Historie
Eliška Junková (1900 – 1994) – Závodnice
-TH- 04.12.2014 07:49
Nadace, nesoucí jméno Elišky Junkové, vznikla v den jejích posledních narozenin 16. listopadu 1993...
Pánové Petr Cincibuch, Milan Jozíf a Emil Příhoda spolu s Eliškou Junkovou ustavili Nadaci Elišky Junkové, která připomíná tradice československého motorismu, přičemž vyvrcholením mělo být otevření Národního automobilového muzea. Přestože se tak nestalo, stovky článků přispěly k povědomí o bohaté motoristické historii našich zemí. V lednu před dvaceti lety odešla Eliška Junková z tohoto světa, v paměti však zůstává zapsána jako největší automobilová závodnice minulého století. Nejela mnoho závodů, ale bylo to v době, kdy ženy za volant často neusedaly. Ovšem příklad manžela Vincence Čeňka Junka způsobil, že to také zkusila. A jak úspěšně, v květnu 1928 se stala hrdinkou sicilského závodu Targa Florio, když na osmiválci Bugatti 35B dojela na pátém místě jako nejlepší soukromý jezdec!
Ve druhém kole (jedno měřilo 108 kilometrů!) dokonce vedla, ve čtvrtém jela druhá; až přehřívání motoru a defekt v posledním pátém ji odsunuly na páté místo. Bylo to stejné, jako kdyby dnes bojovala s Lewisem Hamiltonem nebo Fernandem Alonsem, před ní závod dokončili pouze Alberto Divo, Giuseppe Campari, hrabě Caberto Alberto Conelli a Louis Chiron, tedy největší závodníci té doby! Byl to druhý pokus, v ročníku 1927 dokončila první kolo čtvrtá, ale pak po defektu řízení odpadla. Eliška jela svůj první závod Lochotín–Třemošná 7. září 1924 s vozem Bugatti 29/30 a dobyla čtvrté místo, vyhrála tak třídu cestovních vozů s motory do 2,0 l. Druhým startem byla Zbraslav – Jíloviště v dubnu 1925, se stejným vozem vyhrála sportovní dvoulitry a celkově dosáhla devátého nejlepšího času. Dobyla řadu dalších vítězství s dvoulitrovým vozem, a když měla Bugatti jednou poruchu, tak sáhla po Panhard-Levassoru a znovu vyhrála! V roce 1926 přesedlala na silnější závodní Bugatti 35 a získala první absolutní vítězství v závodě do vrchu Zbraslav – Jíloviště! Vyvrcholením její kariéry se stala dvojnásobná účast v Targa Florio, ale závodů se vzdala, když se Čeněk zabil 15. července 1928 na Nürburgringu. Motorismu ovšem zůstala věrná až do smrti.
Převzato z časopisu