrobila šest tisíc vozů ALCO License Berliet, aby se pak znovu soustředila na produkci lokomotiv. Automobily ALCO dokonce startovaly v závodě 500 mil Indianapolis, podobně jako výrobky továrny na traktory Case (dnes Case New Holland, součást Fiat Group).
Berliet slavil obrovské úspěchy na celém světě, patřil k průkopníkům vznětových motorů, do roku 1939 vyráběl rovněž osobní automobily (poslední ve spolupráci s Peugeotem) a v letech 1957 – 1959 postavil čtyři exempláře největšího nákladního vozu světa T100, určeného s užitečnou hmotností 100 tun především pro ropná pole. V roce 1981 vrátila alžírská Société Nationale Algérienne des Hydrocarbures dochovaný kamion typu T100 prezidentovi nadace Paulu Berlietovi, a šestikolový obr se stal jednou z perel lyonské sbírky. V roce 1975, s výjimkou dočasného vývozu do Afriky, byl nahrazen Berliet značkou Renault. Většina zachráněných automobilů logicky nese značku Berliet, ale ve sbírce jsou také vozy Bernard, Citroën, Cottin-Desgouttes, De Dion-Bouton, Delahaye, Laffly, Latil, Panhard, Peugeot, Purrey, Renault, Rochet-Schneider, Saurer, Saviem, Simca, Somua, UNIC, Willéme a mnohé další. Návštěva depozitářů je vždy velkým zážitkem, zájemcům vychází nadace vstříc také technickými konzultacemi a možností studia archivních materiálů.
Převzato z časopisu